Re: Re: Re: Re: O falešnosti nároků římskokatolické církve (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 21. září 2011 @ 21:06:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ikony
No tady je to o otázce autority Církve. Chtěl bych se této otázce věnovat v příštím článku s tím, že mi půjde hlavně o to, abys mi ty i další vysvětlili svůj postoj. Zjednodušeně řečeno - Církev se na svém koncilu k ikonám (i sochám) vyjádřila a já to beru za své stejně jako beru za své, když se tatáž Církev vyjádřila v otázce, které knihy patří do Bible.
Potvrzení pramene
No to vlastně také souhlasí s tou autoritou. Když se tě zeptám, co vlastně patří do NZ, poskytneš mi seznam knih (SZ vynechávám z pochopitelných důvodů). Jak ale odpovíš na otázku proč?
Mám pro tvé pochopení Církve opravdu porozumění. Jsou tu dva odlišné koncepty. Společným jmenovatelem je Písmo, o kterém oba věříme, že je věrně předáváno od apoštolů, ale jako důkaz ani jeden z nás neuvede víc než pár slov a jmen lidí. Naprosto základním problémem je velmi omezené množství pramenů z prvních desítek let dějin Církve. Jak oni tehdy chápali Evangelium a Písmo? Jsem přesvědčen, že absolutně žádný dochovaný pramen nijak neprotiřečí pravoslaví. Na druhou stranu je prostě faktem, že tehdejší Církev byla velmi nejednotná (to trvalo až do čtvrtého století, v mnoha otázkách i déle) a je také pravdou, že dějiny píšou vítězové. To se ale začínáme pohybovat na velmi tenkém ledě. |
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: O falešnosti nároků římskokatolické církve (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 22. září 2011 @ 20:16:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Myslím, že už jsem ti ten můj postoj k tématu vysvětloval.
Množství pramenů z prvních let křesťanství považuji za dostatečné pro danou problematiku.
Pokud jde o různá rozhodnutí, tak jsou pro mne dvě indicie.
1. Je dané téma v souladu s dosavadním poznáním církve, není s ním ve viditelném rozporu?
2. Shodne se na daném tématu církev, nebo je kvůli němu v církvi rozpor?
(a pak ještě detail: 3. Je to téma důležité?)
Pokud si vezmeš písmo, tak na kánonu písma je ve většině knih naprostá shoda napříč křesťanstvím a ještě daleko za něj. Pokud si vezmeš církev, tak od počátku je jednoznačně zjevné, že se církev řídila písmem a vyučovala písmo. To stejné, které máme my. Dodnes je na daném tématu shoda (kromě deuterokanonických knih a jiných detailů - což je relativně prkotina, jen otázka prestiže a moci nad církví, neobsahují nějaké speciální učení a i ti, co je používají, je musí překrucovat aby jim byly ke škodě k jejich herezím)
Pokud si vezmeš ikony (a to nepočítaje 3D zobrazení), tak už prohlášení "úcta materii přechází na toho koho zobrazuje" (a další podobná učiněná) je v přímém rozporu s Božím přikázáním, s celou předchozí zkušeností Božího lidu, jak Izraele, tak Boží novozákonní církve. V krátké době se sešly dva koncily, z nichž jeden uctívání materií zakázal (v souladu s písmem i tradicí) a druhý uctívání následně povolil. Víme, že součástí byly silné mocenské boje, vliv politiky, dějiny napsali vítězové. Dodnes je na daném tématu rozkol v celé církvi.
Nevidíš ten viditelný rozdíl?
Není tak těžké odpovědět, proč respektuji určitý seznam knih a jednoznačné rozhodnutí okolo něj a nerespektuji rozhodnutí ohledně uctívání materií a jednoznačný rozpor okolo toho tématu.
|
]
|
|