Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Zikmund.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 319, komentářů celkem: 430002, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 559 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

rosmano
oko

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116706421
přístupů od 17. 10. 2001

Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. duben 2020 @ 07:26:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
Tužit své tělo a podrobovat si ho do služby je přece ve smyslu úplně cosi jiného, než kultura těla, než adorovat vlastní tělo, stavět si ho na piedestal. Divím se, že ani v těchto základech křesťanství nemáš jasno. 

  Proč vytahuješ kulturu těla, adoraci vlastního těla? Jak se ti to spojilo, souvisí to nějak s tématem?

  Stando, a já se už zase nedivím, že se vyhýbáš už tak deset příspěvků odpovědi na otázky k tématu a místo toho si vymýšlíš nesmysly o diskutujících, zcela od tématu.

  


Jestliže si záměrně a cíleně odepíráš věci příjemné, po kterých touží tvé tělo, nenecháváš si od těla poroučet.

  A co tedy konkrétně si odpíráš, abys tím vycvičil svou vůli? 

  A povedlo se ti to jí vycvičit?


Cvičíš svou vůli, aby jsi v pokušeních neselhal. 

  A jak tedy cvičíš svou vůli, tím, že si odpíráš příjemné věci?

  Psal jsi tu také:  "Žádný z lidí se sám vlastními silami nedokáže stát spravedlivým, sám, vlastními silami se ani nedokáže plně odevzdat Kristu. K tomu všemu si potřebuje jednak často sáhnout až na dno svých vlastních sil"

  Zajímalo mne co konkrétně to děláš, že si potřebuješ často sáhnout až na dno svých vlastních sil? (psal jsi to o sobě, nebo o někom jiném?)

  Souvisí to tvoje cvičení těla a vůle s tím, že si potřebuješ sáhnout na dno svých vlastních sil? Nebo v čem je to "sáhnutí na dno svých vlastních sil"?


Cvičit své tělo do služby znamená třeba také to, že když rozpoznám, že film, na který se dívám, je neužitečný či dokonce škodlivý pro lidskou duši, mám dostatek sil vůle ho preventivně vypnout. 

  Díky za konkrétní příklad. 

  A tohle pro tebe vyžaduje "sáhnout si na dno svých lidských sil" a "cvičení vůle"? Bez cvičení nemáš dostatek sil a vůle? Nepoznáš už podle názvu, herců, obsazení, režiséra, že ten film je škodlivý (obvykle záměrně?)


Život v řádu člověka tuží, aby neběžel nazbařbůh, aby s ním nemávaly jeho hříšné náklonnosti .

  A s tebou tedy už nemávají hříšné náklonnosti?


Pokud však říkáš, že o tvém věčném spasení po tvé smrti těla se už rozhodlo, tak tím zároveň i tvrdíš, že soud před Kristovou soudnou stolicí  pro tebe bude už jen formalitou - s dopředu určeným výsledkem. Tolik nám přece dává zdravý rozum! 

  Stando, někdy si přečti, co říkám, píšu, místo domýšlení něčeho, co není. 

  Každý člověk jednou umírá a pak přijde soud. Ne dvakrát. To už jsem ti psal.

  My už jsme jednou zemřeli, a přišel soud - soud s jednoznačným výsledkem, o kterém nebylo pochyb. A ten soud rozhodně nebyl formalitou.

  Výsledek našeho soudu jsme přijali - někdo pokorně, někdo těžce. Proto ten výsledek soudu známe. 

  Ono ho ani není potřeba znát, mít ho zjevený, stačí se logicky zamyslet, spravedlivě posoudit život a člověk hned ví, jaký je výsledek soudu. Nebo si přečíst písmo. Ale málokdo na to má odvahu jen tak sám, bez podnětu z vnějšku. Proto se tě občas ptám, když už se kasáš jít na ten soud, jestli jsi připraven - aby ses zamyslel, jestli to bude stačit, abys prošel soudem na tu správnou stranu.

  Znalost výsledku toho soudu pak měla logicky za následek přijetí Pána Ježíše, vydání života jemu (dobře sis pamatoval, že jsem psal o spasení a vydání života, jen sis popletl kauzalitu - život jsem Ježíši vydal proto, že mne Ježíš spasil)

  

Nelze mít jistotu spasení pro věčný život už v tomto pozemském životě a zároveň chtít i tvrdit, že onen soud ve smrti těla před Kristovou soudnou stolicí, bude opravdovým soudem a nikoli už jen formalitou, fraškou.

  Proč si to myslíš? Máš k tomu nějaký důvod, podnět, indicii?


Ve skutečnosti jistotu o našem věčném spasení po smrti těla získáme až výrokem onoho posmrtného Kristova soudu - až tehdy nastane i naše věčnost - naše věčné spasení. 

  No, pokud vám výsledek soudu neukáže Bůh dříve, nebo pokud se nezamyslíte, jak to s vámi asi tak na tom soudu dopadne, tak holt budete muset počkat až na Smrt.

  Toník


| Nadřazený

Re: My, Vy? Pochybné je se Bohu neodevzdat! (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. duben 2020 @ 07:41:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Stando, teď k písmu

(Ef 5,29)
Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí je a pečuje o ně, jako i Kristus o církev.

  To je tedy to tvé cvičení vůle, že pečuješ o tělo? Souvisí to nějak s tím, co jsi psal? Jak pečuješ o tělo?

(Gal 6,8)
Kdo zasévá pro své tělo, z těla sklidí zkázu; kdo zasévá pro Ducha, z Ducha sklidí život věčný.

  To určitě. Naprosto přesně. Proto mne překvapilo těch 24 hodin denně 365 dní v roce. 

  Zaséváš tedy pro své tělo, nebo pro Ducha?


(kol 1,24)
Nyní se raduji v utrpeních pro vás a ve svém těle doplňuji, co zbývá ze soužení Kristových pro jeho tělo, jímž jest církev.

  A to je zajímavé. To opravdu děláš? Ty ve svém těle doplňuješ, co zbývá za soužení pro církev?

  Čím konkrétně to děláš?


(Gal 5,24)
Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi....

  To je pravda. A ty patříš Kristu Ježíši? A to jsi udělal?


Neboť všichni často chybujeme. Kdo nechybuje ve slově, ten je dokonalý muž, schopný držet na uzdě i celé tělo. Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím celé jejich tělo. Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí. ...

  A ty chybuješ, nebo nechybuješ ve slově?


Každý atlet se všeho odříká; ale oni to dělají, aby dostali pomíjivý věnec, a my nepomíjivý. A se mnou je to vskutku tak, že já neběžím nazdařbůh; takto zápasím, aniž biji pěstmi do prázdna. Umrtvuji naopak své tělo a vleču je do otroctví, abych tak poté, co jsem byl hlasatelem pro druhé, nebyl sám vyřazen ....  

  A ty jsi tedy hlasatelem pro druhé, jako apoštol, který psal:

"Od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet ran bez jedné,  třikrát jsem byl bit holí, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal, noc a den jsem strávil na širém moři; častokrát na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratřími; v těžké práci a v úsilí, často v nočních bděních, o hladu a žízni, často v postech, v zimě a nahotě."

  Protože byl apoštol, nesl lidem evangelium. Tomu říkám "sáhnout si na dno svých lidských sil".

  Co konkrétně ty děláš, že si musíš "sáhnout na dno svých lidských sil", uprostřed Moravy, v míru, totální hojnosti? 

  Jsi schopen napsat něco více, něco praktického ze života, na čem záleží tvoje spasení, než to, že dokážeš vypnout nevhodný film v televizi?

  Toník




| Nadřazený

Stránka vygenerována za: 1.75 sekundy