Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 27. prosinec 2010 @ 13:19:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Já ti naprosto rozumím, čemu ty přesně říkáš znovuzrození. Ale nemohu si pomoct, Písmo i učení mé církve ho líčí jinak. Co my víme, ve kterém okamžiku se naše srdce skutečně změnilo, zda při našem hnutí mysli, kdy jsme se vydali Bohu, nebo v okamžiku Božího působení, ke kterému jsme sami nic nepřidali?
Už vícekrát v životě jsem obnovoval své vydání se Bohu a doufám, že ještě často budu. Nikoli kvůli novotě života, která mi byla už dávno dána, ale kvůli růstu vztahu lásky k Bohu. Na oheň je potřeba neustále přikládat, jinak vyhasne. Podobně tak i láska musí být stále živena. Není to nic statického, co bys dneska získal a už to nemohl znovu ztratit.
Tradice v církvi je jistě důležitá a obsahuje věci, které v Písmu být nemusí, protože podobně jako Písmo je vyjádřením života církve. Písmo však mluví o odpuštění hříchů v okamžiku křtu nesmlouvavě a bez předání našich hříchů Kristu nelze mluvit o znovuzrození, ani o smlouvě. Písmo také vyjadřuje jasně tradici, kdy pokřtění Janovým křtem byli pokřtěni znovu do Krista. I když nevyjmenovává jmenovitě všechny, dá se odvodit, že pokřtěni byli stejně asi všichni. Že tato praxe v církvi byla pravidlem.
|
| NadřazenýRe: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pondělí, 27. prosinec 2010 @ 21:36:46 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Můžeš se tedy nějak jednoznačně vyjádřit, co říká tradice na tuto podle mne celkem zajímavou otázku?
Pokud jde tedy o křest těch důležitých osob nové smlouvy (např. svatý Petr) tak:
1. Byli pokřtěni ve vodě jako každý jiný, ale autoři písma ani ti sami lidé když o tom svědčili okamžik křtu nepovažovali za tak podstatný, aby ho zmínili, možná si na něj přesně ani nevzpoměli
nebo
2. Nebyli pokřtěni ve vodě, díky jejich zkušenosti s Bohem to nebylo třeba
nebo
ještě jiná varianta?
Já si samozřejmě myslím, že to bylo ad 1. Ti lidé byli pokřtěni ve vodě, ale okamžik svého křtu si ani pořádně nepomatovali, nebo ho nepovažovali za důležitý zmínit. Zmínili to, co pro ně bylo podstatné: Chvíle, kdy potkali Pána, chvíle, kdy s ním chodili, chvíle, kdy uvěřili v jeho vzkříšení a chvíle, kdy se změnil jejich život a pohled na svět.
Tak je to totiž s křesťany dodnes, od tehdejší doby se nic nezměnilo.
P.S. Pokud přesně rozumíš, čemu říkám znovuzrození, proč se stále tváříš jako bys tomu nerozuměl a zaměňuješ ten okamžik s kde-čím? Pokud jsi zažil nějaké "hnutí mysli" a pleteš si to s chvílí, kdy se člověk rozhoduje na život a na smrt pro Ježíše, a píšeš "co my víme, kdy se naše srdce změnilo", tak to působí dost divně.
To opravdu nepoznáš, kdy se tvoje srdce změnilo? Kdy přestalo být kamenné a začalo být masité? Kdy ses přestal starat o sebe a začal se zajímat o druhé okolo sebe? Nebos to tak měl od miminka? Nebo se ta změna srdce u tebe ještě nestala, nezažil jsi jí?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 28. prosinec 2010 @ 18:56:18 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku nelze se vůči mě vymezovat způsobem, že bych podceňoval důležitost vztahu k Bohu. To mi podsouváš cosi, co je mě cizí. Vztah je jistě nejdůležitější, bez vztahu by nebylo možné ani uvěření Bohu, přijmutí daru víry.
Ale Kristus jasně stanovil postup, jak se stát křesťanem, obřad - kdy se závazně uzavírá smlouva (Mt 29,19), kdy se člověk zbavuje hříchů a začíná chodit v novotě života. Tato novota života je onou změnou znovuzrození!
To všechno v Písmu je, dá se to tam vyhledat, většinu jsem už uvedl.
KŘESŤANEM SE STÁVÁŠ AŽ VE KŘTU !!!
Je to jako s manželstvím. Vztah vzniká zamilovaností, vyznáním lásky - ale samotné manželství vzniká obřadem slibu lásky úcty a věrnosti před Bohem. Až tehdy je uzavřena smlouva, nikoli vyznáním lásky, které bylo daleko dřív. Vztah tedy může už trvat třeba i několik let a pořád nejsi ženatý. Smlouva nebyla uzavřena.
ŽENÁČEM SE STÁVÁŠ AŽ PO SVATEBNÍM OBŘADU.
Přiznám se, že neznám, co říká tradice o pokřtění apoštolů, ale postuduji a pokud něco zjistím, ozvu se.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 28. prosinec 2010 @ 22:43:57 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | ...nelze se vůči mě vymezovat způsobem, že bych podceňoval důležitost vztahu k Bohu. To mi podsouváš cosi, co je mě cizí.
Ahoj oko.
Nemyslel jsem to tak. Bavíme se o křtu ve vodě jakožto pohřbu starého života, o setkání s Kristem, o znovuzrození jako výměně srdce a o obrácení člověka. Já jen popisoval způsob svědectví písma a co písmo považuje za důležité, co považovali za důležité zaznamenat autoři, co považovali za důležité ve svém svědectví a kázání sv. Petr, Štěpán a podobně.
Se vztahem k Bohu v Kristu Ježíši je to úplně stejné, jako manželstvím a jako s jakoukoliv jinou smlouvou.
Bůh přijímá každého člověka, který k němu v Kristu Ježíši přijde. Bůh dokonce často slyší a vyslyší lidi, kteří Ježíše neznají, ale k Bohu volají. To je běžná rovina vztahu k Bohu, kterou zažívají mnozí lidé. Když člověk není s Bohem ve smlouvě, může pak v klidu odejít a nic se neděje.
Pak je rovina smlouvy, která má mnoho aspektů. Smlouva s Bohem je uzavřena uzavřením, jako jakákoliv jiná smlouva. Manželství vzniká ve chvíli manželského slibu, kdy jeden říká: Odevzdávám se tobě a přijímám tě. Stejné je to s Bohem. Bůh už tohle řekl v Kristu, zbývá adekvátní odpověď člověka: Stejný slib ze strany člověka, "Ježíši, odevzdávám ti svůj život a přijímám tě jako svého Spasitele".
Manželství nevzniká žádným obřadem, ani dohodou rodičů, ani podpisem na papíře, který už je jen zápisem toho, co se stalo a co viděli svědkové, ani předáním prstenů, polibkem či požehnáním pana faráře a následnou hostinou. Stejně tak smlouva s Bohem nevzniká a není uzavřena žádným náboženským obřadem.
Evangelium není žádná JENOM MOŽNOST v něčem chodit, takto degradovat evangelium není zrovna dobrá vizitka pro tebe. Opravdové Boží evangelium je BOŽÍ MOC KE SPASENÍ KAŽDÉMU KDO VĚŘÍ. Ta moc se pak v životě člověka, který tu moc přijme, projevuje. Projevuje se proto, že ten člověk má změněné srdce: Už z něj nevychází vraždy a lži, ale život a ten život proměňuje duši i tělo dotyčného a velmi brzy i jeho okolí.
Ježíš řekl: "Každý, kdo pije tuto vodu (h2o), bude znovu
žíznit. Kdo by se však napil té vody, kterou mu dám já, nebude
žíznit navěky, ale ta voda, kterou mu dám, se v něm stane
pramenem vody tryskající k věčnému životu."
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 29. prosinec 2010 @ 09:16:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ta voda, kterou dává Pán Ježíš, je Duch svatý. Mluví - li tedy o znovuzrození z vody a z Ducha (J 3,5), určitě nemá na mysli jedno a to samé, ale dvě různé věci. Tolik ti snad dává zdravý rozum. Na nic jiného se už odvolávat nemohu, protože jiná místa Písma jaksi ve významu pořád ignoruješ.
Manželství nevzniká vyznáním lásky, ani žádným ujištováním o věrnosti a oddanosti.
Manželství vzniká na základě vzájemného slibu před Bohem (a zároveň také přede svědky lidského společenství) - je to tedy závazná forma uzavření manželství (smlouvy) - obřad.
Přijetí daru víry je jako vyznání lásky. Člověk si uvědomuje Boží působení a jeho lásku - a odpovídá na ni celým srdcem. Smlouva s Bohem však vzniká až jejím uzavřením závaznou formou (Mt 28,19) - obřadem křtu. V okamžiku, kdy Kristus bere na sebe naše hříchy. (Ř 11,27) A toto bude má smlouva s nimi, když odejmu jejich hříchy."
(Mt 26,28) neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé
na odpuštění hříchů.
Každá smlouva se uzavírá právoplatně za splnění určitých daných podmínek - obřadem. Jinak by nebyla platná.
Evangelium se žije ve svobodě Božích dětí (Ř 8,21). Svoboda podmiňuje možnost volit. Bez možnosti volit není svoboda. Bylo by to jako jít k volbám za komunistů. Možnost zvolit evangelium není jeho degradací, ale vyjádřením důstojnosti člověka, povýšeného do stavu dítěte Božího.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. prosinec 2010 @ 10:52:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Manželství vzniká na základě vzájemného slibu před Bohem (a zároveň také přede svědky lidského společenství) - je to tedy závazná forma uzavření manželství (smlouvy) - obřad. Ano, přesně tehdy manželství vzniká, tím slibem. Nevzniká žádným obřadem, obřad k tomu slibu vůbec není potřeba. Nevzniká ani láskou, ani nějakým citovým či myšlenkovým hnutím. Ani svědkové nejsou k tomu uzavření potřeba: Ti jen dotvrzují to, co už se stalo, že dva lidé uzavřeli manželství.
Každá smlouva se uzavírá právoplatně za splnění určitých daných podmínek - obřadem. Jinak by nebyla platná.
No, není mi úplně jasné, o čem píšeš. Už jsem v životě uzavíral spoustu smluv, ale nevzpomínám si, že bych nějakou smlouvu uzavíral obřadem.
Každá smlouva se uzavírá SLOVEM. Sejdou se lidi/smluvní strany a dohodou se na smlouvě, nebo je smlouva předem daná a smluvní strany řeknou: Ano, uzavíráme tuhle smlouvu, souhlasíme s podmínkami. Tím je smlouva uzavřena. V našem prostředí si pak lidé ještě podají ruku. Pro právní pořádek se v našem a některých prostředích smlouva sepisuje písemně a potvrzuje se uzavření smlouvy, například podpisem, ověřeným podpisem a pod. Dříve strvrzení uzavřené smlouvy dělalo např pečetidlem, které přiděloval či ověřoval panovník význačným lidem.
Ale k právoplatně uzavřené smlouvě není potřeba žádný obřad, žádné pečetidlo, žádný ověřený podpis, žádná písemná forma, docela stačí to SLOVO.
Se smlouvu, která je v Kristu Ježíši jako prostředniku mezi člověkem a Bohem je to docela stejné. Když člověk uzavře tu smlouvu a vydá Kristu život, Bůh potvrdí svoje slovo a udělá svoji stranu smlouvy: Vymění člověku srdce. Napojí jeho nitro na živou vodu. Té chvíli říkáme znovuzrození.
Když pak církev vidí, co se stalo, že se člověk poddal Bohu a přijal věčný život, potvrdí to, co se stalo: Vezme člověka a potopí ho v tom vzácném jménu Ježíš do vody. Je nesmysl křtít člověka, pokud on tu smlouvu neuzavřel, nepřijal evangelium, nebyl povýšen do stavu dítěte Božího a ještě mu tvrdit, že to zněj udělá ten křest. Chudák pak ten člověk, snaží se chodit v novotě a nemá v čem chodit: Pokud Bohu nevydal život a nevzdal se té možnosti žít bez Boha (která je nevím proč pro někoho "svobodou"), nepomůže mu ani kdyby ho stokrát polili kýblem svěcené vody.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 29. prosinec 2010 @ 14:40:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."V našem prostředí si pak lidé ještě podají ruku. "...
O tom mluvím. Jsou různé obřady, kterými se potvrzuje smlouva.
A obřad smlouvy s Bohem se uzavírá podle Mt 28,19!
Kdo není pokřtěn ve jmého Otce, Syna a Ducha svatého, není ještě křesťanem.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. prosinec 2010 @ 16:52:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak by napsala Jaela: O tom, kdo je nebo není křesťanem naštěstí nerozhoduje oko.
Smlouva s Bohem se jistě potvrzuje křtem ve vodě, s tím souhlasím. Když člověk tu smlouvu uzavře a přijme od Boha věčný život, církev pak tu smlouvu potvrzuje křtem. Křesťanem je člověk od chvíle, kdy smlouvu uzavře, stejně jako manželem je od chvíle, kdy složí svatební slib a ne od chvíle, kdy dostane prsten nebo kdy se podepíše.
Proč se obřad smlouvy s Bohem (co to vůbec je? Kdo to vymyslel?) podle tebe uzavírá podle Mt 28,19 a ne podle Římanům 10,9, nebo podle Jeremijáš 31,31, nebo podle Lukáš 22,20, nebo podle Židům 8,10, nebo podle Jan 1, 12?
Jinak ten Mat 28,19 to popisuje velmi přesně:
1. Člověk se stane učedníkem (uzavře smlouvu s Bohem, přijme věčný život, je spasen, dostane nového ducha) 2. Pak je pokřtěn ve vodě (pohřbívá se minulost, potvrzuje ta smlouva, před bodem 1. křest nemá smysl) 3. Pak je vyučován.
Přesně tak se to mezi křesťany děje až dodnes. Potvrzovat něco, co nebylo uzavřeno je nesmysl: To je jako kdyby se úředník podepsal do matriky u páru, kde nevěsta řekla "NE".
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: Jaela v Středa, 29. prosinec 2010 @ 20:08:52 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Cizinče ---nevážně o vážných věcech: ještě není Silvestr a ty už tu plácáš-----slavíš něco?
Já říkám, že nevíme, kdo patří do církve a kdo ne. Do církve patří všichni, kdo jsou milostí Boží povoláni ke spáse. Patří do ní všichni, kdo budou v nebi. To ty samozřejmě nevíš, kdo to je.
KKC ti to poví takto: „Ke katolické jednotě Božího lidu … jsou povoláni všichni lidé. Různým způsobem k ní patří anebo jsou k ní zaměřeni jak věřící katolíci, tak ostatní věřící v Krista, tak konečně všichni lidé bez výjimky, kteří jsou Boží milostí povoláni ke spáse. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzroz (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Středa, 29. prosinec 2010 @ 20:30:37 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Jak víš, co já nevím, Jaelo? Divil bych se, kdyby ten, kdo nevěří písmu, věděl kdo bude v nebi nebo ne. Ten, kdo písmu věří, samozřejmě ví, kdo v nebi bude, v písmu je to napsané, stačí si to přečíst. Stejně tak můžeme vědět, kdo patří do církve: Ti, kdo budou v nebi, patří do církve.
Jaelo, kdopak není povolán ke spáse? Znáš takového člověka? Už jsi takového potkala?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovu (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 30. prosinec 2010 @ 10:03:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."kdopak není povolán ke spáse?"... Ten, kdo ji sám odmítne.
(Ř 8,27-30) A Ten, který zkoumá srdce, ví, jaké je smýšlení Ducha, že
podle Boží vůle prosí za svaté.
Víme pak, že těm, kteří milují Boha, všechny věci napomáhají
k dobrému, totiž těm, kteří jsou povoláni podle jeho
předsevzetí.
Neboť ty, které předzvěděl, také předurčil, aby byli
připodobněni obrazu jeho Syna, aby on byl prvorozený mezi mnoha
bratry.
Ty, které předurčil, ty také povolal; které povolal, ty
také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.
(2 Tim 1,9) On nás spasil a povolal svatým povoláním; ne podle našich
skutků, ale podle vlastního předsevzetí a podle milosti, jež
nám byla dána v Kristu Ježíši před věčnými časy
.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo z (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. prosinec 2010 @ 23:54:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Autor těch dvou listů ze kterých cituješ ale spásu odmítl. Pronásledoval Krista, zajímal křesťany, souhlasil s jejich vražděním. On tedy nebyl povolán ke spáse? Jak to, že ho pak Ježíš spasil? To nedává logiku.
Nebo nejdřív nebyl povlán, když spásu odmítnul, pak ho Bůh násilím zachránil a už byl povolán?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - ne (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 31. prosinec 2010 @ 11:10:52 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Možná ji na tom se svou nenávistí k ŘKC podobně, jako Saul v době, kdy pronásledoval církev.
To fakt budeš čekat, až na sražení s koně?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pátek, 31. prosinec 2010 @ 12:03:13 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko,
dost se pleteš. Na tom koni jsi ty.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 01. leden 2011 @ 09:19:07 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nebo jako v době, kdy psal Pavel Římanům?
Vyber si, oko. Sám jsem také odporoval křesťanům, vysmíval se křtu ve vodě, snižoval to, že vydali život Ježíši Kristu a že mu věří. Ale na rozdíl od někoho jsem to dělal jen asi půl roku, pak jsem v Ježíše Krista uvěřil. Možná to bylo tím, že jsem byl mladší a špína nebyla ještě tak zažraná, tak mi netrvalo tak dlouho uvěřit Kristu a přijmout jeho oběť. I když to bylo pro ego ŘK dost bolestné.
Někdy by bylo zajímavé, kdybys odpovídal na otázky a psal k tématu. Nemusíš tak otevřeně dávat najevo, že jsi s tou falešnou konstrukcí postavenou na lidských výmyslech v koncích a nevíš už co napsat.
Nebo je ta otázka "Kdo není povolán ke spáse?" moc složitá?
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrác (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 01. leden 2011 @ 18:43:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Takže já nepíšu k tématu?
Já neodpovídám na otázky?
..." Nebo je ta otázka "Kdo není povolán ke spáse?" moc složitá? "...
Až nebyla původně adresována na mě, já na ni už odpověděl.
Křest není žádné "potvrzení". Ve křtu dochází k podstatné změně člověka Božím zásahem. Pohřbením do Kristovy smrti jsou smazány hříchy a člověk je znovuzrozen z vody a z Ducha do novosti života.
Křtem je uzavřena SMLOUVA skrze OBŘÍZKU SRDCE - skrze obřezání Kristovo:
(Kol 2,11-13) V něm jste také obřezáni obřízkou, jež nebyla učiněna rukama,
ale svlečením těla hříchů skrze obřezání Kristovo.
Spolu s ním jste pohřbeni KŘTEM, jímž jste také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním
obživil, když vám odpustil všechny hříchy. Opravdu ti připadá, že jsem to já, kdo je v koncích? Vždyť mně stačí citovat Písmo a zesměšňuješ se sám!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, o (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 01. leden 2011 @ 20:02:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | V něm jste také obřezáni obřízkou, jež nebyla učiněna rukama, ale svlečením těla hříchů skrze obřezání Kristovo. Spolu s ním jste pohřbeni KŘTEM, jímž jste také spolu s ním vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
No, umíš číst, oko?
Čím se dělá křest? Lije pan farář vodu nohama?
Je obřízka srdce, která se "nedělá rukama", kterou nemůže udělat člověk ze svého rozhodnutí.
Nepřipadá mi, že jsi v koncích. Máš puštěný gramofon, jednosměrnou komunikaci, ani se nesnažíš pochopit, co ti píšeme. Cituješ místo z písma, které jasně říká, co je křest a v čem je rozdíl proti znovuzrození, v jednom textu to máš hned vedle sebe, dokonce ve správném pořadí - a nevidíš to.
Stejnou komunikaci používáš k písmu: nehledáš, co popisuje, ale pustíš písmu svůj gramofon, který ti tvojí optikou vybere verš, který se ti hodí. Ani nevidíš, že ten verš přímo odporuje tomu, co píšeš a jasně svědčí o tom, co píšeme my.
Ve křtu jsme s Kristem pohřbeni. Křest je rozloučení se starým životem. Dělá se rukama (rukama se člověk potápí pod vodu) z rozhodnutí člověka, většinou muže.
"Obřezání Kristovo", ta výměna srdce, je začátek nového života, věčného života. Nedělá se rukama, nemůže si ho udělat nějaká sekta podle svého z rozhodnutí svého vůdce.
Díky Bohu.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnov (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 02. leden 2011 @ 09:06:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | K "obřezání Kristovu" dochází ve křtu mocí Ducha svatého.
Křest není jen pohřbem! Je také následným vzkříšením do nové podoby života!
Starý člověk je ve křtu pohřben a následně ve křtu vzkříšen do nového života. Tomuto se říká znovuzrození z vody a z Ducha! Nově pokřtění si pak těsně po křtu oblékají bílé roucho, které symbolizuje vzkříšeného Krista! Od toho také pochází název "Bílé soboty".
Křtem oblékáme vzkříšeného Krista - stáváme se kristovci.
Bez pokřtění do jména Otce, Syna a Ducha svatého se nestane člověk křesťanem, není součástí Kristova těla - církve (Mt 29,19). Bez pokřtění není člověk znovuzrozený. S rancem svých hříchů člověk nemůže chodit v novotě života. Nikdo mu ještě jeho hříchy neodpustil, k tomu dochází až ve křtu, kde tyto hříchy přebírá na sebe Kristus.
Bez pohřbení do Krista ve křtu a následného vzkříšení ve křtu - (nyní už dítěte Božího) nemůžeš mluvit o znovuzrození! Jsou to všechno jen tvoje fikce.
Jestli tomuto říkáš "gramofon", tak nejdřív přesně urči, kde a v čem toto odporuje Písmu. Já ti přece určil jasně, v čem se tvoje fikce rozcházejí s Písmem. Křest nás skrze vzkříšeného Krista zachraňuje od hříchů podobně, jako byli skrze vodu potopy zachráněni Noe a rodinou (1 Pt 3,20-21).
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Neděle, 02. leden 2011 @ 09:32:17 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ne oko,
Izraelci byli zachránění od Božího hněvu a z rukou Egypťanů přijetím uvěřením Mojžíšovi o nutnosti zabít beránka a beze zbytku přijmout a využít jeho oběť. beránka bez poskvrny, jeho požitímm a natřením věřejí svého domu (srdcí) jeho prolitou krví. V tom byla jejich záchrana. Od té chvíle je Bůh mocnou rukou vedl ven z Egypta v sloupu oblakov0m a ohnivém. Křest v Rudém moři byla až poslední etapa té záchrany.
A stejně je to s námi.
Bůh je nespasil tak, že je násilím vtáhl do Rudého moře a v něm jim dal spožívat beránka bez poskvrny a vady a obmyl je beránkovou krví v tom moři, a tím očistil a ospravedlnil a zachránil.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 02. leden 2011 @ 09:40:14 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nebuď líný a pročti si (1 Pt 3,20-21).
Bůh Izraelce přece nespasil. Nechal je pomřít na poušti a nevešli do Božího odpočinku. Protože sami nechtěli (Žd 3,11-18).
|
]
Spasení Izraele - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 02. leden 2011 @ 10:42:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | To je hodně zajímavý příběh, s těmi Izraelci. Stojí zato si to přečíst, až do konce, ale na místě, kde se o něm píše. Ta situace se totiž neliší od křesťanů. Dva lidé z Izraele nezemřeli na poušti ale vešli do toho Božího odpočinku a nebylo to proto, že by prošli vodou.
A tak je to dodnes.
Mimochodem, 1 Pt 3,20-21 je o potopě světa, ne o Izraeli. Je to výstižný popis křtu: Křest působí a zachraňuje stejně jako potopa, likviduje věci nepřátelské Bohu, splachuje to, co se Bohu vzbouřilo, očišťuje od toho starého, pohřbívá to, s čím je třeba se rozloučit.
|
]
Spasení Izraele - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 02. leden 2011 @ 17:38:47 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To nejdůležitější jsi vynechal. Jak jinak, když zatím nechápeš.
Skrze vodu se především zachránilo to, co mělo přežít.
|
]
Spasení Izraele - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 02. leden 2011 @ 21:37:12 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | No, jasně, samozřejmě! To nejdůležitější se děje před vodou, když je člověk ospravedlněn a přijme věčný život. Skrze vodu pak projde jen to, co bylo spravedlivé a svaté, vydané Bohu. Stejně jako při potopě světa. Stejně jako při přechodu do zaslíbené země.
|
]
Spasení Izraele - Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 03. leden 2011 @ 10:29:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já nijak neznevažuji postoj lidského srdce ve víře. Ten byl pro záchranu samozřejmě nezbytným předpokladem..
Ale samozná záchrana proběhla až skrze vodu - o tom není pochyb.
Stejně tak je to ve křtu: Bez víry nejde křtít, ale samotný postoj uvěření není ještě záchranou, jen nezbytným předpokladem. Samotná záchrana se uskutečňuje až ve křtu pohřbením do Krista a obživením do života nového.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 02. leden 2011 @ 10:25:48 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Bez pokřtění do jména Otce, Syna a Ducha svatého se nestane člověk křesťanem, není součástí Kristova těla - církve (Mt 29,19).
Kdy se stala Marie součástí těla Kristova? A kdy Petr, Marta a dalších 120 učedníků Ježíše?
Zatím jsi mi nenapsal v čem se to, co ti píšu, rozchází s písmem. Ani jsi mi nenapsal, kde se píše že křest je "rození" či "znovuzrození". Pro nás je v téhle věci důležité jak to chápali apoštolové, ne jak to chápe nějaké oko. Pavel v listu Římanům, který je psán pro lidi s malou znalostí židovských věcí, pečlivě krok po kroku vysvětluje celé evangelium, od hrůzy stvoření v pádu a hříchu přes soud až ke spasení v Kristu Ježíši. Uvádí i podrobný postup, jak se to spasení děje.
I svědectví života lidí v písmu je jasné: Když se jich Bůh dotknul, byl proměněn jejich život. Změnili smýšlení, začali rozumět písmům, proměnilo se jejich srdce, začalo se v jejich životě objevovat ovoce věčného života. Pak je pokřtili. Tak je to dodnes.
Když se tohle děje a církev to vidí, ty lidi pokřtí. Křest je důležitá část života člověka. Napsal jsem ti několik jasných veršů které otevřeně mluví o tom, že křest není rození, ale je to pohřeb, zahlazení minulosti tak aby mohl člověk chodit v novotě života. Pohřbu se neříká rození, oko. Pohřbu se říká třeba rozloučení, oddělení od minulosti, očištění, ale ne rození.
Ty ani nedokážeš poznat, kdy se tvoje srdce změnilo a jestli se vůbec změnilo a troufáš si psát o těchto věcech. Dokonce píšeš, že z tvého srdce občas vychází hřích. Nenapíšeš jedinou osobní zkušenost ze života jak se projevilo to miminkovské "znovuzrození" u tebe nebo lidí okolo a jak se liší od těch, kteří takto miminkovsky nebyli "znovuzrozeni" ale stále dokola opakuješ nějakou teorii.
Tomu říkám gramofon.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 02. leden 2011 @ 17:48:59 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Pro nás je v téhle věci důležité jak to chápali apoštolové"...
Houby víš, jak toto chápali apoštolové. Věříš herezi, sesmolené lidmi, na které ještě pořádně ani inkloust nezaschl!
Tradici církve odmítáš, tak o co se opíráš? Z jak věrohodného zdroje jsi zjistil, jak to apoštolové chápali?
Upozornil jsem tě na několik naprosto závažných míst v Písmu - tvá reakce - Já že si prý vymýšlím!
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Neděle, 02. leden 2011 @ 21:53:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | List Římanům je pro tebe hereze sesmolená lidmi a ještě na něm nezaschl ingoust? No, hezká sbírka hlášek. Přidám si jí k hlášce o "skandální povrchnosti" přijetí Ježíše jako Pána života, a k "hroznému omylu" a "vyprázdněné frázi".
Vyznáš-li svými ústy Ježíše jako Pána a uvěříš-li ve svém
srdci, že ho Bůh vzkřísil z mrtvých, budeš spasen. Srdcem se totiž věří ke spravedlnosti a ústy se vyznává ke
spasení.
Oko, tomuhle opravdu věříme. Neměl bys ještě nějakou zajímavou římskokatolickou hlášku do sbírky, kterou bys pojmenoval naši víru?
Oko, tradice církve si vážím, studuji jí velmi pečlivě a nikdy, nikdy v životě by mne nenapadlo jí odmítat.
Pokud jde o místa písma, která uvádíš, věřím, že jsme spolu s Kristem pohřbeni abychom mohli chodit v novotě života, věřím, že jsem byl obřezán obřízkou Kristovou, která se nedělá lidskýma rukama, věřím, že mne Bůh obživil, když jsem byl mrtvý ve svých hříších a pobíhal po zpovědnicích a adoracích, věřím, že mi Bůh v Kristu Ježíši odpustil všechny hříchy a povolal mne k záchraně od soudu a smrti. Jsou to závažná místa v písmu, kterým věřím.
Vymýšlíš si když tvrdíš, že křest je znovuzrození, když písmo jasně svědčí o něčem jiném: O tom, že křtem jsme pohřbeni a že znovuzrození se (na rozdíl od křtu) neděje z vůle člověka.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 03. leden 2011 @ 10:20:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Tradice si nevážíš a písma si nevážíš také. Jinak bys ho nemohl komolit a ignorovat.
Věříš, žes byl obřezán obřízkou Kristovou, ale nevěříš, že to bylo ve křtu (to je ta hereze, sesmolená lidmi), zatímco Kol 2, 11-13 toto spojuje v jedno. Říká jasně, že obřezání Kristovo a vzkříšení do nového života - do života Božího dítěte probíhá ve křtu.
V něm jste také obřezáni obřízkou, jež nebyla učiněna rukama,
ale svlečením těla hříchů skrze obřezání Kristovo.
Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním
obživil, když vám odpustil všechny hříchy.
List Římanům toto potvrzuje: Hříchy jsou člověku poprvé odpuštěny ve křtu, nikoli dříve, jak tvrdíš ty (v herezi, sesmolené lidmi). (Ř 6,3-7) Nevíte snad, že všichni, kteří jsme pokřtěni do Krista Ježíše,
jsme pokřtěni do jeho smrti?
Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak
jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli
začít chodit v novotě života.
Jsme-li s ním tedy ztotožněni podobou ve smrti, jistě budeme
ztotožněni i podobou vzkříšení.
Víme přece, že náš starý člověk byl ukřižován s ním, aby
bylo umlčeno hříšné tělo, abychom již dále nesloužili hříchu.
Neboť kdo zemřel, je ospravedlněn od hříchu.
List Petrův říká to samé: Záchrana je skrze vodu křtu, podobně jako byla u Noemovy rodiny skrze vody potopy. (1 Pt 3,20-21) kdysi neposlušným, když jednou za Noémových dnů Boží
trpělivost vyčkávala, zatímco se stavěla archa, v níž bylo jen
několik (to jest osm) duší zachráněno skrze vodu.
Podobným způsobem také nás nyní zachraňuje křest - nikoli
odstranění tělesné špíny, ale odvolání dobrého svědomí k Bohu -
skrze vzkříšení Ježíše Krista, Ty totiž vůbec nevíš, co to je znovuzrození. Že Kristus na sebe bere naše hříchy (ve křtu - Ř 6; Kol 2) a my jsme před Bohem jeho obětí očištěni. To je ta obřízka Kristova (neučiněná lidmi), po pohřbu totiž následuje vzkříšení, obživení - už do života Božího dítěte. Tebou uvedené citace Písma nijak nejsou v rozporu s tvrzením, že znovuzrozeni jsme skrze křest.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: rosmano v Pondělí, 03. leden 2011 @ 12:17:28 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Efezským 1:13 V něm jste i vy (když jste vyslechli slovo pravdy, totiž evangelium svého spasení, a uvěřili mu) byli označeni zaslíbeným Duchem Svatým
1 Tesalonickým 1:5 neboť naše evangelium k vám nepřišlo jen ve slově, ale také v moci, v Duchu Svatém a v naprosté jistotě... Efezským 5:26 aby ji posvětil (Kristus Církev), když ji očistil koupelí vody skrze slovo
1 Petrův 1:23 Nejste přece znovuzrozeni z pomíjivého semene, ale z nepomíjivého, skrze živé a na věky zůstávající Boží slovo. 1 Korintským 4:15 …V Kristu Ježíši jsem vás přece skrze evangelium zplodil já!
Jakubův 1:18 On nás zplodil slovem pravdy, neboť se tak rozhodl, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.
Oko,
znovuzrození je z živého Božího slova, jak svědčí všechny tyto verše Písma. křest následuje až potom.
Myslím, že nejsi ani katolík. Katolík je někdo, kdo staví na učení apoštolů a respektuje poznání a tvrzení papeže. A to ještě prvního, který měl přímou zkušenost s Ježíšem. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: R (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 04. leden 2011 @ 10:24:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."když ji očistil koupelí vody skrze slovo"...
Tak to Slovo pravdy také cti!
Očištěni z hříchů jsme až ve křtu ponořením (pohřbením) do Kristovy smrti a následným vzkříšením do novosti života Božího dítěte.
Zde máš slova prvního papeže:
když jednou za Noémových dnů Boží
trpělivost vyčkávala, zatímco se stavěla archa, v níž bylo jen
několik (to jest osm) duší zachráněno skrze vodu.
Podobným způsobem také nás nyní zachraňuje křest - nikoli
odstranění tělesné špíny, ale odvolání dobrého svědomí k Bohu -
skrze vzkříšení Ježíše Krista,
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzrození? (Skóre: 1) Vložil: oko v Čtvrtek, 30. prosinec 2010 @ 09:47:25 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku zase džonglování se slovy?
Svatební smlouva se uzavírá manželským slibem.
Smlouva s Bohem se uzavírá křtem (na odpuštění hříchů). V okamžiku křtu je člověk znovuzrozen do dítěte Božího. Ani dřív, ani později. Zápis v matrice nemá už na platnost smlouvy žádný vliv.
Potvrzování obojího je součástí společenského obřadu vzhledem k tomu, že člověk není ostrov, ale žije ve společenství lidí. Proto forma obřadu, který zajišťuje, aby byla smlouva uzavřena skutečně platně. Následné potvrzování už nemá žádný vliv na platnost už uzavřené smlouvy.
Obřad smlouvy s Bohem (znovuzrození, záchranu, naše vykoupení z područí vládce tohoto světa) vymyslel Bůh sám a stanovil přesný postup v Mt 28,19. Ani jedno z dalších míst Písma, kde se mluví o křtu, neodporuje tomuto postupu. Člověku jsou pro zásluhy Kristovy ve křtu odpuštěny všechny jeho dosavadní hříchy a člověk pak může chodit v novotě života, jakou by vlastní přirozeností ani vlastní snahou nikdy nebyl schopen získat.
Odpuštění hříchů ve křtu je podstatou znovuzrození. To je změna, která je nad možnosti člověka, kterou může vykonat jen Bůh.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovuzroz (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 30. prosinec 2010 @ 22:53:56 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nene, oko, to sis zase popletl. Žádné Dežo nglování se slovy. Teda až na to tvoje, kdy jsi začal žonglovat s tím, že smlouva se uzavírá obřadem, což jsem v životě ještě neslyšel, a to už jsem toho slyšel hodně.
Smlouva s Bohem se uzavírá stejným slibem, jako je manželský slib. Človkě přijímá Ježíše Krista a vydává mu svůj život. Říkáme, že Ježíš se stal Spasitelem a Pánem toho člověka. Člověk je znovuzrozen ve chvíli, kdy mu Bůh vymění srdce. To je docela vzácná chvíle, když se tohle člověku stane, pozná to a pomatuje si to. Výměna srdce je podstata znovuzrození, srdce je to nové, co člověk dostává, co se rodí z Boha.
Uzavření té smlouvy pak křesťan potvrzuje tím, že se nechá od církve pokřtít ve vodě. Odpuštění minulých hříchů a rozloučení s minulostí je podstata křtu.
Obě události, znovuzrození a křest, jsou natolik svázané, že se obvykle dějí v řádu hodin a dnů od sebe.
Obřad u znovuzrození a u ponoření do vody být může, ale nemusí, obřad není nutná záležitost ani pro jedno, ani pro druhé.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obnova, obrácení - nebo znovu (Skóre: 1) Vložil: oko v Pátek, 31. prosinec 2010 @ 09:37:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Toníku Nic jsem nepopletl, jen ty zůstáváš zakopán v neudržitelné pozici.
Když si dva mladí lidé vyznají lásku a slíbí si soukromě, že jsou si nejdůležitější v životě, že spolu budou až do konce života, je vztah na světě. Teď už může jenom růst, nebo upadat. Ale stále to ještě není manželství, není to uzavřená smlouva. Když se později třeba zase rozejdou, protože zjistili, že to není ono, že se mýlili, nic se neděje, nemají k sobě závazky.
Manželství (platná smlouva) vzniká až OBŘADEM (za stanovených podmínek vzájemného veřejného slibu manželství), často dlouho po vzniku VZTAHU LÁSKY. Ale bývalo to i opačně - nejprve bylo uzavřeno právoplatné manželství (smlouva) a vztah lásky mezi manžely se často vytvořil (nebo i nevytvořil) až později.
V dobách, kdy sňatky miminek domlouvali jejich rodiče (u muslimů je tak v některých zemích dodnes) se manželé poprvé vidí třeba až při svatbě a neměli ani možnost si vytvořit vztah. Přesto takto uzavřená manželství jsou před Bohem stejně platná. Svobodně uzavřená manželská smlouva platí i bez podmínky osobního vztahu vzájemné lásky.
Ty tvrdíš cosi jiného: že Bůh probudí v člověku vztah (vymění srdce), člověk mu vyzná lásku a slíbí mu věrnost do konce života (přijme Ježíše do svého života). Že tím už nastává výměna srdce a je uzavřena smlouva. Vztah je sice na světě, ale není to ještě smlouva! Lidské srdce zůstává pořád staré, v hříších neschopné chodit v novotě života. Skutečné závazné přijetí Ježíše do svého života nastává až ponořením do Kristovy smrti v okamžiku křtu. Tak se rodí křesťan, zbavený hříchů a jen takový má skutečně Kristem vyměněné srdce a může chodit v novotě života (Ř 6,4).
Jsme s ním tedy skrze křest pohřbeni do smrti, abychom tak
jako byl Kristus vzkříšen z mrtvých Otcovou slávou, i my mohli
začít chodit v novotě života.
(Kol 2,12-13) Spolu s ním jste pohřbeni křtem, jímž jste také spolu s ním
vzkříšeni skrze víru v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.
I vás, mrtvé v hříších a neobřízce vašeho těla, spolu s ním
obživil, když vám odpustil všechny hříchy. Obřízka lidského srdce se děje až ve křtu!
|
]
Uzavření smlouvy s Bohem - Re: Obnova, obrácení - nebo z (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 01. leden 2011 @ 09:54:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Nene, oko, to sis zase popletl. Já tu netvrdím tak neudržitelné hlouposti jako že "Každá smlouva se uzavírá právoplatně za splnění určitých daných podmínek - obřadem. Jinak by nebyla platná." Ani netvrdím to, co sis vymyslel a do čeho mne chceš vmanipulovat.
Popsal jsem, co tvrdím. U normálního, svéprávného člověka je smlouva uzavřena slovem. Stejné je to s Bohem. Je to podobné jako v manželství. Zkusím ti to znovu vysvětlit. Když už to potřebuješ rozpitvat podrobně, prosím.
Člověk poznává Boha a milost v Ježíši Kristu, poznává, že skrze Ježíše je možné přistupovat k Bohu. Poznává Boží dotyky, poznává, že Bůh člověka v Kristu slyší. Tak vzniká vztah mezi člověkem a Bohem. Obě strany vztahu jsou ale "formálně" svobodné, nemají k sobě žádné "právo".
Takže například Bůh si nebere právo zasahovat do života člověka. Člověk není jeho dítě, může si jít kam chce, dělat co chce a Bůh ho nechá. To je jasné svědectví lidí. V tu chvíli ještě není uzavřena smlouva.
Pak ale roste hloubka toho vztahu a člověk se rozhoduje, jestli Bohu vydá svůj život a Bůh bude jeho Pánem, člověk s ním bude žít nejen do smrti, ale až na věky. V tomhle rozhodování hodně pomáhá to, že Bůh je dobrý, člověka miluje a že člověk vidí praktický skutek Boží lásky: Ježíše Krista, který se vzdal všeho a zemřel na kříži, byl vzkříšen a kraluje.
Bůh v tu chvíli dává člověku poznání, které nemají všichni. Ukazuje člověku, že Ježíšova smrt na kříži nebyla nějaká "obecná smrt za dobro světa" ale že Ježíš velmi konkrétně vyměnil svůj život za život toho člověka, 1:1. Že spasení v Ježíši od smrti není nějaké obecné odtržené spasení, ale konkrétní záchrana toho člověka.
Často tohle poznání souvisí s veršem: Jan 3, 16: "Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna,
aby žádný, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl věčný život."
Bůh dá člověku poznat, že ten pojem "svět" zahrnuje i toho člověka osobně.
V tu chvíli ještě není uzavřena smlouva, vše se děje ve svobodě, svobodné volbě člověka. Bůh jen vyjímečně někoho přinutí násilím k tomu, aby člověku trochu ve věci rozhodování pomohl. A člověk se svou svobodnou vůlí rozhoduje: Jestli bude žít život dál sám za sebe (často s tím, že ví, že ho ovládá něco, co není v pořádku) a nebo jestli vydá život Bohu.
A někteří lidé se rozhodnou, že dát svůj vlastní život a podřídit ho Bohu je moc veliká cena a život Bohu nedají. Vedou je k tomu různé motivy, někdy jsou popleteneni náboženstvím, často vědí, že by se museli vzdát něčeho, čeho se vzdát něchtějí a podobně. Vztah s Bohem, který začali poznávat je právně či formálně nijak neváže, nemají uzavřenu smlouvu, mohou jít kam chtějí.
A jiní lidé se rozhodnou, že jim Bůh stojí za to, aby se vzdali všeho i svého vlastního života a rozhodnou se Bohu život skrze Ježíše Krista vydat. To samo "rozhodnutí" ještě není uzavřená smlouva, ale už je k tomu velmi, velmi blízko.
Po tom rozhodnutí následuje chvíle, kdy člověk svůj život Bohu vydá, vydá se mu do rukou. Ta chvíle se velmi často děje podle obřadu popsaném v listu Římanům, 10 kapitole, ale vůbec to není nutné, aby se děla zrovna podle toho obřadu. Smlouva s Bohem se obvykle uzavírá slovem, kdy člověk Bohu říká na jeho skutek v Kristu Ježíši: Ano.
Je to podobné jako při svatbě, kdy si lidé řeknou "Ano". Ta volba probíhá ve svobodě vzhledem k té smlouvě, do uzavření smlouvy ani Bůh, ani lidé nikoho nenutí. Je to volba z celého srdce, kdy se člověk rozhoduje za celý svůj život a musí to myslet opravdově (musí "věřit ze srdce"), jinak žádná smlouva nevzniká, Bůh k sobě nepouští takto blízko lidi, kteří nejsou pro danou smlouvu zralí.
Bůh sám zkoumá srdce člověka, jestli člověk přichází opravdově, tohle nemůže dělat jiný člověk. Pokud to tak je, člověk věří ze srdce Kristu a vydá svůj život Bohu, v té chvíli Bůh vymění srdce člověka, "napíchne" ho místo na hřích na život, vyčistí ho. Tomu okamžiku říkáme znovuzrození, počátek věčného života, věčný život, spasení, "přejít ze smrti do života", "stát se Božím dítětem" atd.
V tu chvíli je uzavřena smlouva. V tu chvíli vzniká pevná vazba mezi Bohem a člověkem. Člověk ani Bůh už nejsou vzhledem k té smlouvě svobodní, ale jsou vázáni tou smlouvou.
Součástí té smlouvy je i křest, ponoření do vody ve jménu Ježíše Krista. Ve křtu se odděluje minulost, věci nepřátelské Bohu ze života člověka, loučí se s minulostí. Křest není svatba nebo rození, křest je pohřeb, na odpuštění hříchů, na očištění minulosti. Křest je potvrzení člověka, že myslel svůj slib vážně, křest je potvrzení církve, že vidí ovoce nového života. Spolu s duchem, kterého člověk dostává při novém narození a krví Krista je křest jedním ze svědectví toho, komu člověk patří.
Bez uzavření smlouvy nemá křest žádný smysl.
Někdo tohle celé období projde za týden, jiný za několik týdnů (obvykle) někomu to trvá měsíce (můj případ) a jinému léta. Každému trvá to zrání jinou dobu.
|
]
Uzavření smlouvy s Bohem - Re: Obnova, obrácení - nebo z (Skóre: 1) Vložil: oko v Sobota, 01. leden 2011 @ 18:27:39 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."tu netvrdím tak neudržitelné hlouposti??? jako že "Každá smlouva se uzavírá právoplatně za splnění určitých daných podmínek - obřadem."...
U důležitých věcí dává Bůh lidem přesný návod, jak jednat. Aby nakonevc nevznikaly pochyby o platnosti, pochyby, zda to bylo provedeno správně.
Patriarchové žehnali zvláštním požehnáním (obřadem) prvorozené syny (Gn 27,29-35).
Hospodin stanovil obřad požehnání Izraele: (Num 6,23) Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
"Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele; budete jim
říkat:
,Ať ti Hospodin žehná a chrání tě,
ať Hospodinova tvář nad tebou září a zahrne tě přízní,
ať se k tobě Hospodin obrátí a dá ti blahobyt!'
Tak budou pronášet mé jméno nad syny Izraele, a já jim požehnám."
Na mnoho věcí stanovil Hospodin obřady (přesný návod, jak to udělat). Na nazírské zasvěcení, na oběti Hospodinu, na odpuštění hříchů ...
..."Smlouva s Bohem se obvykle uzavírá slovem, kdy člověk Bohu říká na jeho skutek v Kristu Ježíši: Ano."...
Kde najdeš oporu pro toto své tvrzení, aniž by výklad odporoval jiným místům v Písmu, kde se hovoří o smlouvě? A neobvykle se tato smlouva uzavírá jak? Kdo rozhodne, že to člověk myslí opravdově? Co když v budoucnu vzniknou oprávněné pochyby, zda byla smlouva uzavřena, protože to člověk nemyslil ještě dostatečně opravdově? Kdo z lidí je schopen posoudit víru srdce, zda už je dostatečná na takové "znovuzrození"? Ani u toho svého srdce to nedokážem!
..."Bůh sám zkoumá srdce člověka, jestli člověk
přichází opravdově, tohle nemůže dělat jiný člověk. Pokud to tak je,
člověk věří ze srdce Kristu a vydá svůj život Bohu, v té chvíli Bůh
vymění srdce člověka, "napíchne" ho místo na hřích na život, vyčistí ho."...
Když vydáš svůj život Bohu slovem (jak popisuješ), kde je v Písmu co psáno o odpuštění hříchů?
Vědomě odmítáš křest, kde se toto všechno přece děje a vymýšlíš si různé náhražky. "Křest je potvrzení člověka, že myslel svůj slib vážně"... _ Opři toto tvrzení o Písmo!
Abrahám přece dávno uvěřil Bohu a bylo mu to přičteno za spravedlnost. Opravdově už dal svůj život Hospodinu a vydal se na jeho pokyn do nejistoty cizí země. Už dávno mezi ním a Hospodinem vznikl pevný vztah. Podle tvé teorie už dávno by měla být smlouva uzavřena.. Přesto smlouvu s Abrahámem o vyvoleném národě Hospodin uzavřel až když bylo Abrahámovi devětadevadesát let!
(Gn 17,10-14) Toto je má smlouva s vámi a s tvým budoucím semenem, toto budete zachovávat: každý, kdo je u vás mužského pohlaví, bude obřezán.
Obřežete předkožku svého údu a to vám bude znamením smlouvy, kterou máte se mnou.
Každý, kdo je u vás
mužského pohlaví, jak narozený v domě, tak koupený za peníze od
kteréhokoli cizince, jenž není ze tvého semene, bude ve vašich
pokoleních obřezán, když mu bude osm dní.
Musí být obřezán, ať je narozen ve tvém domě nebo koupen za tvé peníze. Tak bude má smlouva na tvém těle smlouvou věčnou.
Neobřezanec mužského pohlaví, jenž by si nenechal předkožku obřezat, bude vyobcován ze svého lidu, neboť porušil mou smlouvu." Co myslíš, nazval bys toto vstupování izraelců do smlouvy obřadem, nebo jak?Vstupování do smlouvy Nové je také stanoveno za podmínek naprosto jasných: víra a křest. (Mt 28,19)
|
]
|
|