Kniha Křesťanský humanismus Evropy proti blouznivcům

K?es?anský humanismus Evropy proti blouznivc?m Jméno rakouského kulturního historika Friedricha Heera by nemuselo být pam?tnickým ?tená??m nakladatelství Vyšehrad neznámo. Roku 1969 zde vyšla kniha jeho výte?ných esej? o mrtvých a živých formách k?es?anství Bohatší život, rok poté v Úst?edním církevním nakladatelství p?eklad úvah V??nost za?íná dnes. ?tená? mén? pam?tnický nebo mén? pou?ený se o tom z vydání Evropských duchovních d?jin ve Vyšehradu bohužel nic nedozví, jakož ani žádné údaje o Heerov? bioa bibliografii. Je to škoda, nebo? by se tím o n?co usnadnil p?ístup k Heerov? sedmisetstránkové meditaci o vnit?ní dynamice evropanství, k meditaci bohat? vypln?né letmými a více již nerozvád?nými narážkami na n?kdy nep?íliš známá jména a fakta - jako motivace otevírat ?ast?ji encyklopedii nebo vyhledáva? a zadávat smysluplné dotazy je ovšem Heerova kniha velmi "didaktická". ?eský nakladatel tedy neposkytl ?tená?i údaje o autorovi, autor sám zase vysv?tlení svých názorových a metodologických východisek. To lze pojmout i pozitivn? - jako výzvu ?tená?i, aby se za autorem vrhl do proudu d?jin evropského myšlení a teprve b?hem jeho zdolávání za?ínal chápat, jak vlastn? velmi jednoduchý je základní princip Heerovy interpretace. Evropské d?jiny jsou mu d?jinami "Západu", tedy racionality, humanismu, umírn?nosti, zodpov?dného nakládání s tímto sv?tem, a tudíž PRAVÉHO a KATOLICKÉHO k?es?anství, které se potýká s "Východem", rozum?j s bezb?ehým a beztvarým, a tudíž životu a sv?tu nebezpe?ným blouzn?ním, jež je na Západ? p?ítomno v myšlení sektá?? všeho druhu, ale také v idejích mystik? a myslitel?, z náboženského sektá?ství p?ímo ?i nep?ímo vycházejících. Heer je St?edoevropan, a ne náhodou vidí hlavní bitevní pole "Západu" s "Východem" (?i s "podzemím") práv? v prostoru st?etávání kultur na Rýn?, Dunaji a Labi. Nejvýše ct?ným hrdinou Západu je mu st?ízlivý k?es?anský humanista Erasmus Rotterdamský; nejho??ejší vý?itky jsou metány na hlavy n?meckých idealist? a romantik? od Herdera k Hegelovi a Novalisovi. P?íkrost pohledu na romanticko-idealistickou linii n?meckého ducha i šokující jednozna?nost, s níž Heer vidí její pokra?ování v "blouzn?ní" Hitlerov? a Rosenbergov?, lze vid?t i v aktuáln? ?asové souvislosti: p?edmluva ke knize je datována rokem 1953. "Jednoduchost" základ? Heerovy hermeneutiky není mín?na jako výtka. "Jednoduché" je ve své podstat? i myšlení on?ch filozof? d?jin, do jejichž spole?nosti Heer (a? by se sousedství s n?kterými jmény velmi bránil!) pat?í - Burckhardtovo, Spenglerovo, Huyzingovo, Danilevského ?i Toynbeeovo. Jinak než volbou a sledováním jednoduché, le? z?etelné Ariadniny niti nelze uvnit? nekone?né rozmanitosti fakt? žádnou "filozofii d?jin" ?i "d?jiny ducha" budovat. Jako všichni jmenovaní, i Heer se více ?i mén? úsp?šn? potýká s rizikem, že se mu na mnoha místech "poda?í" význam konkrétních postav a proud? ve jménu své úst?ední ideje p?ekroutit ?i polámat. ?tená?, který je d?v?rn?ji obeznámen alespo? s n?kterou z d?jinných epoch, o nichž Heer píše, snadno rozpozná, která díla kterých auto r? Heer sám studoval a o kterých si pouze cosi p?e?etl. Mluvit nap?íklad o církevním otci a filologovi Jeronýmovi jako o "okouzlující povaze" m?že jen ten, kdo nem?l nikdy v rukou ani stránku z text? sve?epého starce, rozest?ikujícího po pozdn? antickém St?edomo?í nenávist k t?lesnosti, k rodin? a k tém?? všem literárním konkurent?m. Lícem téhož "rizika pta?í perspektivy" je fakt, že jako všichni, i Friedrich Heer se nakonec ukáže inspirativn?jší v jednotlivých p?ekvapivých interpretacích, které mu jeho perspektiva umož?uje, než v celkovém rozvrhu. Nap?íklad v?azení zakladatele d?jin um?ní i moderní grekofilie J. J. Winckelmanna, b?žn? pokládaného za arciklasicistu, mezi "blouznivce", kte?í sice zm?nili p?edm?t svého blouzn?ní (místo k?es?anského božského ducha božské ?ecké tvary), nikoli však metodu, lze ozna?it za geniální. Geniální bohužel není p?eklad Martina Žemly, který obsahuje jak stylistické lapsy (ob?asné vybo?ení z vazby), tak v?cné omyly. K Žemlov? chvále zato pat?í, že se v Poznámce p?ekladatelov? k t?žkému zápasu s Heerovým slohem ?estn? p?iznává. MARTIN C. PUTNA, autor je literární historik

Přidáno: July 25th 2002
Recenzent: MARTIN C. PUTNA
Skóre:
Klinkutí: 3720
Language: czech