poslal mikael
České slovo víra pochází ze slovanského viera a má společný indoevropský kořen s latinským verus (pravý). Víra je tedy pravost, pravda. Není přesným překladem řeckého slova "pistis", které je věrným přeložením hebrejského výrazu "emuna", znamenajícího JISTOTU, záruku, spolehutí. Tím se význam posouvá, a mění. Věřím-li něčemu v našem pojetí, neznamená to ještě, že jsem si tím i jist.
České slovo víra pochází ze slovanského viera a má společný indoevropský kořen s latinským verus (pravý). Víra je tedy pravost, pravda. Není přesným překladem řeckého slova "pistis", které je věrným přeložením hebrejského výrazu "emuna", znamenajícího JISTOTU, záruku, spolehutí. Tím se význam posouvá, a mění. Věřím-li něčemu v našem pojetí, neznamená to ještě, že jsem si tím i jistý. Řeknu-li např. "věřím, že budu zachráněn", dává toto mé vyjádření prostor pro možnost, že se to vůbec nemusí stát. Je to zhruba na úrovni "myslím, že budu zachráněn".
Modlím-li se, aby mi Pán dal to či ono, nestačí toliko věřit. Je třeba mít jistotu - PISTIS, že se stane, jak žádám. Jinak to není jistotění, ale pouhé doufání, kdy dostat mohu, bude-li Pán chtít, ale také nemusím!
1,5 Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána.
1,6 Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
1,7 Ať si takový člověk nemyslí, že od Pána něco dostane;
1,8 je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí. (List Jakubův)
Vidíme tedy, že chtít od Boha něco s pochybnostmi je zbytečné.
Židům 11,6Bez víry (jistoty) však
není možné zalíbit se Bohu. Kdo k němu přistupuje, musí věřit (jistotit), že Bůh jest, a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
Buďte si jisti, že Bůh JE, a že Jeho ucho je nakloněné k těm, kteří nepochybují ani o Jeho existenci, ani o Jeho zaslíbeních.
1,19 Vždyť Boží Syn Ježíš Kristus, kterého jsme u vás zvěstovali my - já a Silvanus a Timoteus - nebyl zároveň 'ano' i 'ne', nýbrž v něm jest jasné 'Ano'!
1,20 Ke všem zaslíbením Božím, kolik jich jen jest, bylo v něm řečeno
'Ano'. A proto skrze něho zní i naše 'Amen' k slávě Boží. (2. Korintským)
Nebojte se být si jisti tím, co Bůh zaslíbil. Bojte se pochybovat, když o něco žádáte, i ohledně všeho, co děláte, protože co není z jistoty (víry), je hřích. (Římanům 14,23)
21,19 Spatřil u cesty fíkovník a šel k němu; ale nic na něm nenalezl, jen listí. I řekl mu: "Ať se na tobě na věky neurodí ovoce!" A ten fíkovník najednou uschl.
21,20 Když to učedníci viděli, podivili se: "Jak najednou ten fíkovník uschl!"
21,21 Ježíš jim odpověděl: "Amen, pravím vám, budete-li mít jistotu a nebudete pochybovat, učiníte nejen to, co se stalo s fíkovníkem; ale i kdybyste této hoře řekli: 'Zdvihni se a vrhni se do moře' - stane se to.
21,22 A jistotíte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě žádat." (Mt)
Lukáš 11,10 Neboť
každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Bůh vám žehnej!!
Amen.
