Bůh si dokáže ve věcech udělat pořádek."...


V tom ti obecně rozumím.
Proto má i pro mne také smysl se k Bohu modlit za uzdravení, vzepřít se nemoci a odevzdat se do Boží vůle. Uzdravení však ani tak není automatické a nepřijde vždycky. To je realita tohoto skutečného světa, na kterou tě pořád upozorňuji. Dar uzdravení se dá s radostí přijmout pouze v případě, že dar uzdravení skutečně přijde.
Ale skutečností také bývá, že uzdravení ani po všech těch modlitbách nepřijde a že maminka od dětí nakonec zemře. A i takový scénář může být naplněním Božího plánu. Bůh je dárcem života a on určuje délku žití každého z nás. Přes všechny představy o tom, že Bůh přece nechce, aby dětem umíraly maminky, se toto nedá generalizovat. My nevidíme do Boží kuchyně a nevíme, co Bůh pro koho uchystá.

Obecně platí, že Bůh nechce smrti hříšníka, ale aby se obrátil a živ byl.
Ale stejně dříve nebo později každý z nás zemře. A když Bůh zavolá, nezbývá než poslechnout. Ovlivnit můžeme jenom náš vnitřní stav, ve kterém se postavíme před Pána. Zda jako zatvrzelí hříšníci, či jako hříšníci s už odpuštěnými hříchy.