Aby využívalo váš potenciál. 

  Jsou to mnohé rady obecně známé, dají se zjistit při troše zájmu o ta témata. Nebo ze zkušenosti starších.

  Poslouchal jste ty rady?

  Posloucháte je dnes? Pokud ne, proč?

  Hezký den

  Cizinec

  

Ale aspoň ten sport byl. Po stránce pohybu jsem se vyřádil. Příroda. 

Jen po té intelektové stránce jsem byl mezi primitivy. A školy taky nic moc. Vlastně pro mě začalo všecko normální až na vysoké škole, kde jsem poprvé se dostal mezi sobě rovné...

Proto si představuji, kdyby šlo cestovat v čase, nebo si poslat vzkaz do minulosti, což je námětem mnoha filmů, tak bych si poslal vzkaz s těmito body. A určitě bych je poslechl. Ale na všechny jsem si přišel sám a neřekl mi je absolutně nikdo nikdy. 

Pokud tobě jo, tak to jsi měl obrovské štěstí, že ses narodil do osvíceného prostředí. Neumíš si představit, co to je narodit se mezi vypatlané a neinformované. 

Ano. 

No to tedy nejsou obecně známé. Aspoň ne v mé obci nebo ne v mém regionu. A zkušenosti starších byly snad ještě menší než moje. To je opravdu specifická situace. Já jsem se narodil jakoby do jiného století. To asi pro Pražáka nebo někoho ze středních Čech je nepochopitelné a nevysvětlitelné. 

Nikdo mi je nedal. Otec vypatlaný, matka vypatlaná, či spíše byli sami dětmi. Měli dětský mozek. Nezralí. A to tak mají dodnes. Oni žijí jen v tom místě, ani nikdy necestovali na rozdíl ode mě. Znají jen svoji vesnici a nejbližší město. To samé prarodiče, strýcové, tety apod. 

No, važte si toho, pokud jste se narodili do aspoň trochu osvícenějšího a vzdělanějšího prostředí. Fakt si toho važte. Páč jste díky tomu měli mnohem výhodnější startovací čáru a mnohem lepší život. 

  Díky za odpovědi. Rozumím, četl jsem co jste psal už v minulosti, díkyz a podrobnější popis.

  A k tomu římskokatolická pobožnost - ta samotná pobožnost je totální úlet, o tom se tu bavíme, ale nese s sebou morální normy, pravidla, která jsou z velké části dobrá. 

  A já jsem spíše poslušný - ještě teď jsem si dělal na škole test a vyšlo mi hodně přes 50% "poslušné dítě". A to nemám daleko do důchodu. 

  Takže jsem poslouchal jak ty rodiče, tak prarodiče. A to se ukázalo dobře. 

  Až na nějaké detaily, samozřejmě - rodiče jsou hodně konzervativní, což není úplně dobře, když člověk potřebuje udělat něco nového, co ještě nebylo. Takže určitě byly věci, ve kterých bylo potřeba se chovat jinak - odvaha, rozhodnost, vydržet nejistotu, ... 

  Mám podobnou zkušenost se vzděláním - v rodině měli VŠ jenom kněží a občas nějaký doktor. Jen to nebylo inteligencí. Ti lidi byli inteligentní, jen neměli příležitosti, za komančů pak nesměli. Určitě byli informovaní - v rámci možností. Poslouchali rádio, hodně, hodně četli. Můj táta četl ještě nedávno. DOst tlusté knížky - tak tlustou knížku jsem v životě nepřečetl.

  Prostředí na té vesnici je taky podobné - lidi tam mají většinou učňáky, občas nějaký gympl, průmyslovka. Opět to ale není dané inteligencí - kdyby ti lidi byli ve městě, určitě by zvládli studovat filosofickou fakultu nebo gender studies.

  Asi nebylo tak izolované - přeci jen střední Čechy, do Prahy kousek.

  Určitě si vážím toho všeho, fakt. O to více mám soucit s lidmi, co neměli to štěstí, uvědomuju si, že co popisujete vy nebo František je o poznání horší situace a vyžadovala o kus víc úsilí se z toho dostat. 

  Psal jsem tu, že jsem byl dost s lidmi z ghetta tady ve městě - to je podobné. Mám kamaráda, ten říkal, že ho maminka naučila otčenáš a krást. Víc si nepomatuje, pak byl v děcáku. Další je ze dvanácti dětí, s pár tatinky. ... A viděl jsem takových osudů bezpočet, hodně, hodně. 

  Proto zase píšu víc o možnosti vystoupit z takové situace, mít šanci se dostat ven. 

  Cizinec

Leda lhaním, žalováním a vymýšlením si. 

Když jsem si pořídil klávesy, tak se mi vysmíval. Vysmíval se mému hraní, přitom on uměl jen pár akordů na kytaru. Záviděl mi. Záviděl mi tak moc, že mi nepřišel ani na promoci. Páč by neunesl, že má jen výuční list. 

No jo no. Ale já tím nežiju. Jako že bych se teď trápil tím, co se stalo před sto lety, to fakt ne. To píšu jen, že se tu o tom bavíme a přišla na to řeč. 

Od  biologické rodiny jsem fakt neměl žádnou podporu, oporu. Jsou to primitivové. To samé vesnice a celý region. 

Proto není divu, že jsem se brzy osamostatnil. Taky není divu, že jsem si studoval VŠ při zaměstnání za své peníze. Logicky jsem nechtěl poslouchat žádné cance od nich. A to bylo super. Měl jsem svoji garsonku, svoji práci, svoje studium na VŠ za své. Nikdo mi nic nemohl říkat. Bydleli 26 km daleko. A v práci to bylo fajn. Tam jsem zažíval satisfakci. 

Dá se říct, že to byla změna o 180°. Z někoho, koho ponižovali, jsem se stal někým, koho si považovali. Proto jsem taky přilnul k lidem v mé práci. Z kolegů a kolegyň se stali kamarádi a pořádali jsme akce, žili jsme jako kolektiv. Bylo to zvláštní, bylo to jako druhá rodina. 

V církvi ne. V těch letničních církvích to bylo postaveno na lži, na komediantství. Oni si hráli na něco. Předstírali a nebyli tam za sebe. Nebyli upřímní. K tomu ta jejich ideologie. Divím se, že jsem tam chodil. Byl jsem cáklý. 

No a pak jsem v 25 letech začal jezdit na seznamovací schůzky a do podniků. Taky samé hezké vzpomínky. Pěkná hudba, ty diskotéky byly i sportem. A velmi milí lidé. I když vy (jako věřící) žijete v pověře, že to jsou zrůdy. To byl taky můj další domov, jsem zažil podporu, oporu. 

Jo, já jsem si našel mezi kolegy učiteli, učitelkami, mezi gayi přátele, co byli moudří a ti mi vlastně částečně nahradili to, co jsem od rodiny nedostal. 

Ale aby nedošlo k omylu, moje disharmonie, nesoulad s rodinou není kvůli odlišné orientaci, ale kvůli odlišnému intelektu a vzdělání. Protože i kdybych byl 100% hetero, tak by to bylo stejné. Otec i matka by byli stejně tak bez vzdělání  (matka dokonce jen se ZŠ). Kdybych byl 100% hetero, stejně bychom si nerozuměli, páč oni jsou pobožní a já už 8 let nikoli. A ta orientace nemá na nic  vliv, ani se o tom nebavíme. Ostatně žiju bez jakéhokoliv vztahu a bez známostí. Zavřel jsem před třemi lety krám. 

Podobně jako Daniela Drtinová 

To, co rozhoduje, je vzdělání, IQ. Moje rodina je hloupá a bez vzdělání.  Plus když nikdy nikam necestovali, ale žili jen v té zaostalé vesnici, nemají školy, nemají žádné životné zkušenosti jako já, tak těžko by mi mohli něco dát. Pro mě je utrpení s nimi mluvit. To říkám na rovinu. Jsou pobožní, hloupí, zaostalí, konzervativní. 

A proto si taky cením, když občas narazím na někoho, kdo je zajímavý a má nějaké hlubší myšlení. Klidně i na netu lidi. 

Jo a v jedné věci je situace s mojí rodinou komická, paradoxní. O bisexuálech, homosexuálech často čtu, že to jsou odpad lidi, zmetci, kteří se přírodě nepovedli, postižení, mrzáci apod. Prostě samé negativní přívlastky. 

Tak v tom případě je srandovní, že příroda to udělala tak, že mně dala IQ o 20b vyšší než zbytku rodiny, i nejlepší ksicht, brácha už je o něco méně atraktivní. To je sranda, ne? Kdybych byl takový zmetek, odpad, co se přírodě nepovedl, tedy měl tak špatné geny nebo tak něco, proč jsem z rodiny nejchytřejší, nejtalentovanější na muziku, nejvíce manuálně zručný, nepohlednější a jako jediný jsem dosáhl Mgr. vzdělání a ostatní jsou bud ZŠ nebo max SŠ? 

A to mi přiznala i moje matka. Moje matka mi řekla, že cítí, že na mě nikdo z rodiny nemá. Proto se taky se mnou nikdo neodvažuje hádat. Vědí, že mám lepší argumenty. 

A to samé vlastně bylo i na granosalis. Pamatuješ, jak tu do mě kdysi šili a jak mě zkoušeli snižovat? No a kde to je dneska? Už to zmizelo. Zkoušel to opakovaně proti mně i LD a taky odkráčel s nepořízenou. 

Ale aby to nevypadalo, že tu hlásám opak, tedy že homo či bi orientace se spojuje se super schopnostmi, tak to není. Nehlásám tu žádnou opačnou ideologii. Jen si myslím, že změna objektu zájmu se nespojuje s žádnou nedostatečností. Je to prostě inertní, irelevantní vůči celkové kvalitě člověka. 

  Jen osobní poznámka - nežiju v pověrách, že to jsou zrůdy. 

  A myslím, že u lidí je důležitější charakter, než orientace. A že lidi reagují víc na charakter a jeho projevy, než na ostatní věci, jako je právě orientace, inteligence, zájmy, koníčky,  zkušenosti, ...

  Inteligence, vzdělání jsou důležité, ale až někde jako dvojka, trojka. Znám dost lidí bez nějaké extra inteligence a s učnáky, co jsou rozumní, žijí dobře a dá se s nimi bavit i o něčem jiném, než o fotbale.