Re: Re: O falešnosti nároků římskokatolické církve (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pondělí, 19. září 2011 @ 13:28:52 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | No, Toníku, on to ani tak nebyl doplněk k tvému článku. Chtěl jsem napřed vyjádřit to z reformace vzešlé pochopení Církve a vzpomněl jsem si na tvůj článek.
Mohl bys mi napsat pár věcí, kde podle tebe pravoslaví nepředává učení apoštolů? Ty seznamy lidí (a já opakovaně uznávám, že někdy jsou na štíru s hodnověrností) jsou jen takovým garantem. Už jsem to vysvětloval tady, ale zkus se nad tím zamyslet. Kdykoli se k tobě dostane nějaká zpráva, vždy se přece ptáš na důvěryhodnost zdroje. Já tedy budu spíše věřit zprávě z Lidovek než Blesku. A když se nějaká zpráva předává prostřednictvím více lidí, je opět nutné podívat se na ty lidi, ne? Já jsem tu svého času psal o své zkušenosti s tzv. místní církví. Ty jsi si nijak nemohl ověřit, že jsem si to nevymyslel. Willy ale ty lidi zná a potvrdil můj řetěz svědků (A - B - já) s tím, že on sám si to ověřil u A. Takže ta posloupnost je jen seznamem svědků napříč časem. |
| NadřazenýRe: Re: Re: O falešnosti nároků římskokatolické církve (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 19. září 2011 @ 23:06:04 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Mohl bys mi napsat pár věcí, kde podle tebe pravoslaví nepředává učení apoštolů?
Pravoslaví
Přiznám se, že pravoslaví moc neznám, těžko tedy o něm něco psát.
Blíže jsem se s pravoslavím seznámil, když jsem četl příběh Konstantina a Metoděje, jejich východiska, způsob práce, cíle, texty. To mi bylo velmi blízké, na důležité věci mám stejný pohled, jako oni a dokonce mám stejný pohled na to, co oni považovali za důležité. Četl jsem si i nějaké teologické věci a neměl jsem s nimi problém.
S čím mám jistě problém je uctívání ikon, protože nedokážu poznat rozdíl mezi modloslužebnictvím, ve kterém jsem žil a tím, co dělají pravoslavní. Je možné, že nějaký je, že vnitřně berou věci jinak, ale zvenku to tak nevypadá a připadá mi ten postoj k materiím zhruba stejný, jaký jsme měli my. Definovat pak ten rozdíl mezi "čistým a správným uctíváním" a "modlářstvím" rozdílem 2D a 3D je pro mne prostě alibismus.
Potvrzení pramene
Nějak mi nesedí potvrzování ve stylu: "Já a ti co se mnou souhlasí říkáme, že my jsme ten správný pramen, který nás potvrzuje". Řekl bych, že na ověření tak závažné věci, jako je například apoštolská posloupnost (či předávání čehokoliv a jakékoliv formě od apoštolů podnes) by měl být silnější a důvěryhodnější zdroj, než nějaká slova lidí či seznamy.
|
]
Re: Re: Re: Re: O falešnosti nároků římskokatolické církve (Skóre: 1) Vložil: ssns v Středa, 21. září 2011 @ 21:06:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ikony
No tady je to o otázce autority Církve. Chtěl bych se této otázce věnovat v příštím článku s tím, že mi půjde hlavně o to, abys mi ty i další vysvětlili svůj postoj. Zjednodušeně řečeno - Církev se na svém koncilu k ikonám (i sochám) vyjádřila a já to beru za své stejně jako beru za své, když se tatáž Církev vyjádřila v otázce, které knihy patří do Bible.
Potvrzení pramene
No to vlastně také souhlasí s tou autoritou. Když se tě zeptám, co vlastně patří do NZ, poskytneš mi seznam knih (SZ vynechávám z pochopitelných důvodů). Jak ale odpovíš na otázku proč?
Mám pro tvé pochopení Církve opravdu porozumění. Jsou tu dva odlišné koncepty. Společným jmenovatelem je Písmo, o kterém oba věříme, že je věrně předáváno od apoštolů, ale jako důkaz ani jeden z nás neuvede víc než pár slov a jmen lidí. Naprosto základním problémem je velmi omezené množství pramenů z prvních desítek let dějin Církve. Jak oni tehdy chápali Evangelium a Písmo? Jsem přesvědčen, že absolutně žádný dochovaný pramen nijak neprotiřečí pravoslaví. Na druhou stranu je prostě faktem, že tehdejší Církev byla velmi nejednotná (to trvalo až do čtvrtého století, v mnoha otázkách i déle) a je také pravdou, že dějiny píšou vítězové. To se ale začínáme pohybovat na velmi tenkém ledě. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: O falešnosti nároků římskokatolické církve (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 22. září 2011 @ 20:16:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Myslím, že už jsem ti ten můj postoj k tématu vysvětloval.
Množství pramenů z prvních let křesťanství považuji za dostatečné pro danou problematiku.
Pokud jde o různá rozhodnutí, tak jsou pro mne dvě indicie.
1. Je dané téma v souladu s dosavadním poznáním církve, není s ním ve viditelném rozporu?
2. Shodne se na daném tématu církev, nebo je kvůli němu v církvi rozpor?
(a pak ještě detail: 3. Je to téma důležité?)
Pokud si vezmeš písmo, tak na kánonu písma je ve většině knih naprostá shoda napříč křesťanstvím a ještě daleko za něj. Pokud si vezmeš církev, tak od počátku je jednoznačně zjevné, že se církev řídila písmem a vyučovala písmo. To stejné, které máme my. Dodnes je na daném tématu shoda (kromě deuterokanonických knih a jiných detailů - což je relativně prkotina, jen otázka prestiže a moci nad církví, neobsahují nějaké speciální učení a i ti, co je používají, je musí překrucovat aby jim byly ke škodě k jejich herezím)
Pokud si vezmeš ikony (a to nepočítaje 3D zobrazení), tak už prohlášení "úcta materii přechází na toho koho zobrazuje" (a další podobná učiněná) je v přímém rozporu s Božím přikázáním, s celou předchozí zkušeností Božího lidu, jak Izraele, tak Boží novozákonní církve. V krátké době se sešly dva koncily, z nichž jeden uctívání materií zakázal (v souladu s písmem i tradicí) a druhý uctívání následně povolil. Víme, že součástí byly silné mocenské boje, vliv politiky, dějiny napsali vítězové. Dodnes je na daném tématu rozkol v celé církvi.
Nevidíš ten viditelný rozdíl?
Není tak těžké odpovědět, proč respektuji určitý seznam knih a jednoznačné rozhodnutí okolo něj a nerespektuji rozhodnutí ohledně uctívání materií a jednoznačný rozpor okolo toho tématu.
|
]
|
|