|
Právě je 604 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: rosmano Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116823931 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
| Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: ssns v Čtvrtek, 04. srpen 2011 @ 17:24:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Oko, ty mi snad chceš tvrdit, že v očistci jsou ti odpouštěny nějaké hříchy? To snad ne. Laskavě se podívej na to, jak tu očistec popisujete. Je ti odpuštěno, nepůjdeš do vězení, ale naprav škodu. To je to, co nám tu pořád dokola opakujete. |
| NadřazenýTak trochu katechismu: (Skóre: 1) Vložil: ssns v Čtvrtek, 04. srpen 2011 @ 17:34:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Abychom pochopili tuto nauku a tuto církevní praxi, je třeba si uvědomit, že hřích má dvojí následek. Těžký hřích nás zbavuje společenství s Bohem, a tím nás činí neschopnými dosáhnout věčného života; být zbaven věčného života se nazývá „věčný trest“ za hřích. Na druhé straně každý hřích, i všední, vyvolává zhoubné lpění na tvorech, které musí být očištěno, buď zde na zemi, nebo po smrti, ve stavu, jenž se nazývá očistec. Toto očišťování zbavuje toho, co se nazývá „časný trest“ za hřích. Tyto dva tresty nelze pojímat jako nějaký druh pomsty, kterou Bůh postihuje hříšníka zvenčí, nýbrž jako důsledky vyplývající ze samé podstaty hříchu. Obrácení, jež pochází z vroucí lásky, může dosáhnout naprostého očištění hříšníka, takže už nezůstává žádný trest. (1472)
Prostřednictvím odpustků mohou věřící získávat pro sebe, ale i pro duše v očistci prominutí časných trestů, následků hříchů. (1498)
Církev nazývá toto konečné očišťování vyvolených očistcem; to je něco úplně jiného než trest zavržených. Církev formulovala nauku víry o očistci zvláště na florentském a tridentském sněmu. Církevní tradice mluví, s odvoláním na některé texty Písma, o očistném ohni: „Co se týká některých lehkých hříchů, je třeba věřit, že před posledním soudem je očistný oheň; vždyť ten, který je pravda, říká, že jestliže se někdo rouhá Duchu svatému, nebude mu odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím (Mt 12,32). Z tohoto tvrzení se odvozuje, že jisté viny mohou být odpuštěny v tomto věku, ale jiné v budoucím věku.“ (1031) |
]
Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. srpen 2011 @ 08:09:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Oko, ty mi snad chceš tvrdit, že v očistci jsou ti odpouštěny nějaké hříchy? To snad ne."...
Kráčí si takhle docela dobrý křesťan po ulici a do nic netušícího uhodí blesk z čistého nebe. Nebo ho trefí meteorit.
Jak si s takovým křesťanem poradí odpadlý patriarchát východní?
Ve hříchu ke smrti nežil, do pekla nepůjde. Do nebe nemůže taky, má všední hříchy. Co teď s nimi?
Pán Ježíš přece mluví o dvojím odpuštění hříchů - v tomto věku a v budoucím věku (Mt 12,32)
Je správné, že upozorňujete na následky hříchu v souvislosti s posmrtným očišťováním - protože o ty následky jde především.
|
]
Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: ssns v Pátek, 05. srpen 2011 @ 22:59:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Podívej, Stando, Církev Kristova svého času světu oznámila své základní vyznání. Říká se mu Nicejsko-cačihradské vyznání. Schizmatici a později i heretici ve Vatikánu se dobrovolně rozhodli pozměnit jej a oddělit se tak od té Církve. Ve svém minulém komentáři jsi se ptal na nějaký odpadlý východní patriarchát - který jsi myslel? Mně známé patriarcháty se drží výše uvedeného vyznání víry a rovněž tak tradice Církve Krista, aniž by ji účelově měnily či doplňovaly nějakými nesmysly. Je paradoxní, že mnozí z vás schizmatiků mají drzost tvrdit, že se toho vyznání také drží.
Jurisdikce biskupů nad člověkem obecně končí jeho úmrtím, protože v tom okamžiku je otázka "co s ním" jen a pouze v rukou Božích. Biskupové mohou rozpoznat svatost takového člověka a oznámit ji věřícím atp.
Poprosil bych jednoznačnou odpověď na otázku: jsou člověku v očistci odpouštěny nějaké hříchy? Byl jsem tu opakovaně poučen, že tomu tak není a že očistec slouží pouze k očištění od dosud nesmazaných důsledků hříchů.
Ačkoli bych jako univerzalista měl plesat nad tvým pochopením Mt 12,32. Upozorňuji tě však, že vlastní spekulaci vydáváš za slova Pána. Tam se totiž nepíše nic o tom, že někomu bude něco odpuštěno ve věku (světě), který přijde. Přečti si to pozorně. Pokud řeknu, že 100 Kč ti nedám ani dnes a ani zítra, jaksi to neznamená, že ti dám 50 Kč dnes nebo zítra. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 06. srpen 2011 @ 07:55:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Je paradoxní, že mnozí z vás schizmatiků mají drzost tvrdit, že se toho vyznání také drží."...
Nevím, zda je ti známo, ale když se slouží společná mše s pravoslavnými (ano, i to se stává při zvláštních příležiitostech) - a ohledem na pravoslavné se vyznává naše víra formou Nicejsko - cařihradského vyznání.
Není to tedy žádný výmysl, ani "drzost" od ŘKC, ale jak je zjevné, Nicejsko - cařihradské vyznání nikdo nikdy v ŘKC nezrušil a stále platí!
Je to starobylé vyznání prvotní církve, které je naprosto v pořádku a v souladu s učením ŘKC.
Naše nynější forma vyznání víry je stejná, nic v ní není se starobylým vyznáním v rozporu, jen je o trochu podrobnější. Odráží posun nynějšího člověka v poznání Boha.
Každý křesťan by si měl uvědomovat skutečnost, že poznání Boha je nedokonalé, ale že Duch svatý v církvi neustále působí. Že Bůh zjevuje skutečný smysl evangelia ("po kousíčkách" - jen kolik uneseme) každému, kdo s čistým srdcem vezme do ruky Písmo. Že z tohoto pohledu plný smysl evangelia bude pochopen až s posledním žijícím člověkem na zemi.
Budu ti vděčný, když konkrétně uvedeš, v čem má být mé nynější vyznání víry údajně "schizmatické" .
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: ssns v Sobota, 06. srpen 2011 @ 16:48:40 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | K většině jsem se už vyjádřil už níže. Řekl bych, že se společnými bohoslužbami je/brzy bude útrum. Jistě začalo to protiprávní a zpupnou úpravou vyznání a my dnes vidíme, jak to skončilo. Mně se na vás latinících hrozně líbí, jak je vše u vás jen upřesnění. Jeden papež explicitně odporuje druhému, jeden neprávoplatný rádobyekumenický koncil druhému či dokonce koncilu ekumenickému a vše je jen upřesnění.
Já nijak nezpochybňuji, že naše poznání je částečné. Jenže pokud už si tak nějak myslíme, že Pán chtěl nějakou tu církev, pak asi věděl proč, ne? Pokud by latiníci svolali koncil, který by vyznání víry doplnil, pak by to bylo v pořádku. Vaše vyznání je samozřejmě schizmatické - vždyť bylo jedním z důvodů schizmatu. A ještě ke všemu je heretické, o čemž rozhodl, jak jistě víš, ekumenický sněm z roku 867 - žádné dodatky k vyznání víry! A jak dopadl Mikuláš, který koncil uznal jako právoplatný, jistě víš také. Takže to vaše filioque je projevem schizmatiků a heretiků. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. srpen 2011 @ 15:42:46 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Vaše vyznání je samozřejmě schizmatické - vždyť bylo jedním z důvodů schizmatu."...
O tom bych se rád bavil seriózně raději pod samostatným článkem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 06. srpen 2011 @ 08:20:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ještě k tvým otázkám.
Jediný Petr byl Kristem pověřen pást jeho stádo. To nelze nijak okecat. Až sám Petr pak pověřil skrze vkládání rukou mocí Ducha svatého podobnou službou pastýřů i ostatní apoštoly ( jak dokládá ve svém listu výzvou - 1 Pt 5,2, a jak svědčí i Pavel -Sk 20,28; - i na něj byly přece vloženy ruce!).
Pán slíbil, že pošle stádu Utěšitele, který bude neustále v církvi působit místo Krista. Z tohoto by snad mělo být jasné, že Petrovo stádo logicky nikdy nemůže být schizmatické, schizmatickými se mohou stát jen stáda ostatních apoštolů, pokud se oddělí od stáda Petrova - viditelného a zjevného základu církve Kristovy..
..."jsou člověku v očistci odpouštěny nějaké hříchy?"...
Jasná odpověď: většina křesťanů, když umírá, dostává milost vědomí o svém umírání a tedy i minimálně možnost účinné lítosti nad hříchy. V tomto případě jsou pro zásluhy Kristovy člověku odpuštěny všechny hříchy, dokonce i ty, které si neuvědomuje a člověk odchází před Pána bez tohoto břemene (v okamžiku smrti Bůh tuto milost nabízí dokonce i bez zpovědi a bez svátosti nemocných). Takovému člověku tedy zbývá už jen srovnat následky hříchů, připravit se v očistci tak, aby byl člověk schopen přijmout nabízenou milost a vstoupit do věčné slávy.
Někdy se ovšem stává, že člověk zemře nečekaně v hříších (třeba ve spánku). Pokud má hřích ke smrti, není mu pomoci. Pokud má však jen lehké všední hříchy, není jiné možnosti, jen se jich zbavit až po smrti. V tomto směru jsi se mé otázce vyhnul a vůbec na ni neodpověděl.
..."Pokud řeknu, že 100 Kč ti nedám ani dnes a ani zítra, jaksi to neznamená, že ti dám 50 Kč dnes nebo zítra."...
Nesporně to znamená však cosi docela jiného: znamená to možnost, že je ve tvé moci mě dnes nebo zítra dát nějaké peníze.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: ssns v Sobota, 06. srpen 2011 @ 16:30:29 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Mám takovou hloupou vlastnost, že se napřed snažím pochopit, co druhý vlastně říká, a až pak reagovat. To, že by v očistci mělo docházet k nějakému odpouštění hříchů je pro mě fakt novinka. Nemálo katolíků mě tu přesvědčovalo, že tomu tak není. Někteří z vás tedy očividně vůbec nechápou katolickou víru. Ty tedy předpokládáš možnost pokání ještě po smrti. Nebo snad budou ty hříchy odpuštěny bez pokání?
Stále čekám na to, který ten východní patriarchát myslíš. Zřejmě u mě předpokládáš znalost něčeho, co nevím. Obecně pravoslavný pohled je dobře vysvětlen zde a zde. Omlouvám se, že odpovídám odkazem, ale musel bych to skoro celé opsat - vlastními slovy bych to asi zamotal.
Ty mi chceš jako vážně tvrdit, že moje věta: nebudu Bůh ani v tomto a ani v příštím světě/věku, nějak implikuje, že jako říkám, že jednou Bohem budu? Zkus někdy číst Písmo, tj. to, co tam je, a bez toho, aniž bys tam mocí mermo viděl to, co ti někdo předžvýkal.
Já tu přece vůbec nemluvím o Petrovi. Sama Církev odsoudila i papeže jako heretika! Honorius I. byl koncily opakovaně odsouzen jako heretik a exkomunikován. Své bludy hlásal i ve svých apoštolských listech (Sergiovi I.). Pokud kdokoli (anděl, biskup, patriarcha hlásá bludy) nikdo ho přece nemá povinnost poslouchat, ne? Já nijak neupírám právo římského biskupa být první mezi rovnými patriarchy. Jediné v pravoslaví udržitelné tvrzení je: papež je heretik oddělený od Církve. V případě zájmu doporučuji tento článek. Pro papeže platí přesně to, co platilo pro Petra (Gal 2,11nn). Petr ze strachu začal měnit tradici Církve a byl napomenut. Totéž se stalo opakovaně snad všem papežům. Petr se podřídil Církvi a svůj "blud" očividně odvolal. Pokud totéž učiní dnešní papež, bude jistě mezi patriarchy vítán. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. srpen 2011 @ 09:53:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."To, že by v očistci mělo docházet k nějakému odpouštění hříchů je pro mě fakt novinka."...
§1032 KKC
Církev nazývá toto konečné očišťování vyvolených očistcem; to je něco
úplně jiného než trest zavržených. Církev formulovala nauku víry o
očistci zvláště na florentském a tridentském sněmu. Církevní tradice
mluví, s odvoláním na některé texty Písma, o očistném ohni: „Co se týká
některých lehkých hříchů, je třeba věřit, že před posledním soudem je
očistný oheň; vždyť ten, který je pravda, říká, že jestliže se někdo
rouhá Duchu svatému, nebude mu odpuštěno ani v tomto věku, ani v
budoucím (Mt 12,32). Z tohoto tvrzení se odvozuje, že jisté viny mohou
být odpuštěny v tomto věku, ale jiné v budoucím věku.“ |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: ssns v Neděle, 07. srpen 2011 @ 12:14:41 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tento paragraf KKC znám - sám jsem ho tu myslím citoval - ale byl jsem tu opakovaně ujištěn, že se nejedná o odpuštění jakýchkoli hříchů. No nevadí, nemohu rozhodnout, kdo z vás katolíků má pravdu.
Leč koukám, že debatu považuješ již za uzavřenou;-) |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. srpen 2011 @ 15:46:03 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jistěže se nejedná o odpuštění jakýchkoli hříchů, ale o zbavení se hříchů lehkých (po smrti těla), takových, které samy ještě nevedou ke smrti.
I pravoslaví uznává jakýsi druh odpuštění těchto hříchů (po smrti těla), jen to nenazývají očistec.
|
]
|
|
Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 04. srpen 2011 @ 23:51:11 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | A co kdybys nám přiblížil, jak si tohle všechno vysvětluje odpadlý patriarchát pravoslavný?
Tohle by mne zajímalo: Když teda pravoslavní exkomunikovali římany v latinské herezi a ti zase exkomunikovali ty pravoslavné, kdo teda vlastně v církvi zůstal? Jsou všichni exkomunikovaní a církev je prázdná? Nebo zůstal v církvi ten, kdo stihnul toho druhého exkomunikovat jako první? Nebo zůstal ten silnější, přednější, prvnější? Nebo ten, koho bylo více?
|
| Nadřazený |
|
Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. srpen 2011 @ 00:23:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Ahoj oko.
Docela mě překvapuje, jaké máš mezery. Nechceš si třeba něco přečíst o očistci od nějakého římského katolíka, abys měl trochu představu, co je to očistec a odpustky?
Například:
Nauka o očistci působí obtíže katolíkům, kteří, aniž by si to možná uvědomovali, jsou ještě pod vlivem lidové „představivosti“, která - a to znovu zdůrazňujeme - nepatří k dogmatické nauce o očistci. ... Lidská osoba, i když umírá v Boží milosti, tedy ve víře, naději a lásce, a je tedy ve společenství s Kristem a v lásce Otcově, s sebou přesto nese zbytky skvrn, které v ní zanechaly těžké hříchy, i když byly odpuštěny prostřednictvím svátosti smíření.
Nebo:
"Nic poskvrněného nemůže být uvedeno do Pánovy přítomnosti." Tento princip se týká nejen smrtelných hříchů, ale také jemnějších
poskvrn, které poškozují vztah s Bohem a zůstávají i po smrti: lehké
hříchy a nebo zbytky a důsledky hříchů, jež zůstávají v člověku i po
jejich odpuštění. ... Různá lidská rozhodnutí determinovala další způsob života, myšlení a postoje tak, že zanechala nějaký otisk v lidském srdci....Může také jít i o člověka, který se ke konci svého života obrátil po
zlém životě ke Kristu. Jeho hříchy mu jsou odpuštěny, ale takový člověk
toho ve svém životě neudělal moc pozitivního. Člověk se musí očistit i z
nevykonaných činů či z neúplného naplnění svého poslání, které Bůh
každému člověku ve větší či menší míře dává.
nebo další odkazy:
Prekvapujúce tajomstvo duší v očistci Co dělají duše v očistci? Ako môžeme dušiam v očistci pomáhať? Utrpení a radosti očistce PRAVOST ZJEVENÍ A DUŠE V OČISTCI Očistec O očistci
|
| NadřazenýRe: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. srpen 2011 @ 08:54:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | S mými mezerami se to má asi takto:
Nelze od sebe oddělit hřích a jeho následky. Kráčí spolu ruku v ruce. Jak bys to chtěl udělat?
Každý hřích má své následky, každý nás nějakým způsobem vzdaluje od Boha. Následek hříchu ke smrti je smrt, věčné zavržení. S tím nelze po smrti už nic dělat. Mimo to přetrvávají následky i po vyznaném (za života) a odpuštěném hříchu ke smrti - určitý druh závislosti na hříchu. Podobně, jako alkoholik, který abstinuje, nebo jako člověk, který sice už zanechal promiskuitního chování, ale zbyla mu z dřívějšího způsobu života nějaká pohlavní nemoc - třeba kapavka, kterou nutno ještě vyléčit.
Následek hříchu lehkého nás sice sice neuddělí od Boha úplně, přece ale vytváří jistou překážku - zeď, kterou nutno zbořit.
Jedna věc je tedy odpuštění samotného hříchu, další věc je zahladit jeho následky. Očistec přichází ke slovu pouze v případě, že toto všechno nestačíme udělat už za života.
Pokud umíráme už s odpuštěnými hříchy a vyrovnanými následky za ně, jdeme rovnou za Kristem do nebe. Očistec by v takovém případě byl přece zbytečný!
|
]
Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. srpen 2011 @ 19:04:36 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Pokud umíráme už s odpuštěnými hříchy a vyrovnanými následky za ně, jdeme rovnou za Kristem do nebe. Očistec by v takovém případě byl přece zbytečný!
Amen. Přesně tak.
A pokud člověk umírá s neodpuštěnými hříchy a nevyrovnanými následky za ně, jde na soud mrtvých. Očistec je v takovém případě také zbytečný.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 05. srpen 2011 @ 21:27:09 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." pokud člověk umírá s neodpuštěnými hříchy a nevyrovnanými následky za ně"...
A co v případě, že sice má plno hříchů a nevyrovnaných následků, ale přesto nemá hřích ke smrti?
Ten tvůj "soud mrtvých" je také jen jedna z tvých fantazií, jeden z omylů. Je jen jeden soud, pro všechny lidi stejný. V tom je Boží spravedlnost, všichni se musíme postavit před Kristovu soudnou stolici. Bez výjimky.
Buď těmito "dveřmi" vstoupíme, nebo nevstoupíme. Jiný soud už nebude.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 05. srpen 2011 @ 23:33:23 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | A co v případě, že sice má plno hříchů a nevyrovnaných následků, ale přesto nemá hřích ke smrti?
Pak by si měl číst písmo a volat k Bohu aby mu dal milost k pokání.
Ten tvůj "soud mrtvých" je také jen jedna z tvých
fantazií, jeden z omylů. Je jen jeden soud, pro všechny lidi stejný. V
tom je Boží spravedlnost, všichni se musíme postavit před Kristovu
soudnou stolici. Bez výjimky.
Taky by sis měl číst písmo.
Buď těmito "dveřmi" vstoupíme, nebo nevstoupíme. Jiný soud už nebude.
Máte před sebou těžké rozhodnutí. Snad vám dá Bůh milost, abyste se rozhodli správně, oko.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 06. srpen 2011 @ 08:36:32 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | "měl číst Písmo" není argument.
Měl bys mě upozornit, co konkrétního jsem v něm snad přehlédl. Nestačí totiž odkázat na Písmo, když jsi ho nepochopil. Nabízená milost není totiž automatická - má totiž podmínku, člověk ji musí být schopen adekvátním způsobem přijat. Bez pokání ti Bůh hříchy neodpustí.
..."Je jen jeden soud, pro všechny lidi stejný. V
tom je Boží spravedlnost, všichni se musíme postavit před Kristovu
soudnou stolici. Bez výjimky"...
Mohl bys zde uvést jediné místo z Písma, které by zřetelně vyvrátilo mé tvrzení? Kristův soud bude pro spravedlivé vysvobozením pro nebe, pro nespravedlivé pak záhubou věčnou.
Vyhnul ses přímé odpovědi na mou otázku: co když člověk bez hříchu ke smrti, avšak s hříchy všedními nečekaně zemře? Kdy a jakým způsobem mu budou tyto hříchy odpuštěny naprosto konkrétně? Máš o tom jasnou představu? Ušetři mě prosím, obecných frází o jistotě odpuštění hříchů.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. srpen 2011 @ 09:18:08 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | co když člověk bez hříchu ke smrti, avšak s hříchy všedními nečekaně zemře? Kdy a jakým způsobem mu budou tyto hříchy odpuštěny naprosto konkrétně? Máš o tom jasnou představu? Ušetři mě prosím, obecných frází o jistotě odpuštění hříchů.
Pokud má člověk svobodu hřešit, je schopen napsat: "Ježíš za mě zemřel, jsem už spasen, Halelůja! A dál mohou žít ve svých hříších!" tak žije ve hříchu ke smrti. Potřebuje se pokořit před Bohem, uvěřit evangeliu o záchraně (od soudu a smrti) a vydat život Ježíši Kristu. Pak bude zapsán v knize života.
To je to, co ti schází, rozhodnutí, před kterým stále ještě stojíš, jestli přijmeš milost spasení nebo jí odmítneš. Ze srdce ti přeji, abys milost spasení přijal a vydal svůj život Kristu. Ještě je čas.
Pokud člověk přijme Krista Ježíše a vydá mu svůj život, Bůh mu hříchy odpustí a jeho život promění (to je to, co zatím neznáš). O tom jsme tu jasně psali mockrát. Třeba tady.
Pak bych ti ještě k tématu doporučil, aby ses zamyslel nad tím, jestli ta lidská bláznivá doměnka, že existuje nějaké taxativní vyjmenování hříchů jako porušení Desatera či Zákona které jsou smrtelné a jiné hříchy, které smrtelné nejsou (například když se někdo domnívá, že úcta sochám nevede ke smrti kdežto lež ano), je pravdivá a odpovídá písmu.
Proto jsem ti dal ten odkaz do našeho učení, to se týká tématu. Lépe než apoštol Pavel to vysvětlit nedokážu, přečti si to od něj.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 06. srpen 2011 @ 13:19:27 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..." Potřebuje se pokořit před Bohem, uvěřit evangeliu o záchraně a vydat život Ježíši Kristu."...
Pokud tohle udělá opravdově, nutně to vyvolá lítost nad dřívějšími hříchy. Nutně to vyvolá postoj pokání takového člověka. Pokání pak teprve vede k odpuštění hříchů. To je třeba si uvědomit.
Jen tak nějaké divadelní "vydání se " Ježíši hříchy ještě neodpouští - i když to mnozí rádi podnikají a libují si v tomto zvláštním náboženském entuniasmu.
A i když má už člověk hříchy odpuštěny, žádný z nás nedokáže trvale žít svůj další život už bez hříchu. Žít tak, aby už nikdy nezhřešil. Přestože má opravdový vztah s Bohem a dobrou vůli se hříchů vyvarovat. Život nikoho se žádným kouzlem nepromění tak, aby už vůbec nezhřešil.
Také ty, právě v tomto okamžiku, máš nějaké hříchy. Já nebudu hodnotit jejich závažnost, ovšem různá závažnost hříchů nepatří jaksi jen mezi nějaké moje domněnky, ale mezi naprosto základní učení církve (1 J 5,16-17). Neodpuštěný hřích ke smrti má prostě za následek věčnou smrt.
Proto se znovu vracím ke své otázce: co když člověk bez hříchu ke smrti, avšak s hříchy všedními nečekaně zemře? Kdy a jakým způsobem mu budou tyto hříchy odpuštěny naprosto konkrétně? Máš o tom jasnou představu?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 06. srpen 2011 @ 22:35:14 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jen tak nějaké divadelní "vydání se " Ježíši
hříchy ještě neodpouští - i když to mnozí rádi podnikají a libují si v
tomto zvláštním náboženském entuniasmu.
Já jsem nepsal o tom, co znáš tam od vás (když se sejdou rodiče a kmotři s miminkem a hrají s panem farářem dívadlo pro babičku). Když jsem psal o pokoření před Bohem a vydání života Ježíši, psal jsem o něčem, co zatím zjevně neznáš - podle toho, co píšeš.
Neodpuštěný hřích ke smrti má prostě za následek věčnou smrt.
Amen, přesně tak tomu rozumím.
Co když člověk bez hříchu ke smrti, avšak s hříchy všedními nečekaně zemře? Kdy a jakým způsobem mu budou tyto hříchy odpuštěny naprosto konkrétně? Máš o tom jasnou představu?
My vedeme lidi ke Kristu. Ten hříchy odpouští, takže s nimi člověk nezemře.
Ti, co Ježíše Krista nepřijmou, žijí dál ve všedním hříchu a jdou na soud mrtvých podle mne nedopadnou dobře. Věřím, že jim Bůh v Kristu odpustil, ale pokud to nepřijali, nejsem schopen jejich situaci rozsoudit. Ale pokud někdo milost v Ježíši Kristu odmítne, nedopadne dobře, ten je už odsouzen.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: S odpustky je to jinak (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 07. srpen 2011 @ 16:24:18 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | A ten, kdo Krista neodmítá a přesto zhřeší maličkým proviněním a náhle zemře bez toho, aby činil pokání?
Co s takovým pak? Do nebe přímo ještě nemůže (není úplně čistý, já vinu, která ale není ke smrti) - a do pekla také nepatří.
|
]
|
|
|
|