poslal Nepřihlášený Tradičního sněmu biskupů ve Vatikánu se poprvé v historii zúčastnil židovský rabín.
Zní to jako vtip, takový ten otřepaný o tom, jak se „sejdou papež, rabín a jezuita a...“, ale včera k takovému setkání skutečně došlo. Rabín Šear Jašuv Cohen a spolu s ním Albert Vanhoye z řádu Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) se totiž po boku papeže zúčastnili tradičního sněmu biskupů ve Vatikánu.
Nejvyšší rabín v izraelské Haifě je jedním z předsedů Komise pro dialog mezi Izraelem a Vatikánem a svou účast na tak zvaném synodu považuje za „znamení naděje“ na náboženský smír. Jeho účast, která byla avizována už začátkem roku, znamená historický průlom.
Sněm biskupů potrvá tři týdny a už tradičně se na něm řeší záležitosti týkající se církevní nauky, přesněji řečeno výkladu bible.
Rabín Cohen měl včera přednést příspěvek o tom, jakou roli hraje bible v judaismu. Hned po něm měl vystoupit jezuita Vanhoye, jinak uznávaný expert na List Židům, anonymní epištolu z Nového zákona, o jejíž autorství i výklad se dodnes vedou spory. Vanhoye měl naopak mluvit o tom, jak vnímají křesťané posvátné texty Židů.
Pro Cohena je účast na sněmu ve Vatikánu jedním z vrcholů „kariéry“. Rodák z Jeruzaléma pochází z rodiny ortodoxních věřících. V dětství přináležel k nazirejcům, kteří si odmítají stříhat vlasy, holit vousy, pít víno nebo účastnit se pohřbů. V šestnácti se od nich sice „vyvázal“, ale zůstal striktním vegetariánem. Ve 40. letech se výrazně angažoval v boji za samostatný židovský stát. Léta sloužil v armádě, později studoval právo a jeden čas zastával i funkci místostarosty Jeruzaléma. Od roku 1975 vykonává úřad nejvyššího rabína v Haifě.
A právě tady nejspíš zdokonalil svou „filozofii“ náboženského dialogu. Haifou totiž dost často zmítají spory mezi sekulárními a ortodoxními Židy. „Nedělím Židy na sekulární a ortodoxní. Pro mě jsou to všechno Židé,“ řekl loni izraelským novinářům a dodal: „Nevěřím v nátlak vírou, jen v otevřený dialog.“
Vanhoye, který zastupuje Tovaryšstvo Ježíšovo, řád, jenž v minulosti fanaticky popíral jinou víru než katolickou a v 18. století byl dokonce na čas zrušen, je podle expertů jedním z nejerudovanějších řečníků letošního synodu. Papež Benedikt XVI. jej před dvěma lety jmenoval členem Kolegia kardinálů, k jehož nejdůležitějším úkolům patří volba Svatého otce.
Lidové noviny, 7. října 2008
