Re: Pokání coby naprostý základ života s Bohem. (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 01. červen 2023 @ 07:56:06 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ..." 1. Článek není o tvé osobě, není o tvých skutcích.
To píšeš pravdivě. A to je chyba hlavní, důležitá, podstatná. Už jsme se o ní bavili.
"...
Proč by to měla být chyba?
Ten článek definuje obecné pravdy - pravdy, které platí na každého člověka. Neplatí jenom na mě, ale platí úplně pro každého. Pokání se dělá ze špatných skutků, které jsme už spáchali - nedělá se z ničeho jiného. Nedělá se ze skutků, které jsme nespáchali. (Toto tvrzení je tedy chyba Cizince - tvůj omyl).
Martino vedle v diskusi upozornil na rozdíly, když pokání činí katolík svátostným způsobem skrze službu církve - J 20,21-23 (kdo více dostal, od toho je i více požadováno) a když pokání činí kdokoliv jiný mimo katolickou církev (tehdy je to pokání jen v rovině osobní, jenom mezi hříšníkem a Bohem). Není tedy se mnou v rozporu.
Jak to, že jsi zapomněl základy učení o svátosti pokání, když jsi určitě také chodil do vyučování náboženství (zpytování svědomí, lítost, předsevzetí, zpověď, dostiučinění)?
..."Tyhle tvoje divné nápady na "činit pokání z věcí, které člověk neudělal", to fakt asi nestojí za komentář."...
Moje nápady?
Napsal Cizinec:
..."často se mi v
životě s Bohem stávalo a stává, že jsem činil nebo činím pokání včas.
Dřív, než je pozdě. Že mne Bůh zastavil či zastaví dřív, než se mi
povede udělat něco špatně nebo dokonce zlého. "...
České slovo "pokání" vzniklo spojením slova "kání" (hříšník se kaje ze hříchu) a předložky "po" - která je vyjádřením časové posloupnosti - nejdřív se hříšník v lítosti kaje ze hříchu, který spáchal - pak se děje obrácení a usmíření s Bohem a církví - to se děje Boží milostí, mocí Ducha svatého pro zásluhy Krista ("po").
Je tedy nesmyslem tvrdit, že někdo činí pokání před hříchem, Z čeho by se tak asi kál?
§1426 Obrácením ke Kristu, novým zrozením ve křtu, darem Ducha svatého,
Kristovým tělem a krví, které jsme přijali jako pokrm, jsme se stali
před ním „svatými a neposkvrněnými v lásce“ (Ef 1,4), jako je před ním
„svatá a bez poskvrny“ (Ef 5,27) sama církev, Kristova nevěsta. Nicméně
nový život přijatý v uvedení do křesťanského života neodstranil křehkost
a slabost lidské přirozenosti ani náklonnost ke hříchu, kterou tradice
nazývá žádostivost; ta zůstává v pokřtěných, a oni proto při svých
zkouškách v boji křesťanského života musejí být podporováni Kristovou
milostí. Tento boj je bojem obrácení, jehož konečným cílem je svatost a
věčný život, k němuž nás Pán nepřestává volat.
Na našich diskusích mi nesmírně vadí, že je nedokážeme udržet v rovině přátelství, že i když zastáváme rozdílné názory, nemusíme se kvůli tomu osobně napadat, ale raději se snažit toho druhého pochopit.
|
| NadřazenýRe: Pokání coby naprostý základ života s Bohem. (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 01. červen 2023 @ 15:51:28 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Na našich diskusích mi nesmírně vadí, že je nedokážeme udržet v rovině přátelství, že i když zastáváme rozdílné názory, nemusíme se kvůli tomu osobně napadat, ale raději se snažit toho druhého pochopit.
No a to je k tématu. Nato jsem se ptal.
Bude ti to "nesmírně vadí" stačit na to, abys tvé chování změnil?
Dovede tě to "nesmírně vadí" ke změně, abys osobně nenapadl, ale raději se snažil toho druhého pochopit?
Píšeš takovéhle věci v příspěvku, ve kterém mne opět osobně napadáš - opět jsi o mne napsal dvě lži, byť jednu jakoby zamaskovanou otázkou.
To je trochu rozpor, nemyslíš? Vadí ti to a přitom to děláš...
Pokud ti to vadí, Stando, tak s tím něco přeci dělej! Začni se chovat jinak. To je snad jednoduché, ne? Máš na to svobodu?
Já nemám problém tě pochopit - žil jsme v ŘKC, znám mnoho lidí z ŘKC, vím, o čem píšeš, rozumím tomu, co píšeš. V tématu pokání a lítosti ti rozumím od počátku.
Chápu taky, že Martino má třeba lepší znalost ŘKC praxe - když ví, čemu se v ŘKC říká "uložit pokání" a dokonce ví, jaké "pokání" v historii bylo lidem v ŘKC ukládáno. A dobře uvedl k tématu informaci o tom, čemu se v ŘKC říká "pokání". Mám tedy stejnou znalost ŘKC učení a hlavně praxe ŘKC. A kdo zná praxi ŘKC, tak ví, čemu se v ŘKC říká "uložit pokání" a "vykonat pokání".
Názor mi přijdou tak povrchní věc, že bych vůbec neřešil, že má někdo jiné názory. Navíc mne názory na různé věci ani příliš nezajímají - co mne zajímá, je zkušenost, praxe. Proto se na ní pořád ptám a proto se taky dost míjíme.
Až jednou napíšeš o pokání a lítosti článek sám za sebe, ze života, z praxe, budeme si rozumět určitě lépe.
Ke tvým dotazům.
Je tedy nesmyslem tvrdit, že někdo činí pokání před hříchem, Z čeho by se tak asi kál?
To nevím, Stando.
Když už tě 𝓷𝓪𝓹𝓪𝓭𝓷𝓮 takový nesmysl, tak už tě k tomu tvému nesmyslu 𝓷𝓮𝓷𝓪𝓹𝓪𝓭𝓷𝓮 odpověď?
Ale je zajímavé, kolik nesmyslů dokážeš u tak jednoduchého tématu vymyslet. Je to stejný nesmysl, jako činit pokání z něčeho, co jsi neudělal a jiné tvé podobné nápady.
Naopak není nesmysl, když se zloděj zastaví (je zastaven) ještě před tím, než něco ukradne a neukradne to. A třeba ho zavřou. A on změní svoje smýšlení a už nekrade. A pracuje a pomáhá druhým.
Taky je dobře, když třeba lhář nevypustí lež, kterou si pracně vyrobil, nebo která ho 𝓷𝓪𝓹𝓪𝓭𝓵𝓪, zastaví se před tím a změní smýšlení. A zajímá se o pravdu.
Taky je dobře, když se modlář obrátí včas, než probendí svůj život s modlami, uvěří Bohu a žije pro něj.
Je teda ještě o kus lepší, když člověk není ani zloděj, ani lhář, ani modlář. A nemusí činit pokání z toho, že je lhář, zloděj nebo modlář.
Proč by to měla být chyba?
Psal jsem ti to. Čteš si přispěvky, na které odpovídáš?
Lidského srdce se nedotkneš ani tisícem článků o lítosti a o pokání - které ale nejsou o tvé osobě - tolik, jako když lítost projevíš a pokání uděláš.
Jak to, že jsi zapomněl základy učení o svátosti pokání, když jsi určitě také chodil do vyučování náboženství (zpytování svědomí, lítost, předsevzetí, zpověď, dostiučinění)?
Já jsem je nezapoměl. Proto také vím, čemu se v ŘKC říká "pokání", podobně, jako Martino.
Toník
|
]
|
|