 |
Zaznamenali jsme
116759060
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Biblické zdůvodnění - Mimo církev není sp (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Pátek, 05. prosinec 2008 @ 21:41:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek | Ze vam do toho zasahuju: ja mam pocit, ze kdykoli napriklad Pavel mluvi o tom, jak to bude vypadat, az naposledy zazni polnice (treba v 1K 15 nebo v 1 Tes 5), tak mluvi naprosto sebejiste, jako ze se ho to bude tykat, stejne jako se to bude tykat jeho adresatu. Neni tam ani stin pochybnosti o tom, jestli si ho Pan vezme k sobe. Vers R 10:9 je taky celkem jednoznacnej: prijmes-li Krista za pana a uveris-li ve vzkriseni, budes spasen. Zadny dalsi podminky, zadny "pokud vytrvas v pocestnem zivote" tam nestoji.
Na druhou stranu je nepochybne, ze nejake usili od krestanu na tomto svete ocekava, otevrene to napriklad popisuje ve Fp 2:12 (pracujte na sve spase) nebo v 1Tes 4:7 (tusim), kde pise, ze nas Buh povolal ke svatosti a ze by tudiz ten nas zivot mel podle toho vypadat. Je taky pravda, ze Pavel na mnoha mistech sve adresaty oslovuje spojenim "svati" (coz ekumenka nepresne preklada jako "bratri"), cimz uz jim priznava urcitou dokonalost a vyvolenost.
Clovek muze padnout, s tim se tezko da hnout. Chvastal by se ten, kdo by tvrdil, ze od sveho krtu ani jednou nezhresil. Proto muj vyklad vsech tech mist v Bibli je ten, ze spaseni jsme pouze virou, ale pokud uz jsme jednou spaseni, tak by se ta vira mela nejak projevit, konkretne soustavnym usilim dostat napriklad tem dvema prikazanim, ktera Pan prohlasil za nejdulezitejsi. Se spasou je to asi jako s uzdravenim: uzdravit nas muze jen Pan doktor svym usili, ale jsme-li tedy uz jednou zdravi, tak by snad na nas to zdravi melo bejt nejak videt.
No, snad jsem to moc nezamotal.
Aviaf
|
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Biblické zdůvodnění - Mimo církev není sp (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Pátek, 05. prosinec 2008 @ 22:43:57 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | oko, znovu a znovu ti říkám: tohle je ten opravdový rozdíl mezi křesťanstvím a římským katolictvím. Ten rozdíl je v tom na co vlastně spoléháš.
Dobře jsi napsal že nejsem víc než kterýkoliv křesťan. Ani jsem nic takého neříkal. Klidne bys mohl napsat: nejsem víc, než kterýkoliv katolík nebo než kterýkoliv člověk. V člověku ten rozdíl není. Jsme všichni stejní.
Ten rozdíl je jinde. V tom, jestli spoléháš a čekáš na svoje skutky a selhání, na přímluvu člověka a na smrt, aby ses dostal před Boží trůn, nebo se spolehneš na slova Ježíše Krista a přijmeš jeho nabídku dostat se před Boží trůn teď.
Dobře jsi to popsal: Ano, my křesťané děláme přesně to, co katolíci označují jako hřích "Opovážlivé spoléhání se na Boží milosrdenství". Už jen z toho je vidět, jaká propast je mezi křesťanstvím a římským katolictvím: To, co je pro nás křesťany základem víry a života s Bohem, je pro římské katolíky hřích.
I s tím bojem jsi to dobře napsal. I když stokrát zvítězíš, stačí, že jednou padneš. A jistě padneš. Na soudu se ti pak nepočítá těch sto vítězství, ale ten jeden pád. Stejně tak jako když zloděj ukradne kabelku, nepočítá se mu, že pak tu babičku, co jí kabelku ukrad, zvedne ze země. Takhle přece funguje každý soud a člověk si musí spočítat, jestli má odvahu na ten soud přijít.
Jestli máš na sto vítězství jeden pád, tak si asi troufáš tam jít. Si fakt borec.
Ale většina lidí je na tom jinak - i já. S křesťany, kteří bojují Ježíšův boj, je to jinak. I když stokrát upadnou, stejně se nakonec zvednou. Můžou mít jistotu, že boj, který bojují, je vítězný, protže to není jejich boj, ale boj Ježíše. Můžou v klidu bojovat bez ohledu na to, kolik prohraných bitev v životě prodělají.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Biblické zdůvodnění - Mimo církev nen (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 07. prosinec 2008 @ 19:07:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Spoléhat na Krista by bylo v pořádku. Já ale mluvil o opovážlivém spoléhání. A to je jiná káva. Jestliže se rozhodneš pro hřích s vědomím, že stejně ti pak Bůh odpustí. Že je už takový.
To už není boj, ale zahozená flinta do žita. Ani Pavel nemluvil o tom, že by svůj boj přenesl celý na Krista. Trochu pohodlné, nemyslíš.?
A za co bys pak chtěl korunu vítězství? Kristus to za tebe odedře a ty jen budeš lízat smetanu?
Já nebojuji sám, ale opírám se při tom o Krista. Ale nikdy se nebudu holebat tím, že to mám vlastně zmáklé, že jsem už spasen.
To bych se mohl také škaredě splést.
Ty, kdo si myslíš, že stojíš, dej si dobrý pozor, abys nepadl!
|
]
|
|
|
|
