 |
Právě je 260 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
124912477
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
°
GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY
I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami!
Nebojme se říci nahlas, co si myslíme
GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.
|
|
poslal Nepřihlášený Ježíš v dialogu s židy v jednu chvíli říká:
"Já a Otec JEDNO JSME"
Co to znamená?
Leccos naznačuje už reakce židů:
"Jsi člověk a tvrdíš, že jsi Bůh."
|
poslal Nepřihlášený Mrtvý člověk žádnou moc nemá, a proto Ježíš Kristus vstal z mrtvých, protože je mocný a věčně živý Bůh.
|
|
poslal Nepřihlášený Z Písma víme, že dárcem milosti je jedině Bůh, nikoliv žádný člověk:
"Hospodin je dárce milosti a slávy" (Ž 84)
Bludaři, kteří tvrdí, že Ježíš je pouhý člověk, a nikoliv Bůh, jak naopak věří křesťané od počátku, v konfrontaci se slovem Písma a v protikladu k Písmu namítají, že dárcem milosti může být právě i člověk, a to podle nich údajně pouhý člověk Ježíš Kristus:
"S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu." (Řím)
|
|
poslal Nepřihlášený Zdejší bludný soudruh mikim se neustále a rád odkazuje na jakýsi text Matoušova evangelia, údajně napsaný v aramejštině, v jaké prý byl údajně původně Matouš napsán.
Akorát že takový text vůbec neexistuje.
Vo co tu tedy gou??
|
poslal mikim Židovské náboženství pochází z Egypta a založil ho Afričan Mojžíš
|
|
poslal Nepřihlášený Ježíš říká zajímavé povzbuzení:
"Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne!"
On, podle různých bludařů pouhý člověk, nás vybízí, abychom věřili stejnou vírou v něj, podle nich údajného pouhého člověka, stejně jako věříme v Boha, Hospodina. Proč??
Vždyť samo Písmo nás vyzývá, abychom se nespoléhali na žádného člověka, který je pomíjející tvor, ale pouze na Boha, Hospodina, protože zachránit nás může jedině Bůh, ne žádný člověk:
|
poslal Laura67 Zítra s nástupem Donalda Trumpa na post prezidenta my vycházíme v posledních sedm let před příchodem Krusta. Trump je král (prezident) na kterém se budou plnit proroctví Daniela 11:21-45
První tři a půl roku jsou verse Daniela 11:21-30 Druhá půlka verse Daniela 11:31-45
|
|
poslal Willy Pán Ježíš Kristus při Jeho prvním příchodu přišel podle Jeho vlastních slov svět zachránit, ne odsoudit. Přišel z lásky a s láskou, plný milosti a pravdy s radostnou zvěstí o pokoji. Svou službu zahájil v židovské synagoze v městečku Nazaret, kde vyrostl, Slovy z proroka Izaiáše:
‚Pánův Duch je na Mně, protože Mne pomazal, abych zvěstoval evangelium chudým; poslal Mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit zlomené na svobodu, vyhlásit vítaný Pánův rok.‘ (L 4:18-19)
Ale jak a jako Kdo přijde při Jeho druhém příchodu?
|
|
poslal Nepřihlášený Věděl Ježíš něco o tom, že by něco stvořil?
Samozřejmě, jinak by to o něm nevěděli jeho učedníci, jeho apoštolové. Ale oni to moc dobře věděli a zapsali to, a nemohli to vědět od nikoho jiného než od svého Pána a Mistra -Ježíše Krista.
|
|
poslal Nepřihlášený Vyznavači "dvou Pánů" a "dvou Spasitelů" říkají, že se klaní dvěma Pánům a že uctívají dva Pány a Spasitele, přitom Ježíš Kristus jasně říká, že nelze sloužit dvěma Pánům.
A přesto se my, křesťané, klaníme Bohu Otci i Ježíši Kristu, i když přitom stále platí:
"Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho jediného uctívat."
|
|
poslal Nepřihlášený Milost Boží může rozdávat jedině Bůh. Pokud ji rozdává i Ježíš Kristus, znamená to, že Ježíč Kristus je Bůh:
"Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista."
Což říká už Žalm:
"vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy." (Ž 84)
|
|
poslal Nepřihlášený Zastánci stoicismu nebo řeckého platonismu, jako třeba rosmano, se opírají o pohanská učení, že logos je pouhá myšlenka nebo úmysl. Ano, něco podobného tvrdí platonici a další pohanští myslitelé, kteří neznají poselství Bible a evangelia, podobně jako třeba zmíněný rosmano a jeho klony.
Apoštol Jan ale odkazuje primárně na něco jiného: na Boží stvořitelské slovo "Na počátku" neboli v knize Genesis:
"Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.
Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami se vznášel Duch Boží.
I řekl Bůh: "Buď světlo!" A bylo světlo.
Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy."
|
|
poslal Nepřihlášený Ano, Otec je počátkem všeho, dokonce i Syna a Ducha. Ne časovým nebo materiálním počátkem, ale principiálním, jakožto počátek a hlava vztahů Otce, Syna a Ducha, protože i Otec i Syn i Duch jsou stejně od věků, stejně věčně a v Božství rovni.
V této jejich stejnosti je však i různost: někdo jiný je Otec, někdo jiný je Syn, někdo jiný je Duch. A Syn má původ v Otci, ne Otec v Synu, i když Otcem je Otec jedině díky Synu, a tedy věčně, stejně jako Syn z Otce a díky Otci. A podobně i Duch: má sice počátek v Otci, ale má spolupočátek i v Synu, protože vše, co je Otce, je i Syna, a vše, co činí Otec, činí i Syn: tedy i Otec i Syn dává Ducha. Ale Otec ho nedává proto, že ho dává Syn, ale Syn ho dává proto, že ho dává Otec. To je hierarchie božských vztahů v Trojici.
A co to dokazuje?
|
|
poslal Nepřihlášený Už rosmano někde dokázal, že Hospodin je osoba?
Zatím odmítá, že Ježíš je Bůh.
A podobně odmítá, že by Duch byl osoba. A to odmítá takovým způsobem, že tím vylučuje i osobní charakter Hospodina a nemá jak jej jinak dokázat.
|
|
poslal Nepřihlášený Na stránkách Písma se setkáváme s jasným určením identity toho, který se stal tělem, Ježíše Krista, Syna Božího i Syna člověka, Mesiáše, Pána a Soudce a Spasitele světa, když je o něm jasně napsáno:
"Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest"
"Na světě byl, svět skrze něj povstal"
"jediný Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko"
"v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi - svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti - a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho"
"skrze něhož stvořil i věky.
On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem"
|
|
poslal Nepřihlášený
|
|
poslal Nepřihlášený Zemřel Ježíš, nebo Bůh? Na kříži zemřel Ježíš, který je Bůh.
Nejsou dva: Ježíš A Bůh, ale je jen jeden: Bůh, který se stal člověkem Ježíšem a je člověkem Ježíšem. A člověkem Ježíšem je Bůh, tzn. že Bůh stáním se člověkem nepřestal být Bohem.
Podle křesťanské víry v Ježíši nejsou dvě osoby: osoba člověka Ježíše a osoba Boha, ale osoba Boha se stala člověkem, Ježíšem, a je jen jedna jediná osoba a jen jeden jediný subjekt: subjekt Boží, osoba Boha, která ke své věčné přirozenosti Boží přivzala časnou přirozenost lidskou, aby ji učinila také věčnou díky své Boží přirozenosti, která je této osobě Boží trvale a věčně vlastní a primární.
Můžeme tedy směle říci: na kříži zemřel Bůh, ovšem v tom, co je smrtelné, tedy v lidství, ale nikoliv v tom, co je nesmrtelné, neboli v Božství. Ale pokud se stal při vtělení člověkem, musel přijmout lidství se vším všudy, tedy i se smrtelností a se smrtí, jinak by se nestal zcela člověkem, ale jen něčím z člověka a tedy ne člověkem celým, jako takovým. Tím se ale zároveň nezrušilo Božství Boha, které stále, i po vtělení, zůstalo totéž a stejné a nezměněné. A stejně tak se tím nezrušila ani nesmrtelnost Boha, vlastní jeho Božské přirozenosti.
Člověkem se tedy stal subjekt Boha, Bůh sám, osobně.
V Božství je tento jeden a jediný subjekt nesmrtelný, ovšem v lidství, které přijal při početí v Marii, se stal dobrovolně smrtelným: na kříži umírá Bůh, ovšem v lidství a lidským způsobem, aby vzkříšením udělil svému lidství moc Božství a přemožením světa, satana a smrti učinil pomíjivé a smrtelné lidství nesmrtelným a nepomíjejícím.
Aby Bůh spasil lidství, lidskou přirozenost, stal se člověkem. A aby se skutečně autenticky a opravdově stal člověkem, musel ji přijmout se vším, co je jí vlastní, tedy i se smrtelností. Ale on ji poté obohatil tím, co je zase jemu věčně vlastní a lidské přirozenosti samé o sobě zase cizí: nesmrtelností a věčným životem atd.
Takže zemřel Bůh, ale v lidství. Vstal z mrtvých Bůh, ale v lidství. A nakonec přijal toto lidství do své slávy, do Božství, do kterého ho přijal už v okamžik početí lidské přirozenosti, jakou přijal z ženy Marie.
Bůh tedy zemřel, i když je nesmrtelný, protože přijal smrtelnou přirozenost. A zemřel Ježíš, protože on je ten Bůh, který se stal člověkem, aniž by přestal být Bohem. A nesmrtelný zemřel v tom, co je smrtelné, aby smrtelné učinil svojí mocí nesmrtelným: Bůh se stal časným, aby se časné stalo věčným. Bůh se stal smrtelným, aby se smrtelné stalo nesmrtelným mocí navěky Nesmrtelného.
Nesmrtelný Bůh tedy umírá ve smrtelném, aby smrtelné učinil nesmrtelným, protože v tom nesmrtelném, Božím, je stále týž a neměnný, nesmrtelný a Boží.
|
|
poslal Nepřihlášený Ano, Bůh je neustále stejný, tentýž Bůh. Bůh se nemění.
A nezměnil se ani tehdy, když se stal člověkem.
Protože tím nepřestal být Bohem, který je neustále stejný a týž.
Ten, který je stále týž a stále stejný, přivzal ke své Boží přirozenosti přirozenost lidskou, aniž by pozbyl tu svojí Boží.
Proto můžeme říci, že v lidství, které přijal, se nám OSOBNĚ zjevuje sám Bůh,
který stvořil člověka.
|
|
poslal Nepřihlášený Z Písma víme, že Spasitel je Hospodin, ale Spasitelem je i Syn - Kristus - Ježíš.
Z Písma víme, že Životem je Hospodin, ale také Syn - Kristus - Ježíš.
Z Písma víme, že Dárcem života je Hospodin, ale také Syn - Kristus - Ježíš.
Z Písma víme, že Pánem je Hospodin, ale také Syn - Kristus - Ježíš.
|
|
|
