 |
Právě je 559 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
Frantisek100
cizinec
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116716827
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 14. červen 2019 @ 12:31:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
Oko oko,
ani nevíš jak se pleteš.
///jsou zvláštní služby v církvi, kterými jsou pověřováni jen vybrané konkrétní osoby a tato moc Ducha je jim předána po modlitbách a postu skrze vkládání rukou ///
To je v příkrém rozporu s tím, co říká Písmo: - 7 [biblenet.cz]Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu.
- ...
- To všechno působí jeden a týž Duch, který uděluje každému zvláštní dar, jak sám chce.
Je to jak píšeš v článku: vychází z věty: “Vítr musí vanout, když MY chceme, jak MY chceme.”
A ty vybrané konkrétní osoby vybírá kdo ? Podle jakého klíče? Kdybych přišel k vám, kdo by měl pravomoc mi sdělit, jaký dar Ducha svatého mi chce Bůh udělit a skrze koho by mi byl udělen ? Kdybych chtěl např. dar uzdravování ? Záleželo by také na tom, co chci ? Anebo podle koho chtění by mi byl nějaký dar udělen ?
|
| NadřazenýRe: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 14. červen 2019 @ 12:43:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Podle jakého klíče? Otevři si přece Písmo!
(Sk 6,3-6) Proto ze sebe, bratři, vyberte sedm mužů dobré pověsti,
plných Ducha Svatého a moudrosti, kterým svěříme tu práci.
My se však budeme pilně věnovat modlitbě a službě Slova."
Ta řeč se tedy zalíbila celému shromáždění a vybrali Štěpána,
muže plného víry a Ducha Svatého, a Filipa, Prochora, Nikanora,
Timona, Parména a Mikuláše, proselytu z
Antiochie.
Ty postavili před apoštoly, kteří na ně po modlitbě vložili
ruce.....
(1 Tim 5,22) Na nikoho nevkládej ruce ukvapeně ...
(Tit 1,5-9) Zanechal jsem tě na Krétě z toho důvodu, abys dal do pořádku
to, co ještě zbývá, a ustanovil po městech starší, jak jsem
ti nařídil.
Někdo může být starším, je-li bezúhonný, manžel jedné ženy
a má-li věřící děti, které nelze obvinit z bujnosti nebo
nepoddajnosti.
Neboť biskup musí jakožto Boží správce být bezúhonný, ne
samolibý, ne prchlivý, ne pijan, ne rváč, ne ziskuchtivý,
ale pohostinný, milovník dobra, rozvážný, spravedlivý, svatý,
zdrženlivý,
držící se spolehlivého slova podle toho, jak byl naučen, aby
mohl nejen povzbuzovat zdravým učením, ale i přemáhat odpůrce.... |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 14. červen 2019 @ 22:00:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko,
to o čem píšeš je poslání či ustanovení do nějaké služby. A tam se logicky vybírá muže podle moudrosti, plnosti Ducha svatého a vhodnosti pro tu kterou službu.
Já se ptal ale na něco jiného.
Já se ptal ("A ty vybrané konkrétní osoby vybírá kdo ? Podle jakého klíče?")
kdo a podle jakého klíče vybírá osoby, které budou mít dar jazyků. Například.
Anebo kdo a podle jakého klíče vybírá osoby, které obdrží dar proroctví ?
Kdo a podle jakého klíče určí osoby, které budou mít dar uzdravování ?
Rozumíš na co se ptám ?
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 17. červen 2019 @ 09:01:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokoušel jsem se ti vysvětlit, že jsou v podstatě dvě roviny působení darů Ducha - soukromá a veřejná.
Moc Ducha se předává skrze vkládání rukou pouze pro tu veřejnou rovinu - pouze pro konkrétní službu či postavení v církvi. Samozřejmě, že dary Ducha nelze oddělit, ale jde rozlišovat jejich působení v těch dvou rovinách.
Nikdo tedy nevkládá ruce pro dar jazyků (rovina soukromá) - nikdo nevkládá ruce pro dary moudrosti, rozumu, rady, síly, umění a bázně boží - to všechno je rovina osobní. Nikdo nevkládá ruce ani na dar uzdravování v rovině soukromé, ale vkládá ruce pro dar uzdravování v rovině veřejné, v rovině služby církve - v rovině svátosti uzdravování nemocných ve smyslu Jk 5,14-15.
Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá starší sboru a ať se za
něj modlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu.
Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a
jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Čtvrtek, 20. červen 2019 @ 15:50:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko, ty teorie nejsou pravdivé. A myslím, že to není ani učení ŘKC.
///Moc Ducha se předává skrze vkládání rukou pouze pro tu veřejnou rovinu - pouze pro konkrétní službu či postavení v církvi. Nikdo tedy nevkládá ruce pro dar jazyků (rovina soukromá)///
Evidentně nikoliv:
6 [www.obohu.cz]A když na ně Pavel vložil ruce, přišel na ně Duch Svatý a oni mluvili jazyky a prorokovali.
Dále: O rovině soukromé je možné mluvit pouze u darů jazyků - ten je pro osobní prospěch a rozvoj jednotlivce. Jinak všechny ostatní dary slouží ke vzájemnému budování společenství věřících - těla Kristova.
///..ale vkládá ruce pro dar uzdravování v rovině veřejné, v rovině služby církve - v rovině svátosti uzdravování nemocných ve smyslu Jk 5,14-15.///
Úkony a modlitba za nemocné starších církve nejsou darem uzdravování. Z jednoduchého důvodu: Pokud by tomu tak bylo, mohli by se stát staršími církve pouze lidé, kteří obdrželi dar uzdravování. Což tak rozhodně nebývá. Ani v ŘKC.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 22. červen 2019 @ 07:06:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Pokud by tomu tak bylo, mohli by se stát staršími církve pouze lidé, kteří obdrželi dar uzdravování. "...
Podle Jakuba je to přesně obráceně
- skrze vkládání rukou biskupů se ustanovuje nový biskup (starší) - neoddělitelnou součástí jeho biskupské služby v církvi pak je i vkládat ruce na nemocné, mazat je olejem a modlit se za jejich uzdravení....
Hovořit jazyky a prorokovat není součástí žádné služby církve - pokud to není podvod, je to projev Ducha svatého sloužící k osobnímu budování (nikoli všichni takto obdarovaní mají ochotu dar přijmout) a neznamená to, že takový člověk obdržel jakoukoli moc Ducha svatého např, k uzdravování, nebo k vymítání zlých duchů.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 22. červen 2019 @ 11:41:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Vkládat ruce na nemocné a modlit se za jejich uzdravení není dar uzdravování.
///Hovořit jazyky a prorokovat není součástí žádné služby církve - pokud to není podvod, je to projev Ducha svatého sloužící k osobnímu budování (nikoli všichni takto obdarovaní mají ochotu dar přijmout) a neznamená to, že takový člověk obdržel jakoukoli moc Ducha svatého např, k uzdravování, nebo k vymítání zlých duchů.///
Ne oko. Přečti si pořádně slova Písma v 1 Kor 12 a 14.
Prorokování je službou v církvi. A velmi žádoucí. Pavel nabádá, aby věrní právě o tento dar nejvíce usilovali, protože slouží růstu církve. Že zároveň ten, kdo má dar prorokování, nemá automaticky i dar uzdravování nebo jiné dary, je jasné a zřejmé. Nikdo také opak netvrdí. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 22. červen 2019 @ 13:20:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jak to, že není?
Je to dar Kristův církvi, ve výsledku - je - li to Boží vůle, je člověk nejenom uzdraven, ale jsou mu i odpuštěny hříchy!
Co to tedy je, když ne právě dar uzdravování skrze Bohem ustanovenou službu církve?
(Jk 5,14-15) Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá starší sboru a ať se za
něj modlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu.
Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a
jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 22. červen 2019 @ 14:05:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Oko, vkládat ruce na nemocné a modlit se za nimi mohou všichni starší sboru. Modlit se za nemocné mohou všichni ve sboru.
A přitom častokrát nikdo z nich nemá dar uzdravování. Dar uzdravování je něco jiného. Je to např. to, co měl Petr - Petr však řekl: „Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!“
- Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,
- vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.
- A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 23. červen 2019 @ 09:23:31 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dar uzdravování je v principu to, že se modlíš za jeho uzdravení - a navzdory všem lékařským teoriím ten člověk je uzdraven.
Proto se tomu říká dar!
Moc uzdravovat v tomto každém případě propůjčuje člověku Duch svatý (pokud tedy člověk není služebník zlého ducha a ta moc uzdravit dočasně tělo nepochází od něho).
Když se toto děje v rovině mezi osobami, nemocný může být uzdraven (viz chromý a Petr). V tomto konkrétním případě to byla rovina osobní, protože Petr uzdravil nekřesťana (kvůli svědectví o Kristu).
Když se to ale děje skrze službu církve - nemocnému jsou odpuštěny hříchy a může být uzdraven (pokud je toto uzdravení v režii Božího plánu se spásou světa). Tato služba církve je určená nikoli pro všechny lidi, ale jen pro křesťany.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Neděle, 23. červen 2019 @ 12:05:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Dar uzdravování, jako moc člověka uzdravit druhého? Jakože člověk někomu daruje uzdravení, tedy daruje mu zdraví? V tom už je spíše pravdivější ta pohádka 'Dařbuján a Pandrhola' :) V tom obraze, kdy Smrťák kývne, že toho ano nebo toho ne, ale i tak se zodpovídá tam nahoře a měl by z toho pěknou polízanici.
>>Tato služba církve je určená nikoli pro všechny lidi, ale jen pro křesťany.<< Tak to je nemilé.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 24. červen 2019 @ 06:30:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Jakože člověk někomu daruje uzdravení, tedy daruje mu zdraví?"...
Ano.
Jako forma služby jiným lidem... Všem lidem bez rozdílu.
(Mt 10,1) Potom svolal svých dvanáct učedníků a dal jim moc nad
nečistými duchy, aby je vymítali a aby uzdravovali každou nemoc
a každý neduh....
Uvnitř církve - pouze mezi křesťany - pak tato služba funguje i na vyšším "levelu" - ve formě svátosti: Tedy nejenom uzdravuje, ale nemocnému jsou i odpuštěny hříchy.
(Jk 5,14-15) Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá starší sboru a ať se za
něj modlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu.
Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a
jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Pondělí, 24. červen 2019 @ 13:39:48 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dal jim moc? Jakože ze své síly a umění umí uzdravovat? Jakože tu moc ovládají uzdravit ovládají a tou B-ží mocí manipulují, jak je libo?
Aha, tedy ta služba modlitby za uzdravení a odpuštění hříchů se děje jen uvnitř vaší církve a je jen pro křesťany. Už se tedy nepřimlouváte za nekřesťany, aby byli uzdraveni a aby jim B-h odpustil jejich hříchy. Tu moc máte tedy jen účelově pro křesťany.
Díky, tohle mi stačí. Je to nemilé. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 14. červen 2019 @ 12:48:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nikdy nezáleží na tom, co chceš ty (či kdokoli jiný), ale co pro tebe konkrétně Bůh předem připravil.
Pokud obdržíš dar (přirozeného charisma), tak se tento dar v konkrétní životní situaci sám projeví.
To však nemůže platit pro obdarování Duchem pro konkrétní službu v církvi, která se předává skrze vkládání rukou.
Tedy dvě zcela rozdílné záležitosti.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 14. červen 2019 @ 13:12:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko oko,
zase dost vedle.
///Nikdy nezáleží na tom, co chceš ty (či kdokoli jiný)///
No, to by nám Písmo neříkalo toto: - 1. Korintským 12, 31 [biblenet.cz]Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu:
- 1. Korintským 14, 1 [biblenet.cz]Držte se lásky a usilujte o duchovní dary, nejvíce o dar prorocké řeči.
A jak to ti biskupi poznají, co pro kterou konkrétní osobu Bůh předem připravil ?
///Pokud obdržíš dar (přirozeného charisma), tak se tento dar v konkrétní životní situaci sám projeví. ///
Přirozené charisma není charisma v biblickém slova smyslu. Charizmata jsou nadpřirozené dary Ducha svatého. To jsou takové dary, které člověk ze své přirozenosti neměl, a obdržel je jako dar od Ducha svatého.
///To však nemůže platit pro obdarování Duchem pro konkrétní službu v církvi, která se předává skrze vkládání rukou.///
Dary Ducha svatého (a všechny jsou pro budování církve, těla Kristova) bývají přijímány od Ducha svatého i bez vkladání rukou. Vítr vane jak chce. Duch uděluje jak chce On, ne jak chtějí biskupi.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 17. červen 2019 @ 09:51:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Usilovat o duchovní dary je správné a užitečné - zda je ovšem dostaneš, je věc jiná. Mnohdy by ti mohly být spíš na škodu a proto záleží jenom na Duchu, jak a čím bude kdo obdarován.
Platí však, že ten, kdo usiluje, bude obdarován v režii Božího plánu s jeho osobou - kdo neusiluje, těžko může čekat obdarování charismaty - i když i zde z pohledu lidského existují výjimky.
|
]
|
|
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pátek, 14. červen 2019 @ 12:55:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) |
///V dnešní době však existuje určitá sorta lidí, kteří si vsugerovali, že v určitém druhu služby vládnou mocí Ducha, aniž by k takovéto službě byli pověřeni jinou osobou s mocí Ducha, která ji obdržela v nepřerušené řadě až od apoštolů. A tito "charismatici" pořádají mnohdy až mnohatisícová shromáždění, na kterých "uzdravují" nemocné, "vyhánějí" zlé duchy a pod. Nic z toho ve skutečnosti udělat nemohou - protože nikdo jim nedal takovou moc, kterou sám neměl a mít nemůže.///
Ano. A spousty je jich v ŘKC (asi ne v ČR, to připouštím). S dohledem, podporou a požehnáním biskupů. Fandí tomu i váš papež a mnoho biskupů a arcibiskupů ve Vatikánu. (já také :-) )
|
| Nadřazený |
|
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 15. červen 2019 @ 07:53:23 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | V dnešní době však existuje určitá sorta lidí, kteří si vsugerovali, že v určitém druhu služby vládnou mocí Ducha, aniž by k takovéto službě byli pověřeni jinou osobou s mocí Ducha, která ji obdržela v nepřerušené řadě až od apoštolů.
Aha. Takže nějaké spory vašich náboženství a vašeho způsobu jednání.
To jsem samozřejmě zažil taky, když jsme měli biřmování, takže to znám dobře. Pan biskup si vsugeroval, že vládne mocí Ducha, naplánovali jsme si zázrak, pak bylo naplánované biřmování, stáli jsme naplánovaně hromadně v řadě a my jsme měli za úkol si vsugerovat, že jsme moc Ducha také přijali.
Snažili jsme se o to, jenže nám bylo už devatenáct, dvacet let a to už přeci jen má člověk rozum a přemýšlí nad tím, kdeže ta moc ducha je. A že jsme přemýšleli dost. Ale zmanipulovali nás spoustou řečí ve stylu "vy jste ducha svatého přijali, i když se nic nestalo a nic se ve vašem životě nezměnilo" a tak jsme jim omylem uvěřili.
A tu vaši sortu lidí to baví? Nebo proč to dělají? Je jim to k něčemu užitečné si takto vsugerovávat věci? Nebo jsou jen zmanipulovaní, jako jsme byli my tehdy v ŘKC?
V křesťanské církvi to funguje jinak, než ve vašich podivných náboženstvích - můžeš si to přečíst ve skutcích apoštolů.
To, co se dělo ve skutcích, se pak dělo následně i v celých dějinách. Často byl Duch svatý seslán podobně, jako o letnicích, na společenství lidí, kteří čekali Boží jednání.
Známá je například událost v Ochranově, kam se uchýlili bratří pronásledováni jednou zločineckou totalitní organizací - shodou okolností bratři od vás z Moravy. Tam Bůh seslal Ducha svatého svrchovaně a z té události vzešla do té doby největší křesťanská misie, která je dnes v celém světě. Je také celkem známá podobná událost na "Asuza street". To nejsou jen single události, ale když člověk prochází křesťanské dějiny, naráží na vylití Ducha svatého v různých dobách, na různých místech, do různých společenství lidí, kteří po Bohu toužili.
Mnohem častěji ale Bůh jedná přímo s jednotlivými lidmi a dává Ducha svatého přímo jim - ať už při tom, kdy se za ty lidi modlí někdo s mocí Ducha, nebo svrchovaně, třeba doma v obýváku. To zažil u letničních i jeden celkem známý katolík [www.vojtechkodet.cz], kterého jsem kdysi poslouchal v temné komoře při vyvolávání fotek.
Duch svatý pak dává lidem svoje dary - především dar modlitby v jazycích a výklad jazyků, dar uzdravení, slovo poznání, proroctví, dar rozlišení duchů a další dary. Kromě daru modlitby v jazycích, který je určený pro soukromé budování člověka, jsou ostatní dary určené církvi, pro službu ostatním lidem. A ty dary jsou normální dary - to znamená, že patří lidem, kteří je mají a mohou jimi sloužit. Mohou se tedy rozhodnout, že se budou za někoho modlit, aby byl uzdravený, že někomu přinesou slovo poznání, proroctví, že pomohou někomu od zlého ducha.
Když dary od Ducha svatého mají, nemusí si to sugerovat, jako ve vašich náboženstvích při biřmování nebo při tom, co popisuješ ty. A to je o pořádný kus lepší.
Toník |
| NadřazenýRe: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 15. červen 2019 @ 08:11:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Tak tak. Moc dobře jsi to napsal Toníku. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Sobota, 15. červen 2019 @ 10:37:01 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Něco podobného jako V. Kodet říká i tento mladý katolík (světský )
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 17. červen 2019 @ 09:45:27 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Taky jste dobrá sorta, fantazírujete a vsugerováváte si věci, které objektivně nejsou.
Pláčeš na špatném hrobě, Toníku.
Taky mám osobní zkušenost z biřmování - netřeba mi ji tedy nijak popisovat. Pokud jsi čekal ohnivé jazyky, nutně jsi musel být zklamán. Ale to přičti jen své nedostatečné přípravě před biřmováním!
Biřmování je křest Ducha svatého - je udělován skrze službu církve. Dary v něm člověk dostává nezaslouženě, podle božího úradku, podle role, kterou má osoba zvládat v Božím plánu.
Biřmování je svátostí křesťanské dospělosti, zrození bojovníka Kristova, ve které mocí církve (mocí Ducha svatého) každý biřmovanec bez výjimky obdržel duchovní zbroj, jak o ní hovoří apoštol Pavel (Ř 13,12; ).
(Ef 6,10-18) Závěrem, bratři moji, posilněte se v Pánu a v moci jeho
síly.
Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit proti
ďáblovým úkladům.
Vždyť náš boj není proti krvi a tělu, ale proti vládám,
proti mocnostem, proti světovládcům temnoty tohoto věku, proti
duchovním silám zla v nebesích.
Proto si vezměte celou Boží zbroj, abyste mohli odolat ve
zlý den, všechno vykonat a zůstat stát.
Stůjte tedy přepásáni na bedrech pravdou a oblečeni pancířem
spravedlnosti;
nohy mějte obuté připraveností kázat evangelium pokoje.
Nade všechno si pak vezměte štít víry, jímž budete moci
uhasit všechny ohnivé šípy toho zlého.
Vezměte také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo,
a v každý čas se každou modlitbou a prosbou modlete v Duchu,
a právě proto bděte ve vší vytrvalosti a prošení za všechny
svaté.
Tím, že jsi při biřmování obdržel Boží zbroj, se z tebe ještě nestal dokonalý bojovník proti zlu - tuto zbroj je třeba se nejprve naučit ovládat, naučit se vládnout mečem Ducha - a to nejde bez osobního úsilí a není to ani hned! Jak jsi tedy chtěl poznat lidskými smysly své obdarování hned při biřmování? Čekal jsi senzaci, ale nedostavila se? Bloude!
S dary je třeba se naučit příslušně zacházet, jinak jsou k ničemu a jejich účinek se neprojeví. Nemůže - chybí totiž se strany člověka jedna moc důležitá vlastnost - usilovat o přijetí darů!
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Pondělí, 17. červen 2019 @ 10:37:02 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Oko,
ty jsi asi nepochopil to, co říká v tom interview Vojtěch Kodet. A sice:
"Odhaduje se, že od roku 1967 do roku 2000 učinilo v rámci katolické charismatické obnovy zkušenost křtu v Duchu na 140 milionů katolíků, což je asi 11,3% z celku."
To nemluví o biřmování. Biřmováni byli tito katolíci dříve než měli zkušenost křtu v Duchu.
Toto stejné se týká i toho Raniera Cantalamessy, viz to jeho svědectví, které jsem zde vložil. Také zkušenost křtu v Duchu byla u něho podstatně později, než biřmování.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 18. červen 2019 @ 07:09:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Už jsem ti vysvětloval, že křest v Duchu může člověk prožívat opakovaně - se stále větší intenzitou, jak roste jeho víra. A i nadále je obdarováván stále většími dary.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Úterý, 18. červen 2019 @ 08:52:45 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jenže biřmování nepřineslo do života těchto lidí žádnou moc, žádnou změnu.
Na rozdíl od pozdějšího křtu Duchem.
Poslechni si dobře to svědectví R. Cantalamessy.
Byl dlouhé roky ve službě v ŘKC, samozřejmě jako biřmovaný. Když se setkal s charizmatiky, ke kterým ho pozvala jeho známá, byl nepřátelsky nastaven proti.
Až později ve Státech přijal křest Duchem svatým. Když se po 3 měsících vrátil, ti, co ho znali, říkali, že je to zázrak, že do Států jel Šavel, a vrátil se zpátky Pavel. On sám v tom svědectví vypráví, jaké to mělo na něho, na jeho život účinky. Žádné takové účinky po biřmování nezažil. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 18. červen 2019 @ 12:00:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..."Byl dlouhé roky ve službě v ŘKC, samozřejmě jako biřmovaný"...
Jak ale víš, že jeho biřmování nebylo spouštěčem pozdějších událostí?
Vysvětloval jsem, jaký je rozdíl dostat zbroj a cosi úplně jiného je umět s touto zbrojí bojovat. To nejde hned, je třeba cvičit po malých krůčcích a vytrvale po dlouhou dobu.
Apoštol Pavel, po svém setkání s Kristem na cestě do Damašku také hned nešel v moci Ducha hlásat evangelium, ale stáhl se na celé tři roky do ústraní a tam se připravoval na svoji budoucí službu v církvi.
Až po třech letech teprve přišel do Jeruzaléma a představil se nejdříve Petrovi (Gal 1,15-18), získal pro sebe jeho souhlas pro hlásání evangelia - takže všichni v církvi byli v jednotě.
Pavel nehlásal evangelium nějak samostatně, že by ignoroval, co na to říkají ostatní apoštolové - hlásal evangelium s Petrovým požehnáním a souhlasem. A hlásal evangelium až po třech letech přípravy!
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 19. červen 2019 @ 08:37:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak ale víš, že jeho biřmování nebylo spouštěčem pozdějších událostí?
Pokud člověk zažije osobně "účinky" biřmování, je to dost dobrý podnět k tomu, aby začal hledat Boha, skutečnou moc Ducha svatého a začal se zajímat, kde tu moc může najít a přijmout.
Pokud ale žije v tom, co píše autor článku a dokáže si dostatečně urputně vsugerovávat věci, které v reálu nejsou, tak ani biřmování není dostatečně silný podnět.
Toník |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 19. červen 2019 @ 08:48:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jenže biřmování nepřineslo do života těchto lidí žádnou moc, žádnou změnu.Na rozdíl od pozdějšího křtu Duchem.
Tohle je poměrně zajímavé téma a to mi na katolických charizmaticích moc nesedí - když jsi čtu jejich texty na dané téma, je to ten klasický "kočkopes".
Například:
Po vymizení v Bibli popsaného fenoménu křtu v Duchu[11], není snadná otázka, jak zařadit do teologické interpretace tuto současnou zkušenost, aniž bychom popřeli nebo oslabili tradiční katolické učení, zejména ve věci svátosti křtu a biřmování. V oblasti katolické charizmatické obnovy se v současnosti prakticky zastávají dvě odlišné interpretace, které se ovšem nevylučují a obě se dají dobře skloubit s katolickou ortodoxií.
Obvykle je tam dost základní neznalost dějin (že křest Duchem svatým "vymizel") a pak nějaký klikihák ve stylu "křest duchem svatým je vlastně biřmování, co se projevilo poději" - přičemž se nevysvětluje, proč se biřmování neprojevilo u lidí, kteří nebyli pokřtěni Duchem, ani proč byli Duchem pokřtěni lidé, kteří o biřmování nikdy v životě ani nezavadili.
Ale, jak se píše, " Jestliže však máme co dělat s tak neočekávanou a velikou milostí, jako je křest Duchem svatým, může to katolickým charizmatikům a teologům zabrat roky, než naleznou uspokojivou odpověď."
Musí to být zkrátka dost těžká situace, jako když pejsek s kočičkou dort pekli.
Toník |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 19. červen 2019 @ 10:58:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Jo, tomu rozumím. Také si toho všímám. Určitě to je pro katolíky dilema, jak potom to biřmování vlastně vysvětlit a jak se k němu stavět. Že tuto praxi zatím nechtějí rušit, je evidentní. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 19. červen 2019 @ 11:39:21 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | >>Také si toho všímám. Určitě to je pro katolíky dilema, jak potom to biřmování vlastně vysvětlit a jak se k němu stavět. Že tuto praxi zatím nechtějí rušit, je evidentní.<<
Tak tomu tedy nerozumím, rosmano. Proč by římští katolíci měli rušit praxi biřmování? Pro jaký důvod?
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 19. červen 2019 @ 12:53:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Protože to je formální rituál. Biřmováni evidentně Duchem svatým pokřtěni nejsou. Tudíž je to zavádějící náhražka. Katolíky akorát uvádí v omyl.
Sami katolíci přiznávají, že drtivá většina katolických pokřtěných dětí, které dále jdou k 1. přijímání a dále jsou biřmováni, krátce po biřmování zmizne ve světě. Do kostela nechodí. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 19. červen 2019 @ 13:16:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | A kolik protestantů, letničních, charismatiků po tzv. křtu Duchem svatým 'zmizí ve světě'? |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 19. červen 2019 @ 13:31:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Rozhodně méně než katolíků po biřmování.
Spousty těch katolíků, co po biřmování zmiznou ve světě, se za čas obrátí k Bohu a stanou se z nich letniční nebo charizmatici . Nebo se vrátí do ŘKC a zapojí se do společenství obnovy v Duchu svatém. Hledají opravdovou zkušenost s Bohem, s Duchem svatým, ne rituál. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 19. červen 2019 @ 13:36:57 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | To je mi zdůvodnění :) "Rozhodně méně". Nějaká porovnávací procentuální doložená statistika by nebyla? Ale i kdyby, takže tzv. křest Duchem svatým u letničních či charismatiků také nefunguje stoprocentně. Nechcete to zrušit? |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 19. červen 2019 @ 14:04:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
To je zdůvodnění.
Vyplývá to např. z nárůstu letnčních a charizmatických křesťanů.
Od roku 2000 z 100 000 000 na 800 000 000 v roce 2018.
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 19. červen 2019 @ 14:23:09 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | "Vatikán: V letech 2005-2013 vzrostl počet pokřtěných katolíků na světě o 12 procent. V absolutních hodnotách se jedná o nárůst z 1,115 na 1,254 miliardy. Jelikož se zvýšil i počet obyvatel planety z 6,463 na 7,094 miliardy, lze změnu počtu katolíků vyjádřit hodnotou nárůstu z 17,3 % obyvatel na 17,7 %. Vyplývá to z nové statistické ročenkyAnnuarium Statisticum Ecclesiae 2013, kterou publikoval Vatikán."
Jinak já ty charismatické statistiky znám :), tedy to jak evidují členy. Dost podobně jako katolíci. S tzv. mrtvými dušemi".
Ale ptal jsem se na to, co s těmi, co tzv. "zmizeli ve světě". Nějaká porovnatelná procentuální doložená statistika by nebyla? Ale jinak, co s těmi charismatiky a letničními, co "zmizeli ve světě"? Konáte tzv. křty Duchem svatým (na obřadnosti nezáleží, i kdyby jste se jen za ně modlili nebo na ně vkládali ruce)? Nechcete to zrušit, když jich tolik Duchem křtěných "mizí ve světě"? |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 19. červen 2019 @ 15:03:58 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Ty charizmatické statistiky uvádějí katoličtí protivníci charismatiků.
někde jsem četl nějaká čísla, ale nemohu to najít. Byla založena na tom, kolik např. katolíků aktivně v neděli se účastní bohoslužeb. Z těch 1,25 mld to bylo snad jen cca 300 mil. U letničních a charizmatiků to bylo výrazně více.
Tady je jeden katolický kněz charismatik:
Tady katolík necharizmatik
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 19. červen 2019 @ 15:37:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Nerozumíš, rosmano, na co se Tě ptám? :) Nezrušíte ty "obřady (ač se jedná jen o modlitby za dar Ducha nebo vzkládání rukou)", když i od vás Ti pokřtění odcházejí a "mizí ve světě"? I kdyby to bylo pouhé procento, znamenalo by to, že nejde o "automatiku obřadu", ale že něco nefunguje. Je kvůli toho nutno rušit "obřad"? |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 19. červen 2019 @ 15:58:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
Od nás v CB pokřtění Duchem svatým neodcházejí. Někdy do AC. (Myslím sbory na těšínsku, jinde v ČR nevím)Žádné obřady k tomu nemáme, takže nemáme co rušit. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 19. červen 2019 @ 17:37:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Také si toho všímám. Určitě to je pro katolíky dilema, jak potom to biřmování vlastně vysvětlit a jak se k němu stavět.
No, ty postoje jsou dvojí: Buď přímo reflektují realitu místo sugescí a pak z toho vyvodí důsledky, nebo upečou nějaký kočkopsí dort.
Tu realitu odhadem přijmou i ti lidé, co po biřmování zmizí z kostelů a už je tam nikdo neuvidí.
Přeci jen o svátosti křtu miminek se dá lidem ledacos nalhávat, protože jí nezažili. Tak je snadné jim vsugerovat, že se stalo něco, co se nestalo (že se stali křesťany, Božími dětmi, ...). Člověk si to nemá jak ověřit, nemá s čím porovnat.
Pokud ale někoho, komu je šestnáct,devatenáct,pětadvacet, navnadí na to, že bude pokřtěn Duchem svatým, bude více připodobněn Kristu, naplní je silou, aby mohli vydávat svědectví, dostane duchovní dary, atd, co vše se jim slibuje, a ten člověk prožije realitu biřmování, může snadno srovnávat. Takovému člověku je pak mnohem těžší vsugerovat, že se stalo, co se nestalo.
Však autor článku často píše o "zatmění mysli" a podobně - snad ví, o čem píše. To je pak druhý postoj. Že člověk sám sebe přesvědčí (nebo ho někdo zmanipuluje), že se při biřmování stalo slíbené, i když nenastala v životě toho člověka žádná změna.
Ostatně, podobná situace je v (některých) církvích se křtem ve vodě - pokud církve lidem slibují, že křtem se člověk znovuzrodí, stane se Božím dítětem, že bude mít nový život ... Pak toho člověka pokřtí ve vodě, on vyleze z vody a taky může porovnávat, jestli slib byl reálný, nebo falešný. A po takovém "znovuzrození" pak ten člověk v církvi dlouho nevydrží, podobně, jako u biřmování. Pokud je poctivý, tak buď zmizí, nebo začne hledat. A spíše to první. A nebo takto "znovuzrozený křtem" v církvi vydrží a začne si vpravděducha nový život pracně vsugerovávat, docela stejně, jako jsme si vsugerovávali "křest duchem" v biřmování.
Že tuto praxi zatím nechtějí rušit, je evidentní.
Ani není důvod je rušit. Navíc svátosti a jejich princip jsou nejjádrovatějším jádrem ŘKC, její podstatou, principem. Kdyby byly zrušeny, už by nebyla ani ŘKC.
Toník |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 22. červen 2019 @ 06:23:13 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Všechny svátosti byly ustanovené samotným Kristem - stačí pozorněji číst Písmo!
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 17. červen 2019 @ 18:34:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Taky jste dobrá sorta, fantazírujete a vsugerováváte si věci, které objektivně nejsou.
Jej, já už dávno ne, Stando.
V ŘKC už dávno nejsem a realitu biřmování jsem si přiznal i tehdy. Praktická zkušenost s náboženstvím a jeho postupy byl určitě jeden z důvodů, pro který jsem začal hledat Boha.
Na druhou stranu určitě vím, co žijete a o čem píšeš, když píšeš o fantazírování a vsugerovávání, přeci jen jsem byl v ŘKC mnoho let, bavil jsem se s velkým množstvím katolíků na dané téma a vím, že za tvým psaním jsou skutečné reálie vašeho života.
Pokud jsi čekal ohnivé jazyky, nutně jsi musel být zklamán. Ale to přičti jen své nedostatečné přípravě před biřmováním! ... Čekal jsi senzaci, ale nedostavila se? Bloude!
Ne, tvé fantazírování a tvé senzace jsem neočekával. Ani v ŘKC nás tvé fantazie neučili.
Ty jsi něco takového, co píšeš, v biřmování očekával, měl jsi nedostatečnou přípravu na biřmování? Nebo jsi nikdy před biřmováním neslyšel, co to biřmování je?
A jak se tvé očekávání ohnivých jazyků a senzací při biřmování naplnilo?
Pokud tě zajímá, co jsme u biřmování očekávali my, někdy si to z ŘKC učení přečti, abys nemusel fantazírovat, ŘKC poměrně podrobně učí, co to je biřmování.
Biřmování je křest Ducha svatého - je udělován skrze službu církve.
"Křest Ducha svatého"? To je nějaký nový pojem? Ozvláštnění slov?
Nás tedy v ŘKC učili, že biřmování je křest Duchem svatým, něco jako letnice, nebo něco jako když apoštolové kladli ruce na druhé, aby přijali Ducha svatého. Že skrze tu svátost přijmeme Ducha svatého, že nás naplní silou, že nám vtiskne zvláštní pečeť, že dostaneme dary Ducha svatého ... a tak podobně. Což byl samozřejmě omyl a tento omyl jsme si také tehdy vsugerovávali. Statečně a urputně, ale zcela zbytečně.
Taky mám osobní zkušenost z biřmování - netřeba mi ji tedy nijak popisovat.
Budu rád, když nám tu někdy svou zkušenost popíšeš.
Dary v něm člověk dostává nezaslouženě, podle božího úradku, podle role, kterou má osoba zvládat v Božím plánu.
A jaké dary jsi v biřmování dostal ty?
Toník |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 18. červen 2019 @ 07:17:40 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) |
..." A jaké dary jsi v biřmování dostal ty"...
Co třeba dar trpělivosti s tebou - vysvětlovat ti věci, jak skutečně jsou?
..." Biřmování je křest Ducha svatého - je udělován skrze službu církve.
"Křest Ducha svatého"? To je nějaký nový pojem? Ozvláštnění slov?
Nás tedy v ŘKC učili, že biřmování je křest Duchem svatým, něco jako letnice .... "...
Zkus si prosím ujasnit, kdo že to o Letnicích vlastně působil - o co šlo - nebyl to on Duch svatý osobně?
Co je tedy věcně špatně na mém vyjádření, že biřmování je křtem Ducha svatého?
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 19. červen 2019 @ 08:30:26 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Co třeba dar trpělivosti s tebou - vysvětlovat ti věci, jak skutečně jsou?
Před biřmováním jsi ten dar neměl?
Stando, vysvětlovat věci, jak skutečně jsou, je normální vlastnost lidí, přirozená věc, na to není potřeba ani biřmování, ani dary Ducha svatého. Na to stačí zkušenost, vzdělání. To umí i slušní ateisté či agnostici.
Zpět k tématu.
Na téma biřmování jsem se bavil s mnoha lidmi a četl mnoho svědectví a sám biřmování zažil. Moc Ducha svatého jsme při biřmování nedostali. Ani dary jsme žádné při biřmování nedostali - ani dar modlitby v jazycích, ani dar uzdravení, ani proroctví, ani slovo poznání, ani rozlišování duchů, ani různé druhy jazyků, ani nic podobného. Ani zvláštní sílu Ducha svatého jsme nedostali, natož aby nás biřmování lépe připodobnili Ježíši Kristu.
Nic z toho biřmování neumělo, nezvládlo.
Někteří z nás byli zklamaní z "účinků" biřmování hodně, někteří si dokázali biřmování odvysvětlit snadněji - ti, co byli "víc" věřící na ŘKC nápady, byli taky víc zklamaní.
Ty jsi psal, že máš zkušenost s biřmováním a psal jsi o darech.
Pokud máš jinou zkušenost, než všichni lidé, se kterými jsem na téma biřmování doteď mluvil a opravdu jsi nějaké dary při biřmování dostal, budu rád, když svou zkušenost napíšeš - jaké dary jsi dostal a jak a k čemu jsi je používal, k čemu ty dary byly užitečné. Když se budeš chtít sdílet, budu rád. Uhýbání od tématu mne nezajímá.
Zkus si prosím ujasnit, kdo že to o Letnicích vlastně působil - o co šlo - nebyl to on Duch svatý osobně?
Tobě to není jasné? Co přesně bys k tomu potřeboval vědět?
Co je tedy věcně špatně na mém vyjádření, že biřmování je křtem Ducha svatého?
Nevím. Mělo by na tom být "něco špatného"?
Jen jsem si ujasňoval terminologii - pokud přicházíš s nějakým novým pojmem, zajímá mne, zda jsi to napsal jen z neujasněnosti, nebo je to úmysl. "Křest ducha svatého" se totiž občas používá jako formulace v některých kruzích lidí k tomu, aby si dokázali, že křest Duchem svatým neexistuje. Ono by bylo totiž dost divné křtít Ducha svatého a když někdo dokazuje, že v bibli nic takového jako "křest Ducha svatého" neexistuje, tak má pravdu.
Proto mne zajímalo, proč jsi takovou divnou formulaci použil ty - zda se při biřmování křtí Duch svatý a do čeho či čím se Duch svatý při biřmování křtí?
Tedy: Použil jsi ta slova omylem, nebo to byl nějaký úmysl? V ŘKC se pokud vím, obvykle používá ten omyl, že biřmování je "křest Duchem svatým".
Toník |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 20. červen 2019 @ 13:36:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."když se dvěma lidem, co jejich život patří Bohu, má narodit miminko - komu to miminko patří."...
Dárcem každého života bez výjimky je vždycky Bůh. Když se dvěma lidem, kteří patří tomuto světu narodí miminko - komu právem patří? Patří úplně stejně Bohu, jako dítě křesťanů! V rovině přirozenosti patříme všichni lidé bez výjimky Bohu - našemu Stvořiteli.
Když přišel Kristus - skrze křest nového narození z vody a z Ducha pozvedl křesťany do nadpřirozené roviny - do nové důstojnosti Božích dětí - stal se pro křesťany Pánem i bratrem. Tedy i děti křesťanů patří Bohu v rovině přirozené - v rovině nadpřirozené až od okamžiku, kdy jsou spolu s Kristem ponořeny do jeho smrti a vzkříšeni do života v novosti (Ř 6,3-4).
..."Ono by bylo totiž dost divné křtít Ducha svatého ...."...????
Biřmování je křtem Ducha svatého - Duch svatý (ustanovenou službou církve skrze vkládání rukou biskupa) sestupuje na biřmovance a křtí je sám sebou - ohněm Ducha.
Je to svátost křesťanské dospělosti - křesťan v tomto křtu Ducha obdrží nové dary Ducha (duchovní zbroj), které ho uzpůsobují v dospělém životě naplňovat svou úlohu v Božím plánu a odolávat zlu. Hezky o této zbroji Ducha svědčí apoštol Pavel.
Tvoje odtrženost heretika od reality evidentně spočívá v představě, že po obdržení darů Ducha hned začneš křísit mrtvé, hovořit jazyky, prorokovat a pod.....
Bůh nám ovšem tímto bezpracným způsobem dary obvykle nedává - lidská lenost se mu totiž protiví. Dostaneš sice při biřmování duchovní zbroj, ale léta se s ní budeš muset učit zacházet, než ti vůbec bude k něčemu.
Docela naivní představa, že hned po biřmování "cosi" na sobě poznáš!
|
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: wollek v Čtvrtek, 20. červen 2019 @ 13:58:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | //Biřmování je křtem Ducha svatého
Víš, do vašich pletek s Cizincem mi nic moc není a ani je nesleduji. Nicméně toto mi padlo do oka.
A to zejména proto, že nějaký člověk nebo skupina lidí něco, co v Písmu není, vymyslí a prosadí, ostatní to pak převezmou a jsou schopni to donekonečně obhajovat, i když by to nikde v Písmu nenašli. Ale o to nejde. Spíše mne zaujalo to, že takovéto věci a fakta zůstávají téměř bez povšimnutí ze strany místních antikřesťanských guru (aktuálně LD a Vota, dříve obecně šalomáci), zatímco skutečnosti, jež jsou prokazatelně mnohem více založené na Písmu, jejich pozornosti, lží a domýšlení obvykle neujdou. To jen malá poznámka na okraj, aniž bych měl chuť a elán s Tebou o křtu Duchem Svatým polemizovat. Ti, pro které toto píšu, jistě pochopí. |
]
Re: Vítr musí vanout, když my chceme? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 27. červen 2019 @ 17:29:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Dárcem každého života bez výjimky je vždycky Bůh. Když se dvěma lidem, kteří patří tomuto světu narodí miminko - komu právem patří? Patří úplně stejně Bohu, jako dítě křesťanů!
Biřmování je křtem Ducha svatého - Duch svatý (ustanovenou službou církve skrze vkládání rukou biskupa) sestupuje na biřmovance a křtí je sám sebou - ohněm Ducha.
Díky za vysvětlení, Stando.
Ano - ale leda tak virtuálně, v hlavách lidí, co si vsugerovávají něco, co není, přesně podle popisu ze světa autora článku.
V realitě, ve skutečnosti, se samozřejmě nic takového neděje. Alespoň já jsem v životě o nikoho biřmovaného neslyšel, že by na něj při biřmování sestoupil Duch svatý.
Tvoje odtrženost heretika od reality evidentně spočívá v představě, že po obdržení darů Ducha hned začneš křísit mrtvé, hovořit jazyky, prorokovat a pod.....
To je zajímavé, Stando, že když dostaneš jednoduchou otázku na tvůj život, začneš takto uhýbat a kličkovat, vymýšlet si o druhých nesmysly.
Tím ale pouze dáváš najevo tvůj stav a tvé podivné představy. Nic to nevypovídá o těch, o kterých píšeš.
Docela naivní představa, že hned po biřmování "cosi" na sobě poznáš!
Ano, principy vašich sugescí chápu - dostal jsi dary, ale nijak to nepoznáš a nepoznáš a nepozná to ani okolí. Přesně tak jsme uvažovali také.
A to je ten zásadní rozdíl mezi biřmováním a situací o Letnicích, v Korneliově domě či Ochranově - Tam se rozdíl poznal, a to hned od počátku. A poznalo ten rozdíl i okolí - dodnes máme na světě realitu Letnic, Korneliova domu, Ochranova a dalších vylití Ducha svatého.
Zpět ale od tvých úhybných manévrů a podivných představ a sugescí vašeho náboženství k tématu diskuze.
Na téma biřmování jsem se bavil s mnoha lidmi a četl mnoho svědectví a sám biřmování zažil. Moc Ducha svatého jsme při biřmování nedostali. Ani dary jsme žádné při biřmování nedostali - ani dar modlitby v jazycích, ani dar uzdravení, ani proroctví, ani slovo poznání, ani rozlišování duchů, ani různé druhy jazyků, ani nic podobného. Ani zvláštní sílu Ducha svatého jsme nedostali, natož aby nás biřmování lépe připodobnili Ježíši Kristu.
Nic z toho biřmování neumělo, nezvládlo.
Někteří z nás byli zklamaní z "účinků" biřmování hodně, někteří si dokázali biřmování odvysvětlit snadněji - ti, co byli "víc" věřící na ŘKC nápady, byli taky víc zklamaní.
Ty jsi psal, že máš zkušenost s biřmováním a psal jsi o darech.
Pokud máš jinou zkušenost, než všichni lidé, se kterými jsem na téma biřmování doteď mluvil a opravdu jsi nějaké dary při biřmování dostal, budu rád, když svou zkušenost napíšeš - jaké dary jsi dostal a jak a k čemu jsi je používal, k čemu ty dary byly užitečné. Když se budeš chtít sdílet, budu rád. Uhýbání od tématu mne nezajímá.
Toník |
]
|
|
|
|
