poslal Nepřihlášený Na jaře to budou dva roky, co mi zemřela nevlastní sestra, a v létě
druhá. A tak jsem začala přemýšlet, co je po smrti, kdo asi jsem.
Mluvila jsem o tom se svou snachou a ta mi dala letáček s pozvánkou na
kurzy Alfa. I řekla jsem si: No co, nic nemohu zkazit, a šla jsem se tam
podívat. Říkala jsem si také: Já, ateistka a učitelka matematiky a
fyziky, já jim ukážu. Ale byla jsem překvapena.
Nikdo mě do ničeho nenutil ani mě nepřesvědčoval. Byla tam velmi klidná
atmosféra a cítila jsem se příjemně. A tak postupně otupovaly mé bojové
ostny, a když se kurz blížil ke konci, jsem se nemohla dočkat, až bude
středa večer, tedy další setkání.
Kurz skončil a já jsem začala pravidelně chodit na bohoslužby do
Křesťanského společenství. Na Vánoce jsem dostala Bibli a začala jsem ji
bedlivě číst.
O rok později jsem začala (opět na podzim) chodit na
další běh Alfy jako pomocnice. Již jsem věřila, že je Bůh, ale dost
otázek pro mě zůstalo nezodpovězených, a tak jsem hledala. Začala jsem
se pravidelně modlit a diskutovat s některými věřícími, číst Bibli.
A tak se jednou večer při čtení Bible, kdy jsem se zpovídala ze svých
hříchů, a bylo jich hodně, stal zázrak. Cítila jsem Boží dotyk, klid v
duši, a bylo mi krásně a věděla jsem, že Bůh je, že mi odpustil všechny
hříchy, že bude stále se mnou. Uvěřila jsem. Hodně lidí mi ublížilo, v
podstatě celý život jsem byla sama - bez manžela. Ale teď se vše
změnilo. Už sama nejsem, ničeho se nebojím, usínám klidně a s modlitbou
na rtech.
E. K. Praha
www.kurzyalfa.cz