 |
Právě je 550 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:
rosmano
gregorios777
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116780176
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Neděle, 24. listopad 2013 @ 09:43:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | |
| Nadřazený |
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. listopad 2013 @ 12:04:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Já nevím, jak to máš ve zvyku ty,..
No, já se ptám, abych se dověděl názor člověka, nebo nějakou informaci, většinou. Když pokládám otázku, kterou chci člověka někam dovést, tak se to snažím označit.
Ale naopak, znovuzrození ve křtu bez postoje pokání není možné, pokání je pro znovuzrození postojem naprosto podmiňujícím, nezbytným. Rozumím ti dobře, že pokud u svátosti křtu miminka chybí pokání, že ke "znovuzrození" nedojde, když "znovuzrození" není možné? Nebo ke "znovuzrození" miminka dojde, i když to není možné?
Pokud se miminko při svátosti křtu neznovuzrodí, když chybí víra, tak to by vysvětlovalo, proč se to znovuzrozování miminek svátostí křtu tak často nepovede a po světě běhá stamiliony lidí po svátosti křtu, u kterých znovuzrození není možné.
Tento tvůj názor je jen tvůj názor, nebo je to teď nějaké oficiální učení ŘKC? Nás ještě učili, že " svátost působí prostým udělením", t.j. že například svátost křtu miminka působí 100% bez ohledu na kvality vysluhujících či postoje rodičů a kmotrů, o miminku ani nemluvě.
Pochopil jsi tento rozdíl?
Rozdíl mezi čím?
ŘKC učení chápu, ale to z 80. let minulého tisíciletí a nevím, jestli už to dnes není "myšlení středověku". Tebe mohu pochopit jen když vysvětlíš, co vlastně vysvětluješ, tak nějak totiž stále předpokládám, že učení ŘKC je skoro stejné, alespoň v tom, co bylo za nás důležité (např. svátosti), ale ty a další diskutující zde mne z toho omylu postupně vyvádíte. Pokud vysvětluješ tvoje nějaké myšlenky a nová vymyšlená učení, chvilku trvá, než napíšeš, co vlastně vysvětluješ a do čeho se zrovna zamotáváš.
V tomto křtu má každý jistotu, že se stává učedníkem Krista. Protože Kristus to takto stanovil. Znovuzrození se tedy děje ponořením do Krista ve křtu.
Ano, to jsi popsal hezky.
A v tom je klíčový, zásadní rozdíl v "jistotě", kterou má každý z vás po svátosti křtu miminka oproti skutečné jistotě věčného života, kterou mají křesťané, když Bůh potvrdí svoji smlouvu a dá člověku nové srdce a nového ducha, napíše své zákony na to srdce, dá člověku dar pokání a způsobí, že člověk ty Boží zákony dodržuje.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 24. listopad 2013 @ 17:29:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pochopil jsi tento rozdíl? Rozdíl mezi čím?"...
Takže nepochopil.
Pokoušel jsem ti vysvětlit, že pokání je naprosto nezbytným postojem člověka pro znovuzrození, ale naopak to už neplatí. Pokání není žádným ovocem znovuzrození, protože dar pokání může obdržet i člověk neznovuzrozený (jak jsem doložil třeba na příkladě Davida).
Tedy neznovuzrozený člověk obdrží (a přijme) dar víry i dar pokání. Pak teprve po náležité přípravě přistoupí ke křtu a je znovuzrozen do Božího dítěte. Tato víra je v katolické církvi od nepaměti a pořád je stejná. Katechumeni se takto připravovali na křest i v církvi prvotní. Bývali přítomni s Božím lidem na bohoslužbě slova a pak odcházeli pryč. Neměli ještě právo sdílet s křesťany stůl oběti, přijímat Kristovo tělo.
..."a způsobí, že člověk ty Boží zákony dodržuje."...
Toto je opravdu zásadní rozdíl v naší víře, protože u nás, v reálném světě, je dodržování Božích zákonů výsledkem spolupráce Boha a člověka - v dokonalé svobodě. Bůh totiž člověka nevede na drátkách jako loutku! V tom je tvá víra na omylu.
..."Rozumím ti dobře, že pokud u svátosti křtu miminka chybí pokání, že ke "znovuzrození" nedojde"...
Jsi docela předvídatelný. Věděl jsem, že se o toto pokusíš.
Zkus si někdy zajít na takový křest. Zjistíš, že církev ústy rodičů, kmotrů a celé farní komunity před obřadem křtu vyznává svou víru a zříká se zla, i všech jeho skutků i veškeré jeho nádhery. Miminko má tedy za sebe důstojné zastoupení a pokání na tomto křtu docela určitě nechybí..
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. listopad 2013 @ 17:46:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Zkus si někdy zajít na takový křest. Zjistíš, že církev ústy rodičů, kmotrů a celé farní komunity před obřadem křtu vyznává svou víru a zříká se zla, i všech jeho skutků i veškeré jeho nádhery.
Stando, promiň. Já zase zapoměl, že když píšeš "pokání", znamená to slova a pocity. Byl jsem tak u dvaceti svátostí křtu a musím říci, že spousta slov a vznosných pocitů u ŘKC svátosti křtu miminka nechybí, to, coty označuješ "pokání" tam zcela jistě je. Co tam naopak chybělo byla víra Slovu a změna života.
Toto je opravdu zásadní rozdíl v naší víře, protože u nás, v reálném světě, je dodržování Božích zákonů výsledkem spolupráce Boha a člověka - v dokonalé svobodě. Bůh totiž člověka nevede na drátkách jako loutku! V tom je tvá víra na omylu.
Tedy neznovuzrozený člověk obdrží (a přijme) dar víry i dar pokání. Pak teprve po náležité přípravě přistoupí ke křtu a je znovuzrozen do Božího dítěte. Tato víra je v katolické církvi od nepaměti a pořád je stejná.
Ano, samozřejmě vím, že takto to v ŘKC probíhá.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikris (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 24. listopad 2013 @ 18:20:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Víra Slovu a změna života je postojem lidského srdce. To nepoznáš na člověku jedním pohledem navenek. Kde bereš tu odvahu soudit právě v tomto jiné lidi?
..."u nás, v reálném světě, je dodržování Božích zákonů výsledkem spolupráce Boha a člověka - v dokonalé svobodě. Bůh totiž člověka nevede na drátkách jako loutku! V tom je tvá víra na omylu."...
Ode mne to vůbec není opozice proti křesťanskému učení. Je to jen moje výhrada proti tvé mylné interpretaci Izaiáše, jako by Bůh člověku vzal jeho svobodu se samostatně rozhodovat mezi dobrem a zlem. To ovšem není učením Krista a apoštolů.
..." Ano, samozřejmě vím, že takto to v ŘKC probíhá."...
Tím jsem chtěl říci, že to tak probíhá od začátku církve, už v prvních stoletích. Probíhá to tak i ve všech církvích pravoslavných, které se oddělily po Chalcedonském koncilu i východní pravoslavné, která se oddělila v jedenáctém století.
Naopak tato praxe už dneska v ŘKC dávno není. Nikdo neodlišuje katechumena od ostatních věřících, nikdo je už nenutí odcházet po bohoslužbě slova. Stále sice nemají právo účasti na Pánově stolu, ale je to ponecháno čistě na jejich svědomí. Nikdo je nekontroluje. Při tom množství lidí to není ani možné.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch anti (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Neděle, 24. listopad 2013 @ 20:10:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Už v prvním století si Kristova církev začala říkat KATOLICKÁ, což znamená církev všeobecná, církev pro všechny lidi bez výjimky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch anti (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. listopad 2013 @ 20:16:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jednoduchá rada: tak si takovou věc nemysli.
Nikde. Ani takovou odvahu nepotřebuji. Ani by mne nenapadlo soudit v tomto jiné lidi. Byl jsem stejný, jako oni, kdybych soudil druhé, soudil bych tak nanejvýš sám sebe.
A nesoudím jiné lidi ani ve věcech, ve kterých jsem byl jiný, než oni.
Není to učení Krista a apoštolů, ti nic o svobodě vybírat si dobro a zlo neučili. Ani to není moje interpretace, ale tvoje mylná interpretace. Ty sis sám vymyslel svobodu vybírat si dobro a zlo a celé to okolo a ty sám své představě statečně oponuješ. A vlastně nevím, proč píšeš o interpretaci Izaijáše v odpovědi na příspěvek, ve kterém dávám odkaz na to, co píše Ezechiel. Těžko ti rozumět, jak se stále více a více do své opozice zamotáváš.
|
]
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, d (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 25. listopad 2013 @ 18:30:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
To se ptáš, abys to zjistil?
A přečteš si odpověď?
Nikde. Nesoudím lidi ani v tomto, ani v jiných věcech.
Podle čeho jsi usoudil, že tam chyběla víra a změna života?
Podle svědectví jejich života a svědectví jejich slova. S většinou těch lidí jsem mnoho let žil, Stando.
No, nepoznám, to máš pravdu. Ale ani by mne nenapadlo to poznávat jedním pohledem navenek, tak jako to napadá tebe.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duc (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 26. listopad 2013 @ 19:51:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
ty něco evidentně děláš - a přitom říkáš, že to neděláš.
Taková debata je o ničem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. listopad 2013 @ 22:46:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Taková debata je o ničem.
Souhlas.
Pokud si o mne vymýšlíš že dělám něco, co evidentně nedělám a ani to nemám v plánu, nejspíše proto, abys odběhnul od tématu a vyhnul se jádru věci, nemá debata smysl.
Samozřejmě, že nesoudím ateisty a bezbožníky, kteří pro lidové tradice ve kterých žijí přináší miminka ke svátosti křtu a kteří dar pokání neznají a tím pádem ani nepřijali. A i když budeš stokrát psát svou lež že je soudím, nestane se pravdou, stejně je nebudu soudit.
Takové miminko dvou ateistů po svátosti křtu dál vyrůstá s kamenným srdcem plným hříchu a miminko "věřících" v existenci Boha stejně tak. Někteří pak dospějí, Bůh je přivede k Ježíši, oni Ježíše přijmou a s ním i dar pokání (a tím "pokání" nemyslím ani slova, ani pocity, ale změnu životních postojů ze srdce). A jiní dospějí a zemřou ve svých hříších, tak jako se narodili.
Nesoudím ani jedny, ani druhé.
Toník |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katol (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 07:38:13 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Pokud prohlásíš o někom, kdo přináší miminko ke křtu, že je ateista a bezbožník, co jiného to je, než právě tvůj lidský soud?
Ty ovšem jen soudíš podle vnějšího zdání.
Jen Bůh zná čistotu a skutečné úmysly lidských srdcí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: K (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 08:07:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, nelži o mne a nevymýšlej si o mne nepravdy. Já vím, že sis zase výše vymyslel nějaký nesmysl (že u křtu miminek v ŘKC je pokání) a teď potřebuješ mermomocí utéct od tématu, abys nemusel odpovídat na otázky a vyhnul se tomu, co jsi přinesl.
To, že znám realitu věcí v římskokatolické církvi z osobní zkušenosti a ze svědectví mnoha lidí neznamená, že bych ty lidi soudil.
A i když budeš tisíckrát psát opak, nestane se tvá lež pravdou.
Pokud někdo realitu nezná, nebo má potřebu lakovat hroby nabílo, měl by se o realitu trochu zajímat. Pro začátek doporučuji například dva odkazy níže:
Abys měl trochu představu, jak to taky je v realitě se křtem v ŘKC, nejen ve virtuálním světě ve tvé hlavě a tvých příspěvcích. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 16:50:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku
Já o tobě nelžu a rozumím, že píšeš o takových "římskokatolících", jakým jsi byl kdysi i ty sám. Ale ujišťuji tě, že toto není zrovna ten typický vzor katolíka.
Abys získal představu o to, co je křest v římskokatolické církvi a jak probíhá, je dobré připomenout věci zásadní.
(Tvůj argument, že jsi jako divák snad absolvoval hodně římskokatolických křtů neberu, protože nezúčastněně si něco odstát, prodřímat, není živou účastí a - být duchovně nepřítomen k porozumění nepřispívá).
My rozumíme křtu tak, že křest je znovuzrozením do církve, znovuzrozením do Krista. Křest je pokristěním, kdy oblékáme Krista, jsou nám odpuštěny hříchy a stáváme se Božími dětmi. Křest je obřízka Kristova (Kol 2,8-14).
Křest, ovšem, "vtiskuje nezrušitelné znamení (charakter) příslušnosti
ke Kristu.
Toto znamení nesmaže žádný hřích, i když hřích zabraňuje
křtu, aby přinášel ovoce spásy. Křest se uděluje jednou provždy .."
cituji z katechismu katolické církve.
Křest - narodilo se nám dítě a chceme ho nechat pokřtít
Dospělí, kteří uslyšeli hlásat Kristovo tajemství, otevřeli své srdce
Duchu svatému a vědomě a svobodně hledají živého Boha, nastupují cestu
víry a obrácení. Mají se vhodnou dobu připravovat na přijetí svátostí.
Uvedení do křesťanského života je přizpůsobeno duchovnímu vývoji
konkrétních lidí. Ten bývá tak různý, jak rozmanitá je Boží milost a
jejich svobodná spolupráce, a závisí také na činnosti církve i na době a
místě.
Ten, kdo chce být pokřtěn, postupuje, jako by procházel branou a stoupal po stupních.
a) První stupeň je obrácení k Bohu, kdy se chce stát křesťanem a je církví přijat za katechumena.
b) Na druhém stupni katechumen, který už udělal ve víře značný pokrok a
téměř katechumenát ukončil, je připuštěn k hlubší a bezprostřednější
přípravě na přijetí svátostí (obřad přijetí mezi čekatele křtu –
většinou na začátku postní doby).
c) Na třetím stupni po ukončení duchovní přípravy přijímá svátosti a tím
se tává křesťanem (dospělí se většinou křtí na Bílou sobotu o
velikonoční vigilii).
Délka přípravy (katechumenátu) závisí jak na milosti Boží, tak na
různých okolnostech, např. jak probíhá příprava (individuálně, ve
skupině, jak často), jak sám katechumen spolupracuje atd. Většinou není
kratší než jeden rok.
Postupně katechumen nejen poznává rozumem jednotlivá tajemství víry, ale
učí se také modlit, být svědkem víry a svým životem ukazovat, komu
uvěřil.
Během přípravy mu pomáhá kněz, který vede přípravu katechumenů, ale také
celé společenství církve, zvláště konkrétní farnost, ve které se na
křest připravuje. Uchazeče, který žádá o přijetí mezi katechumeny, ať
provází také ručitel, tj. muž nebo žena, kteří ho znají, pomáhali mu a
mohou dosvědčit, jak žije, jaká je jeho víra a že to myslí doopravdy.
Ručitel se později může stát kmotrem. Ten má být nově pokřtěnému vzorem a
oporou, stojí při něm už při obřadu přijetí mezi čekatele křtu a potom
samozřejmě při křtu. Kmotra si katechumen vybírá sám a jsou na něj
kladeny stejné požadavky jako na kmotra při křtu dětí.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 17:24:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | No, Stando, vím, že my jsme nebyli typický vzor římskokatolíků. Přeci jen praktikůjících ŘK je řádově pod deset procent a pak je těch zbývajích přes 90%, kteří jsou ŘK právě jen tou svátostí "křtu". Tím, že jsme byli v ŘKC hodně aktivní, zajímali se o věci, studovali a pracovali v ŘKC, tím, že pocházíme z rodu, který je už od bitvy u Lipan "praktikující" a "věřící" jsme byli samozřejmě hodně netypičtí na české poměry. A nejspíš i na moravské.
V tom mne nemusíš ujišťovat.
Jak zase tohle tvé odběhnutí od tématu k osobním poznámkám souvisí s tím co si píšeme nerozumím.
Jinak samozřejmě, že lžeš. Napsal jsi o mne větu: "Ty ovšem jen soudíš podle vnějšího zdání." a ta je samozřejmě lživá.
Nic takového nedělám. Zajedno nesoudím nikoho a za druhé informace, které mám, nejsou nějaké "vnější zdání".
Ta praxe, co jsi sem naspamoval z webu katolik.cz abys zastřel prázdnotu svých "argumentů" a svůj útěk od tématu, někde naprosto vyjímečně v ŘKC funguje. Podíl takových případů je ale minoritní. Z těch asi několika set ŘK, které osobně znám, bych spočítal na prstech ty, kteří prošli tím, co popisuješ. Mezi mladými je například podíl konvertitů pod jedno procento, 99% tzv. "křesťanů" pak vzniká tak, že miminko projde "svátostí křtu".
To ovšem nijak nesouvisí s tématem, kterému ses vyhnul a od kterého jsi utekl: Že u ŘKC svátosti křtu chybí víra Slovu a změna života. A oboje tu statečně dokazuješ i ty svými příspěvky, když se tě na změnu života zeptáme, nebo když statečně oponuješ kdejaké citaci z písma a píšeš, že to je "hrozný omyl", jindy zas "výklad samorosta" a jindy zas, že "jsme roztomile hloupočtí, když písmu věříme".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 17:37:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Stando, promiň. Já zase zapoměl, že když píšeš
"pokání", znamená to slova a pocity. Byl jsem tak u dvaceti svátostí
křtu a musím říci, že spousta slov a vznosných pocitů u ŘKC svátosti
křtu miminka nechybí, to, coty označuješ "pokání" tam zcela jistě je. Co
tam naopak chybělo byla víra Slovu a změna života."...
Jinak samozřejmě, že lžeš. Napsal jsi o mne větu: "Ty ovšem jen soudíš podle vnějšího zdání." a ta je samozřejmě lživá. Nic takového nedělám. Zajedno nesoudím nikoho a za druhé informace, které mám, nejsou nějaké "vnější zdání". Ať si tyto tvé výroky každý posoudí sám a sám si rozhodne, zda já lžu, nebo zda ty soudíš lidi jenom podle vnějšího zdání ( ...spousta slov a vznosných pocitů ...Co
tam naopak chybělo byla víra Slovu a změna života.) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 17:27:03 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."že sis zase výše vymyslel nějaký nesmysl (že u křtu miminek v ŘKC je pokání) a teď potřebuješ mermomocí utéct od tématu"...
Recept na spásu je jediný: žít život víry podle Ježíšova evangelia. To
neznamená plnit formálně nějaké příkazy a zákazy, ale cestou je
především víra a důvěra v Boha a metanoia - změna smýšlení (pokání, obrácení).
To je uznat svou hříšnost a prosit o smilování.
Cituji z výše uvedeného odkazu:
Po promluvě a přímluvách se světí křestní voda, rodiče a kmotři se
zřeknou zlého a vyznají svou víru. Teprve potom se hlava dítěte omývá
vodou (nebo se dítě ponoří do křtitelnice) a jsou pronesena slova: N
(jméno), já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Křest se tedy uděluje po křestním vyznání (zřeknutí se zlého a vyznání víry).
U nás se malé děti křtí v neděli při mši.
Mše začíná úkonem kajícnosti - modlitbou církve "confiteor".
Dříve než uslyšíme Boží slovo a budeme slavit eucharistii, litujme svých hříchů: "Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším, myšlením, slovy i skutky a nekonám, co mám konat: Je to má vina, má veliká vina. Proto prosím Matku Boží, Pannu Marii, všechny anděly a svaté i vás, bratři a sestry, abyste se za mě u Boha přimlouvali...
Nebo:
Smiluj se nad námi, Pane.
Zhřešili jsme proti tobě.
Ukaž nám Pane své milosrdenství.
A dej nám svou spásu.
Kde nejsou
předpoklady pro křesťanskou výchovu, nesmí být křest ze strany církve
udělen.
Křestní kmotrové přijímají závazek, že budou spolu s rodiči
uskutečňovat pozdější křesťanskou výchovu pokřtěného. Je proto pochopitelné,
že se nepočítá s kmotrovstvím nekatolických křesťanů, nevěřících a těch,
kteří jsou nábožensky lhostejní. Na kmotry se také klade požadavek, aby
biřmováním a eucharistií byli již sami uvedeni do plného křesťanského života
a pokud žijí v manželství, aby toto manželství bylo církevně uzavřené.
Církev počítá se křtem dětí i dospělých. Ti, kdo přijímají křest jako
dospělí, procházejí určitou dobou přípravy – katechumenátem, v němž jsou
postupně připravováni na přijetí svátostí a na začlenění do
společenství církve.
Církev od počátku křtila také děti. Když rodiče a kmotři přinesou dítě
ke křtu, protože si přejí předat mu nejen dar života, ale i dar víry,
musí slíbit, že své dítě budou cestou víry doprovázet a vést. Každý
dospělý, i když byl pokřtěn jako dítě, se pak octne před rozhodnutím,
zda bude podle své víry žít. Ale pro to, aby se mohl rozhodnout, musí
vědět pro co a k čemu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 28. listopad 2013 @ 17:45:33 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Recept na spásu je jediný: žít život víry podle Ježíšova evangelia. To neznamená plnit formálně nějaké příkazy a zákazy, ale cestou je především víra a důvěra v Boha a metanoia - změna smýšlení (pokání, obrácení). To je uznat svou hříšnost a prosit o smilování.
Amen. Přesně tak. To je Boží dar. A je dobře, že to víš. O ničem jiném tu vlastně nepíšeme. Díky tomu jedinému receptu, který je v křesťanském učení tak jasný až to křičí, jsme byli spaseni pro věčný život.
Škoda, že mi tohle v ŘKC neřekli a jako recept na spásu nám místo Ježíšova evangelia dali zasvěcení Královně, doufání v pomoc lidí, svátosti, svátostiny a formální příkazy a zákazy, které jsme se snažil poctivě dodržovat.
Každý dospělý, i když byl pokřtěn jako dítě, se pak octne před rozhodnutím, zda bude podle své víry žít. Ale pro to, aby se mohl rozhodnout, musí vědět pro co a k čemu.
To je omyl.
My jsme třeba před takovou volbu byli postaveni a rozhodovali jsme se, zda budeme podle ŘKC víry žít nebo ne. To rozhodování na prahu dospělosti si dobře pamatuji. A rozhodli jsme se, že podle ŘKC víry budeme žít. Díky tomu jsme se také mohli osobně přesvědčit, jaká je realita té víry, mohli jsme tu víru osobně zažít.
Ale znám samozřejmě více lidí, kteří nikdy před rozhodnutím jestli budou podle ŘKC víry žít nebo ne nestáli. Třeba proto, že jejich rodiče byli ateisti a kromě svátosti křtu se jich ŘKC nijak netýkala. Nemohou ani pořádně vědět, o čem ŘKC víra tedy je.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. listopad 2013 @ 09:17:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." proto, že jejich rodiče byli ateisti a kromě
svátosti křtu se jich ŘKC nijak netýkala. Nemohou ani pořádně vědět, o
čem ŘKC víra tedy je."...
..."hřích zabraňuje
křtu, aby přinášel ovoce spásy"...
..." Škoda, že mi tohle v ŘKC neřekli a jako recept na
spásu nám místo Ježíšova evangelia dali zasvěcení Královně, doufání v
pomoc lidí, svátosti, svátostiny a formální příkazy a zákazy, které jsme
se snažil poctivě dodržovat."...
Naposled před třemi dny papež František vydal exhortaci "Evangelii gaudium".
...Zvu každého křesťana, ať už je kdekoli a v jakékoli situaci, aby dnes
obnovil svoje osobní setkání s Ježíšem Kristem nebo alespoň přijal
rozhodnutí nechat se od Něho potkat a denně Jej bez ustání hledat. Nikdo
nemá sebemenší důvod myslet si, že se jej toto pozvání netýká, protože
„nikdo není vyloučen z radosti, kterou přinesl Pán“.
Kdo riskuje, nebude Pánem zklamán, a kdo učiní malý krůček směrem k
Ježíši, objeví, že On už jeho na příchod čekal s otevřenou náručí. Toto
je chvíle, kdy je třeba říci Ježíši Kristu: „Pane, nechával jsem se
oklamávat, tisícero způsoby jsem unikal před tvou láskou, ale nyní jsem
znovu zde, abych obnovil svoji smlouvu s Tebou. Potřebuji Tě. Vysvoboď
mne znovu, Pane, přijmi mne opět do své vykupitelské náruče“. Tolik
dobrého se nám dostává, když se k Němu vracíme poté, co jsme bloudili!
Znovu naléhám: Bůh nikdy neochabuje v odpouštění, jsme to my, kdo
ochabujeme v žádosti o odpuštění. ..
Dopředu se omlouvám za to spamování, ale výstižněji to já nevyjádřím.
http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=19154
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. listopad 2013 @ 10:28:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Napsal jsi to moc dobře a výstižně, Stando.
Hřích je silnější než svátost křtu.
V tom se právě vaše realita liší od té naší. Boží slovo a život, který z něj pochází, je silnější, než hřích. Věčný život pak zabraňuje hříchu, aby přinášel ovoce smrti.
Ježíš to vysvětloval takto:
Když plně ozbrojený silák střeží svůj palác, je jeho majetek v bezpečí. Přijde-li však silnější než on a přemůže ho, vezme mu jeho zbroj, na kterou spoléhal, a jeho kořist rozdělí.
Za dnešního vašeho papeže jsem rád. Pochází z křesťanského prostředí a dobře zná evangelium. Buďte za něj i vy vděční.
Když někdo něco ztratil, musí to hledat, aby to našel. Když člověk hledá Boha, brzo zjistí, že to není Bůh, kdo se ztratil nebo skrývá, tak jako se třeba může ztratit žluté kolečko, kus kosti či socha nebo jako se může vypařit voda.
Vážím si tedy rady vašeho papeže a ať je vám k užitku a poslechnete jí, když už neposloucháte nás a naše svědectví z našeho života.
Místo toho, abychom hledali Boha, šli k němu, věřili jeho Slovu, přijali ho a měli jistotu v Něm, vyhlíželi jsme nová a nová poselství z nebes, zasvěcovali se a obnovovali své zasvěcení mocnostem, uctívali materie v temném ztišení a bojovali zoufalý boj temnoty a hříchu, který byl mnohem silnější, než my. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. listopad 2013 @ 16:29:11 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." V tom se právě vaše realita liší od té naší. Boží slovo a život, který z něj pochází, je silnější, než hřích. Věčný život pak zabraňuje hříchu, aby přinášel ovoce smrti."...
Takováto vaše "realita" je ovšem pouhou iluzí, zbožným přáním.
Realita skutečného života je o tom, že pokud se člověk svobodně rozhodne pro hřích ke smrti, ztrácí své společenství s Duchem svatým až do doby, kdy z tohoto hříchu učiní příslušné pokání a od hříšného jednání se odvrátí.
Ani ty nemáš žádný jakýsi všemocný "věčný život", který by (v případě, že takto zhřešíš) tě nějak ochránil před následky tohoto hříchu (ovocem hříchu je smrt).
To je jen tvá pobožná a nepravdivá iluze, virtuální lidský konstrukt, ničím nepodložený.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 01. prosinec 2013 @ 20:15:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Stando, rozumím ti v čem žiješ a jak vidíš svět, znám vaši situaci podrobně a na vlastní kůži, z vlastní zkušenosti.
Jestli ti mohu radit (byť jsem o poznání mladší), nesuď podle své situace jiné a nepiš o nich nepravdivé výmysly, spíše se zajímej o to, co jsi zatím nepoznal.
Máš-li ovšem takovou svobodu v arzenálu svých svobod.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. listopad 2013 @ 10:10:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Až v zimě zapadneme sněhem, snad si najdu čas a vysvětlím samu podstatu mariánské úcty.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. listopad 2013 @ 08:25:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, elegantně jsi opět utekl od tématu a důležitých věcí k půtkám a snižování toho, s kým diskutuješ a hodnocení jeho života a psaní nepravdivých výmyslů o mne.
Vrátím se zpět k tomu důležitému, na co ses ptal.
V ŘKC náboženství je to tak, jak jsi popisoval: naše jistota římského katolíka že jsme "křesťani" byla založena na "platné svátosti křtu". Měli jsme stanovené formální podmínky, při kterých je křest platný (správná křestní formule "ve jménu otce i syna i ducha svatého", úmysl konat to, co koná ŘKC při svátosti křtu a správná materie, t.j. voda). Pokud je svátost křtu provedena "platně" v tomto smyslu, měli jsme "jistotu" že jsme křesťani a že jsme dostatečně "znovuzrozeni". Ty formální podmínky zaručovaly "platnost" křtu. Pokud nebyla svátost provedena platně, tak se člověk jednoduše překřtil, někdy i vícekrát, aby měl on i okolí tu správnou "jistotu" že je tedy jistě "křesťan".
V téhle věci to máme jinak a to jsem se ti snažil vysvětlit.
Když Bůh člověku oživí Boží slovo (třeba Izaijáše 53 kapitolu), to slovo pronikne až k tomu tvrdému kamennému srdci, plnému hříchu a temnoty, způsobí to slovo oživené Duchem svatým to, že člověk má svobodu se rozhodovat, dokonce i svobodu od hříchu. To živé slovo je totiž mocné, přemůže i hřích a temnotu.
Když člověk to slovo evangelia přijme, začne to slovo nový život. To slovo má v sobě moc jako živé semínko a roste.
Když pak člověk přijme tu Boží smlouvu a uzavře s Bohem smlouvu kterou Bůh nabídl (tak, jako se uzavírá jakákoliv jiná smlouva), Bůh tu smlouvu činí. Dá člověku nové srdce a nového ducha, napíše na to srdce své zákony a působí, že člověk Boží zákony dodržuje. V tu chvíli je ten člověk "dostatečně znovuzrozený" a je dostatečně součástí nové smlouvy o které píše Jeremiáš a Ezechiel, o které svědčí Ježíš a apoštolové.
Naše jistota tedy není založena na formálním plnění nějakých příkazů a zákazů, ale je založena na tom, co udělal Bůh v našem životě: Je založena na věčném daru, který je našem v srdci,
Protože jsme se nenarodili znovu z pomíjívých věcí, které se mohou rozpadnout nebo oschnout a vypařit, ale jsou trvalé.
Bůh totiž dělá věci, které přetrvávají.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. listopad 2013 @ 10:06:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
máme rozdílné názory a já se snažím správnost těch svých vysvětlovat. Jestli se tímto cítíš ponižován, nebyl to z mé strany úmysl. Možná k tomu dochází proto, že mi v podvědomí přiřazuješ nepřátelské úmysly, lstivost a neupřímnost.
Nerozumím také, od jakého tématu jsem to měl utéct.
..."Když Bůh člověku oživí Boží slovo (třeba Izaijáše 53 kapitolu), to slovo pronikne až k tomu tvrdému kamennému srdci, plnému hříchu a temnoty, způsobí to slovo oživené Duchem svatým to, že člověk má svobodu se rozhodovat, dokonce i svobodu od hříchu. To živé slovo je totiž mocné, přemůže i hřích a temnotu. Když člověk to slovo evangelia přijme, začne to slovo nový život. To slovo má v sobě moc jako živé semínko a roste"...
To ale my máme úplně stejně.
Skrze Boží slovo přichází víra a z ní se rodí živý každodenní vztah s Bohem a od toho se odvíjí i naše ostatní mezilidské vztahy. Čím více vyrostu ve víře, tím mám blíž k Bohu a tím mám pochopitelně také blíž i ke svým blízkým, rodině i přátelům.
To se ovšem týká skutečnosti života ve vztahu!
V takovém vztahu může po určitou dobu žít i uvěřivší pohan (než dozraje ke křtu). Takový člověk ale stále ještě není dědicem království (kdyby ovšem v tomto stavu zemřel, stal by se ve smrti těla dědicem království - Mt 25), nepokřtěný však ještě není údem Kristova tajemného těla - církve.
Vztah totiž ještě neřeší stav člověka - zda je skrze Kristovy zásluhy skrze křest osvobozen z područí hříchu a přiřazen do společenství Božích dětí. Stav člověka (zda je či není dědicem království) je uzavřením Nové smlouvy v Kristu ve křtu. Až zde dochází k naprosto zásadní změně postavení člověka v Božích očích. Obléknutím Krista ve křtu se stáváme jeho bratry a Božími dětmi - dědici.
Pak ještě lidé žijí v opačném extrému: stali se kdysi skrze křest účastníky Nové smlouvy a přesto dneska žijí podle těla - nežijí v živém každodenním vztahu s Bohem.
Takový člověk je na tom vlastně nejhůře: Více dostal a jednou od něho bude i více požadováno.
Stav člověka v Nové smlouvě nebere totiž člověku ani na okamžik jeho právo svobodné volby pro každý další okamžik. Když se rozhodne pro život bez Boha, Bůh i toto respektuje. I když ve svém plánu dává stále další příležitosti k duchovnímu probuzení. Na druhé straně je tato svoboda výsadou, že každý další okamžik můžeme svobodně ze srdce stále znovu projevovat Bohu svou lásku.
A nakonec, asi největší podíl lidí se pohybuje ve svém vztahu s Bohem někde mezi těmito dvěma krajními mezemi: Když je hej, na Boha si ani nevzpomenou, když je ouvej, najednou vyhrabou se zapomnění i svou víru a volají k Bohu. Tito se pak často, zvlášť když přijdou trápení vyššího věku, k Bohu navracejí naplno.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. listopad 2013 @ 10:58:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ |
Ne, Stando. Necítím se ponižován. Ani ti v podvědomí nepřiřazuji nepřátelské úmysly. Proč by?
Pokud reaguju na tvoje vymyšlená nepravdivá slova o mne (jak sis třeba vymyslel, že někoho soudím či že do církve počítáme bezbožníky) tak to není proto, že bys mne ponižoval. Jsem zvyklý, že si mí bývalí "bratři" o mne vymýšlí lži místo aby odpověděli na otázky či psali k tématu diskuze. Je to taktika, která je obecná ve všech internetových diskuzích a neberu si to osobně, podobně lžou o kterémkoliv římskokatolíku, který uvěřil v Ježíše Krista a svědčí o svém životě a tom, co v ŘKC zažil.
Pokud vysvětluješ správnost svých názorů, tak si to rád přečtu. I se tě na tvé názory zeptám - například, jestli je nutná u svátosti křtu víra a pokání, aby byl křest platný, nebo jestli svátost je "ex opere operato" a stačí materie, úmysl a formule, jak to učili nás. Jenže na takovou otázku ty místo vysvětlování svých názorů začneš vymýšlet lži o mne.
Tady jsem odpovídal na to, jestli člověk, kterému Bůh dá nové srdce, napíše na něj své zákony a působí, aby ten člověk žil podle těch zákonů, je dostatečně znovuzrozený.
A já říkám ANO.
Takový člověk je dostatečně znovuzrozený.
Stejně, jako byli dostatečně znovuzrození Marta, Petr, Kleofáš a Tomáš. Když má nové srdce a nového ducha, nepotřebuje už víc znovuzrodit. Nepotřebuje se stávat součástí smlouvy, protože už je součástí smlouvy.
Bůh svým činem, tím, že dal tomu člověku nové srdce a nového ducha, potvrdil, že ten člověk je součástí té smlouvy. Ta smlouva je totiž to nové srdce. Pro nás je tedy člověk součástí té smlouvy v Ježíši ve chvíli, kdy mu Bůh dá nové srdce.
Tím, že je naše jistota založena na reálném a velmi dobře oznatelném Božím skutku (na tom, že nám Bůh dal nové srdce) liší se od "jistoty" vaší, která je založena na tom, co jsi psal výše.
Jinak tvému psaní rozumím, chápu, o čem píšeš.
Situaci pohanů, kteří mají srdce plné hříchu a ten hřích je silnější než cokoliv v jejich životě, to nové srdce nepoznali, a ještě nejsou součástí té smlouvy v Ježíši Kristu, znám dobře. |
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 29. listopad 2013 @ 16:15:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku,
tvrdíš sice, že mi rozumíš, ale já vidím, že se vůbec nechytáš. Snad máš jakýsi blok.
Vůbec jsi nezaregistroval mé rozlišení mezi stavem člověka a vztahem člověka. To bys nemohl pak napsat toto: "Situaci pohanů, kteří mají srdce plné hříchu a ten
hřích je silnější než cokoliv v jejich životě, to nové srdce nepoznali,
a ještě nejsou součástí té smlouvy v Ježíši Kristu, znám dobře."
Jsou totiž také pohané, co nemají srdce plné hříchu, ale žijí poctivý život podle hlasu svědomí.
"Nové srdce" je pak ve smyslu nové kvality vztahu člověka s Bohem, kterou může získat jen člověk pokristěný. Novost života lze získat jedině ve křtu (Ř 6,3-4). Může, ale také nemusí svoji příležitost využít a i pokristěný člověk se může rozhodnout pro život ve hříchu, pro život bez Boha.
Takovýto člověk pak samozřejmě nemá kvalitu novosti života, nemá novost života Božího dítěte s Bohem, kterýžto stav člověka Písmo označuje také jako nové srdce.
..."...že někoho soudím..."...
Pokud o někom prohlásíš, že je člověkem plytkým, povrchním ve své víře - tak je to zcela jednoznačně tvůj soud tohoto člověka.
To je zcela evidentní.
Já už se pro to taky nijak nevzrušuji, když mě opakovaně kvůli tomu nazýváš lhářem.
..."například, jestli je nutná u svátosti křtu víra a
pokání, aby byl křest platný, nebo jestli svátost je "ex opere operato" a
stačí materie, úmysl a formule, jak to učili nás."...
Když ti to stále i po mém obšírném vysvětlování není jasné, proč se na to nepodíváš přímo do našeho katechismu?
Voda křtu, úmysl křtít a formule (Mt 28,19) je všechno nezbytnou podmínkou pro udělení svátosti křtu. Nic z toho nesmí chybět.
Dále však také platí, že bez víry nelze křtít.
U svéprávného člověka (s normálně vyvinutým myšlením) je tedy nutná osobní víra, je nutný osobní vztah s Bohem. Dále se vyžaduje také duchovní příprava - katechumenát.
Miminko se křtí na víru rodičů, kmotrů a celé církve. Poručníci dítěte před Bohem slibují výchovu k víře (což vlastně nahrazuje katechumenát u dospělých a dětí starších). Kde není předpoklad výchovy dítěte k víře, křest má být odložen až do doby, kdy bude křtěnec opravdu ke křtu připraven.
Pokud to někde dělá kněz jinak, jedná svévolně - ignoruje nařízení svého biskupa.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 29. listopad 2013 @ 17:28:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Vůbec jsi nezaregistroval mé rozlišení mezi stavem člověka a vztahem člověka.
To jsem Stando zaregistroval. To je ale nějaká tvoje nejasnost, kterou si ty musíš vyřešit. Mne ses na to neptal a nesouvisí to s tím, co píšu.
Pokud ti není jasný rozdíl mezi stavem a vztahem, mohu ti k tomu něco napsat.
Když je třeba někde kluk a holka a neznají se, nemají spolu vztah. Když se potkají a zamilují se, mají spolu vztah. Když se vezmou (odevzdají se a přijmou jeden druhého), změní se jejich stav. Už nejsou svobodní, ale ženatý-vdaná.
Není na tom nic tak extra složitého, aby to nešlo pochopit. Stejné je to s Bohem.
Když jsme Boha neznali a běhali po posvátných návrších za kdejakým povyražením duše a pocity, neměli jsme s Bohem ani vztah. Když jsme potkali Krista a jeho moc, začali jsme Boha poznávat a získali jsme k němu vztah. Když jsme Boha poznali a poznali svoji situaci, přijali jsme Ježíše a změnil se náš stav. Už nejsme pod hříchem, zákonem, soudem a smrtí, ale patříme Ježíši.
Manželství se pak neuzavírá ani rozhodnutím, ani obřadem, ani úředníkem, ani farářem, ani rozlučkou se svobodou ani ničím podobným, ale SLOVEM, které si dávají snoubenci navzájem.
Stejné je to v křesťanství. Ústy vyznání (toho Slova, ne jen jakéhosi slova) se děje ke spasení.
Jenže to Slovo musí být v srdci a v ústech, blízko člověka, jinak to "nefunguje" vyznávat prázdné fráze je hrozný omyl. A aby se to slovo dostalo k srdci, je potřeba evangelium.
Jsou totiž také pohané, co nemají srdce plné hříchu, ale žijí poctivý život podle hlasu svědomí.
Je to možné, znám i takové.
"Nové srdce" je pak ve smyslu nové kvality vztahu člověka s Bohem, kterou může získat jen člověk pokristěný.
Přesně tak! Jsem rád, že tomuto rozumíš. To je přeci základ. To je nejjádrovatější jádro křes´tanství. O tom jsem psal.
Proto také, jestli někdo získal od Boha nové srdce, je to křesťan.
Snad už ti tak jednoduchá a logická věc dojde.
Proto, když někdo dostane to nové srdce, tu zcela novou kvalitu života s Bohem, jednoznačně, jistě a 100% víme, že je součástí té smlouvy v Ježíši Kristu.
Proto také, pokud jsme dostali to nové srdce, víme, že jsme součástí té smlouvy a nikdo nás nemůže odloučit od Boží lásky, vztahují se na nás ta zaslíbení smlouvy v Ježíši Kristu.
každé své zaslíbení.
Novost života lze získat jedině ve křtu (Ř 6,3-4).
To je samozřejmě tvůj omyl.
Jen připomenu Římanům:
Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
To přesně dělá křest. Při pohřbu se nezískává novost života - to je stále ten nesmysl, který opakuješ, tvé špatné pochopení písma.
Miminka se nerodí na pohřbu, ale v porodnici.
Při pohřbu se pohřbívají nebožtíci. Mrtvoly.
Pokud o někom prohlásíš, že je člověkem plytkým, povrchním ve své víře - tak je to zcela jednoznačně tvůj soud tohoto člověka.
No, Stando, nic takového jsem neprohlásil. I když znám lidi, kteří jsou plytcí ve své víře. Ale ani je nesoudím.
Bavili jsme se o svátosti křtu miminek. K takové svátosti jsou přinášena miminka různých lidí: Velmi bigotně věřících, běžných praktikujících, tradičních a lidových, pro svátost křtu miminka chodí budhisté i komunisté, ateisté i fašisté, zkrátka různí lidé.
Nesoudím ani jednoho z nich a nemám důvod je soudit. Byl jsem stejný, jako mnozí z nich a kdyby mne Bůh nevysvobodil a nedal nový život, byl bych nejspíš stejný dodnes.
Nemusíš se vzrušovat, když na tvé nepravdivé výmysly o mne napíšu, že o mne lžeš. Ani se při tvém přístupu k věcem nedivím, jen to vypovídá o tobě a o tom, co žiješ.
Opět: Přišlo by mi logické, kdybys v diskuzi psal například pravdu o sobě a ne o mne a lež.
Když ti to stále i po mém obšírném vysvětlování není jasné, proč se na to nepodíváš přímo do našeho katechismu?
Stando, do katechismu se nedívám, protože se bavím s tebou a zajímá mne, co tebe učí. Navíc když jsem ti citoval z katechismu, utrhoval ses na mne, že tomu nerozumím nebo že to co píšu je "myšlení středověku"
Dále však také platí, že bez víry nelze křtít.
Chápu. Ale přesto je běžná praxe, že se v ŘKC křtí bez víry, a to nejen bez víry a přijetí Ježíše, ale i bez ŘKC víry v ŘKC nauku.
Je i v takovém případě podle tebe křest platný? Když chybí víra a jsou odříkána jen slova, když chybí pokání a ze srdce pořád vychází hřích? |
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Sobota, 30. listopad 2013 @ 20:49:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..."Když je třeba někde kluk a holka a neznají se, nemají spolu vztah. Když se potkají a zamilují se, mají spolu vztah. Když se vezmou (odevzdají se a přijmou jeden druhého), změní se jejich stav. Už nejsou svobodní, ale ženatý-vdaná."... Proč tu chybí další pokračování? Vždyť toto je teprve začátek společného života těchto dvou! Jak to bude dál s jejich vztahem? Bude už jenom růst, nebo může také láska vychladnout a vztah se vytratí? Podobně při pokristění člověka ve křtu, obléknutí Krista (Gal 3,27) se změní stav člověka. Člověk získává novost života dítěte Božího ( "ožen seí", "vdá se" za Krista - stane se kristovcem) a to je začátek dalšího společného života s Bohem. Křest je obřízka Kristova, obřízka lidského srdce (Kol 2,8-14), člověk dostává od Boha "nové srdce", proměněné srdce, schopné žít životem v novosti Božího dítěte. Ale jak to bude dál se vztahem tohoto člověka k Bohu? Bude už jenom růst, nebo může i v tomto vztahu láska později třeba vychladnout a vztah se vytratí? Což nevíte, že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v jeho smrt? Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.
( To přesně dělá křest. Při pohřbu se nezískává novost života???
- to je stále ten nesmysl, který opakuješ, tvé špatné pochopení písma.)
Nahlédněme tedy pro upřesnění do Kol 2.
Křest není jen pohřeb, křest je také vzkříšení, nové narození.
V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil ...
Nechápeš, že novost života spočívá v tom být vzkříšen spolu s Kristem, být "obživen" do novosti života? ..." Je i v takovém případě podle tebe křest platný? Když chybí víraa jsou odříkána jen slova, když chybí pokání a ze srdce pořád vychází hřích?"...
Platí Boží slovo - příslib jen pro lidi svaté, nebo pro všechny lidi, tedy i hříšníky? Já si myslím, že Bůh je vždy věrný svému slovu, i tehdy, když člověk bývá nevěrný.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 01. prosinec 2013 @ 08:15:36 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Platí Boží slovo - příslib jen pro lidi svaté, nebo pro všechny lidi, tedy i hříšníky? Já si myslím, že Bůh je vždy věrný svému slovu, i tehdy, když člověk bývá nevěrný.
To se potvrdilo, když Vatikán pomáhal válečným zločincům utéct před spravedlností. Těm v koncentráků za to nepomohl nikdo. Vrazi dostali od katolické církve pomoc. To je vidět ta vaše zvrácenost a na každého jiný metr. Hnus !!!! Takhle jedná Bůh ? Anebo tu církev vede Satan ???? On pomáhá svým, kteří mu slouží. |
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 01. prosinec 2013 @ 09:16:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Plácáš pořád stejné nesmysly.
Ty zástupy římskokatolických kněží, umučených v koncentrácích, snad podle tebe nepatřily do stejné katolické církve?
Např.:
P { margin-bottom: 0.21cm; }
<u><i><a href="http://cs.wikipedia.org/wiki/Maxmili%C3%A1n_Kolbe">Maxmilián Kolbe</a></i></u>
Koncentračním táborem v Dachau prošli i čeští kardinálové: kardinál Beran a kardinál Trochta. Trochta byl už vyvezen jako mrtvý (v bezvědomí po bití) ve hromadě mrtvol ke krematoriu a tam se probral. Vězeňský lékař jej pak zachránil tím, že mu obstaral novou identitu.
260 českých kněží prošlo koncentračními tábory, 8 bylo popraveno, 58 zemřelo
v koncentračních táborech a věznicích a 7 zemřelo na následky věznění.
Ze známých mučedníků z řad kněží je možno jmenovat lidického faráře J.
Štemberku, kanovníka od Sv. Víta v Praze O. Stanovského, generálního
vikáře čsl. branné moci M. Kubáně či J. Jílka z Čestic.
Z řad řeholníků
byli nejvíce postiženi Milosrdní bratři, jezuité, premonstráti z Nové
Říše a benediktini z Emauz.
|
]
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Neděle, 01. prosinec 2013 @ 09:47:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vidíš a jako logiku mělo jejich ukrývání ve Vatikánu? Asi to byla chyba jednotlivce, ale dost fatální. A že jen láska k hříšníkovi?
Je třeba úžasné, že myslím katolická rodina poskytla domov synovi Bormanna, který se stal lékařem a dobrým člověkem. To by správné. Dítě nemůže za rodiče. Ale pomoci utéct zločincům s takovými hříchy je divné a nepochopitelné. Dokonce to pak ukazuje na sympatie k nim. Ale je to krutá minulost, kterou už nepřepíšeme. Spíše je třeba se z ní poučit a ocenit naopak ty skutečné hrdiny, které uvádíš. Proč s se nich nemluví ?????!!!! |
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 01. prosinec 2013 @ 18:39:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." jako logiku mělo jejich ukrývání ve Vatikánu?"...
Františku,
Musím tě bez obalu upozornit, že jsi jen obětí svého vlastního diletantismu. Ani zdaleka nikoli vše, co najdeš na internetu, je také skutečně pravdou.
Objevil jsi internet (a ten je zdrojem záplavy informací), ale je třeba z této záplavy umět oddělit zrno od plev, lži od pravdy. A to nedokážeš tím, že si zadáš do vyhledávače heslo "krysí stezky".
Třeba Huntova kniha: Žena jedoucí na šelmě" (na kterou ti v tomto případě ve vyhledávači vyskočí na tisíc odkazů) je jenom plná proticírkevních pomluv, tendenčně zmanipulovaných polopravd a lží.
Zkus si raději pro začátek najít nějakou solidní historickou literaturu (třeba Roman Cílek "Krysí stezky").
Zjistíš, že
vůbec není pravdou, že by krysí stezky byly dílem Vatikánu, ale že byly ve skutečnosti vybudovány následujícími organizacemi: Werewolf, Guttenberg, Freikorps Adolf Hitler. Na jejich vybudování se podílela i Německá zpravodajská služba.
Součástí jejich podzemní činnosti bylo vytvoření únikových kanálů z okupovaného Německa.
To všechno bylo zaštiťováno nově vzniklou humanitární organizací "Tichá pomoc pro válečné zajatce a internované osoby" ((Die Stille Hilfe für Kriegsgefangene und Internierte), která spolupracovala s Červeným křížem. Tuto organizaci řídila Helena Elizabeth von Isenburg, manželka Wilhelma von Isenburg a Büdingen, zaregistrovaná až v roce 1951.
Své aktivity však organizace započala již v roce 1946, jakožto tajná skupina pomáhající bývalým nacistům (např. Adolf Eichmann, Johann von Leers, Walter Rauff, Malloth nebo Josef Mengele) v útěku do zemí Jižní Ameriky. Tedy nikoli Vatikán!
Krysí stezky využívala po válce také Americká CIA pro útěky lidí ze sovětského zajetí ve východním bloku.
Chorvatsko (NDH -Nezávislý stát Chorvatsko) bylo vazalským státem nacistického
Německa. Po komunistickému vítězství
(po válce) následovala vlna politické emigrace původních obyvatel kvůli čistkám. Uprchlíci varovali obyvatele
chorvatského maloměsta před komunisty: „U nás v Černé Hoře už neexistují
kameny, které nejsou obarveny krví.“ „Pěšáci“ NDH a
ne-komunistické rezistence, kteří měli to štěstí opustit Jugoslávii těsně po
válce, byli na počátku svého exilu umístěni v táborech pro válečné zajatce.
Nejznámější z nich byly Fermo a Bagnolio v Itálii. Civilní uprchlíci byli drženi
v uprchlických táborech v Rakousku. Podle svědectví fra Mirko Čoviće,
františkánského mnicha, který vykonával pastorační činnost u chorvatských
uprchlíků v Rakousku, dávali uprchlíci přednost americké okupační zóně před
oblastmi kontrolovanými Francií a Británií (SINOVČIĆ, 1991). Tyto části Rakouska
byly známy pro svou relativní chudobu a nedostatek potravin.
Za pomoci několika konzervativních duchovních v katolické církvi vytvořily elity NDH plán na
útěk skrze již vytvořené "krysí stezky". Nikoli ovšem s vědomím církve, ale ze své osobní iniciativy.
Existují dokumenty, podle nichž
existovaly kontakty mezi CIA a Krunoslavem Draganovićem, vysoce postaveným
členem církvi blízké Chorvatské organizace Križari (Křižáci), určené k obnově NDH.
Muslimská politická
emigrace byla v období následujícím po druhé světové válce napojena na emigraci
chorvatskou. Mnoho muslimů hovořících slovanským jazykem se totiž mezi válkami
prohlásilo za Chorvaty, někteří jedinci ale také za Srby. Část z muslimských
emigrantů věrných NDH a ustašovcům vytvořila vlastní organizaci (Hrvatsko-muslimansko
udruženje, Chorvatsko-muslimské sdružení) zastupující zájmy slovanských
muslimů z Bosny a Hercegoviny a Sandžaku v navrhovaném znovuobnoveném
chorvatském státě.
Tak, jako nebylo v první polovině války nic veřejně známo o genocidě židů v koncentrácích, tak po válce nebyla situace o nic přehlednější ani v otázce pohybu lidí - uprchlíků z mnoha různých důvodů. Po stejných lodích do zemí Jižní Ameriky totiž uprchly třeba také tisíce židovských rodin.
|
]
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 01. prosinec 2013 @ 20:30:31 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Proč tu chybí další pokračování?
Snad proto, že i tak byl můj příspěvek fakt dloooooooouhý?
Nebo proto, abys měl čemu odporovat, když už nemůžeš odporovat tomu, co jsem napsal?
Nechápeš, že novost života spočívá v tom být vzkříšen spolu s Kristem, být "obživen" do novosti života?
Ano, to přesně chápu.
Tak začal i můj věčný život, když jsem v něm (zájmeno osobní) byl vzkříšen. Tu chvíli si velmi dobře pomatuju.
Ty rozumíš tomu, že když je člověk "vzkříšen do života", "přejde ze smrti do života", když se narodí z Boha a dostane to nové srdce a nového ducha, změní se jeho stav, že od té chvíle je křesťanem, od té chvíle je součástí smlouvy v Ježíši Kristu a ne až od chvíle, kdy se dá pokřtít?
Platí Boží slovo - příslib jen pro lidi
svaté, nebo pro všechny lidi, tedy i hříšníky? Já si myslím, že Bůh je
vždy věrný svému slovu, i tehdy, když člověk bývá nevěrný.
Mohl bys prosím uvést jaké Boží slovo myslíš? Zajímalo by mne to Boží slovo, na které se odvoláváš a které je o tom, "Když chybí víra a jsou odříkána jen slova, když chybí pokání a ze srdce pořádvychází hřích".
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pondělí, 02. prosinec 2013 @ 10:11:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Proč tu chybí další pokračování?"...
Toníku, toto bylo upozornění, že se ještě nejedná o vítězný konec, už o vítězné završení života v Kristu, ale naopak jen o začátek společného života s Kristem. Že člověk to má stále v rukách i pokazit, že i nadále trvá možnost odpadnutí. Vždyť bezbožných křesťanů chodí po světě celé mraky!
..."Tak začal i můj věčný život, když jsem v něm (zájmeno osobní) byl vzkříšen. Tu chvíli si velmi dobře pomatuju."...
Písmo tuto chvíli, kdy tento okamžik vzkříšení do novosti života nastane, popisuje naprosto jasně:
Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. (Kol 2,12)
..."jaké Boží slovo myslíš?"...
(Mt 28,19-20)
Proto jděte, dělejte učedníky ze všech národů; křtěte je ve
jméno Otce i Syna i Ducha Svatého
a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle,
já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa. Amen. Přesto je na světě i spousta Kristových bezbožných učedníků, bezbožných křesťanů, kteří i když kdysi obléknuti do Krista, nyní žijí podle žádostí těla. Byli z nich sice už kdysi učiněni učedníci Krista, ale nebyli tím nijak omezeni ve své volbě, jakým způsobem života chtějí žít. Nyní, pro tuto chvíli, jsou z nich učedníci nehodní, bezbožní. Ale ze strany Boží pro ně stále ještě trvá příležitost k pokání a obrácení, příležitost změnit svůj život. Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže
jej zapřeme, zapře i on nás.
Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít
sám sebe.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 03. prosinec 2013 @ 06:42:21 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, chápu, že po světě chodí mraky bezbožných lidí, kterým byla jako miminkům udělena svátost křtu (ať už římskokatolická, protestantská či pravoslavná), to mi nemusíš stále dokola vysvětlovat, to jsem žil a bezpočet takových lidí znám. Na tom se snad shodneme. Hřích je totiž silnější než svátost křtu, a u člověka, který prošel svátostí křtu zabraňuje hřích životu s Bohem - stejně jako u člověka, který svátostí křtu neprošel.
To je moje osobní zkušenost, stejná, jako tvoje.
Aby hřích nebránil životu s Bohem, potřebovali jsme něco silnějšího, než byl hřích, něco, co dokáže hřích překonat, ale hřích to nepřekoná a nedokáže. Něco, co se nerozpadá jako oblečení se čtyřmi pruhy aby se člověk musel stále převlékat a kupovat nové, něco, co není pomíjivé a nevypaří se jako materie, něco, co má trvalou hodnotu a převyšuje všechno, včetně hříchu a smrti.
Nebo spíše někoho.
Toto říkám proto, aby vás nikdo nemátl zdánlivě přesvědčivými řečmi. Neboť i když jsem tělem nepřítomen, přece jsem duchem s vámi a s radostí vidím váš řád a pevnost vaší víry v Krista.
Když jste tedy přijali Krista Ježíše, Pána, pak v něm žijte, zakořeněni a budováni v něm, upevňujte se ve víře, jak jste byli vyučeni, rozhojňujíce se v ní s děkováním. Dávejte si pozor, ať vás někdo neodvede jako zajatce skrze filozofii - prázdný svod podle lidské tradice, podle živlů světa, a ne podle Krista.
Neboť v něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství. I vy jste v něm naplněni. On je hlavou každé vlády a moci. V něm jste byli také obřezáni obřízkou, která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. Tak odzbrojil vlády a autority a veřejně je vystavil na odiv, když je vedl triumfálním průvodem v něm.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 04. prosinec 2013 @ 09:08:29 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."chápu, že po světě chodí mraky bezbožných lidí, kterým byla jako miminkům udělena svátost křtu "...
Tohle je ovšem obrazem situace církve od naprostého počátku:
Jestliže vytrváme, budeme s ním také kralovat. Jestliže
jej zapřeme, zapře i on nás.
Jestliže jsme nevěrní, on zůstává věrný, neboť nemůže zapřít
sám sebe. ..." Hřích je totiž silnější než svátost křtu"... To je pěkně zvrácené tvrzení. Vždyť svátost křtu hříchy naopak smazává (Kol 2,8-14). Nikoho však neomezí v jeho svobodě zhřešit opětovně. Podobně jako mladý David žil s Bohem a byl Duchem svatým pomazán za krále Izraele - a stejně i tak později zhřešil hříchem ke smrti. Abys mohl lásku a věrnost životem skutečně osvědčovat, nesmí ti být vzata možnost zvolit zradu hříchem. Pokud bys tuto možnost neměl, nebyl bys svobodným a tvoje "láska" bez alternativy zvolit nelásku by neměla žádnou cenu. Tohle se děje ve křtu: V něm jste byli také obřezáni obřízkou,
která nebyla udělána lidskou rukou, nýbrž spočívala ve svlečení těla
hříchů, v obřízce Kristově, když jste byli spolu s ním ve křtu pohřbeni a
v něm jste byli spolu i vzkříšeni skrze víru v působení Boha, který ho
vzkřísil z mrtvých. I vás,
když jste byli mrtvi v proviněních a neobřízce svého těla, spolu s ním
obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný
záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl
nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. Pokřtěný může nyní kráčet v novosti života a bez hříchů - ovšem jedině pod podmínkou, že vytrvá v životě s Kristem. I pokřtěný však může Krista zapřít, má tuto svobodu - stačí podlehnout pokušení jako král David. |
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 04. prosinec 2013 @ 23:10:06 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | "Hřích je totiž silnější než svátost křtu"... To je pěkně zvrácené tvrzení.
Stando, ty sám jsi napsal: "Toto znamení nesmaže žádný hřích, i když hřích zabraňuje křtu, aby přinášel ovoce spásy." To je i moje životní zkušenost. Hřích je silnější než svátost křtu a zabraňuje té svátosti aby přinášela ovoce spásy. To je realita života, stačí se podívat na život těch, kteří svátostí křtu prošli.
I pokřtěný však může Krista zapřít, má tuto svobodu - stačí podlehnout pokušení jako král David.
Nesuď lidi, kteří prošli svátostí křtu a Krista vůbec neznají, v životě ho nepotkali. Nemohou za to, poznali jen klam.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 05. prosinec 2013 @ 19:24:59 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Hřích zabraňuje křtu, aby přinášel ovoce spasení - to znamená, že člověk nemůže růst ve víře bez spolupráce s Bohem, bez milosti posvěcující a pomáhající.
Pokud tedy křesťan upadne od hříchu ke smrti, tento hřích vytvoří mezi člověkem a Bohem překážku, zabraňující utvořit živé společenství s Bohem. Duch svatý nepřebývá v srdci člověka zatíženého smrtelným hříchem.
Hřích ovšem není silnější než Duch svatý, protože Duch si vane, kam sám chce a nabádá hříšníka k pokání a obrácení.
Hřích není ani silnější než křest, protože ani ten největší hřích už nikdy nemůže smazat nesmazatelné znamení křesťana - tedy nemůže zrušit to, že jsme se křtem znovuzrodili v Kristu.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. prosinec 2013 @ 06:15:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V tomto se od vaší situace nijak neliší situace lidí, kteří svátostí křtu jako miminka neprošli. Těm také, pokud žijí v hříchu, zabraňuje hřích žít s Bohem úplně stejně, jako vám. Je také, úplně stejně jako vás, vede Duch svatý k pokání.
Rozdíl proti vaší situaci je pak v tom, když ti, co prošli jako miminka svátostí křtu nebo ti co neprošli, přijmou Ježíše a dostanou docela nové srdce a nového ducha. Jejich situace se pak od té vaší liší, protože hřích už pak nedokáže zabránit milosti spasení, kterou ti lidé přijali, protože ta Boží milost je nejmocnější síla na zemi, je silnější, než hřích. |
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 06. prosinec 2013 @ 09:16:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Vždycky mne mrzelo že mne nedali naši pokřtít hned po narození a čekali až se mne budou moct zeptat, což udělali až když jsem začal chodit do školy. Když tak učinili tak jsem se jich hned jako první zeptal já proč se mne ptají a proč to neudělali hned. Přitom jsem tou dobou moc pobožný nebyl. Prostě jsem jim věřil a když mi něco nabízeli tak jsem to považoval za správné a nechápal jsem proč bych měl čekat. Asi jako kdyby se mne večer zeptali jestli chci snídani nebo oběd.
Pokřtěné děti rodičů kteří nepraktikují víru jsou sice ve velkém nebezpečí ale věřím že je vždycky lepší když má pak člověk na co navazovat. Když se jednou v životě obrátí. Pokud nemá ani rodný list a vysvědčení ze základní školy tak to má těžší.
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 06. prosinec 2013 @ 09:51:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Poutnicku, děkuji za vaši životní zkušenost.
Děti rodičů, které prošly svátostí křtu a jejich rodiče nepraktikují víru nejsou ani v menším ani ve větším nebezpečí, než děti, které svátostí křtu neprošly a také nepraktukují víru. Když se jednou v životě obrátí a přijmou Ježíše není mezi nimi rozdíl, nemá to těžší ani jeden, ani druhý. Dokonce ani ten, kdo jako miminko prošel svátostí křtu a jeho rodiče praktikují víru Královny nebes a třeba i dítě zasvětili některé z mocností to nemá horší, když se obrátí a přijme Ježíše. Je docela stejně spasen, jako ti, jejichž rodiče tu víru nepraktikovali a milost Boží je silnější, než jakékoliv zasvěcení.
Vysvědčení za základní školy s tím nesouvisí už vůbec: Třeba můj bratr v Kristu Marian vysvědčení ze základní školy nemá, protože základní školu nedokončil. Když přijal Ježíše a byl zachráněn, měl to tak zhruba stejně těžké, jako já. V písmu je napsané, že Bůh tu Cestu udělal tak dobře, že na ní nezabloudí ani ten nejhloupější a to je pravda.
Hezký den.
Toník
|
]
Jistota křesťana - Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: poutnick v Pátek, 06. prosinec 2013 @ 10:08:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | Obávám se že je, jak Vás tak poslouchám a jestliže opravdu existuje. |
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. listopad 2013 @ 16:40:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ty mě vyčítáš, že tě často neposlouchám, ale mně to připadá zrovna tak i od tebe. Já si přece nic takového nevykládám, kde jsi na to přišel?
Už jsem ti přece svůj pohled na toto vysvětloval podrobně.
My nevíme, zda tebou výše uvedení byli pokřtěni vodou do Kristova jména (Mt 28,19), Písmo se o tom nijak nezmiňuje. V jejich případě to přece není vůbec důležité.
Ještě k této věci. Jestli se ptáš, kde jsem na to přišel, tak pokud tě to zajímá, zkus si přečíst tuto diskuzi. Když jsem ti tehdy napsal, že učedníci byli docela normálně pokřtěni a že představa křes´tana, který nepotřebuje křest je pro mne mimo realitu, napsal jsi mi:
Můžeš zde snad uvést místa v Písmu, která svědčí, že Petr, Kleofáš, Marie a Jan a další učedníci byli pokřtěni? Pokud ne, tak zde hájíš jen výplody vlastní fantazie, zjitřené svým virtuálním náboženstvím.
Na jasnou jednoduchou otázku, jestli učedníci byli pokřtěni nebo ne, jsi neodpověděl a kličkoval jsi jak zajíc.
Ještě před tím jsi tvrdil, že: " Všichni ti, kteří měli za Kristova života s ním účast na jeho životě (byli Kristem dokonce osobně pozváni), se stali křesťany Kristovým ukřižováním. Měli účast na Kristově smrti, měli účast na Kristově vzkříšení. Tím byli znovuzrozeni."
A dnes zase tvrdíš, že "My nevíme, zda tebou výše uvedení byli pokřtěni vodou do Kristova jména".
Těžko ti rozumět.
Jestli ale dnes opravdu konečně chápeš, že se písmo o křtu Jakuba, Jana, Marie, Marty, Magdaleny, Tomáše a dalších nijak nezmiňuje, tak to je dobře, protože k tomuto poznání jsem tě chtěl dovést a snad se mi to konečně povedlo. Tu otázku na jejich křest jsem ti totiž dával právě proto, abych ti ukázal, že písmo se o tomto nezmiňuje.
Pisatelé písma (Matouš, Marek, Lukáš, Jan, Petr ...) nepovažovali za důležité zmínit, kdy byli učedníci pokřtěni. Kdy se setkali s Ježíšem Kristem a dostali od něj pozvání do života, to si pomatovali velmi přesně a s několika podrobnostmi. Když si člověk dál pročítá písmo, tak si učedníci velmi přesně pomatovali zjevení Boží moci v jejich životech. Pak si ještě velmi přesně pomatovali chvíli, kdy se vzdali všeho a šli za Ježíšem. A pomatovali si další události a to jednoznačně a podrobně. A když svědčili a psali písmo, dopodrobna tyto události vypsali.
V životě to tak bývá, že člověk si důležité události života pomatuje až do největších podrobností a ty méně důležité zapomíná.
Nejsou a nebyli dva druhy křesťanů. Dnes jsou křesťané stejní, jako tehdy. Když poslouchám jejich svědectví, je stejné, jako svědectví Petra, Magdaleny, Marty, Kleofáše či Tomáše.
Já si dodnes pomatuju, kdy jsem potkal Ježíše a dostal to pozvání k věčnému životu. Pomatuju si to jako by to bylo dnes, včetně tak deseti detailů, přesto, že to je přes třiadvacet let. A stejně tak si dodnes pomatuju chvíli, kdy jsem se stal křesťanem a Bůh mi daroval život a opět včetně mnoha detailů, jako například který to byl den v týdnu, co jsem přesně dělal před tím a potom a to přes to, že už to brzo bude třiadvacet let.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 24. listopad 2013 @ 17:53:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Na jasnou jednoduchou otázku, jestli učedníci byli pokřtěni nebo ne, jsi neodpověděl a kličkoval jsi jak zajíc. "...
Vůbec jsem nekličkoval, ale ty neznáš učení ŘKC.
Stále platí: "Můžeš zde snad uvést místa v Písmu, která svědčí, že Petr, Kleofáš, Marie a Jan a další učedníci byli pokřtěni?"
Nemůžeš. A nemůže to nikdo. Oni křest nepotřebovali, byli už účastni Ježíšova života jeho pozváním, které ve svobodě přijali.
Je ale docela možné, že později křest přesto prodělali jako obnovu své účasti na Kristu. Obnova křestního slibu je totiž mezi křesťany docela běžnou záležitostí, sloužící k růstu ve víře. Když třeba křesťanští poutníci přijedou do Svaté země, nechají se znovu pokřtít přímo v Jordánu. Není to už křest jako nesmazatelné Kristovo znamení (to už mají), je to obnova této události pokristění, spojená s obnovou křestního slibu, spojená s exorcismem (s modlitbou odřeknutí se všeho zla).
Tvůj odkaz na křest učedníků Ježíše "Potom přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil" ukazuje zase na tvé mezery v biblickém vzdělání.
Pokud se blíže seznámíš se smyslem tohoto místa, zjistíš, že sám Ježíš nekřtil a že jeho učedníci tam tehdy křtili pouze křtem Janovým (křtem pokání). Duch svatý totiž tehdy ještě nebyl církvi dán.
..."Já si dodnes pomatuju, kdy jsem potkal Ježíše a dostal to pozvání k věčnému životu."...
Autosugesce je sviňa. Promiň, ale toto je opravdu hluboce subjektivní hodnocení. Já jsem přesvědčen, že to nebylo pozvání první (a nebude ani poslední) a i na ty předchozí jsi určitě nějak zareagoval. Ale to si jen domýšlím na základě zkušeností a ty mě zase obviníš z vymýšlení o tobě. .
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Bumerang v Neděle, 24. listopad 2013 @ 20:28:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko: Když třeba křesťanští poutníci přijedou do Svaté země, nechají se znovu pokřtít! přímo v Jordánu. Není to už křest jako nesmazatelné Kristovo znamení (to už mají), je to obnova?? této události pokristění, spojená s obnovou křestního slibu, spojená s exorcismem (s modlitbou odřeknutí se všeho zla).
Apoštol Pavel: Jedno tělo a jeden Duch, k jedné naději jste byli povoláni; jeden je Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, skrze všechny působí a je ve všech.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. listopad 2013 @ 20:33:37 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nemůžeš. A nemůže to nikdo.
Nemůžu. A ani nevím, proč bych to měl dělat. Pro mne je zajímavější co v písmu je než to, co v něm není.
Nikde jsem nepsal, že něco takového v písmu je, ale chtěl jsem ti ukázat, že písmo se o křtu učedníků nezmiňuje, na rozdíl od chvíle, kdy učedníci dostali pozvání od Ježíše, kdy se rozhodli jít za Ježíšem, kdy jim Ježíš otevřel písma a kdy později přijali Ducha svatého. Tyto chvíle jsou popsané v písmu do velkých podrobností, protože si je učedníci dobře pamatovali.
Stejné je to s učedníky Ježíše dodnes.
Pokud se blíže seznámíš se smyslem tohoto místa, zjistíš, že sám Ježíš nekřtil a že jeho učedníci tam tehdy křtili pouze křtem Janovým (křtem pokání). Duch svatý totiž tehdy ještě nebyl církvi dán.
Je dobře, Stando, že ses blíže seznámil se smyslem tohoto místa a zjistil, že Ježíš sám nekřtil. Jak to souvisí s tématem "o křtu učedníků se písmo nezmiňuje" jsem nepochopil, zřejmě mimochodem přicházíš na důležité věci a to ti přeji.
Autosugesce je sviňa. Promiň, ale toto je opravdu hluboce subjektivní hodnocení. Já jsem přesvědčen, že to nebylo pozvání první (a nebude ani poslední) a i na ty předchozí jsi určitě nějak zareagoval. Ale to si jen domýšlím na základě zkušeností a ty mě zase obviníš z vymýšlení o tobě. .
Já vím, že jsi přesvědčen o spoustě věcí. Tvé přesvědčení ti neberu, máš na své přesvědčení a svou "realitu" ve tvé hlavě právo. Klidně si i domýšlej, co chceš, to už je tvoje věc, máš přeci "svobodu".
Kdyby tě zajímalo, jak to bylo se mnou doopravdy a ne v tvém přesvědčení, tak to pozvání tehdy bylo první a nebylo poslední a zareagoval jsem na něj i na ta další "nějak" a to docela stejně. |
]
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 24. listopad 2013 @ 16:50:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | ..."3. Dar pokání je až součást té smlouvy"...
Není pravda. Na příkladu Davida vidíme, že dar pokání může obdržet nezávisle kdokoli z lidí (i nekřesťanů), protože Duch si vane, kam sám chce.
Opět tvoje principielní opozice.
Samozřejmě, že Bůh může odpustit hříchy komukoliv a kdykoliv a jakkoliv si vzpomene i mimo smlouvu v Ježíši Kristu. Bůh je svrchovaný a svobodný. I Ježíš odpouštěl hříchy před tím, než šel na kříž a než se na zemi vůbec objevili první křesťané.
V křesťanství je ale pokání zákonité, neoddělitelné. Když Bůh člověku ukáže výsledek soudu nad jeho životem, když člověk ten výsledek přijme a poddá se Bohu, když Bůh dá člověku nové srdce, na kterém jsou napsané Boží zákony a způsobí, že člověk podle těch zákonů žije, tak je to zákonitě změna životních postojů. |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Katolický duch, duch antikrista. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 24. listopad 2013 @ 17:59:52 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Když se člověk poddá Bohu, když Bůh dá člověku nové srdce, na
kterém jsou napsané Boží zákony a způsobí, že člověk podle těch zákonů
žije ( stále v aktivní spolupráci s člověkem, s jeho svobodným souhlasem - jinak nezpůsobí nic!), tak je to zákonitě změna životních postojů.
Takhle bych to napsal já.
Vidíš, že v některých věcech víry se zas až tak moc nelišíme.
|
]
|
|
|
|
