 |
Zaznamenali jsme
116761814
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
| | Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor. |
|
|
Re: Re: Re: Re: Re: Autorita Písma a církve - odpověď Cizincovi (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 31. leden 2013 @ 09:43:26 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) | Mnoho věcí, na které se dneska ve víře odvoláváme a považujeme je za nezpochybnitelné pravdy, procházelo svým historickým vývojem. Ne vždy bylo hned vše jasné a dokonale předložené k věření.
Podobně to bylo i s kánonem.
Papež Damasus byl velmi silnou osobností a spolupracoval se svatým Jeronýmem, překladatelem Bible. Jeho dekret byl tedy jistě velmi fundovaný a ústil do všeobecného uznání kánonu církevním sněmem. Ale obecně se toto přičítá až sněmu v Hyppo Regiu. Je to tak také uvedeno třeba i v ekumenickém překladu české Bible v úvodu před Novým zákonem. (Tato předmluva není v každém vydání této Bible, jen v tom prvním, s hnědými deskami).
Damasus díky své silné osobnosti dokázal prosadit převahu římského stolce.
Synody v Římě v r.369 a v Antiochii v r. 378 stanovily, že biskup má být považován za legitimního, pouze když ho uzná římský biskup.
Z moci této obnovené autority Damasus hned sesadil ariánské biskupy.
Svatý Ambrož tehdy vyjádřil orientaci křesťanství na Východě a na Západě: "Kde je Petr, tam je církev."
Což byla jen další obdoba Kristovy věty: "Ty jsi Petr, a na té skále zbuduji svou církev."
R.381 ekumenický koncil v Konstantinopoli potvrdil božství Ducha satého.
R. 382 na římské synodě řekl Damasus tato slova: "Svatá římská církev má přede všemi přednost ne díky usnesení toho či onoho koncilu, ale proto, že jí byl primát udělen slovy našeho Pána a Spasitele dochovanými v evangeliu."
|
| Nadřazený |
|
Autorita Písma - od čeho je odvozená autorita písma (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. únor 2013 @ 11:27:45 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ |
Bylo by nefér mluvit o prvním století, takže vezměme století druhé. Opravdu mi dokážeš bez problémů poskytnout odkazy na všechny knihy NZ z tohoto století?
Nevím, Slávku, jesli mi nerozumíš nebo nechceš rozumět.
Psal jsem někde, že bych ti mohl poskytnout ze druhého století
odkazy na všechny knihy NZ z tohoto století? Ne, nedokážu ti
"bez problémů poskytnout odkazy na všechny knihy NZ z druhého
století" a ani jsem nic takového nenabízel. A pokud se chceš takto
bavit, zkus to s nějakým protestantem, ten ti na to skočí ;-)
Ve svém článku jsem popisoval autoritu písma svatého. Ta autorita
není daná tím, že někado dané knihy rozpoznal, ale jejich autorita je
daná tím, že je psali Boží pisatelé, proroci, apoštolové. Církev knihy
písma brala jako autoritu od svého počátku.
Ty paradoxně na jednu stranu tvrdíš, že v prvním století neexistoval
pevně daný seznam všech knih (t.j. některé církve některé knihy neměly
a dokonce nemohly mít) a i dnes víme, že nemáme všechny knihy, které
některé tehdejší církve měly. Váš kánon se od ŘK liší a to asi pro tebe "není problém",
a na druhou stranu protestanty, kteří některé knihy v kánonu nemají,
posměšně nazýváš že se "pár samozvanců rozhodlo vyřadit z Písma
nějaké knihy".
Tvůj postoj mi tedy připadá nekonzistentní.
Autorita písma svatého
Základní otázky:
1. Je Mojžíš a Izaijáš autoritou proto, že ho schválila nějaká organizace?
Nebo jsou autoritou proto, že to "písmo je vdechnuté Bohem", nebo že "Boží lidé
mluvili, jak byli puzeni Duchem svatým."? Je Matouš, list Korintským
či zjevení sv. Jana autoritou proto, že ho rozeznali nějací lidé, nebo jsou
autoritou proto, že je psali apoštolové, kteří měli dané informace "z první ruky" a psali pravdu?
2. Pokud někdo rozpozná a uzná autoritu písma, stává se tím autoritou
nad písmem? Když církev vyhlašovala kánon, chápala to tak, že tím přijímá
"pravidlo, normu, měřítko", kterým se podřizuje, nebo tomu rozuměla tak,
že ona si vytváří měřítka?
|
| Nadřazený |
|
Kánon (Norma, pravidlo) jako ústava - je možné měnit pravidla? (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. únor 2013 @ 11:37:08 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Od tohoto okamžiku, je tedy Bible jakousi ústavou a církev se jí musí řídit stejně jako parlament ústavou, kterou schválil.
Aha. Jestli tvé logice dobře rozumím, tak jak chápeš písmo před tímto
okamžikem? Myslíš, že do čtvrtého století se tedy církev nemusela řídit
písmem? Mohal tedy v klidu ignorovat Mojžíše, evangelium svatého Jana,
listy Pavla a Petra, protože ještě neměly žádnou autoritu?
Nebo se podle tebe církev měla řídit proroky a apoštoly i od prvního
do čtvrtého století?
Můj pohled je ten, že křesťanské písmo je autoritativní normou od prvního století
či ještě dříve, od chvíle kdy bylo napsáno a dodnes. To bylo jádro mého článku.
To, jestli písmo někdo přijímá jako autoritu nad sebou nebo nepřijímá neříká
nic o autoritě toho písma samotného, pouze to ukazuje na charakter dotyčného.
Bible jako ústava
Shodneme se tedy alespoň na tom pohledu, že písmo je něco jako ústava,
které církev podléhá a má se podle církev jeho kánonu řídit?
Pokud ano, pak je tu další otázka: Má církev autoritu nad ústavou?
Může ústavu měnit podle potřeby tak, jako parlament, když se většinově
(66%, 90%,či podle jiného pravidla) shodne, nebo je Boží slovo
kánonem (normou, měřítkem) absolutním a není možné je měnit?
V lidském světě ústava definuje toho, kdo podle ústavy rozhoduje, a zároveň
definuje ty, kteří mají právo ústavu měnit podle potřeby. Je to tedy určitý kruh,
kdy poslanci při určité dohodě mohou ústavu změnit a zároveň ústava říká,
kdo podle ní soudí a kdo jí může měnit.
Můj pohled je ten, že písmo je jako ústava, vdechnuté Bohem. Je normou,
která je absolutní, neměnná a v tom se od toho příkladu s lidskou ústavou liší.
Lidé tedy tuto normu nemohou měnit, ale mají se jí podřídit. Kdo může ústavu
vykládat a kdo ne a koho je třeba poslouchat a koho ne pak stanoví tato ústava,
kánon písma svatého. Podle normy je tedy možné podřídit se lidem, kteří jsou
normou stanoveni jako autorita k dané normě.
Řekl bych, že v tomhle bude náš pohled stejný ( S tím rozdílem že ty si asi myslíš,
že normy písma je možné za určitých okolností měnit? Na to se zeptám v dalším
příspěvku)
Rozdíl mezi námi bude asi v tom, co jsem popsal v druhém článku. Pokud se někomu
poddřizuji a vím, že ke mně patří, budu přijímat následovníky a budu se vyhýbat
následníkům. Jestli tě dobře chápu, ty to máš tak trochu naopak.
Vezmi si jeden základní příklad, o kterém píšu a to je uctívání stvoření a materií
Když si vezmu kánon, normu, , tak v něm je:
"Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře
na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět
a nebudeš jim otročit."
|
| Nadřazený |
|
Praktický příklad změny normy (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 01. únor 2013 @ 11:43:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ | Praktický příklad změny normy
Vezmi si jeden základní příklad, o kterém píšu a to je uctívání stvoření a materií
Když si vezmu kánon, normu, tak v něm je:
"Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře
na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět
a nebudeš jim otročit."
Ještě v prvním století najdeš lidi, co říkají a píší:
"Slávu nesmrtelného Boha vyměnili za pouhé obrazy smrtelného člověka,
ptáků, zvěře i plazů. Bůh je proto vydal nečistotě, po níž v srdci toužili,
aby si navzájem prznili těla, když vyměnili Boží pravdu za lež a ctili stvoření
a sloužili mu raději nežli Stvořiteli, který je požehnaný navěky."
"Dítky,uchraňte se model!"
"Hledejte milost u Boha prominout odpornou nevěru kdy jste opustili stvořitele
a začali uctívat stvoření. Kdyby to stvoření vědělo, jak jste ho "vyznamenali",
plakalo by a křičelo na vás: neuctívejte vaše bližní, kteří jsou jako vy stvořeni,
ale uctívejte stvořitele, toho, kkdo nás stvořil!"
O pár set let později, v době, kdy ještě neexistoval na světě jeden jediný
protestant, najdeš lidi, co vyhlásili zcela dle normy:
"Satan oklamal lidi, takže uctívají stvoření místo stořitele. Mojžíš a proroci
spolupracují na návratu člověka z této zkázy, Bůh pak poslal svého vlastního
syna, který nás odvrátil od uctívání model a učil nás uctívat Boha v Duchu
a pravdě. Můžeme potvrdit náš pohled svatým písmem a Otci. Je řečeno:
'Bůh je Duch a ti, co ho uctívají ho musí uctívat v duchu a pravdě' a 'Neuděláš
si žádnou rytinu nebo podobenství věci nahoře ani dole' a později: 'Zaměnili
neporušitelnou Boří slávu za stvoření porušeného člověka a sloužili stvoření
místo stvořiteli'" a "Jedinou přípustnou podobou vtěleného Krista je
chléb a víno svaté večeře, které nejdou uctívat"
Ale pak jsou lidé jiného mínění, co si stanoví vlastní pravidla:
"Vždyť úcta prokazovaná obrazu patří tomu, koho obraz představuje
a kdo uctívá obraz, uctívá v něm osobu, která je na něm namalována."
a "v kostelech by mělo být co nejvíce předmětů k uctívání
aby bylo co nejvíce úcty těm, které představují."
A k tomu pravidlu máš hned dva kruhové čtverce.
Jeden čtverec východní, který to zakulacuje zhruba takto:
"Přikázání se vztahovalo na 3D zobrazení. My nemáme tesané modly,
ale jen 2D malované a ty můžema uctívat.".
Pak je tu čtverec západní, který má jinak kulaté rohy:
"My se přece modlám neklaníme, klaníme se jen Bohu.
Modly jenom uctíváme".
Západní "normy" jdou pak tak daleko, že mají radši i jiná přikázání,
kterým říkají "Boží". Přikázání o modlách mezi nimi pro jistotu není.
Zajímá mne a ptal jsem se tě vícekrát:
Pokud opravdu hledáš pravdu v daném věci, jak se srovnáš s těmito rozhodnutími?
Abys docela zbytečně neoponoval něčemu, co nepíšu a nemyslím, tak tě
upozorňuji, že nemám vůbec nic proti bibli, ikonám, dětským kresleným
biblím, videokazetám či DVD s filmem Ježíš a to ani v případě, kdy by
byl na počítači přerendrován do 3D nebo ho někdo ve 3D natočil.
Doma mám určitě několik desítek kopií filmu Ježíš, určitě několik
kreslených biblí a nejspíš i nějakou reprodukci nějaké ikony.
Ale žádné z téch DVD neuctívám a před žádnou z videokazet
si neklekám abych tím prokázal úctu tomu, koho zobrazují.
Kdybys ses tedy vyjádřil k tématu, t.j. výroba materiálních předmětů
za účelem uctívání a úcta jim věnovaná vs. kánon (norma, měřítko, pravidlo)
písma svatého.
Myslíš, že má církev právo otočit normu na druhou stranu a udělat čtverci
kulaté rohy, nebo by církev měla normu respektovat?
Jestli ti dobře rozumím, tak když se sejdou patriarchové a biskupové
a jiná následníci na všeobecném sněmu, tak mohou čtverci udělat kulaté rohy,
změnit normu na druhou stranu, starou zrušit a je to v pořádku.
Pokud jeden chybí, musí být rohy čtverce do pravého úhlu.
Pochopil jsem tě správně? |
| Nadřazený |
|
|
|
