poslal Nepřihlášený idovští voliči jsou významně zastoupeni ve 24
státech USA, kde probíhaly volby republikánských a demokratických
kandidátů na prezidenta USA. Hlasovala více než polovina z 5,3 milionu
amerických Židů, kteří žijí v New Yorku, New Jersey a Kalifornii.
Silná židovská přítomnost je
také v Illinois a Massachusetts. Američtí Židé navíc mají vyšší volební
účast než jejich nežidovští sousedé a celkově mají sklon být více
politicky aktivní. Drtivá většina Židů má aktivní volební právo a jsou
registrovaní demokraté.
Průzkum veřejného mínění, provedený Americkým židovským výborem
(American Jewish Committee) už v primárkách ukázal, že 53 % amerických
Židů dávalo přednost názorům Hillary Clinton ve srovnání s 38 % pro
Baracka Husseina Obamu.
Také studie vypracovaná výzkumným institutem Sierra College
počátkem tohoto roku dala na vědomí, že židovští obyvatelé New Yorku
dávali přednost Clintonové proti Obamovi poměrem 51 % ku 16 %.
Hillary Clinton jednoznačné zvítězila u Židů v New Yorku a New
Jersey, nicméně v jiných státech tak silnou židovskou podporu
nezískala.
V Connecticutu Obama zvítězil celkově a získal zde i 61 %
židovských hlasů, zatímco Clintonová jen 38 %. Tím začal vítězný pochod
nejslavnějšího americko-keňsko-indonézského míšence do oválné pracovny
washingtonského Bílého domu…
Židé tvořili 16 % demokratického elektorátu v New Yorku, 10 %
Connecticutu, 9 % v New Jersey, 6 % Massachusetts a 5 % v Kalifornii.
Židovští Američané, kteří hlasovali v republikánských primárkám, jsou převážně zbožní ortodoxní a mají sklon volit McCaina.
Přední americké židovské organizace v USA ale nesmí podporovat
žádného kandidáta ve volbách, jinak by přišly o status charitativních
organizací. Některé celostátní organizace a židovští představitelé
nicméně dali alespoň najevo, jaké hodnoty by měli ctít demokratičtí a
republikánští kandidáti.
Rabi Jehuda Levin, mluvčí Unie ortodoxních rabínů USA a Kanady
(Union of Orthodox Rabbis of the US and Canada), vydal videoprohlášení,
v němž vyzval americké Židy, aby nehlasovali pro kandidáta, „jehož
postoj je v jakémkoliv směru v rozporu s naší, na Tóře založenou,
morálkou.“
Rabin Levin zejména řekl: „Kandidáti, kteří podporují umělé
potraty na požádání, agendu toeiva, liberální vztah k pornografii
jakéhokoliv druhu, jsou v protikladu k našemu způsobu života a je
zakázáno je podporovat nebo pro ně hlasovat.“
(Agendou toeiva se mezi zbožnými Židy rozumí program homosexuální lobby v legislativní a sociální oblasti.)
Další klíčovou záležitostí je pro židovské voliče zahraniční
politika USA ve vztahu k Izraeli. „Izrael je pro nás vždy důležitým
tématem,“ uvedl v deníku New Jersey Jewish Standard rabi Menachem
Genack, kašrutový koordinátor Ortodoxní unie.
„Víme, že jak na demokratické tak na republikánské straně
vydali hlavní kandidáti proizraelská politická prohlášení a že jejich
postoje jsou v základním rámci americké zahraniční politiky…“
Rabi Genack na adresu Baracka Obamy řekl: „Je velký a silný
přítel židovského státu Izrael a při mnoha různých příležitostech
veřejně oznámil svůj závazek, že Izrael musí zůstat židovským státem,
bez práva návratu Palestinců do Izraele.“
Závěr celého volebního šou je jasný; demokratického senátora
Baracka Husseina Obamu nakonec podpořilo skoro osmdesát procent
židovských voličů, zatímco republikánského senátora Johna McCaina jen
asi čtvrtina z tohoto počtu Židů. Vyplývá to z průzkumů u východu z
volebních místností.
Největší zkoušce bylo židovské hlasování podrobeno na Floridě,
kdy byl senátor Obama prohlášen za vítěze krátce po půlnoci a kde v
Židy hustě obydlené oblasti Miami – Dade County získal 58 % hlasů.
Židé v USA tradičně volí demokraty, ale jejich podpora poklesla
od rekordních 90 % pro Franklina D. Roosevelta v roce 1944 a Lyndona B.
Johnsona v roce 1964 na pouhých 45 % pro Jimmyho Cartera v roce 1980.
V prosinci 1728 zakoupila kongregace Shearith Israel v New
Yorku pozemek na dolním Manhattanu a měla tak místo pro první budovu,
která byla navržena a postavena jako synagoga, v kontinentální Severní
Americe.
V tu dobu byl New York místem, kde byla jediná židovská
komunita v zemi; bylo to o zhruba 20 let dříve, než začalo organizované
židovské usidlování ve Philadelphii, Lancasteru a Charlestonu.
Shearith Israel, v letech 1654 až 1825 jediná židovská
kongregace v New Yorku, byla založena brazilskými Židy španělského a
portugalského původu. Guvernér Peter Stuyvesant, známý svými
antisemitskými názory, zpočátku Židům odpíral právo modlit se při
veřejných shromážděních.
Židé za svá práva bojovali a nakonec získali souhlas.
Dnes
Shearith Israel využívá velkou budovu na rohu 70th Street a Central
Park West.
Americké Židy zřejmě nic a nikdo nezastaví. Soukromá
společnosti Eldad Prosperties, patřící Yitzhaku Tshuovi, plánuje
postavit na Manhattanu nejvyšší obytný mrakodrap, který bude jednou z
nejvyšších budov na světě.
Eldad do projektu na One Madison Avenue investuje 450 milionů
dolarů (okolo 18 miliard českých korun). Výsledkem má být 74 patrový
mrakodrap, který bude sahat do výšky 274 metrů a převýší tak 72 patrový
Trump World Tower, tyčící se do 262 metrů. Trump Building s 283 metry a
70 patry bude nicméně stále nejvyšší budovou Wall Street.
Projekt Eldadu přidá na One Madison Avenue dalších 44.500 m2
obytné plochy. Tshuva si najal na návrh budovy Daniela Libeskinda,
který také navrhuje Freedom Tower, která má stát na Ground Zero, na
místě zničených World Trade Center.
New York je víc židovský, než se na první pohled zdá. Důkazem
je i výročí rabiho Jicchaka Hutnera (1906 - 28. 11. 1980), děkana
ješivy Chaim Berlin v New Yorku, jehož tisíce studentů vytvořily jádro
vedení amerického Židovstva konce 20. století.
Rabi Hutner měl přívětivý postoj ke všem Židům a jeho dva žáci,
rabíni Shlomo Freinfeld a Noah Weinberg, uspořádali první bál tešuva
ješivy.
V roce 1970 byl rabi Hutner na palubě letadla, které unesli
palestinští teroristé z „Černého září“ a byl mezi rukojmími drženými na
letišti v Ammánu v Jordánsku. Poté, kdy všichni rukojmí byli
přemístěni, letoun byl před televizními kamerami vyhozen do povětří.
Podpora Američanů Izraeli ve sporu s Araby o Judeu, Samaří a
Gazu zůstává extrémně vysoká. Dvě třetiny Američanů se považují za
stoupence Izraele a jen devět procent o sobě mluví jako o „stoupencích
Palestinců.“
Podobná většina (61 : 10) Američanů je přesvědčena, že USA musí
ve sporu o Judeu, Samaří a Gazu podporovat Izrael proti Arabům. Pouhých
12 % má za to, že „cílem mírových jednání o Blízkém východě má být jen
vytvoření Palestinského státu.“
Jak to všechno vypadá, přestože Obamu volilo na 95 procent
barevných obyvatel a Afroameričanů, také Židé přiložili ruku k dílu,
tedy spíš obsahy svých pokladniček, jelikož patřili k těm nejštědřejším
sponzorům.
Přes šest set milionů dolarů, celkem vynaložených na volební
kampaň demokratického kandidáta Obamy je rekord, jenž asi dlouho nebude
překonaný…
PS: Nově zvolený prezident USA Barack Hussein Obama si vybral
za ředitele kanceláře Bílého domu (White House Chief of Staff)
demokratického poslance z Illinois Rahma Emanuela, který sloužil v
izraelské armádě a částečně hovoří hebrejsky. Je mu 49 roků a je synem
židovského přistěhovalce z Izraele, člena Irgunu, a americké Židovky.
http://eretz.cz
