poslal Frantisek100
Milí bratři a sestry, přemýšlím o tom, jak se pozná, že
nějaký prorok je pravý prorok. Když vezmu osudy biblických proroků, většinou
je čekal krutý život a smrt. Dokonce ani apoštolové neměli ze své činnosti
žádný profit a zemřeli časti mučednickou smrtí. Nejsou tohle znaky pravého
proroka??? Nejsou tohle znaky skutečných svatých mužů či žen ?
Přemýšlel jsem nad životem jednoho
z posledních proroků před Ježíše a současníkem Ježíše, nad Janem
Křitelem.
Narodil se již starším rodičům a v dospělosti
odchází na poušť. Pryč od lidí, od civilizace. Tam se s ním něco děje.
Tam se připravuje na svůj Boží úkol. Ačkoliv asi vypadá dost odpudivě ve svém
oblečení, přesto lidi přitahuje. Je to moc jeho slova. Lidé dokonce za ním
jdou na poušť. Přicházejí i z daleka. Čím je tak přitahuje? Vždyť jim
nelichotí, ba naopak. Ukazuje na jejich hříchy, oznamuje, že přijde Boží soud.
To je zvláštní, že tehdy lidé na tohle to obvinění slyší. Že si uvědomují
svoji hříšnost. To, že něco s nimi není v pořádku. A mají možná
strach ze soudu Božího. Co může pomoci zachránit se před Božím
soudem?
Pokání.
A tak křest vodou je projevem veřejného pokání. Chci
se pokřtít, protože jsem hříšník. Už malé dítě má tuhle zvláštní
vlastnost. Když něco provede a vidí, že něco udělalo špatné, tak se mu uleví,
když se mamince přizná. Tak je to i s námi. Přiznat se Bohu, že
jsem hříšník, v tom je úleva. Počátek záchrany, kterou za nás
vykonal a dokonal Pán Ježíš.
A tak Jan Křtitel vlastně připravuje cestu pro přijetí
Pána Ježíše. Jakou? No přece pokání. Pokud nevyznám svoje hříchy před Bohem,
nikdy Ježíše nepochopím a nepřijmu.
Jan Křtitel se jednoho dne setkává i s Pánem
Ježíšem. Zajímavé, že ho poznává. Tehdy ještě Ježíš nebyl známý. Je přece bez
hříchu a proč by měl být pokřtěn? Já bych měl být pokřtěn od tebe a ty jdeš ke
mně? Jen to prosím udělej. Musíme splnit Boží vůli. Když Ježíš
vystoupil z vody, Jan Křtitel byl svědkem, jak se na něho z nebe snáší
Duch Svatý v podobě holubice a hlas z nebe pravil, že toto je
můj milovaný Syn, moje radost.
O Pánu Ježíši ještě před touto událostí Jan Křtitel
pravil: „Já křtím vodou ty, kteří cítí svá provinění jako břemeno a vyznávají
je. Avšak po mně přijde někdo daleko mocnější než já, nejsem hodem ani
toho, abych mu vyčistil obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
….“
Po této události je na to brzy Jan Křtitel zatčen a
vsazen do vězení. Jeho kritika se nelíbila mocným. Jan je vězení určitě
v těžkých životních podmínkách. Ví asi jen málo o Pánu Ježíši a jeho
činech Přemýšlí, bilancuje a padá na něj i tíseň a pochybování. Proč nejsem
s Mesiášem? Proč nejsem u toho, jak působí? Kdo teď křtí? Nekřtí Pán
Ježíš? A pak se mu podaří nějakým způsobem díky svým žákům poslat Pánu Ježíši
vzkaz.
„Jsi opravdu ten zaslíbený Mesiáš, nebo máme čekat
jiného? Jan tedy má pochybnosti. Jakou asi čeká odpověď?
„Vraťte se k Janovi a povězte mu o tom, co jste
viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou uzdravováni, hluší
slyší, mrtví vstávají k životu a ti, kteří u lidí nic neznamenají, jsou
ujišťováni, že Bůh s nimi počítá. Šťastný je ten, kdo mne přijímá bez
výhrad“
Jan Křtitel dostává svědectví o působení Pána Ježíše a
jeho moci a to mu musí stačit. Ježíš mu neslibuje žádnou pomoc a ani ho
neutěšuje. Ví, že to Jan Křtitel nemá ve vězení jednoduché. Nestane se zázrak
jako v případě Jóba, ale ten přece nebyl prorok. Proroci mívají těžší
osud.
Je mi Jana Křtitele strašně líto. To, co dostal od svých
žáků jako zprávu od Pána Ježíše, bylo potvrzením toho, že jeho činnost proroka
měla smysl. Nyní se vše naplnilo a on už nemá žádný úkol. Čeká na smrt, aby
byl pak vzkříšen.
V Matoušovi je psáno:“ Opravdu mezi všemi lidmi,
kteří se kdy narodili,není nikdo, kdo by převyšoval svým posláním Jana
Křtitele, a přece i nejskromnější z mých následovníků se dostal dá, než
on .“
Věřím, že pravý prorok nemá nikdy ze své činnosti žádný
materiální ani mocenský profit.