Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16651, komentáře < 7 dní: 225, komentářů celkem: 429541, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
 mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 407 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116463962
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých?
Vloženo Středa, 25. březen 2009 @ 10:41:22 CET Vložil: Olda

O Bibli poslal ssns

Zřejmě většina křesťanů na otázku, kdy vstal Kristus z mrtvých, odpoví pohotově:"V neděli". Ještě nedávno bych stejně samozřejmě odpověděl i já, ale pak jsem se v rámci studia velikonočních událostí pokoušel sestavit nějaký chronologický přehled. Začal jsem tedy vyhledávat záchytné časové body. Jako jeden z prvních jsem zvolil neděli jako den vzkříšení, který je z tradice velmi dobře doložen, ale chtěl jsem si tradici potvrdit Písmem. O výsledky bych se s vámi rád podělil. Předem upozorňuji, že mi jde výhradně o otázku, učí-li Písmo, že ke vzkříšení došlo v neděli - nejsem adventista ani jiný "sobotník".

Evangelium podle Matouše, Lukáše a Jana

Mt 28:1 - 6 Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: "Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.

Matouš označuje neděli ráno jako dobu, kdy ženy šly k hrobu. Tam zjišťují, že Ježíš byl již vzkříšen, ale nedočteme se kdy ke vzkříšení došlo. V podobném duchu píše i Lukáš a Jan:

L 24:1 Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily. Nalezly však kámen od hrobu odvalený. Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly. A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu. Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen.

J 20:1  První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen.

Evangelium podle Marka

První zmínka o neděli nám sděluje ohledně dne vzkříšení totéž jako předešlá evangelia:

Mk 16:2  Brzy ráno prvního dne po sobotě, sotva vyšlo slunce, šly k hrobu. Říkaly si mezi sebou: "Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?" Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen; a byl velmi veliký. Vstoupily do hrobu a uviděly mládence, který seděl po pravé straně a měl na sobě bílé roucho; i zděsily se. Řekl jim: "Neděste se! Hledáte Ježíše, toho Nazaretského, který byl ukřižován. Byl vzkříšen, není zde. Hle, místo, kam ho položily.

Zdánlivou odpověď nám poskytuje verš devátý, kde se v ČEP píše:

Když Ježíš ráno prvního dne po sobotě vstal, zjevil se nejprve Marii z Magdaly, z níž kdysi vyhnal sedm démonů.

Původní řecký text, o kterém prohlašujeme, že byl inspirován, a který jediný může být úhelným kamenem přístupu sola scriptura, však čárky mezi větami neobsahoval. Nejstarší rukopisy dokonce neobsahují ani mezeri mezi slovy. Kromě tohoto překladu je zcela rovnocenný i následující: "Když vstal, prvního dne se ..." Mimo jiné záleží na tom, jaký smysl přiřadíme často nepřekládanému slovíčku "de", které je mezi slovesem "povstat" a "brzy (ráno)" a které může znamenat "a, ale, nyní ..." Jedná se tedy o projev překladatelské tradice, která je nezřídka vedena tradicí teologickou. Docela pěkně oba možné překlady vyjadřuje Nová smlouva. Pouze pro zajímavost, Vulgáta překládá "surgens autem mane prima sabbati apparuit primo ...".Vedle toho je velkou otázkou autenticita závěru evangelia (od verše 16,9)

Další texty k neděli

Za zmínku stojí ještě dva texty.
Ve Sk 20,7 se píše:"První den v týdnu jsme se sešli k lámání chleba a Pavel promluvil ke shromáždění. Protože chtěl na druhý den odcestovat, protáhl řeč až do půlnoci." Ačkoliv je z něj zřejmé, že se učedníci sešli v neděli, není tu žádná spojitost s nedělí jakožto dnem vzkříšení. Mohlo se jednat o shromáždění konané při příležitosti Pavlova odjezdu. A hlavně samo písmo říká:"Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem." (Sk 2,46)
Druhým textem je pak 2Kor 16,1-2 (Pokud jde o sbírku pro církev v Jeruzalémě, dělejte to podle pokynů, které jsem dal církvím v Galacii. V první den týdne nechť každý z vás dá stranou, co může postrádat, aby sbírka nezačala teprve tehdy, až k vám přijdu.) Nemuselo se nutně jednat o pokyn ke konání během shromáždění (lidé mohli odkládat prostředky na sbírku doma a pak je vybrat). Pokud to chceme číst jako náznak nedělního setkání, pak nám to neříká nic o spojitosti neděle a vzkříšení.

Závěr

Pokud jsem někde něco nepřehlédl, nezakládá se víra v neděli jako den vzkříšení na Písmu, neboť jeden jediný verš, který tuto víru může dokládat, je nejistý. (Mk 16,9) Tato spojitost je dobře doložena tradicí. Mlčení Písma o dni vzkříšení je poněkud zvláštní vzhledem ke Kristovým slovům o znamení proroka Jonáše (např. Mt12,40) a třetím dni. Jak si ho vysvětlit? Člověk, který uznává jako zdroj poznání i ústní tradici, odpoví snadno, ale co ten, který se drží principu "jen Písmo"? Jak z Písma doloží splnění Ježíšova proroctví, kterému on sám dával značnou váhu?


"Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých?" | Přihlásit/Vytvořit účet | 30 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 25. březen 2009 @ 13:51:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Možná ti pomůže to, co jsem napsal Gregovi:

Ahoj Gregu, píšeš:

//já nemám problém s třemi dny. Písmo však hovoří také o třech nocích. A v tom případě ti to nevychází ani při nejlepší snaze...//

Ono to nevyjde, ani když bys počítal se čtvrtkem, protože pokud bys počítal i čtvrtek jako první den, vyjde ti třetí den jako sobota. Pokud počítáš noce, jako první ze čtvrtka na pátek, pak ti jako třetí noc vyjde ze soboty na neděli. V tom případě by ježíš vstal až ve čtvrtém dni...

Matouš však píše (zkracuji):

o Ježíšových předpovědích:
(12,40)  Jako byl Jonáš v břiše mořské obludy tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
(16,21)  Od té doby začal Ježíš ukazovat svým učedníkům, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trpět od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.
(17,22.23)  Když byli spolu v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka bude vydán do rukou lidí; zabijí ho, a třetí den bude vzkříšen.“
(20,18.19)  „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn člověka bude vydán velekněžím a zákoníkům; odsoudí ho na smrt a vydají pohanům, aby se mu posmívali, zbičovali ho a ukřižovali; a třetího dne bude vzkříšen.“


o dni přede dnem ukřižování:
(26,17-25) Prvního dne o svátcích nekvašených chlebů přišli učedníci za Ježíšem a řekli: „Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?“ On je poslal do města k jistému člověku, aby mu řekli: „Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko, u tebe budu jíst se svými učedníky velikonočního beránka.“ Učedníci učinili, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. Navečer usedl s Dvanácti ke stolu, a když jedli, řekl jim: „Amen, pravím vám, že jeden z vás mě zradí.“  Velice je to zarmoutilo a začali se ho jeden po druhém ptát: „Snad to nejsem já, Pane?“ On odpověděl: „Kdo se mnou omočil ruku v míse, ten mě zradí. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno; ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil!“ Na to řekl Jidáš, který ho zrazoval: „Jsem to snad já, Mistře?“ Řekl mu: „Ty sám jsi to řekl.“
(26,30.31) Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu. Tu jim Ježíš řekl: „Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: ‚Budu bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda.‘ Vstaňte, pojďme! Hle, přiblížil se ten, který mě zrazuje.“
(26,47) Ještě ani nedomluvil a přišel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekněží a starší s ním poslali zástup, ozbrojený meči a holemi.

o dni ukřižování:
(27,1) Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.
(27,45-50) V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘ Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“ Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“ Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
(27,57-61) Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali. Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.

o dni po dni ukřižování:
(27,62-65) Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘  Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“ a Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“  Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.

o dni vzkříšení:
(27,1-6) Když uplynula sobota a začínal první den týdne, přišly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil z nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví. Anděl řekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde; byl vzkříšen, jak řekl. Pojďte se podívat na místo, kde ležel.

Především si všimni, že Ježíš dal znamení Jonášovo (3 dny a 3 noci). Zároveň však také řekl, že bude vzkříšen třetího dne. Ale třetího dne po čem? Po svém ukřižování? Nikoliv, v žádném případě. Jedná se o třetí den po dni, ve kterém má být vydán do rukou lidí – starším, velekněžím a zákoníkům. Kdy se tak stalo? Noc přede dnem ukřižování. To je ta první noc. Po této noci byl ve dne Ježíš souzen, odsouzen a zabit. To je první den. Po druhé noci, následující den po ukřižování, si veleknězi a farizeové vyžádali na Pilátovi hlídku Ježíšova hrobu. To je den druhý. Další den ráno, po třetí noci, vstal Ježíš z mrtvých. No a to je třetí den. Nic složitého.

Jde jen o to si nemyslet, že tři dny a tři noci znamená, že Ježíš měl být tři dny a tři noci v záhrobí (po svém ukřižování). Výraz „srdce země“ v tomto případě neznamená záhrobí! Jedná se o obraz. Byl prostě v moci lidí a ďábla, tak jako byl Jonáš v moci mořské obludy.
Nic tedy světoborného a složitého. Všimni si jen, co podtrhuji v biblickém textu a vypočítáš si tři noci a tři dny.

Amisrtep



Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Středa, 25. březen 2009 @ 14:19:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Za zmínku stojí i toto písmo:

"1 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, 2  a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval – vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3  Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 4  a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, 5  ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. 6  Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. 7  Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. 8  Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně."
(1.Kor 15,1-8)

Považuji to za důležitou otázku víry, tak jako Apoštol. Ježíš byl vzkříšen třetího dne po svém ukřižování. (tedy se započítává i den ukřižování). Přijímám vírou to, co sám Apoštol přijal. Nic víc a nic méně.

Důležité je si tedy upřesnit, kterého dne byl ukřižován.

A zde je v Písmu dokladů více:
Matouš 27,62: Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta.
Marek 15,42: A když už nastal večer – byl totiž den přípravy, předvečer soboty
Lukáš 23,54: Byl pátek a začínala sobota.
Jan 19,31: Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži – na tu sobotu připadal totiž velký svátek – požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže.

Tedy pátek - den ukřižování - první den, sobota - druhý den, neděle - třetí den - vzkříšení.

Amisrtep



Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:31:05 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
DATUM I DEN PŘEDPOVĚDĚNÉ.

          Den a rok Kristova ukřižování má vrcholnou důležitost. Není  to námět spekulací. Přesný den a čas - právě tak, jako způsob smrti  musel být předpověděný zcela přesně. Podívejme se ještě zpět, jak  se to stalo. Rabíni plánovali Jeho zatčení po měsíce. Jak se tak blížilo vyvrcholení Velikonoc, dohodli se že proti Ježíši neudělají nic až do konce svátků. Navzdory jejich rozhodnutí, bude Ježíš zatčený na sváteční den přípravy Beránka, protože tak proroci předpověděli!  Rabíni museli být nadmíru opatrní, protože lid byl pevně s Ježíšem. Vzkříšení Lazara pár dní dříve Jerusalém vzrušilo. Tento zázrak který se nedal popřít, byl jedním z důvodů, proč se takový dav sešel a proč prohlašovali Krista za Mesiáše. (Jan 12:17-19) Tento  dav by netoleroval proti Němu jakýkoliv nepřátelský čin! Pokus  zatknouti Krista během svátků by býval byl velmi nebezpečný. A tak  rada moudře rozhodla odložit Jeho zatčení (Matouš 26:5). A přesto On musí být ukřižován přesně na tento sváteční den,  roku AD 32, aby se naplnilo proroctví! A tak se to stane. Přesto že  Jerusalému po určitý čas vyhýbal, nyní, kupodivu jej Ježíš  navštěvuje každý den. Zde byla ta vzácná příležitost -a Jidáš ji  okamžitě využil. Rabíni změnili názor, když jim navrhnul osamělé místo, stranou toho přátelského davu, který Ho denně obklopoval.

KRISTUS, NÁŠ BERÁNEK, JE ZABITÝ ZA NÁS.

         Jak se to událo: Středou večer začal Nisan 14. Celá perioda  příštích 24 hodin, která končila ve čtvrtek večer, byla tradičně  nazývána Prvním Dnem Nekvašených Chlebů. To byl den, kdy se zabíjel  Velikonoční Beránek. Tato velmi důležitá událost se musela stát  "v podvečer" Nisanu 14, což byla krátká doba před západem slunce ve  čtvrtek.  Samotné jídlo bude následovat tuto noc, počátek Nisanu 15,  kterým také začínal Svátek Nekvašených Chlebů. První a poslední den  těchto ročních oslav byly "vysoké šábesy," během kterých se žádná  práce vykonávat nesměla.

     Krátce po západu slunce, kterým začínal Nisan 14, počali  učedníci připravovat Horní Pokoj pro večeři  Velikonočního Beránka, která se měla odehrát příštího dne večer!  Bylo zcela samozřejmé, že když tam připravovali večeři pro druhý den, že tam pojedí tu dnešní večeři také! A tato dnešní večeře se ukázala být "Poslední Večeří"  s jejich Pánem, i když je to ani ve snu nenapadlo! Příští večer, na  který se vlastně chystali, bude už Kristovo tělo v hrobě!   Proč - tedy - řekl Ježíš, když se posadili společně k této středeční večeři: "Velice jsem toužil s vámi jíst tohoto beránka  dříve, nežli budu trpět." Učedníci to nepochybně chápali tak, že On hovoří o večeři, která měla být na druhý den večer, kdy všechny  přípravy budou kompletní. Namísto toho, Ježíš ve skutečnosti uvádí nový "Velikonoční  svátek," který bude slavený týdně - ne ročně - a ne jako vzpomínka na odchod z Egypta, ale jako památka na Jeho oběť na kříži! A proto také, každou neděli - v den Jeho vzkříšení - učedníci lámali  a jedli chléb, (Skutky 20:7, 1 Korint. 16:2) jako symbol Jeho těla  a pili společně z číše vína jako symbol Jeho krve. Tak činili na vzpomínku oběti Jeho těla a krve za hříchy světa. A i my dnes pokračujeme v této vzpomínce, "dokud se nevrátí." (1Korint. 11:26)

            Ježíš měl své důvody pro slavení velikonoční oslavy o jeden  den dříve - důvody, které učedníci nechápali. Jak už jsme dříve  poznamenali, Kristovo ukřižování muselo být uskutečněné v tu  přesnou chvíli, kdy Velikonoční beránek byl zabíjený ve všech  domácnostech Israele a pečený, aby byl tu noc sněděný. Ve  skutečnosti bylo to přesně tu dobu kdy On zemřel "jak odevzdal  svého ducha do rukou Otce"....  

ŽÁDNÁ OMLUVA PRO NEVÍRU NEEXISTUJE....

           Není pochyb o tom, že Kristus byl naplněním "velikonočního  beránka." Písmo říká: "Proto slavme velikonoce ne se starým kvasem, ale s nekvašeným chlebem upřímnosti a pravdy!" (1 Korint. 5:7) Udělejme souhrn všeho, co jsme poznamenali ohledně velikonočních  oslav a Kristův vztah k těmto:  Ovečka byla vybrána ze stáda v den  Nisan 10. a pozorována až do Nisan 14,  aby bylo jisté, že je bez poskvrny. Ten den byla zabita mezi třetí a šestou hodinou. Potom  upečená v tu stejnou noc. (Exodus 12:1-8) Jak už jsme poznamenali,  Nisan 10. A.D. 32,  padnul na neděli 6. dubna.  Den, kdy Ježíš byl oslaven jako Mesiáš jerusalémským davem a Nisan 14. padl na  čtvrtek desátého dubna.   Během těchto čtyřech dnů zůstal Ježíš v Jerusalémě úmyslně  a byl Israelem pozorovaný tak, jako byla zkoumána obětní ovečka, aby se zjistilo, zda nemá nějakou vadu.... Aby splnil starozákonní "typ," Mesiáš musel být obětovaný ve stejné době, kdy byly  obětované ovečky v israelských domácnostech! A tak se stalo. Od poledne až do 3 hodin odpoledne visela nad městem nadpřirozená temnota v době, kdy Ježíš visel na kříži. A proto to bylo krátce po 3 hodině, "večer" Nisanu 14, když obětní ovečky byly zabíjeny po Israeli, když Ježíš "zvolal silným hlasem, Otče, do Tvých rukou skládám svého ducha," a pak jej propustil. (Lukáš 23:46)

           Ježíš neumíral slabostí, jak tak Jeho život odtékal krví, ale  "zvolal silným hlasem". On kdysi řekl:"Mám moc položit svůj život, a mám moc si jej opět vzít!" Když se skončila Jeho práce na kříži,  Ježíš zvolal triumfálně:"Dokonáno jest!" Dluh, požadovaný Boží spravedlností, byl plně zaplacený....  Kromě toho starozákonního "typu," proroctví také vyžadovalo, aby zemřel v tom určitém čase. Tu první noc beránka, Mojžíš, když vysvětloval oběť tolika ovcí "ovci pro každou rodinu" řekl něco, co  se muselo zdát podivné: "A budete ji držet až do 14 dne toho stejného měsíce. Potom celé shromáždění Israele ho ten večer zabije" Exodus 12:6. (Pozn. překlad.: Ekumenický překlad české Bible má - jako většinou - špatný překlad. Kralická Bible to podává  správně). Jistě že bylo zabito možná tisíce beránků, ale Mojžíš  říká "zabijete ho." Zde bylo proroctví jasně prohlášené, ale zcela Israelem nepochopené, že se jednoho dne beránek -"Beránek Boží" - stane naplněním velikonočního beránka. A co více: Tento Beránek bude obětovaný celým národem Israel - za hříchy světa. A tak se to  stalo přesně na rok, den a hodinu jak bylo předpověděno Mojžíšem,  Danielem a Zachariášem. Ti, kteří odmítají Ježíše Krista jako Mesiáše a Spasitele - dělají tak navzdory nevyvratitelným důkazům a na vlastní odpovědnost. Nemají omluv...

Veliký Pátek? Na to zapomeň !

  "Bylo před velikonočními svátky" ....... "a když skončila  večeře"..... (Jan 13:1 a 2) ...."Poněvadž byl  den přípravy, a těla nesměla přes šábes zůstat na kříži (tento šábes byl velikým svátkem),  požádali Židé Piláta, aby" ....... (Jan 19:31). Pozn. překlad.: Text podle řeckého originálu - ekumen. Bible nesleduje  přesně originál.  "Jak začal rozbřesk prvního dne týdne"...... " a hle, nastalo  veliké zemětřesení; jelikož anděl Páně .... odvalil kámen hrobu  a usedl si na něm".... (Matouš 28:1, 2 - podle řeckého textu).          Budete-li číst pouze povrchně, popis událostí těchto důležitých dnů od Nisan 10-14 v Písmu se zdá vykazovat kontradikce.  Pakliže nemáte přesné porozumění toho, co se odehrálo, Matouš,  Marek a Lukáš se zdají říkat, že Ježíš slavil velikonočního beránka  ( hebrejsky "pecach," řecky "pascha," anglicky "Pasover") tu  poslední noc, se svými učedníky:           Prvního dne svátků Nekvašených Chlebů, přišli učedníci za Ježíšem a ptali se:"Kde chceš, abychom Ti připravili velikonoční  večeři? On pravil:"Jděte do města k jistému člověku a povězte mu:  Mistr vzkazuje,  že čas je nablízku; budu jíst u Tebe se svými  učedníky velikonočního beránka. A učedníci učinili, co přikázal  a připravili vše na večeři beránka. Když přišel večer, usedl s těmi  dvanácti u stolu.  (Matouš 26:17-20, Marek 14:12-17, Lukáš 22:7-15).

         Pochopitelně, jestliže Ježíš a Jeho učedníci slavil večeři  beránka tu noc zrady a zatčení, potom velikonoční beránek musel již  být zabitý to odpoledne. Pakliže tomu bylo tak, potom Jeho smrt nenastala ve chvíli zabíjení velikonočních beránků. Ale my víme že musela, a také se tak stalo.. Výše uvedené verše potřebují vysvětlení. Na příklad "večer" znamená někdy pozdní odpoledne, jindy časnou noc. Jak už jsme se zmínili a vysvětlíme později podrobně, přestože svátek Nekvašených Chlebů počal na Nisan 15, kdy se jedl beránek - Nisan 14, kdy se připravovala večeře a zabíjel se  beránek, byl také časem Nekvašených Chlebů. (pozn. přečti si tuto větu několikrát, až pochopíš obsah!)    Verše, které nejsou jasné, je nutné chápat v souladu s těmi,  které jasné jsou. A my máme mnoho jasných prohlášení, že velikonoční beránci byli zabiti to odpoledne po Poslední večeři  v době ukřižování. Všechna evangelia v tomto souhlasí... 

KDY BYLA "POSLEDNÍ VEČEŘE" A KDY UKŘIŽOVÁNÍ?

         Marek píše: A když už nastal večer (slunce začalo zapadat), a potom co Ježíš zemřel, byl to totiž den přípravy (velikonočního  beránka, to znamená den před svátkem (šábesem= prvním dnem svátku  Nekvašených Chlebů, který počal při západu slunce) potom, co byl zabitý beránek, Josef z Arimatie přišel odvážně před Piláta, a požádal o vydání těla Ježíše. (Marek 15:42-43) Lukáš souhlasí: A ten den byl den přípravy a veliký šábes se blížil (23:54). Jan to podává ještě podrobněji: Od Kaifáše vedli Ježíše do soudního paláce ..... oni sami do paláce nevešli, aby se neposvrnili - a mohli jíst beránka (to znamená, že ho ještě nejedli!) .... Byl den přípravy před svátky  velikonočními .... Židé proto požádali Piláta .. .těla nemohla zůstat  přes šábes na kříži. (tento šábes byl vysokým svátkem, to je První Den Nekvašených Chlebů - Jan 18:28, 19:14,31)

          Jak už jsme viděli v poslední kapitole, velikonoční beránci  byli zabíjeni v ten čas kdy Kristus - Beránek Boží, který splnil všechny relevantní typy Starého Zákona, zemřel na kříži. Jak tedy mohl Ježíš slavit a jíst beránka ten večer před tím? Nejedl!  "Poslední Večeře se odehrála den před ukřižováním - ale nebyl to svátek beránka! Tento, tak často přehlédnutý fakt je jasný, když  čtete Jana, který je trochu přesnější.   Zatím co druhá evangelia píší o "šábesu" který se blížil, Jan  vysvětluje že "šábes", který počal při západu slunce dne, kdy byl  Kristus ukřižován, byl "velký" den. Jinými slovy: Nebyl to obyčejný  šábes, den který přichází po pátečním západu slunce! Byl to, ve  skutečnosti První Den Nekvašených Chlebů (Nisan 15), ve kterých  první a poslední den byly zvláštními "šábesy", během kterých nesměla být prováděna žádná práce. (Exodus 12:14-16)

          Jan také osvětluje fakt, že "Poslední Večeře," nebyla ve svátek beránka: "Nyní, před velikonočními svátky," (před večeří beránka) Ježíš věděl, že Jeho hodina přišla.  Když se skončila večeře, ďábel .... aby Ho zradil.  A tak "Poslední Večeře" se udála noc před svátkem večeře beránka. Jak se to mohlo odehrát "Prvního dne Nekvašených Chlebů a "před svátkem beránka?" Technicky svátek a večeře beránka začal Nisan 15 až "po západu slunce" Nisan 14,  (beránek byl zabit před západem, upečený a sněděný tu noc, dny Nekvašených Chlebů se počítaly od Nisan 14, protože se nekvašený chléb začal jíst "večer, od 14 dne měsíce. (Exodus 12:18). Přesto že  to byly dva odlišné svátky, Velikonoce a Svátky Nekvašených Chlebů byly považovány za jeden, jak se překrývaly. Velikonoční beránek, ač "připravený" (zabitý a pečený) před západem slunce na Nisan 14,  byl sněděný až večer, to je Nisan 15.

            Který den v týdnu byl Nisan 14? Zatím co nazýváme Nisan 10.  nedělí, začal v sobotu po západu slunce, když skončil šábes.  Nezapomeň,, že židovský den začínal západem slunce. Tak Nisan 11  začal při nedělním západu slunce , dvanáct v pondělí, třináct úterý  a Nisan 14, den přípravy počal ve středu při západu slunce.  "Poslední Večeře" tedy proběhla ve středu v noci, na počátku Nisan  14, který byl dnem příprav. Následující odpoledne, "večer" Nisan  14, byl zabit beránek těsně, před západem slunce. Kristus byl na  kříži a "vypustil svého ducha" v tu stejnou dobu ve čtvrtek  odpoledne.  Čtvrtek a ne Veliký Pátek? Ano. Páteční ukřižování neodpovídá  faktům. Nejenom proroctví, ale také typy Starého Zákona musely být  splněny. Jeden z těchto, známý jako "znamení proroka Jonáše,  vyžadoval, aby Ježíš byl v hrobě "tři dny a tři noci.

TŘI DNY A TŘI NOCI..

           Zřejmě, pakliže byl Kristus ukřižovaný v pátek, nemohl v  žádném případě ztrávit tři dny a tři noci v hrobě do neděle ráno!  Ověřit si tuto skutečnost je jednoduché. Co zbylo z pátku, lze  počítat jako jeden den. Celá sobota je den dva. Noci pátku a soboty  jsou dvě. Tak je tato perioda kratší o jeden den a jednu noc......  I kdybychom počítali těch pár minut nedělního rána jako třetí den, stále by scházela jedna noc. Kromě toho - neděle se nedá počítat vůbec, jelikož je nám jasně řečeno, že anděl odvalil kámen "jak  počal rozbřesk prvního dne týdne." (Matouš 28:1) V té době byl hrob již prázdný, protože Kristus vstal z mrtvých nějakou dobu před východem slunce. Jak dlouho před - Bible neříká.

          Kdyby bývalo Písmo uvádělo "tři dny," potom páteční  ukřižování by odpovídalo tím, že by se počítala každá část dne za celý den. Kdyby Kristus byl ukřižovaný před západem slunce v pátek,  byla by to část dne, který počal ve čtvrtek při západu slunce a končil pátečním západem. Druhý den by byl od pátečního západu slunce do sobotního západu. Třetí den potom by začal západem slunce v sobotu. Ale Bible je  přesná ve své řeči "tří dnů a třech nocí!" Toto se odvozuje od prožitku Jonáše (Jonáš 2:1) A Ježíš se k tomu hlásí (Matouš 12:39-40, Lukáš 11:29). Toto nemůže být splněné pátečním ukřižováním! Navzdory tomuto jasnému omylu, římsko-katolická církev trvá na mýtu ukřižování na "Veliký Pátek."  Řím si vybudoval mnoho ze svého rituálu a dogmat na tomto falešném tvrzení. Teď ovšem je už příliš pozdě měnit svou povídku. Už v tomto samotném faktu je vidět dostatek důkazů o "výrobě" výmyslů, a možné pochyby překryje vlastními dogmaty a pohrůžkou  exkomunikace.  A co se dá říci o Protestantech, kteří - miliony  z nich - se ochotně drží lži "Velikého Pátku" a mají speciální  oslavy  každý rok?

       A vůbec: Záleží na tom? Nehádáme se tu o nic? Ne, nehádáme!  Den ukřižování Krista je absolutně důležitý! Kristus prohlásil, že  bude tři dny a tři noci v hrobě. Pakliže je tam neztrávil - potom  lhal! Ale to není ještě vše. Jak už jsme viděli, aby splnil  proroctví, Ježíš musel zemřít ve stejnou dobu, kdy  umírali beránkové po celém Israeli - a On také zemřel! Tato nutnost  rozhodla o dnu Jeho ukřižování....  

A CO UKŘIŽOVÁNÍ VE STŘEDU?

         Někteří scholastikové tvrdí, že Kristus byl ukřižovaný ve středu. Jelikož to bylo pozdě odpoledne kdy zemřel, ten den nepočítají. A tak středeční, čtvrteční a páteční noci dávají  dohromady tři noci a čtvrtek, pátek a sobota pak tři dny. Tím  dokládají, že Kristus musel vstát z mrtvých v "motze shabbat," na konec šábesu před západem slunce v sobotu. Tato teorie "nesedí"  z několika důvodů:   Za prvé, Písmo jasně informuje, že anděl odvalil kámen aby  ukázal prázdný hrob "velmi časně ráno (neděle), při východu slunce.  To je Marek 16:2. Proč tento nebeský posel čekal tak dlouho, když tedy Kristus vstal minulé odpoledne? Proč neodvalil kámen před  západem slunce v sobotu aby ukázal, že hrob je prázdný - pakliže  prázdný byl? A proč římští vojáci ještě hlídali hrobku, pakliže  anděl odvalil kámen v neděli ráno? Jestliže tři dny a noci uplynuly  den před tím odpoledne, Ježíš mrtvý od středečního odpoledne, proč  ještě hlídat ten hrob?

                Vojáci by tak neučinili. Měli specifický  rozkaz hlídat hrob "do konce (třetího") dne (Matouš 27:64), to je  dobu, během které Kristus prohlásil že z mrtvých vstane. Až tato doba přejde, necháme učedníky, ať si tělo ukradnou - co na tom  potom záleží?  I kdyby vojáci zůstali jednu noc navíc, určitě by přísahali,  že tělo zmizelo až po těch třech dnech - příliš pozdě prohlašovat  zprávy o vzkříšení. Ale taková zpráva nebyla nahlášená. Lze tudíž  udělat závěr, že ta "tří-denní" perioda neskončila až při východu  slunce v neděli!

          Naskýtají se další otázky. Pakliže byl Ježíš položený do hrobu ve středu odpoledne, proč ty dvě Marie čekaly až do nedělního rána aby pomazaly Jeho tělo? (Matouš 28:1) V tomto případě by Svátek Nekvašených Chlebů a následující šábat, by začal při západu slunce ve středu. Mezi západem ve středu do západu čtvrtka by byl speciální šábes - první den Svátků Nekvašených Chlebů a potom by následoval normální pracovní den - pátek, ve kterém by bylo možné tělo pomazat. Neplýtvalo by se časem a nevznikalo by nebezpečí  časného rozkladu těla. Čas byl zde důležitý - tak proč čekat? Nějak  to nehraje......

           Pouze v případě, že byl ukřižován ve čtvrtek, mohly se  vyskytnout dva šábesy za sebou (vysoký, speciální šábes prvního dne  Svátku Nekvašených Chlebů od čtvrtka večer do pátku večer,  následovaný normálním šábesem od pátku večer, do soboty večer), což  zabránilo ženám jít k hrobu dříve, než v neděli ráno.. Byla to pravděpodobně chyba neuvědomění si, že byly dva šábesy za sebou, která zapříčinila římsko-katolické prohlášení pátečního ukřižování. Nepochybně se domnívali, že šábes, který následoval po Kristově  smrti, byl obyčejným sobotním šábesem, zatím co ve skutečnosti to  byl šábes Svátků Nekvašených chlebů, po kterém byl normální sobotní  šábes..... Byl to běžný omyl, který se může stát, když se nevyšetří  všechny okolnosti. To ovšem není omluva pro církev, která se  vychloubá svou neomylností a vyžaduje své členy, aby přijímali její  dogmata bez otázek! 

           Josef z Arimatie měl dosti času v den ukřižování - než začal  speciální šábes - k nakoupení plátna,  (Marek 15:46) ve kterém zabalil Ježíšovo tělo, než ho položil do hrobu. I ženy měly čas  nakoupit koření, které potřebovaly a připravit ho před začátkem zvláštního šábesu. Tak byly připraveny navštívit hrobku ihned po skončení sobotního šábesu. Buď nevěděly o tom, že Nikodém nakoupil  50 kilogramů koření, které s Josefem z Arimatie dali do plátna, jak  tak tělo balili, a nebo se jim to zdálo být nedostatečné. Zde je  svědectví Lukáše:  Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje šly za ním; viděly  hrob a to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby  připravily vonné masti a oleje. Ale na šábes odpočívaly, podle  přikázání....... Prvního dne týdne, za časného jitra přišly k hrobu  s vonnými mastmi které připravily (pravděpodobně pozdě do noci, když skončil druhý šábes)  Lukáš 23:55, 24:1... 


ASTRONOMIE JAKO SVĚDEK.

     Když zkoumal proroctví Danielových 70 týdnů, Sir Robert Anderson konsultoval "Astronomer Royal" (hlavní astronom) při Královské Observatoři Greenwich, v Anglii. Astronomické kalkulace tohoto experta ukázaly, že v roce AD 32,  Nisan 14 byl od středy  večer do čtvrtka večer. Už jsme poznamenali dříve, že tomu tak být  muselo, aby to hrálo s biblickou verzí. Jedno závisí na druhém. Je určeno, že Ježíšův triumfální vjezd do Jerusaléma se udál v neděli. Aby se naplnil  biblický typ, musel to být Nisan 10. jak už jsme uvedli že tento den byli beránkové vybráni ze stáda pro pozorování až do dne velikonoc. Další 4 dny nás zavedou do Nisan 14, kdy byli zabiti, který se ukázal být čtvrtkem. Z tohoto a i dalších důvodů uvedených  dříve, musel Kristus být přibitý na kříž ve čtvrtek kolem poledne  a zemřít krátce po třetí hodině odpoledne.

         Shromáždění rady Israele skutečně zabili svého Mesiáše  - Velikonočního Beránka, aniž by si uvědomili, co udělali. V lásce  a odpuštění Kristus prosí, zatím co visí na kříži:"Otče, odpusť  jim, protože oni nevědí, co činí." (Lukáš 23:34)  Přepočítejme  si, ještě jednou "dny a noci," které On byl "v srdci země" teď,  když víme podle typu, proroctví a astronomických kalkulací přesnou  dobu, kdy Ježíš zemřel:             Ve čtvrtek, po tom co Ježíš zemřel, zbývaly ještě téměř tři hodiny do západu slunce - ty jsou počítány jako den 1.  Pátek a sobota jako den 2 a 3. Čtvrteční, páteční a sobotní noci jsou také tři. Po těchto třech dnech a třech nocích Kristus vyšel  z hrobu někdy před nedělním rozbřeskem. Okamžitě, nebo krátce potom anděl odvalil kámen, aby svět mohl vidět prázdný hrob.... Co společného, má toto všechno s Rapture a Druhým Příchodem? Dává nám to další důkazy o důležitosti proroctví a přesnosti, s  jakou se tato naplňují. Když tomu tak bylo v minulosti, potom si  můžeme být jisti, že příští události, spojené s příchodem Ježíše  Krista, nám přinesou stejně přesné splnění předpovědí do posledního  detailu v budoucnosti.  




Re: Tradice a Písmo - kdy vstal Kristus z mrtvých? (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Neděle, 29. březen 2009 @ 19:41:14 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Normal 0 21 <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Kasse UltraCE"; mso-font-alt:Arial; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; mso-layout-grid-align:none; punctuation-wrap:simple; text-autospace:none; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; tab-stops:center 235.15pt right 470.3pt; mso-layout-grid-align:none; punctuation-wrap:simple; text-autospace:none; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} -->
Zde je také něco k otázce vzkříšení:<b> Normal 0 21 <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:"Kasse UltraCE"; mso-font-alt:Arial; mso-font-charset:0; mso-generic-font-family:swiss; mso-font-pitch:variable; mso-font-signature:3 0 0 0 1 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {mso-style-parent:""; margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; mso-layout-grid-align:none; punctuation-wrap:simple; text-autospace:none; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; mso-pagination:widow-orphan; tab-stops:center 235.15pt right 470.3pt; mso-layout-grid-align:none; punctuation-wrap:simple; text-autospace:none; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; mso-fareast-font-family:"Times New Roman";} @page Section1 {size:612.0pt 792.0pt; margin:70.85pt 70.85pt 70.85pt 70.85pt; mso-header-margin:35.4pt; mso-footer-margin:35.4pt; mso-paper-source:0;} div.Section1 {page:Section1;} --> PROČ NEDĚLE?<b>           Sledovat a časovat přesně tyto události přináší další výhody.  Den Kristova vzkříšení má úžasnou důležitost v našem porozumění  Písma. Je veliký rozdíl v tom, zda vstal v sobotu nebo v neděli!  Na příklad Adventisté Sedmého Dne trvají na tom, že sobota je tím dnem, ve kterém máme uctívat Krista, protože to je židovský  šábes ustavený Bohem. Ti, kteří trvají na středečním ukřižování  a "motze shabbat" vzkříšení pozdě v sobotu v noci, věří také na  sobotní uctívání. Ale my víme, že On vyšel z hrobu časně v neděli  ráno a to je důvod, proč Křesťané uctívají v neděli. Všeobecně se tvrdí, že římsko-katolická církev pozměnila  šábes ze soboty na neděli a tím začala nedělní uctívání.  Skutečností je, že Řím "nevynalezl" nedělní uctívání - ale ranní  Křesťané, už od počátku se scházeli k uctívání Krista v neděli. Toto byl ustavený zvyk staletí před tím, než vyšel jakýkoliv "dekret" z "hlavního stanu" římských biskupů po tom, co prohlásili  svou svrchovanost nad Křesťanstvím...  <b>         Lukáš píše: Prvního dne týdne, když se učedníci scházeli, aby  lámali chleba".. Skutky 20:7. Toto "lámání chleba" nespočívalo pouze v jídle. Je jasné, že toto bylo zvláštní jídlo, které  zahrnovalo přijímání na Kristovu památku, jak Pavel vysvětluje v 1Korint.11. Jistě, že se Křesťané nescházeli ke každému jídlu a ani nejedli pouze v neděli! Při tomto zvláštním "lámání chleba" ve vzpomínce na Krista, kongregace se sešla  a  Pavel jim kázal celou noc. A že se scházeli prvního dne v týdnu je zřejmé z toho, že jim  Pavel říká, aby si dali na stranu příspěvky            (1Korint. 16:2). Ať už Řím nařídil pro své stádo cokoliv - to je bezvýznamné. Křesťané, kteří nepatří mezi římské Katolíky se schází v neděli  z biblických důvodů. Nikdy je nenapadlo, že by šábes byl pozměněný na neděli! Sobota je stále šábes, ale Křesťané ji nedrží  z několika důvodů.<b>                  NOVÉ STVOŘENÍ.<b>           Za prvé: Šábes byl pouze pro Židy! Byl částí speciální  smlouvy, o které jsme se již dříve zmínili, mezi Bohem a Israelem, která zahrnovala půdu a jejich vztah k Němu. Lidstvo, jako takové, je samozřejmě po Božím zákonem morálním - ale ne pod zákonem Mojžíšovým! V dopise Římanům 2:14-15  se nám připomíná, že Boží morální zákon je napsaný ve svědomí každého z nás, pochopitelně  Pohané jsou v tomto zahrnutí... Kdyby šábes byl také pro Pohany,  lidstvo by mělo jakés takés výčitky ve svém svědomí, pro neplnění tohoto - ale že tomu tak není, víme, že šábes nebyl zamýšlený pro nikoho mimo Israel... Šábes je vzpomínán jako den, ve kterém Bůh odpočíval po  stvoření vesmíru. Ale tento vesmír bude zničený, jak nám říká Petr ve svém druhém dopise 3:10-12. My Křesťané očekáváme jednou "nová nebesa, novou Zemi, kde bude sídlit spravedlnost" (2 Petr 3:13). <b>         Byla to Kristova smrt za naše hříchy, a Jeho vzkříšení pro naše  ospravedlnění, co umožnilo stvoření "nového vesmíru", který jednou  bude. Proto oslavujeme den Jeho vzkříšení. Označuje počátek nového  Božího stvoření a poukazuje na "nová nebesa a novou Zemi", které  my, nové bytosti v Kristu, budeme obývat.. My nejsme  z tohoto světa! A opět vidíme, jak důležité je to precizní načasování  předpovědí.<b>              Sobota, která je spojovaná se starým stvořením, je  posledním dnem týdne. Nebylo by vhodné pro Krista vstát z mrtvých  na tento den. On vyšel z hrobu v neděli, prvního dne týdne. Je také nazýván "prvorozený z mrtvých," (Koloským 1:18) a "posledním Adamem"                    (1 Korint.15:45). "praotcem rasy nových tvorů," (2 Korint.  5:17) "kteří jsou znovu-zrození," lidé kteří jsou "Jeho dílem, stvořeni v Ježíši Kristu." (Efezským 2:10) Pouze tito tvorové budou  obývat nový vesmír.    Kristus se narodil, "když se naplnil stanovený čas."  Jinak řečeno  v čas, který Bůh předem určil. Jeho Druhý Příchod se stane právě  tak v přesnou dobu, kterou Bůh určil. Až se vrátíme do Daniela, objevíme že on nám říká také i o tom, kdy se tento Druhý Příchod  odehraje.....<b>                        Princ který přijde...          A místo a svatyni zničí lid prince který přijde. ..... S mnohými uzavře smlouvu na jeden týden; v polovině týdne zakáže  oběti (Daniel 9:26-27)         A jeho síla bude veliká ale ne z vlastní moci; a on  zničí...mocný a svatý lid... A skrze mír mnohé zničí; bude stát  také proti Princi princů, a bude zlomený bez zásahu ruky.. (Daniel 8:24-25).          Přesně 70 "týdnů-roků", počínaje Nisan 1. 445 BC. musí  uplynout, aby se naplnilo to, co bylo o Israeli a Jerusalému předpověděno proroky. Pochopitelně, my už jsme daleko za AD 39, kdy tato perioda 490 let,  (každý 360 dní) by byla vypršela. Víme, že 69  těchto "týdnů-roků" - nebo-li 483 roků, prošlo přesně jak bylo předpověděno a skončilo v AD 32. Daniel jasně prohlašuje, že v tu  přesnou dobu Mesiáš přijde, ale namísto vlády bude zabit... A tak  se i stalo... Jak znělo proroctví, těch 69 "týdnů-roků" vyvrcholilo ve  chvíli, kdy byl Ježíš pozdravován jako Mesíáš-Princ. O 4 dny později Mu bylo Jeho království upřeno, vysmáli se Mu, dali Mu na hlavu korunu z trní a nakonec Ho ukřižovali. A proto Jerusalém  a Chrám budou ještě jednou zničené, tentokráte lidmi Antikrista, "prince, který přijde.“ Toto proroctví se splnilo přesně tak, jak  Daniel předpověděl. Ale co ta další proroctví? A co se stalo s tím  posledním "týdnem?"          Vyvrcholení těchto 70 "týdnů-roků" je popsáno Danielem jako "učiní konec hříchu..“ "uzavřít vize a proroctví a posvětit to nejsvětější." (9:24)  To ovšem zahrnuje také Mesiáše, který bude vládnout jako Král králů přes celé Jeho světové království z trůnu Davidova. Toto sídlo autority je v městě Davidově, které si Bůh pro své jméno vyvolil, Deuteronomy 12:11, 21, 1 Královská 11:36, 14:21. Nakonec budou splněny sliby, které Bůh opakovaně dal svému  lidu Israeli, skrze své proroky. Že Kristus ještě není osobně přítomný a že ještě nevládne v  Jerusalému, jak bylo slíbeno - je každému jasné. Jsou lidé, kteří  tvrdí že On dnes vládne z nebe a že tím slib Israeli byl splněný.  Není třeba příliš diskutovat o tom, že Kristus nemá dnes kontrolu  nad tímto světem, jak Písmo slibuje, že se jednou stane. Denní  zprávy z celého světa to jasně potvrzují! My zřejmě ještě v Mileniu  nejsme na vzdory tomu, co tvrdí "post-milenialisté." Je zcela jisté, že těch 70 "týdnů-roků" nemohlo skončit, aniž by se nesplnily všechny sliby. Bůh by se ukázal být lhářem! Něco  muselo zapříčinit toto opoždění! Kdyby tyto "týdny" pokračovaly bez  přerušení až do jejich skončení, byly by vypršely sedm let po ukřižování Ježíše Krista. Zřejmě se tak nestalo. Ani zničení Chrámu  které Daniel předpověděl, se nestalo v období těch 70 "týdnů-roků."  

Stránka vygenerována za: 0.47 sekundy