 |
Zaznamenali jsme
116614387
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Tvorba: Svatý a zvíře
Vloženo Středa, 20. únor 2002 @ 09:03:03 CET Vložil: Bolek |
Svatý a zvíře
Jeho místo bylo před vchodem do synagogy. Ještě nedávno sedával na
kamenných schodech, opřen o chladnou zeď a čekal. Měl dva přátele. První
byla věčně prázdná, stará hliněná miska u jeho nohou. Druhý, za podíl
z milodarů občas nosíval hrst sušených fíků. Byly noci, kdy zoufale
hryzal omítku synagogy, plnil si ústa kyprou zemí, aby sál vláhu. V bloznivých
vidinách znovu jeho "přítel" vybíral almužnu do posledního šekelu
a se surovým smíchem odcházel do tmy. Tehdy úpěnlivě prosil, aby mocný
Adonai učinil zázrak při svém nehodném synu z rodu Neftalí a dal mu zdravé
nohy....
---
Lidé vcházeli a vycházeli ze synagogy a bez zájmu míjeli vyzáblého mrzáka
v odpudivých hadrech. Přicházel i vznešený rabín v průvodu znalců Zákona
a padl-li někdy jeho pohled na kamenné schody, byl plný opovržení.
---
Pak přišla ta ošklivá nemoc. Celé tělo měl poseto mokvavými vředy. Ve
dne pálily jak doteky žhavých kleští a s nocí s vplížila slabost horečky.
To už nepřicházel ani "přítel". Jen miska se usmívala hladovými
ústy, aby jej povzbudila v okamžiku, kdy bude muset překročit práh smrti...
---
V domě rabína Izmaíla svítí sedmiramenné svícny. Na nízkém stolci leží
bezduché rabínovo tělo, oblečené v slavnostní roucho. Vzduch se smísil s
vůní koření a vonných mastí. Svíce hoří k smutečnímu obřadu. Dům je
naplněn nářkem a kvílením...
Naproti přes ulici, na kamenných schodech synagogy, objevila smečka psů
bezvládné tělo žebrákovo...
|
Re: Svatý a zvíře (Skóre: 1)
Vložil: Kritik v Čtvrtek, 21. únor 2002 @ 09:05:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Zajímavé filosoficko-sociologické drama.
Velmi úsporný styl, příliš mnoho členění.
Spíše epicko-poetické ztvárnění než povídka. |
|
|
Re: Svatý a zvíře (Skóre: 1)
Vložil: Pisnicka v Sobota, 23. únor 2002 @ 13:41:48 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Je to takové drsné, ale pravdivé...
My lidé dovedeme být tak krutí a povýšení...
|
|
|
|
|
