poslal Nepřihlášený Česká republika se obvykle označuje za společnost vysoce sekularizovanou, tj. za společnost, v níž hraje náboženství a církve malou roli. Koncem 90. let proběhl v České republice a v dalších 28 zemích světa mezinárodní srovnávací výzkum, který se mimo jiné zabýval tím, čemu lidé věří a zda a jak často lidé chodí do kostela nebo se zúčastňují nějakých náboženských obřadů. Jen necelých 8 procent lidí v České republice tehdy odpovědělo, že chodí na bohoslužby nejméně jednou týdně, a pro srovnání můžeme uvést, že například ve Spojených státech chodila každý týden do kostela třetina lidí, v Rakousku pětina a v Irské republice dokonce více než 60 % dotázaných. Z tohoto hlediska Česko opravdu představuje sekularizovanou společnost. Česko by se daly nazvat nenáboženskou zemí i z hlediska počtu lidí, kteří se hlásí k nějakému náboženskému vyznání. Podle výsledků Sčítání lidu z roku 2001 se jen třetina Čechů hlásila k víře a podobně nízký podíl lidí, kteří se hlásí k náboženskému vyznání, má z evropských zemí jen bývalé východní Německo.
Znamená to tedy, že Česká republika je sekularizovaná země? Nikoliv. Je totiž třeba rozlišovat mezi tradičním organizovaným náboženstvím a vírou v nadpřirozeno. Lidé nemusejí chodit do kostela, nemusejí se hlásit k náboženskému vyznání a přitom můžou být pověrčiví a můžou si nechat vykládat karty či číst v novinách horoskopy a věřit, že z postavení hvězd lze vyčíst vlastní budoucnost. To se potvrdilo i ve zmiňovaném výzkumu. Moderní statistické metody jsou totiž schopné odhalit souvislosti mezi postoji k různým otázkám a data ukázala, že existují dvě základní duchovní orientace: křesťanství na jedné straně a na druhé straně netradiční víra v nadpřirozeno, která by se nejspíš dala nazvat slovem "okultimus". Výsledky výzkumu tak odpovídají teoriím, které rozlišují dvě základní vize reality v evropské civilizaci: křesťanství a moderní pojetí racionální vědy na straně jedné, mystické proudy sahající od gnosticismu, magie a hermeneutiky po moderní okultismus na straně druhé. (Zájemce můžeme odkázat na celou řadu dnes již klasických sociologických studií na toto téma. Jedním z prvních, kdo se vztahu mezi racionalitou a křesťanstvím, resp. protestantismem zabýval, byl Max Weber ve své knize Protestantská etika a duchu kapitalismu, která se stala východiskem pro desetiletí dalšího výzkumu. Dále můžeme doporučit například knihy Petera Bergera Vzdálená sláva či Rumours of Angels nebo knihu D.Lužného: Nová náboženská hnutí.)
Pokud zaměříme-li svoji pozornost na netradiční víru v nadpřirozeno, ne na to, zda lidé chodí do kostela, nelze Českou republiku v žádném případě charakterizovat jako sekularizovanou společnost. Ukázalo se totiž, že plných 66 % lidí ve výzkumu věřilo, že někteří věštci mají schopnost předvídat budoucnost a 45 % respondentů věřilo v účinnost amuletů a v horoskopy. Výše vzdělání přitom nehrála roli a na rozdíl od tradičního křesťanství to byli především mladší lidé, kdo byl ochotný věřit ve věstce, amulety či horoskopy. Zdá se tedy, že spolu s tím, jak se česká společnost odklání od tradičního křesťanství, nešíří se atheismus, ale roste zájem o alternativní duchovní nauky. Tím se ovšem otvírá celá škála nových otázek, které se týkají souvislosti mezi netradičním náboženstvím a morálními a sociálními postoji a psychologickou orientací lidí.
Dana Hamplová
http://www.socioweb.cz/
