|
Právě je 436 návštěvník(ů) a 3 uživatel(ů) online: rosmano Willy gregorios777
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116916980 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Christianity in a Nutshell (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 10. leden 2020 @ 05:34:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Co jest hříchem nevějtším? Zpochybňovati existenci židovské neviditelné supranaturální bytosti, která na tento svět vzhlíží z oblak a zapisuje si do speciální knihy např. mimomanželské pohlavní styky.
A pro koho je to největší hřích? Pro někoho, kdo si takovou supernaturální bytost pracně vyrobí v hlavě a pak se jí léta zbavuje?
Ano bratře pohane, poznal jsem již závažnost hříchu...
To výše uvedené tedy bylo tvé poznání závažnosti hříchu, LD?
Toník |
| NadřazenýNejvětší hřích (Skóre: 1) Vložil: LD (lubd@post.cz) v Pátek, 10. leden 2020 @ 18:18:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dá se říci. Hřích je víceméně esoterický termín lidí své doby, který jen podtrhuje to, že neexistuje nic jako absolutní/objektivní morálka, což je poněkud paradoxní, protože právě tato věc by měla být podstatou žido-křesťanského Boha. Četné kontradikce ohledně morálky SZ vs NZ to vcelku jasně dokazují (byť křesťané to rádi přehlížejí, event. bulíkují sami sebe, že tomu tak není, či spíše, že tomu tak nemůže být, pravě proto, že bez objektivní morálky by na tom nebyli o moc lépe, než nevěřící...).
A co je pro žido-křesťanského Boha největším hříchem? Logicky vzato porušení největšího přikázání ze všech: "Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí." Pokud neznaboh došel k názoru, že existence Boha, jehož působení zachycují stránky Bible je extrémně nepravděpodobná, není předpoklad, že by celým svým srdcem miloval objekt, který je téměř jistě produktem lidské fantazie kočovného národa z doby železné.V té knize se nicméně píše, že právě tohle vadí oné nadpřirozené entitě ze všeho nejvíce, neboť "Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující." a tak dále...
|
]
Re: Největší hřích (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 14. leden 2020 @ 15:40:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | "Poznání hříchu" tedy pro tebe byla nevíra v nějaké vymyšlené bohy, co si zapisují mimomanželské pohlavní styky?
S tím hříchem byl to viděl, že je to naopak: Hříchem je neznat Boha a místo něj si vyrábět právě takové podivné bohy - byť to nejsou bohové ze dřeva nebo kamení, ale jen virtuální, v hlavách lidí.
Kde se v Bibli píše, že to té "nadpřirozené entitě" vadí nejvíce a že by ten hřích byl nějak "větší", než jiné?
Toník |
]
Křesťanský doublethink (Skóre: 1) Vložil: LD (lubd@post.cz) v Úterý, 14. leden 2020 @ 21:49:10 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ...neznat Boha a místo něj si vyrábět právě takové podivné bohy...
Ano, přesně tak. Přesně to je ono. S politováním je třeba konstatovat, že nikdo ze zdějších nezná Boha osobně, pakliže by osobní Bůh Bible skutečně existoval, vždyť si to vem:
Ty nevěříš na boha, který si zapisuje mimomaželské pohl. styky, ale zároveň doslovně věříš na celosvětovou potopu a nějakou formu kreace. Tím klameš sám sebe. Wollek nevěří na věčné posmrtné mučení za banální prohřešky, ale zároveň věří na existenci světa bez bolesti a smrti před prvotním hříchem a následně po druhém příchodu. Myslivec jakbysmet. Oba dva klamou sami sebe. Frantisek100 věří na dobrotivého Ježíše a přitom si myslí, že určitá část starého zákona je jen jakási židovská propagadna, která nestojí za fajfku tabáku. Klame sám sebe. A tímto způsobem bych mohl pokračovat přezdívku od přezdívky až do úplného vyčerpání. Osobní žido-křesťanský Bůh - to jste jen vy sami, resp. určitá "customizovaná" představa, která se "zhmotňuje" na základě mixu předporozumění prastarých náboženských textů anonymních autorů a soudobých soukromých přání a potřeb.
To celé má pochopitelně svůj důvod, a není to v konečném důsledku nic až tak záhadného (jak jsem se původně domníval) ... ačkoliv se zde jako jednotlivci teologicky rozcházíte, v důvodech ohledně své víry si můžete s klidným svědomím podat všichni ruce.
|
]
Re: Křesťanský doublethink (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 15. leden 2020 @ 21:32:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ty nevěříš na boha, který si zapisuje mimomaželské pohl. styky, ale zároveň doslovně věříš na celosvětovou potopu a nějakou formu kreace. Tím klameš sám sebe.
Na bohy vymyšlené lidmi fakt nevěřím. Klam vidím naopak v tom vymýšlení bohů, kteří lidem scházejí.
Na celosvětovou potopu a kreaci věřím. Klam a letitý vidím naopak v personifikaci přírody a materií.
V čem klamu sám sebe? V čem konkrétně vidíš ten klam?
Osobní žido-křesťanský Bůh - to jste jen vy sami, resp. určitá "customizovaná" představa, která se "zhmotňuje" na základě mixu předporozumění prastarých náboženských textů anonymních autorů a soudobých soukromých přání a potřeb.
Opět: Klasická projekce. To, že ty něco žiješ (a že to žijí jistě mnozí) neznamená, že to žijí všichni.
v důvodech ohledně své víry si můžete s klidným svědomím podat všichni ruce.
A ty ses někdy zajímal o důvody víry druhých lidí, nebo opět jen tvá projekce 1:∞?
Toník |
]
Re: Křesťanský doublethink (Skóre: 1) Vložil: LD (lubd@post.cz) v Středa, 15. leden 2020 @ 22:21:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | //To, že ty něco žiješ (a že to žijí jistě mnozí) neznamená, že to žijí všichni.
To je velmi dobrá úvaha. Říkal jsem si, že tohle je opravdu možné. Proto jsem věnoval tolik času "zevrubnému přezkoumání", jak jsou na tom ostatní - ať už v reálném světě, nebo ve virtuálních hlubinách internetu. Zpočátku jsem věřil na černé labutě (to je to tvoje "...neznamená, že to žijí všichni..."). Ale pak mi došlo, že ...
//A ty ses někdy zajímal o důvody víry druhých lidí, nebo opět jen tvá projekce 1:∞?
Poté, co jsem pochopil, že mezi křesťany se žádné černé labutě nevyskytují, jsem se pochopitelně začat zajímat o důvody. Jedná se o množinu několika víceméně stále stejných motivů, přičemž určité motivy jsou pro někoho důležitější, než ty ostatní (v tom se jednotliví křesťané odlišují - v těch prioritách). Ty motivy jsou ovšem čistě lidská záležitost - žádné nadpřirozeno v tom není. Zatímco někteří křesťané kolem těchto motivů mlží (netuším či nevědomky nebo úmyslně), jiní je sdělí vcelku srozumitelně a otevřeně. Část křesťanů pak svůj sebeklam upgradovala na obousměrnou komunikaci s Bohem - "rozhovory" s Bohem full-duplex - tak tohle pro mne byla nadlouho vůbec ta největší záhada. Teprve potom, až jsem v tom přestal hledat nějaké korelace s psychickými poruchami nebo mírou inteligence ... tak pak to začalo dávat jakýs-takýs smysl (pochopitelně ani za tímto nevidím nic "mimo náš svět").
//V čem klamu sám sebe? V čem konkrétně vidíš ten klam?
Je to v té knize Tondo, v té knize. Větší problém, než dědičný hřích je pro křesťany dědičný sebeklam - tak jak sebe sama klamali tehdejší židé a později ranná církev, tak se to s menšími obměnami přeneslo i do dalších generací včetně té naší.
|
]
Re: Křesťanský doublethink (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. leden 2020 @ 15:38:09 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj LD.
Jaké důvody pro víru lidí jsi vyzkoumal?
Když jsem procházel některé církve, tak jsem znovu a znovu narážel na dvě základní "kategorie" lidí.
První byli lidi, kteří s Bohem něco zažili, zažili Boží jednání nebo dokonce i změnu života, vědí, že Bůh existuje a někdy mu věří, někdy ne. Pokud mu věří, tak je důvodem to, že zažili, že Bůh je důvěryhodný.
Pak jsem potkal hodně lidí, kteří nic s Bohem nezažili, nevědí, jestli Bůh je nebo není, snaží se věřit, že Bůh je, někdy více, někdy méně. Vsugerovávají si, co slyší, vymýšlí si pak různé bohy (obvykle podle sebe - ti bohové, co si zapisují mimomanžeksé styky do knihy či je šmírují v ložnici jsou taková klasika). "Že bůh je" věřili většinou proto, že tak byli odmala vychovaní. Někdy proto, aby zapadli do skupiny, kvůli vztahům. Někdy proto, že chtěli, aby bůh existoval, tak si ho vyrobili.
Poměr těch lidí je různý - třeba v ŘKC jsem dlouho potkával jen lidi z té druhé skupiny (i tady místní ŘK jasně dávají najevo, že žádnou změnu života nezažili a statečně bojují o existenci svých bohů). Ale ne všude - jsou i místa v ŘKC, kde se lidé s Bohem potkali. V ČCE to bylo podobné, ale přeci jen se tam najde pár lidí, kteří Boha poznali, ale ne moc. Jinde zas ten poměr může být i 1:1, že je tam hodně lidí, kteří Boha poznali, žijí s ním - ale přesto, i tak je tam spousta lidí, kteří si svoje bohy vyrábí podle sebe a podle toho, co pochytají z okolí.
Část křesťanů pak svůj sebeklam upgradovala na obousměrnou komunikaci s Bohem - "rozhovory" s Bohem full-duplex - tak tohle pro mne byla nadlouho vůbec ta největší záhada.
A jak tohle udělají? To by mne zajímalo, na to jsem nenarazil. Když se bavím s lidmi, obvykle jsou ty skupiny velmi dobře vyhraněné. Pokud se bavím s někým, kdo věří, že Bůh je, tak se tématu komunikace s Bohem vyhýbá, co může, různě mlží a podobně. Když slyší od někoho o tom, že Bůh mluví, naskakují věřícímu v Boží existenci pupínky a reaguje více či méně agresivně - pokud se snaží být konformí v nějaké skupině, tak jen jemně, pokud se píše otevřeně na internetu, tak často velmi agresivně. To ani nemluvě o tom, když věřící v existenci boha svou víru v existenci boha ztratí.
Je to v té knize Tondo, v té knize. Větší problém, než dědičný hřích je pro křesťany dědičný sebeklam - tak jak sebe sama klamali tehdejší židé a později ranná církev, tak se to s menšími obměnami přeneslo i do dalších generací včetně té naší.
V té knize... V té knize je konkrétně několik set stránek.
Je něco konkrétního, v čem ty vidíš sebeklam, nějaká konkrétní věc, téma?
Narazil jsi na stvoření: To považuješ za sebeklam? Proč? Je něco, co ohledně vzniku světa a případně života, nepovažuješ za sebeklam?
Toník |
]
|
|
Re: Christianity in a Nutshell (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 21. leden 2020 @ 15:50:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Zpochybňovati existenci židovské neviditelné supranaturální bytosti, která na tento svět vzhlíží z oblak a zapisuje si do speciální knihy např. mimomanželské pohlavní styky.
Ahoj LD.
Zdá se mi, že máš přemýšlivější období, tak ti napíšu k těmto vaším bohům, co si zapisují do knihy mimomanželské styky (případně šmírují pod postelí, jako to dělal bůh toho úchyla). Takový výklad písma. Už jsem ti to jednou tuším psal.
"Proudí a od něho vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc mu slouží a myriády myriád stojí před ním. Soud zasedl a byly otevřeny knihy."
"A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách."
Tedy v písmu se píše o knihách, podle kterých budou lidé souzeni. A v těch knihách jsou zapsané skutky lidí.
Někdy mají lidi představu z různých náboženství, nebo z pohanských pohádek z televize, že se tam zapisují mimomanželské pohlavní styky a čím víc budou ty knihy plné, tak tím to bude horší. že se to bude nějak vyvažovat, jak je to hezky názorně v jednom videu.
„Až přijde Syn člověka, oddělí jedny od druhých. Ovce postaví po své pravici, kozly po levici. Potom řekne Král těm po své pravici:
‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví království, které je pro vás připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a ujali jste se mě, byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘
Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, který je připraven pro Ďábla a jeho anděly! Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít, byl jsem cizincem, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
Teď ten můj výklad: Určitě existuje kniha, do které se zapisují skutky lidí, podle kterých pak budou souzeni. Zapisují se ale docela jiné skutky, než si představují nábožní lidé, co si vyrobili boha, který je šmíruje za postelí. Problém člověka pak nebude v tom, že by jeho kniha byla plná něčeho, co jeho bůh v hlavě vyšmíroval za postelí, ale problém člověka bude ten, že stránky jeho knihy budou prázdné.
Toník
|
| NadřazenýRe: Christianity in a Nutshell (Skóre: 1) Vložil: Vota v Úterý, 21. leden 2020 @ 19:48:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Soud podle prázdných stránek? Nepopsané knihy "života"? Byl jsem ... hladověli jsem a nedali jste mi najíst ... atd., nebo ... vrahové, smilníci, kouzelníci, lháři atpod. mají svůj úděl v hořím jezeře ..
Možná ten problém člověka bude v tom, co je v knihách skutků právě zapsáno, zda-li je zapsán k životu v knize živých (života)nebo ke smrti v knize mrtvých (smrti). A proč až někdy? I v křesťanských písmech je, že soud začíná od domu B-žího ...
A odkud vůbec asi pisatel Zj vzal ten nápad s knihami skutků, živých, zemřelých? ;) |
]
Ananasové osvícení (Skóre: 1) Vložil: LD (lubd@post.cz) v Sobota, 25. leden 2020 @ 11:11:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Tondo,
jestli mám přemýšlivější období, to nevím, možné je vše. Jisté je, že člověk se někam posunuje a je faktem, že ve svém světonázoru jsem asi nedávno překročil další milník. Podmě se mrknout, na to, o co jde...
S kolegou Wollekem jsme vedli sem tam debatu o svobodné vůli. Wollek tvrdil, že na to nevěří, ale v jeho geniálním mozku šlo jen o zmatení pojmů - na svobodnou vůli pochopitelně věří. Já na svobodnou vůli od jisté doby nevěřím, ale zároveň mne tento postoj lehce znepokojuje a vyvolává ve mne jakési těžko slovy popsatelné dilema. Pochopil jsem, že pokud je svobodná vůle realitou, stává se idea teismu objektivní skutečností (netvrdím, že to indikuje existenci židokřesťanského Boha, ale v podstatě by to pohřbilo koncept fyzikalismu).
David Černý (teistický filosof) má na svém blogu zajímavý článek k tomuto tématu - http://kontrafikce.blogspot.com/2017/07/zivot-bez-svobodne-vule.html. Vypíchnu z něj to podstatné, tedy závěr:
Kým nejspíš jsem
Poznali jsme skeptiky, optimisty i pesimisty.
Liší se v pohledu na svobodu vůle i na morální odpovědnost a
ospravedlnění trestání. Nabízí se proto otázka: v jakém světě vlastně
žijeme? Je mi líto, pokud vás zklamu, ale nevím. Velmi rád bych byl
skeptikem, netuším však, jak skloubit indeterminismus se svobodou vůle.
Optimisté mě nepřesvědčují, protože jsou příliš optimističtí a ohýbají
pojem svobody vůle tak, aby se zdál být slučitelný s determinismem.
Prozatím tedy zůstávám pesimistou. Možná vám také nezbude nic jiného.
Nezvykle střízlivý teistický pohled na svobodnou vůli, není-liž pravda?
Nyní se podívejme, jak se s touto věcí "popasoval" zástupce ateistického křídla - věhlasný profesor Robert M. Sapolsky ve své publikaci "Chování". Na straně číslo 519 je odstavec s názvem "Dovětek: a teď ta nesnadná část." Dovolím si zde onu kapitolu ofotit, neboť se mi to nechce celé přepisovat:
Musel jsem si tuto kapitolku přečíst ještě jednou. A pak ještě jednou. A pak ještě jednou. A pak mi to došlo. Domnívám se, že tohle je věc, ve které se teisté a ateisté částečně protínají, t.j. že existuje určitá rovina - nevím jak to přesně nazvat ... řekněme třeba nepohodlných logických závěrů (po smrti bude to, co bylo před narozením, neexistence svobodné vůle, atp.), že to prostě člověk automaticky hledá jiná, než čistě racionální východiska .... malý příklad: Matt Dilahunty a Daniel Dennett - dva stoupenci militantního ateismu a přitom se profilují jako kompatibilisté - proč asi :)?
Otázkou je, jak je možné, že to může u těch ateistů fungovat - myslím tím, třeba to, co zmiňoval Sapolsky nebo třeba Smilansky? Není to až tak velká záhada, jak by se mohlo na první pohled zdát - je to dovednost, kterou máme dost možná všichni. Kdysi někoho napadlo vyzkoušet jistou modifikaci dvojitě zaslepené, placebem kontrolované randomizované studie testování med. přípravku (mám i zdroj, ale teď to nemůžu nějak dohledat) ... že prostě jen tak z "plezíru" řeknou kontrolní skupině, která dostane neaktivní látku (placebo), že to, co budou teď několik týdnů polykat je jen obarvený prašek, který ve skutečnosti nic nedělá. A jaké pak nastalo překvapení při vyhodnocování výsledků ... ono to fungovalo, i když lidé dostali informaci, že je to celé "fake" - přesto všechno dosahovali měřitelné zlepšení, oproti kontrolní skupině, která nebyla léčena vůbec.
Ok, co z toho tedy plyne? V prvé řadě mi teď dává mnohem větší smysl, proč nadprůměrně inteligentní a vzdělaní lidé (jako třeba Wollek, Cizinec, Myslivec, JirkaB a další) věří tomu, čemu věří a drží se toho jako klíště psího kožichu. Další věcí je, že bych se měl zamyslet a v některých ohledech přehodnotit kritiku určitých věcí, které souvisí s teistickým pohledem na svět. Jsou tu jisté věci, které jsem dříve buď neviděl nebo jim nepřikládal až tak velkou váhu. Začínám mít takový pocit, že je asi zbytečné se znepokojovat nad tím, jakým pohádkám dotyčný teista věří, ale spíše se soustředit na to, co z těchto pohádek by mohlo ovlivnit společnost - byť třeba jen na komunální úrovni. To, čím by se člověk měl vnitřně "znepokojovat" není víra v báchorky o globální potopě, ale spíše to, zda mají dotyční moc a chuť tyhle věci cpát malým dětem do makoviček v rámci výuky na ZŠ. Anebo třeba, zda by měli tesité tak moc velkou páku, aby plošně zákazali antikoncepci, jen pro to, že si to někde vyčetli v té jejich knížce. Podobných příkladů by se jistě našlo nespočet. V tomto stále spatřuji smysl vyvracet křesťanům jejich postoje. Přiznám se ale, že už moc nevidím smysl v tom, vyvracet věřícím to, čemu oni osobně věří. Protože je třeba si otevřeně přiznat, že i já dobrovolně klamu sám sebe ohledně jistých nepohodlných skutečností, které vyplývají z logiky věci - viz. přístup R. Sapolského a spol.
Nevím, jestli je to srozumitelné, to jsem napsal, ale takhle nějak to v současné době vidím.
|
]
Re: Ananasové osvícení (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 28. leden 2020 @ 07:46:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Ahoj LD.
Díky za příspěvek, pročetl jsem. Jen v úvodu: Porozuměl jsi, že podle slov Ježíše [obohu.cz] nebude nejspíš největším problémem člověka na konci to, že nevěří na nějaké lidmi vymyšlené bohy a problémy těch bohů a jejich skutky, ale problémem bude to, že v té nejdůležitější knize, co se do ní zapisují skutky lidí - to je kniha života - bude prázdno? Že tam nebude nic moc, co by se ze života člověka zapsalo?
K tomu tvému příspěvku zase někdy příště, až budu zas sedět ve vlaku.
Toník |
]
Re: Ananasové osvícení (Skóre: 1) Vložil: LD (lubd@post.cz) v Úterý, 28. leden 2020 @ 20:43:10 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ahoj Toníku,
zní to hezky, co píšeš, ale obavám se, že je to jen "polovička pravdy". Jsou zase jiná místa Bible, kde se vyjmenovávají jednotlivé hříchy, díky kterým bude brána království nebeského dotyčným navždy zavřena nehledě na množství bohulibých skutků
Jsem nicméně přesvědčen, že už z podstaty věci a v rámci "pouhých to fyzikálních zákonů" existuje něco, co by se dalo nazvat univerzální způsob žití a když se provede jistá selekce Biblických kapitol, člověk se tomu přiblíží. Otázkou je, zda se tomu pak ještě dá říkát křesťanství.
L.
|
]
Re: Ananasové osvícení (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 04. únor 2020 @ 06:34:08 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, polovička pravdy ... Píšu k diskuzi, k té základní myšlence na začátku, "Co jest hříchem nevějtším? Zpochybňovati existenci židovské neviditelné supranaturální bytosti, která na tento svět vzhlíží z oblak a zapisuje si do speciální knihy např. mimomanželské pohlavní styky." A jen upozorňuju na to, že když se písmo zmiňuje o soudu, nikde tam nezmiňuje věření na bohy či zpochybňování jejich existence, zato se tam zmiňuje starost o druhé a to dost jednoznačně, viz ta slova Ježíše. Podle nich to vypadá, že největším hříchem člověka je docela něco jiného.
O věření na bohy se pak bible zmiňuje s poněkud jasným despektem [obohu.cz] a stejným důrazem, jaký měl Pán Ježíš [obohu.cz].
Určitě je to kus skutečnosti - zajedno když se člověk věnuje nějakému náboženství, nebo nemá rád rodiče, nebo by rád cizí ženu nebo majetek, nebo něco takového, tak je to disjunktní s tím, co bude řešit při příchodu Ježíš [obohu.cz], i v běžném životě - lidé se zlým srdcem se zkrátka nevěnují svým bližním, ale sobě a svému hříchu. A těžko čekat, že by měl nenávistník, závistník, vrah, zloděj, lhář či pomlouvač psychiku kompatibilní s tím, čemu písmo říká "království nebes" nebo "věčný život". Ale to už jsme si psali, že pro život je potřeba výrazný upgrade psychiky.
Určitě neexistuje nějaký univerzální způsob žití - to je právě o té svobodě, zda existuje, či ne, k tomu zkusím napsat níže.
|
]
Re: Ananasové osvícení (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 04. únor 2020 @ 16:28:04 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jo, je to srozumitelné.
S kolegou Wollekem jsme vedli sem tam debatu o svobodné vůli. Wollek tvrdil, že na to nevěří, ale v jeho geniálním mozku šlo jen o zmatení pojmů - na svobodnou vůli pochopitelně věří.
Diskuzi na to téma jsem moc nesledoval, jen jsem tuším přispěl s něčím, co jsme řešili v minulosti.
Svobodnou vůli jsme probírali hodně v náboženství, svobodu jsem dost řešil i v životě, když jsem náboženství opustil, o svobodě jsem si tu povídal s Františkem a Okem. Psal jsem tu i články, Svoboda nebo bezbožnost a Svoboda nebo otroctví [granosalis.cz]. Zdá se, že svoboda je jedno z nejkontroverznějších témat, zvláště pro odpůrce křesťanství je svoboda problémem.
Radši se vyhýbám pojmům typu "svobodná vůle" a používám jen stručně svoboda-nesvoboda. Když jde řeč o svobodné vůli, tak si vždycky vzpomenu na jedno pořekadlo: "Mám extrémně silnou svobodou vůli. Dělá si se mnou, co se jí zrovna zachce, potvoře..."
Ale ve tvých měřítkách taky asi budu "věřit na svobodnou vůli"?
Bůh dal člověku svobodu k životu. Člověk má nepřeberně, nekonečně možností od Boha co žít a je a něm, co si vybere, co žít bude. A tu svobodu Bůh omezil v konkrétních vyjmenovaných věcech, oproti obrovskému prostoru svobodu v relativních drobnostech. Něco jako "všechny stromy zahrady smíš ... ale ten jeden ne". Tak zhruba rozumím tomu poměru.
věhlasný profesor Robert M. Sapolsky ve své publikaci "Chování". Na straně číslo 519 je odstavec s názvem "Dovětek: a teď ta nesnadná část." Dovolím si zde onu kapitolu ofotit, neboť se mi to nechce celé přepisovat:
To je prosímtě "věhlasný profesor"???
"Pokud roli svobodné vůle v našem nejhorším chování zavrhneme, musíme uplatnit tento postup i na naše nejlepší chování".
To jako fakt? Takový exemplární kix? Něco jako: "Pokud se za krádež zboží dostaneme do vězení, logicky musíme tento postup uplatnit také na situace, kdy si zboží legálně koupíme..."
Jestli jsem LD něco v téhle věci řešil, tak je to právě otázka svobody člověka a minutí se cíle, chyby, erroru. Existuje totiž něco, čemu se říká "minout se cíle" nebo "být mimo povolání". V takové situaci má člověk velmi omezenou nebo dokonce nulovou svobodu.
Pokud se například člověk bez hudebního nadání rozhodne stát se proslulým muzikantem, má téměř nulovou svobodu k tomu, aby to udělal. Ale může být například dobrým zedníkem, motoristou, ajťákem, matematikem, prezidentem, zelinářem, může mít stotisíc variant, kde je schopen uplatnit svou svobodu. Ale pokud bude chtít být dobrým hudebníkem, bude to mít se svobodou volby těžké.
Stejně tak je to se zlem: Když má nějaký člověk závist, když je nevěrný, když krade, když kouří, chlastá, fetuje, má nulovou svobodu v té dané oblasti.
Neexistuje tedy něco jako "jediný dobrý druh života", "jediný správný život" - v tom je svoboda, tisíce, miliony, miliardy variant života, které lidi žijí a vybírají si svobodně, ne s pricipielní nesvobodou. Na druhé straně existují jen nějaké stovky variant života, kdy se člověk "netrefí", mine se cílem a v dané oblasti nemá svobodu žádnou.
Dávat ti dvě oblasti k sobě narověň je mimo - příliš se liší.
Na druhou stranu, ten profesor má určitě pravdu v tom, že těžko někoho chválit nebo trestat za vlastnosti, se kterými se narodil - to by nedávalo smysl.
Vyrobil jsem si také pracovně určitou definici nesvobody člověka:
Člověk nemá v daní oblasti svobodu, pokud učiní při výběru konkrétní rozhodnutí a to rozhodnutí se nestane, nerealizuje se.
Z druhé strany - pokud se rozhodnutí člověka stane, neznamená to nutně, že má v dané oblasti svobodu, jen je to pravděpodobné.
Je to srozumitelné?
Toník
|
]
Re: Ananasové osvícení (Skóre: 1) Vložil: LD (lubd@post.cz) v Čtvrtek, 06. únor 2020 @ 17:09:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | //Ale ve tvých měřítkách taky asi budu "věřit na svobodnou vůli"?
To ano - to máš pravdu a je to samozřejmě v pořádku. Jakožto věřící si můžeš tento "luxus" (čestně) dopřát a navíc jsi schopen svůj kompatibilismus obhájit - neboť pro tebe je realitou, že někde uvnitř tebe přebývá něco více, než hmota.
Lidi jako profesor Sapolsky to mají ovšem v tomto ohledu o dost těžší. A v tom byla pointa mého příspěvku - že nakonec asi každý musí přijmout jakousi formu iluze, aby se mu na tom světě lépe žilo. Jinými slovy - i přes rozdílný pohled na svět a přes rozdílnou motivaci se lidský tvor nějakému tomu sebeklamu nevyhne - ať už tak činí vědomky či nevědomky.
|
]
|
|
|
|