poslal Nepřihlášený Podrobnosti navrhovaného zákona - Podle ministra Jehličky ušetří stát 300 miliard Kč
Přijetím zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi ušetří ČR podle ministerstva kultury v příštích 60 letech přibližně 300 miliard korun. Novinářům to včera řekl předseda vládní komise pro přípravu zákona a ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL). Pokud by totiž i v budoucnu platil současný systém financování církví státem a počty duchovních by rostly stejným tempem jako dosud, zaplatil by stát v tomto období zhruba 580 miliard korun.
Návrh zákona však počítá s vyplacením 83 miliard korun, jež by církve dostávaly postupně 60 let. Včetně úroků, které budou činit 4,85 procenta ročně, by tak církvím stát zaplatil asi 270 miliard korun. Roční splátka vychází na 4,275 miliardy korun a během prvních 20 let bude stát církvím vyplácet ještě "přechodový" příspěvek. V prvním roce splácení bude stejný jako suma, kterou stát platí církvím nyní (podle stavu ke konci roku 2007, tedy asi 1,3 miliardy), a každý rok se bude snižovat o pět procent z této částky.
Vláda by měla podle Jehličky plán odškodnění církví posoudit do konce ledna. Pokud zákon schválí v letošním roce parlament, budou církve dostávat náhradu od roku 2009. "Vzhledem k tomu, že zákon předkládá vládní komise, nepředpokládám, že by při jeho projednávání mělo dojít k nějakým problémům," uvedl Jehlička. Ministr věří, že by normu mohli podpořit i někteří opoziční poslanci.
Zástupci vládní komise a církví se shodli na podobě věcného záměru zákona, který má po letech průtahů řešit majetkové vyrovnání státu s církvemi, v prosinci loňského roku. Principem řešení je kombinace finanční náhrady za majetek, který nelze vydat, a naturální restituce, tedy faktické vydání majetku. Církevním řádům stát vrátí třetinu majetku, dvě třetiny má tvořit zmíněná finanční náhrada 83 miliardy korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. K 83 miliardám komise došla z odhadu majetku církví v roce 1948 oceněného současnými cenami; vznikla částka 135 miliard a od ní se odečetla hodnota majetku vráceného v naturální restituci.
Dlouho očekávaný zákon by měl nejen napravit vzájemný vztah státu a církví, ale umožnit také obcím nakládat s blokovanými pozemky. Desítky obcí nemohly žádat o evropské dotace, opravovat budovy či stavět na těchto pozemcích nové domy.
Zákon tedy řeší 72.000 hektarů zemědělské půdy, kterou církve vlastnily. Vydáno bude 20.000 hektarů, o které mohou řády požádat, 52.000 hektarů bude odblokováno, zůstane státu, který je bude moci privatizovat či bezúplatně převádět obcím. Řády také mohou požádat o vydání lesů - z celkových 180.000 hektarů, které církve vlastnily, stát dostane 115.000 hektarů a 65.000 hektarů bude možné vydat řádům.
Podle předsedy Ekumenické rady církví a člena církevní komise pro přípravu zákona Pavla Černého by přijetí zákona také zlepšilo postavení ČR v Evropské unii v tomto směru. Česko je totiž podle něj posledním postkomunistickým státem, který dosud vyrovnání státu a církví neuskutečnil.
Jehlička je přesvědčen, že stát dlouhodobě zákonem ušetří. Suma, kterou by v příštích desítkách let církvím především na platy duchovních dával, by totiž podle něj stále rostla. V posledních letech činí přibližně miliardu, počet duchovních roste a předpokládá se i další nárůst stejně jako nárůst počtu registrovaných církví.
V roce 2020 by tento výdaj činil 2,7 miliardy, v roce 2040 by to bylo 7,7 miliardy a v roce 2060 už 20 miliard. Celkem by stát za příštích 60 let takto vyplatil 580 miliard korun.
Způsob, kterým má stát církvím jejich majetek splácet, se nelíbí některým poslancům ODS. Místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová, která v komisi vyrovnání s církvemi dohadovala, například považuje výslednou částku za příliš vysokou.
Podle kardinála Miloslava Vlka či arcibiskupa Jana Graubnera ale výsledná suma není vysoká a podmínky majetkového vyrovnání jsou výhodnější spíše pro stát. "Totalitní stát využíval církevní majetek a bral z něj nemalý užitek po 40 let a církvi z něj svou podporou vracel nepatrné procento. A náš demokratický režim to bohužel dělal po 18 let," míní kardinál.
Graubner dnes zopakoval, že církve učinily velké ústupky při jednáních nad přípravou zákona. "Udělali jsme je ale vědomě s přesvědčením, že vstupujeme do velkého rizika, ale že je musíme udělat, aby nepokračovaly problémy, které tak dlouho trvaly," řekl. Zákon podle něj řeší jen jednu část financování církví a nezabývá se také takzvaným vnitřním zadlužením, které podle něj činí až 50 miliard a jež se týká například škod na památkách, o něž se v uplynulé době církev kvůli nedostatku financí nemohla dobře starat.
Nominální hodnota dohodnutých splátek bude podle katolické církve díky inflaci za 60 let odlišná. Připomíná i to, že církevní památky výrazně přispívají k ziskům státu z turistického ruchu.
Výše finanční náhrady, kterou má stát podle návrhu zákona vyplácet jednotlivým církvím po dobu 60 let:
Apoštolská církev
64,902.023 korun
Bratrská jednota baptistů
14,000.000 korun
Církev adventistů sedmého dne
32,000.000 korun
Církev bratrská
46,759.508 korun
Církev československá husitská
189,563.661 korun
Církev řeckokatolická
18,366.662 korun
Církev římskokatolická
3550,000.000 Kč
Českobratrská církev evangelická
139,261.022 korun
Evangelická církev augsburského vyznání v České republice
7,281.114 korun
Evangelická církev metodistická
22,587.695 korun
Federace židovských obcí v České republice
16,715.806 korun
Jednota bratrská
36,969.290 korun
Luterská evangelická církev a.v. v České republice
6,993.690 korun
Náboženská společnost českých unitářů
2,211.855 korun
Pravoslavná církev v českých zemích
70,442.428 korun
Slezská církev evangelická augsburského vyznání
40,187.921 korun
Starokatolická církev v České republice
16,757.325 korun
Zdroj: Ministerstvo kultury
