Re: Úprava Krista dle choutek vlastních. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Pátek, 03. duben 2020 @ 08:54:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | My věříme, že lidský život je ve spolupráci s Bohem cestou ke spasení navěky - cestou k věčnému životu.
Bůh nás pro tuto cestu vybavil i nástroji víry, zbrojí Ducha - obdařil církev mocí, dary a milostmi pro tuto cestu křesťana k věčnému spasení. To abychom správně rozpoznávali, co je skutečnou Boží vůlí a měli i sílu ji naplňovat.
Právě ten (jak jsi ty napsal) "kus hmoty" visel skutečně kdysi na skutečném kříži a dal za nás svůj život. To abychom my měli život v hojnosti, dal nám za pokrm k věčnému životu své vzkříšené tělo (onen vámi často vysmívaný chléb k věčnému životu - podle některých z vás jen "oplatka".). Jeho krev (pod způsobou vína) se pro nás stává nápojem duchovním.
K těm, kteří jeho slovo zachovávají, Kristus přichází (spolu s Otce i Duchem svatým) a činí si v člověku příbytek.
Vy zase věříte, že jste toto spasení k věčnému životu už prý obdrželi - prý vašim jakýmsi pochybným lidským "odevzdáním se Bohu" v minulosti - zažitím moci, zažitím slova.
Však o tom, jak kolikrát selháváte v Božích očích dnes - ani slova!
Všechna ta vaše "víra je jen o prožitcích - prázdné tlachy z vašeho virtuálního světa náboženství a neochota přijmout skutečnost, jaká je: o nikom z nás, dosud žijících, nemůžeme s jistotou říci, zda už je spasen navěky.
Prosme Boha, abychom byli alespoň na cestě z našemu věčnému spasení a nikdy z této cesty nesešli.
|
| NadřazenýRe: Úprava Krista dle choutek vlastních. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Sobota, 04. duben 2020 @ 09:36:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | My věříme, že lidský život je ve spolupráci s Bohem cestou ke spasení navěky - cestou k věčnému životu.
My zase víme, že Ježíš je ta cesta, pravda i život a svědčíme o tom.
On je naše spasení, to spasení jsme zažili, žijeme a budeme žít. Až na věčnost.
onen vámi často vysmívaný chléb k věčnému životu - podle některých z vás jen "oplatka".
Tomu "kusu hmoty" se nevysmívám, jen konstatuji reálnou zkušenost ze života, a to mnohonásobnou, ne jen jednu: Ten kus hmoty, co se podává v ŘKC (ať už je to oplatka, nebo chléb - to s tím nesouvisí) není Bohem.
Pozná se to snadno jako jiné věci, podle charakteru, vlivu na lidi.
Například i v takové jednoduché věci, jako je pravda či lež.
Vy zase věříte, že jste toto spasení k věčnému životu už prý obdrželi - prý vašim jakýmsi pochybným lidským "odevzdáním se Bohu" v minulosti - zažitím moci, zažitím slova.
Ne, vašim podivným nápadům určitě nevěříme. A ani by mne nenapadlo věřit nesmyslům, které žijete v ŘKC.
Kdyby tě zajímalo, čemu věříme, či co jsme zažili, zeptej se. Napíšu ti to, tak, jako jsem popsal reálnou, mnohonásobnou a mnohaletou zkušenost s eucharistií v ŘKC.
Všechna ta vaše "víra je jen o prožitcích - prázdné tlachy z vašeho virtuálního světa náboženství a neochota přijmout skutečnost, jaká je: o nikom z nás, dosud žijících, nemůžeme s jistotou říci, zda už je spasen navěky.
Já vím, Stando, ty vaše "prožitky" a "prázdné tlachy". Ještě jsi zapomněl na vaše "sugesce" a "pocity".
Však jsi tu popisoval "tančení slunce"
Je obecně známé, co lidi v ŘKC žijí. Tyhle tvé projekce jen ukazují na váš stav.
Vaše náboženství a způsob uvažování ale nijak nesouvisí s tím, co žijeme my, většinou je opakem.
Ale v tom závěru máš pravdu: O nikom z vás dosud žijících, nemůžete s jistotou říci, zda už je spasen navěky. To z vaší situace chápu a je to logické.
V tom se právě vaše situace podstatně liší od lidí, kteří přijali spasení v Pánu Ježíši, žijí ho, mají reálnou zkušenost s Bohem a vědí z vlastní reálné zkušenosti (ne z vašich "prožitků", "sugescí", "pocitů" a "prázdných tlachů").
Například víme i to, že Bůh nás neopustí ani když selháváme v Božích očích kolikrát i dnes. Tak jako otec neopouští své děti - máš nějaké děti, pokud jsi je neopustil, když selhaly, mohl bys tomu rozumět.
Toník |
]
Re: Úprava Krista dle choutek vlastních. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 07. duben 2020 @ 09:22:00 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."Vy zase věříte, že jste toto spasení k věčnému životu už prý obdrželi - prý vašim jakýmsi pochybným lidským "odevzdáním se Bohu" v minulosti - zažitím moci, zažitím slova.
Ne, vašim podivným nápadům určitě nevěříme. "...
Tak to srovnej se svými vlastními dalšími slovy:
..." V tom se právě vaše situace podstatně liší
od lidí, kteří PŘIJALI spasení v Pánu Ježíši, žijí ho, mají reálnou
zkušenost s Bohem a vědí z vlastní reálné zkušenosti (ne z vašich "prožitků", "sugescí", "pocitů" a "prázdných tlachů").
Například víme i to, že Bůh nás neopustí ani když selháváme v Božích
očích kolikrát i dnes. Tak jako otec neopouští své děti - máš nějaké
děti, pokud jsi je neopustil, když selhaly, mohl bys tomu rozumět. "...
Takže vy se od nás prý lišíte tím, že jste svým lidským počínáním cosi "PŘIJALI", co my nikoli.
Ovšem my jsme do svého života Ježíše přijali! Takže v tomto se mýlíš.
Jenom jsme si vědomi skutečnosti, že žádný pořádný otec sice neopustí své dítě, ale stejně není v jeho moci ho zachránit, pokud tuto záchranu nechce i samo dítě.
A proto víme, že: "zajíci se počítají až po honě" a uzávěrka z lidského života se dělá až po smrti. O vítězství se totiž dá skutečně vážně mluvit až tehdy, když proběhneš cílem.
Tvrdit o sobě, že jsi už zvítězil - a to v době, kdy ještě běžíš závod, je jen pošetilostí.
Už skutečně nevím, jak ti to ještě napsat, abys to konečně pochopil, že v životě spoléháš na iluzi!
Staňa.
|
]
Re: Úprava Krista dle choutek vlastních. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 07. duben 2020 @ 14:23:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | Už skutečně nevím, jak ti to ještě napsat, abys to konečně pochopil, že v životě spoléháš na iluzi!
Stando, klidně takhle. Když takto dáváš otevřeně najevo, že Bůh je pro "iluze", otevřeně ukazuješ váš stav a to je dobře.
Je dobře, že jsi upřímný a jasně popisuješ, co žijete, jaké máte postoje.
Tvrdit o sobě, že jsi už zvítězil - a to v době, kdy ještě běžíš závod, je jen pošetilostí.
Tak to netvrď a nebuď pošetilý, to je přeci jednoduché.
Jenom jsme si vědomi skutečnosti, že žádný pořádný otec sice neopustí své dítě, ale stejně není v jeho moci ho zachránit, pokud tuto záchranu nechce i samo dítě.
Váš stav chápu, popisuješ ho tu znovu a znovu, pořád dokola. Dobře, že ukazuješ, v čem máte problém.
To je ale vaše rozhodnutí, co chcete a co nechcete, ne? Máš přeci svobodu chtít záchranu. Nebo snad ne?
Nebo máš jen "svobodu" hřešit a svobodu se rozhodnout chtít záchranu nemáš?
Ovšem my jsme do svého života Ježíše přijali! Takže v tomto se mýlíš.
V čem konkrétně se mýlím?
Jak se vám stalo, že jste přijali "Ježíše" a nepřijali jste s ním spásu?
Pokud jste Ježíše přijali, pak je škoda, že nenapíšeš něco o tom, jak jsi Ježíše přijal, svědectví o tom, kdy a jak se to stalo, že jsi přijal Ježíše. To tvé přijetí je to "jakési pochybné lidské 'odevzdání se Bohu' v minulosti", o kterém jsi psal?
Tak to srovnej se svými vlastními dalšími slovy:
Stando, copak já - ale ty si porovnej tvoje výmysly podle vaší situace, projekce tvého stavu do druhých s tím, co druzí skutečně žijí, v co doufají, co žijí a zakusili, komu a co věří. když se křesťanů zeptáš, rádi ti napíší, kdy a jak jsme obdrželi spasení - určitě to nebylo tvými nápady vzniklými ve vašem náboženství.
Může-li tedy. Máš-li na to svobodu. Nemáš-li jen tvou "svobodu" hřešit.
Toník |
]
Re: Úprava Krista dle choutek vlastních. (Skóre: 1)
Vložil: oko v Čtvrtek, 09. duben 2020 @ 08:06:24 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | | ..." Mimochodem, Stando: Otec má bez problémů schopnost zachránit svoje děti, i když dítě nechce a taky to normální otcové dělají. Natožpak nebeský Otec. "...
Jistěže nebeský Otec dokáže mnoho, vždyť zná lidské srdce, lidské nitro!
Ani nebeský Otec však nepřinutí násilím člověka milovat. A bez vztahu lásky není záchrany.
..." rádi ti napíší, kdy a jak jsme obdrželi spasení ...."...
Zase jen popis toho vašeho virtuálního světa. Z pohledu konečné záchrany člověka je docela nepodstatné, co jsi prý už obdržel a co ještě nikoli.
My křesťané jsme lidé Bohem vyvolení. Vyvolení k tomu, abychom svými životy svědčili - hlásali Krista. Z pestré palety různých náboženství jsme byli právě my vyvoleni (nikoli vlastní zásluhou) - vyvoleni a obdarováni. Stali se křesťany. Kdo však více dostal, od toho bude také více požadováno! Ve výsledku na tom tedy nejsme o mnoho lépe, než třeba ateisté bez daru víry. Naše pomyslná "laťka" (co od nás Bůh očekává) je totiž nastavena o pořádný kus výše!
Hovoříš - li o spasení (záchraně) - pokud tedy použiješ toto slovo, třeba vždycky upřesnit, jakou podobu záchrany máš zrovna na mysli. Jinak je to příliš obecné slovo na to, aby si to nešlo vyložit mnohovýznamově.
A ty s oblibou toto nerozlišuješ.
Je totiž rozdíl mezi záchranou někdy v jednom okamžiku kdysi v minulosti, je rozdíl mezi záchranou v tomto okamžiku a úplně cosi jiného je pak záchrana pro život věčný v okamžiku smrti lidského těla.
To první totiž ještě nijak nepodmiňuje to druhé, nebo dokonce to třetí. Tobě to splývá! Jsi klidný - už jsi prý totiž "obdržel spasení"!
Ale které spasení? I to budoucí? Pro věčnost?
Určitě? |
]
Re: Úprava Krista dle choutek vlastních. (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 09. duben 2020 @ 18:29:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) )http://www.cizinec.com/ | | Stando, tolik slov, aby ses vyhnul pár jednoduchým otázkám k tématu... Odpovíš na ně někdy?
Ani nebeský Otec však nepřinutí násilím člověka milovat. A bez vztahu lásky není záchrany.
A to je tedy odpověď na otázku, co jsem ti k tématu dával? To je tvůj stav, tvůj problém? To ti brání spasení?
Zase jen popis toho vašeho virtuálního světa.
Když křesťané píší o daru spasení, tak je to pro tebe jen "virtuální svět"?
Hovoříš - li o spasení (záchraně) - pokud tedy použiješ toto slovo, třeba vždycky upřesnit, jakou podobu záchrany máš zrovna na mysli. Jinak je to příliš obecné slovo na to, aby si to nešlo vyložit mnohovýznamově.
To je jednoduché, Stando.
Pokud křesťané mluví či píší o spasení, můžeš si být téměř jistý, že mluví o spasení v Ježíši Kristu, o spasení k věčnému životu a nemyslí nic jiného. Mohlo by se nějakou náhodou výjimečně stát, že by psali o nějakém spasení jiném, že by tím slovem označovali nějaký příbuzný pojem, ale pravděpodobnost je jen velmi nízká (ani mne nenapadá příklad takového použití slova "spasení").
Pokud tedy píšeme o spasení, píšeme vždy o spasení Pánem Ježíšem k věčném životu. Není potřeba to nijak upřesňovat.
Myslím, že i v ŘKC se slovem "spasení" označuje totéž, tedy spasení k věčnému životu?
Nebo už se to v ŘKC změnilo a používáte slovo "spasení" také na něco jiného, než "spasení k věčnému životu"? Pokud ano, tak na co konkrétně to slovo "spasení" používáte? Mohl bys uvést příklad?
Pokud ne, tak co zase znamená tenhle tvůj taneček s pojmy?
Jsi klidný - už jsi prý totiž "obdržel spasení"! Ale které spasení? I to budoucí? Pro věčnost?
Určitě jsem klidný. A spasení jsme neobdrželi prý. I když - pro tebe je to teprve "prý", podle toho, co žiješ. Pro mne už to není "prý".
Obdržel jsem jedno spasení, k věčnému životu. To spasení je Ježíš Kristus. Nevím o tom, že by bylo nějaké jiné spasení, než Ježíš. On je ta spása, kterou jsme obdrželi, kterou jsme dostali.
Tvoje nápady o prý spasování nějakým pochybným odevzdáním se bohu tedy nesouvisí a tím, co žijeme - ale chápu, o čem píšeš, když jsi v ŘKC, tam jsem všelijaké pochybné odevzdávání se bohu (obvykle skrze různé podivné kreatury, co se tváří jako andělé světla) zažil. Spasení v tom nebylo. Stejně jako nebylo v té oplatce.
My křesťané jsme lidé Bohem vyvolení. Vyvolení k tomu, abychom svými životy svědčili - hlásali Krista.
Stando, pak je jednoduchá otázka: Pokud jsi k tomu vyvolen, proč to neděláš? Třeba tady v diskuzi?
Proč místo toho oponuješ, pokud znovu a znovu svědčíme o našem společném spasení?
Toník |
]
]
|
|
