Grano Salis - Co říkají protestanti na smlouvu s Vatikánem?

Smlouva s Vatikánem ovlivní školy, sňatky i státní rozpočet

PRAHA - Česko se zavazuje k tomu, že cokoli bude chtít měnit v otázkách katolické církve, dohodne se nejdřív s Vatikánem. Podepsaná dohoda vyvolala kritiku.

MIA(134), SEKCE: hp(1), POZICE: sp_middle(5), TYPBANNERU: PRčlánek(7). --> "); /**///-->

Katolíci se mohou radovat. Vatikán s Českem včera podepsaly smlouvu, která upravuje vztahy mezi českým státem a římskokatolickou i řeckokatolickou církví. Dokument zaručuje katolické církvi svobodně vykonávat své apoštolské poslání, volit, jmenovat a odvolávat své duchovní. Dohoda se zmiňuje o tom, že Česko umožní výuku katolického náboženství ve školách. Církevní školy se mají stát součástí vzdělávací soustavy. Církev a stát budou spolupracovat v kulturním dědictví, humanitární pomoci, ve zdravotnictví, vězeňství či armádě. Text ale neřeší otázku majetkového vyrovnání s církví. Smlouva má i sporné body. Jedním z nich je dohoda, že bude-li chtít Česká republika měnit nějaká zákonná pravidla týkající se církve, musí se na tom nejprve dohodnout s Vatikánem. Šéf katedry ústavního práva právnické fakulty Univerzity Karlovy Václav Pavlíček si myslí, že bude to mít hluboký dopad na státní rozpočet. „Dnes máme mnohem více biskupů, než jsme měli na tomto území za Rakouska nebo za první republiky. Stát se zavazuje v této smlouvě nejen že je bude platit, ale oni sami vlastně budou rozhodovat, jak velké nároky na státní rozpočet budou mít,“ upozornil. Stát nebude moci ovlivnit, které organizace a kolik si jich bude církev zřizovat. V řadě oblastí se povyšují církevní instituce nad instituce státní, dodal expert. Spory se vedly i kolem vztahu církevního a občanského sňatku. Podle platné úpravy, zavedené po roce 1989, jsou oba rovnocenné. Snoubencům stačí pro právoplatné uzavření sňatku pouze obřad v kostele. Připravovaná novela občanského zákoníku ale počítala s tím, že církevní svatba by měla být jen doplňkem sňatku na radnici - podobně jako je tomu například v Belgii, Francii nebo Rakousku. Na základě smlouvy zůstane v této oblasti vše při starém. Nedávná novela české ústavy nadřazuje mezistátní smlouvy domácím zákonům. Václav Pavlíček z toho usuzuje, že dohoda s Vatikánem dává římskokatolické církvi privilegované postavení proti všem ostatním církvím. Ministr Zahraničí Cyril Svoboda, který smlouvu podepsal, však tento názor odmítl. Prohlásil, že smlouva zakládá řadu práv a nároků také pro ostatní církve a náboženské společnosti registrované v Česku. „Smlouvy Svatého stolce s jednotlivými státy nejsou už od šedesátých let minulého století vyjádřením vzájemných ústupků jako dříve, ale jsou smlouvami o spolupráci,“ poznamenal k tomu dominikán Jiří Rajmund Tretera, docent pro církevní právo na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Česká republika je jednou z posledních postkomunistických zemí, které písemně neuzavřely vztah státu a katolické církve. Maďarsko podepsalo dohodu s Vatikánem již v červnu 1997, Slovensko pak v listopadu 2000. Polsko ji ratifikovalo na jaře 1997. Pavlíček ale namítá, že ze západoevropských států uzavřely dohodu Vatikánem jenom Itálie, Španělsko, Francie a Rakousko. Dokument podepsaný ve čtvrtek bude ještě schvalovat sněmovna. Pole a lesy nechává dohoda stranou. Církev se dosud nedohodla s českým státem o vrácení majetku, který jí byl po roce 1948 zabaven. Katolická církev po státu žádá vrácení budov lesů a polí, které považuje za své a z jejichž výnosů by mohla financovat svoji činnost. Zástupci církve soudí, že do té doby nemohou být finančně nezávislí na státu. Ve čtvrtek podepsaná smlouva s Vatikánem však proti původním snahám církevní restituce neřeší. Česko a Vatikán se pouze zavazují, že budou usilovat o co nejrychlejší a oboustranně přijatelné vyřešení otázky navracení majetku církvi. Ve smlouvě však není konečný termín, do kterého by se měla tato otázka vyřešit. „Ale snažili jsme se to formulovat tak, aby tam byl závazek, že to nechceme zdržovat, a na druhou stranu, že uznáváme, že to je třeba i technický problém,”řekl první náměstek ministra kultury Zdeněk Novák. Stát zatím jednal s katolickou církví pouze o majetku kultovní povahy, jako jsou fary či kaple, uvedl Novák. Úvahy o navrácení nemovitostí (hlavně lesů a polností) katolické církvi jsou už dlouhá léta provázeny spory. V této souvislosti je v diskusích zmiňována i otázka rozluky církve a státu, a to i v případě financování. Dosud totiž náklady na činnost katolické církve (ale i ostatních registrovaných církví) platí stát - hradí mzdy duchovních i provozní náklady. Existují úvahy, že pokud by katolická církev získala velké části požadovaného majetku, byla by „odříznuta” od státního rozpočtu. Podobný krok by ale v tom případě měl nastat i u menších a majetkem neoplývajících církví, což se nelíbí jejich představitelům. Před dvěma lety proto ministr kultury Pavel Dostál přišel s návrhem, který by restituce spojil s problémem financování církví. Podle jeho představ by vznikl fond, do něhož by byl vložen majetek, který nyní vlastní stát, ale na který si církev činí nárok. Z výnosů fondu by pak měly být financovány různé církve. Ani toto řešení ale nemá jednoznačnou podporu.

	Hledej
	Je a svátek má Rostislav. Vytvoření registrace