Ale kdepak černé ovce, naopak...
Jenže je fakt, že někdo ten "první a nejhorší mezi liberály" být musí a to se opravdu ne každému tady líbí:)

nevidim duvod proc by se takova adopce mela zakazovat

sorry, individuální zájmy jsou individuální i tehdy, je-li těch individuí více. Nejde o žádný zájem menšin. Homosexuálové nejsou žádná "minorita". Ledaže bychom i my křesťané byli "minorita".

Tvůj příspěvek maně ukazuje, oč mi jde: vůbec to není věc odborníků, prostě proto, že samo manželství není věcí odborníků právníků nebo sexuologů, ale prostě dvou lidí: muže a ženy. Nebo se snad před svatbou skládají zkoušky? Náhodou mám maturitu z pedagogiky a psychologie: jsem tedy povolanější zplodit dítě než můj syn, který je truhlář?

Nepleťte tedy do toho odborníky, nejde-li o technické otázky. Jde o otázku, zda manželství tvoří výhradně muž + žena, a dále zda toto manželství má požívat výlučné právní ochrany.
Je to tedy otázka politická, a sice s etickým kontextem.

Třeba si parlament odhlasuje, že manželství už z hlediska práva neexistuje a žijí-li tedy spolu dva (i tři a více) lidé, jedno kdo jedno s kým, nikomu do toho nic není - mimochodem, tyto podmínky reálně existují např. na havířovských sídlištích.
Pak zavolejte odborníky, ať specifikují, do jakých podmínek dítě do výchovy svěří a do jakých nikoli, a jistě nebude otázka pohlaví rozhodující.

Já jsem ale přesvědčen, že pokud k této situaci dojde - myslím zahnání statutu manželství a rodiny do soukromí - pak bude na nás, abychom manželství jako instituci udrželi v církvi.

Olin

Křesťanská tradice a nenalezení opory v Písmu jsou celkem stěžejními  fundamenty pro postoj, že Církev nemůže žehnat homosexuálním vztahům, vždyť Boží požehnání se vztahuje na svazek muže a ženy.  Nemůže souhlasit, aby homosexuální páry vychovávaly děti. A je nemyslitelné povolat do své služby osoby s homosexuální orientací.

Navíc mnohé církve (katolické i nekatolické) jsou si vědomy, jakou krizi prochází instituce manželství, a tak se již na mnoha místech v církvích soustředí na vnitřní práci s manželskými dvojicemi.  V době totální devalvace slova a rozvolnění tradičních hodnot je dobře fungující rodina - fungující manželství, dobře vedeny děti, tou nejlepším evangelizaci.

Registrované partnerství nelze brát jako normu pro model rodiny. Homosexualita je  podle odborníků určitý handicap (buď porucha vrozená nebo získaná projevující se homosexuálním chováním), není to norma. To znamená, že vztah registrovaných partnerů je vztahem handicapovaným, to je vztahem, který nelze brát jako normu - standard pro rodinný model, tak jak to splňuje standard manželství, to je vztah muže a ženy, založený na lásce a věrnosti, vztah zcela výlučný, už například tím, že může z něho vzejít nový život, vztah celoživotní. Tzn. norma, jakou je třeba, aby stát, ale i církev všemi způsoby podporovala. A né uvádět jako normu rodinného modelu vztah, který je  handicapovaný, to je zcela nefunkční jako rodinný model, protože nemůže zajistit základní potřeby nutné pro zdravý psychický vývoj dítěte (např. svým příkladem vede dítě k homosexuálnímu chování, to je chování, o kterém odborníci říkají, že je nepřirozené)

rive

Hovořila jsem o tom, že nevyrostla ještě generace dětí, vychovávána lesbickými a homosexuálními páry. A to je pravda. To znamená, že pojem generace neznamená  tu a tam, jak se domníváš ty. Generace je obsáhlá skupina, ne jednotlivci, a znamená až do věku založení rodiny a následné vychování dětí. Takže 3O letého jedince tu a tam, jsem rozhodně neměla na mysli, to jsi vedle, to se nedají dělat téměř závěry.   Vždyť v kolika zemích je již oficiálně povolena adopce homosexuálním párům?  Aby se dalo hovořit o jedné generaci.

Myslíš, že v mém připadě jde o hysterii? Fakta jsem uvedla, takže podezřívat mě z neuvažování, je také od věci. Ubližovat bližním, dopouštět se diskriminace, je doopravdy v tvém případě mnohdy prázdný pojem: příklad strýc a neteř se milují,rovný vztah,a náš stát je diskriminuje, ubližuje jim, nemají žádné práva na společnou budoucnost, nemají právo na lásku.

Vyjadřuji svůj postoj k otázce adopce dětí homosexuálním párům, a to pod článkem o diskriminaci homosexuálů. V době, kdy v národě probíhá diskuze na toto téma a určitě je žádoucí k tomuto problému zaujmout  jasné stanovisko. Moc dobře víš, že tenhle postoj, který tady prezentuji není až tak menšinový, a má své opodstatnění u mnoha sociologů, psychologů, většiny křesťanských teologů, mnoha politiků.  Takže nakonec doufám,že ani v naší zemi nebude taková abnormalita podporována státem, zvítězí zdravý rozum, zákon nebude schválen.

Pohoršuješ nad tragédii děti vyrůstající v rodinách s určitou patologií, nad agresí, alkoholismem, promiskuitou u heterosexuálních dvojic (nevím už však, proč se nepohoršuješ nad agresí, alkoholismem, narkomanií, promiskuitou u homosexuálů). Když je řeč o diskriminaci menšin, tak já si myslím, že další obrovskou tragédii, patologií by bylo, kdyby byly vědomě (tj. rozhodnutím orgánů) svěřovány do výchovy děti registrovaným lesbám či gayům. (Rozhodnutím orgánů, které by měly chránit lidská práva dětí.)

Já tvrdím, že děti nejsou jokšírové!! Řekni, kdo „vědomě – zákonně“rozhodne, že právě tohle dítě nemá právo na normální rodinu, a že bude přiděleno rodině s abnormálním chováním – homosexuálním chováním, kdo dopředu odepíše toto dítě, že se jednou také bude chovat nenormálně, protože se s normálním chováním (nehomosexuálním) ve své rodině nesetká. Proč považuješ abnormální homosexuální chování za normu lidského chování a jednání?  Proč homosexuální páry jsou tak vyzdvihovány, jako vzor výchovy, proč to vzorování se v homosexuálním chování, a svěřování dětí tomuto vzoru chování. (Pojem homosexuální chování není o chování v ložnici, ale je to celý vzorec abnormálního tj. odlišného druhu chování a jednání)

Ještě chci zpochybnit tvůj „údajně křesťanský“ souhlas s homosexuálním tělesným soužitím, kdy legitimním důvodem pro toto tělesné soužití dvou homosexuálů je vzájemná láska. A přitom vzájemnou lásku mezi příbuznými silně diskriminuješ - oklešťuješ pravidly (lehce zpochybnitelnými v době moderní medicíny - možnosti totální antikoncepce), a přitom je zajímavé, že při svém oklešťování třeba velkoryse přehlížíš anatomické od počátku věků Bohem dané anatomické neuzpůsobení pro tělesný vztah dvou homosexuálů. Tak jak je to tedy s legitimnosti lásky, kdy oklešťující- "diskriminující" pravidla, a kdy už ne??

 rive