Re: Re: Re: Objeven zlomek s koncem Markova evangelia (Skóre: 1)
Vložil: ssns (summasapientianihilscire@gmail.com) v Čtvrtek, 01. říjen 2009 @ 16:04:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Já si myslím, že vložit takové rouhání do úst Ježíše je na hraně.
Buď zcela upřímný, cizinče. Jestli je rouhání vložit taková slova do úst Ježíše, pak se rouhá Katolická církev. Schválně si porovnej ty výroky s jejich učením, které prezentují jako slovo Boží:
Buď pozdraven, svatý otče Petře. Než
vystoupím k Otci, něco málo pokynů k řízení církve bych ti chtěl
předat. + Vždyť ty a ti, kteří po tobě na stolec usednou, budou mými zástupci na
zemi.
Pán učinil ze svatého Petra viditelný základ své církve. Jemu svěřil
klíče. Římský biskup, nástupce svatého Petra, je „hlavou sboru biskupů,
zástupcem Krista a pastýřem celé církve zde na zemi“. KKC 936
Papež „má z božského ustanovení nejvyšší, plnou, bezprostřední a všeobecnou pravomoc v oboru duchovní správy“. KKC 937
K titulu "svytý otec" jako označení pro papeže snad netřeba nic dodávat - je tak titulován i voficiálních dokumentech církve.
abyste mě nenazývali dobrým, protože
nikdo není dobrý, jen Bůh
Když se vydával na cestu, přiběhl k němu nějaký člověk, a poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?" Ježíš mu řekl: "Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý, jedině Bůh. (Mk 10,17+18)
A pravil jsem přece onehdá, že služebník je větší svého pána.
Jeden z titulů papeže je služebník služebníků Božích. Je-li jeho postavení v církvi v souladu s Ježíčovým plánem, pak je přece zřejmé, že on předpokládal, že služebník bude větší než jeho pán. K tomu cituji:
Papež stojí nad všeobecným koncilem a sborem biskupů,
jeho rozhodnutí nepotřebují žádného potvrzení, není proti nim odvolání.
Papež má postavení nejvyššího zákonodárce, nositele nejvyšší výkonné
moci a nejvyššího soudce. Je veleknězem církve, má nejvyšší autoritu v
otázkách víry a mravů, jeho slavnostní rozhodnutí ex cathedra jsou nadpřirozeným způsobem Bohem chráněná před omylem a zavazují celou církev (ve 20. stol. učiněno jen jedno). Plný titul papeže zní:
XY, biskup římský, náměstek Ježíše Krista, nástupce knížete apoštolů,
nejvyšší velekněz všeobecné Církve, patriarcha Západu, primas Itálie,
arcibiskup a metropolita římské provincie, suverén státu Vatikánské
Město, služebník služebníků Božích. (link) Podívej se, co o postavení papeže v církvi říká kanonické právo (link v angličtině) a nezapomeň na reálné chování katolíků ve vztahu k papeži. Kolik z nich se k němu chová jako laskavý pán ke služebníkovi?
To jsem přece já, když jsem byl malý. A
poklekni před sochou svého Pána,
Půvabná soška malého Ježíška, vystavená úctě lidí v kostele Panny
Marie Vítězné v Praze na Malé Straně, přijímá denně návštěvníky
z desítek zemí světa. Mnohým lidem, kteří se před ní modlili k Bohu,
přinesla zázračná a neobvyklá vyslyšení. Lidé zde prosí o pomoc,
uzdravení, mír, někteří s důvěrou očekávají narození dítěte, a mnozí se
vrací, aby poděkovali.Soška vysoká 47 centimetrů je dřevěná
s povrchem modelovaným z barevného vosku. Představuje malé dítě,
oblečené v dlouhou košilku, ze které vykukují bosé nožky. Líbezná tvář
přitahuje svou krásou. Pravicí Ježíšek žehná, zatímco levice drží
zemský globus završený křížem - celý náš svět spočívá v jeho ruce.
Královské insignie vyjadřují víru společnou všem křesťanům - víru
v Ježíšovo božství. V něm se sám všemohoucí a vševládnoucí Bůh stal
člověkem. (ze stránek Pražského Jezulátka) Co ta socha představuje? Ježíše jako dítě, tj. když byl malý.
K tomu klekání viz tady.
ale dej si pozor, abys vzdal sochám mé
matky a dalším, které záhy budou zdobit synagogy k mé poctě vystavěné,
toliko úctu, neboť klanět se můžeš jen Bohu. Není to postoj těla, co
rozhoduje, ale postoj srdce. + Tím vlastně vzdáš úctu mně
Ano, ta synagoga je hebreismus (judaismus), ale je to totéž jako NZ ekklesia. O rozdílu mezi úctou a klaněním toho tu bylo napsáno hodně. Naprosto stejné vysvětlení (obhajobu) najdeš ve výrocích Oka, Ela a dalších +
Křesťanská úcta obrazů neodporuje prvnímu
přikázání, které zakazuje modly. Vždyť „úcta prokazovaná obrazu patří
tomu, koho obraz představuje“, a „kdo uctívá obraz, uctívá v něm osobu,
která je na něm namalována“. Čest vzdávaná posvátným obrazům je „zbožná
úcta“, a nikoliv klanění, které přísluší jen Bohu. „Kultovní úkony se
neobracejí k obrazům jako takovým, nýbrž nakolik slouží ke zpodobení
vtěleného Slova. A tak hnutí mysli, které se obrací k obrazu jako
obrazu, se nezastaví u něho, nýbrž směřuje ke skutečnosti, kterou
představuje.“ (KKC 2132)
vždyť i já jsem od
vás přece žádal, abyste přede mnou klekali.
Copak katolíci neklekají před Kristem, např. Eucharistií?
Korunka
Tak to mi tu nedávno vysvětlil sám Oko:Kristus přece dneska už kraluje (Mt 28,18), koruna je symbol moci v
době, kdy vzniku "Jezulátka". I ten název je poplatný oné době, dneska
říkáme "dítě Ježíš". A je snad tedy korunovace sochy zlatou korunou v rozporu s tím, co Ježíš podle KC říká?
No, asi bych tě měl pro budoucnost
vybavit neomylností, ne + Ale s tím vyhlašováním neomylnosti radši počkej.
„Tato neomylnost přísluší římskému biskupovi, hlavě biskupského sboru,
z jeho úřadu, když s konečnou platností vyhlašuje nauku o víře a
mravech jako nejvyšší pastýř a učitel všech věřících křesťanů, který
své bratry utvrzuje ve víře … Církvi přislíbenou neomylnost má také
biskupský sbor, když s Petrovým nástupcem vykonává nejvyšší učitelský
úřad“ především na ekumenickém koncilu. Když církev prostřednictvím
svého nejvyššího učitelského úřadu předkládá něco „k věření jako
zjevené od Boha“ a jako Kristovo učení, „jsou věřící povinni … k
takovému výroku vnitřně přilnout náboženskou poslušností“. Tato
neomylnost sahá tak daleko, jak sahá poklad božského zjevení. (KKC 891) Jako dogma to bylo vyhlášeno v 19 století, takže Ježíš podle KC zřejmě chtěl, aby s tím církev počkala nějakých 1850 let, ne? Současně jsem přiznal, že jediné jízlivé je to jeho zdůvodnění.
"Leč neváhej a vydej se co nejdřív do
Říma, odkud budeš ty a ti, co přijdou po tobě, moji církev spravovat. A
vem si sebou Marka, abys skrze něj mohl dosáhnout smíření s Bohem a
církví tím, že mu vyznáš těžké hříchy. + musíš přece mít nějakého toho kněze, abys
mu mohl vyznat hříchy a dosáhnout rozhřešení. Ještě mám mnoho co říct,
ale nyní nechápeš ani takové triviality
No tak tady to snad není třeba doplňovat. Pro jistotu:
Podle církevního přikázání „každý věřící, jakmile dospěl do věku
užívání rozumu, je povinen alespoň jednou za rok upřímně vyznat své
těžké hříchy“. Kdo si je vědom, že se dopustil smrtelného hříchu, nesmí
přijímat svaté přijímání, i když má velikou lítost; nejprve musí dostat
svátostné rozhřešení, leda že by měl závažný důvod, proč jít k svatému
přijímání a nebylo mu možné sehnat zpovědníka. Děti mají přistoupit ke
svátosti pokání před prvním svatým přijímáním. (KKC 1457) + dalěí spousta paragrafů o zpovědi
|
| Nadřazený |
|
