Než přikročíme k jednotlivým technikám náboru bezprizorních mládežníku, bude třeba se seznámit s trochou taktiky, strategie, plánování a docílení vytýčeného efektu.

Čím dnes žije mládež, je především citové a emocionální prožívání na úrovni sociálních vazeb. Prakticky každý mladý člověk má dvě potřeby: být individualitou a zároveň někam patřit. Tento zdánlivý antagonismus se těžko naplňuje, ale je třeba o něm vědět. Jinými slovy mladý člověk touží být v úzké skupině, součástí celku, a zároveň potřebuje zůstat v rámci tohoto celku individualitou. Například sociální skupiny skinů, či punkerů jsou vyhraněnou sbírkou jedinců, kteří působí v širší společnosti jako individuality, ale ve své skupině mají silnou vlastní identitu a vlastní, svébytné hodnoty. V této své skupině pak doslova prahnou po silných prožitcích a citových vazbách, komunikaci a sdílení. Vynikajícím komunikačním kanálem je hudba, která pomáhá k vyjádření hodnot, přesvědčení a chování, a svým nábojem vede k silné interpersonální i intrapersonální vazbě.

Hudba navíc umožňuje mladému člověku naplnit obě jeho potřeby: být sám sebou a přesto patřit do vyhraněné sociální skupiny, sdílející stejné hodnoty. Například na „Čekteku“ tančí každý sám za sebe a přesto v kompaktním davu. Člověk při technu, metalu, rapu… když splyne s hudbou, je jak individualitou (je sám uprostřed davu), tak sám tento dav tvoří a je jeho pevnou součástí. Vnitřní náboj rytmické hudby pak naplňuje i citovou prázdnotu postindustriálního mládežníka. Toto by si církev měla uvědomit a mladým přesně toto nabídnout. Řekněme to otevřeně: Akce jak Woodstock by neměla církev zavrhovat, ale sama ji pořádat. Jediní Beatles a Rolling Stones dokázali svého času přitáhnout stejně lidí, jako Billy Graham nebo William Branham. Zatímco éra evangelistů již v Evropě opadla, hudba stále přivádí davy mladých a církev by to měla využít. Snad přijde i doba, kdy ERC uspořádá křesťansky „Čektek“ na který přijedou i stovky nevěřících, kteří budou tančit bok po boku s našimi mládežníky. Nebojme se proto netradičních způsobů evangelizace!
 

Pro začátek tedy stačí převzít současnou kulturu a hlavně hudbu a nahradit texty, které mnohdy velebí nezřízený promiskuitní život, alkoholismus nebo rovnou satana, texty neutrálními. Je dobré se zpočátku vyhnout jménu Ježíš nebo biblickým veršům. S tím je možné přijít později, ale nyní by to mohlo odradit. Vše se může později vyvinout až do zcela křesťanské podoby rapovaného otčenáše, metalových žalmů nebo ztvárnění Benedictus ve formě break dance. Teď je ale nutné vyhnout se slovům o hříchu, o pokání o zatracení a bibli ordinovat po kapkách, na což by mohla vzniknout předčasná alergie. Mladí se dnes nedokáží nahlas modlit, ale často večer hlasitě rapují před svými vrstevníky. Snažte se proto všechny tyto prvky inkorporovat a využít, ale chce to čas!

A nyní uvedu něco, s čím mnohou mít mnozí problém, ale co nakonec vždy vedlo a povede k úspěchům. Nebojte se proměnit večer vaši modlitebnu v rockový klub. Investujte do barevných světel, nebojte se pořídit náročnou aparaturu, kupte si generátor barevného dýmu. Začít je třeba od malých věcí a tak, než vychováte vlastní interprety, zkuste jen reprodukovanou hudbu s živým rapem. Nebojte se experimentovat a zkuste caraoke. Vynikajících úspěchů lze dosáhnout playbackem. Mladý pastor mládeže, zpívající na pozadí úchvatné melodie Stounů „Sympathy for the Devil“ (což není nic jiného, než netradiční křesťanské učení o apokastasi, které má naději i pro spásu satana) slova „bůh zachraňuje všechny“, je nádherným svědectvím inkulturace křesťanského poselství.

Je třeba však myslet i na technické věci: Oddělte ve vaší modlitebně místo pro kouření. Je nutné se ale vyhnout drogám a tvrdému alkoholu. Samozřejmě těžko zpočátku uhlídáte měkké drogy, ale přece jen by nebylo dobré to veřejně tolerovat. Zpočátku bude stačit výstražný nápis, který bude bránit vstupu s omamnými látkami. Naproti tomu bečka vedle kazatelny může zcivilnit církevní prostředí, které mladý člověk podvědomě chápe jako nepřátelské, a přiblížit jej mladému člověku. Proč chodit na pivo do hospody, když stejně kvalitní a levnější, spolu s kvalitní hudbou, je možné dostat v modlitebně? Cílem přece je, aby mladí neodcházeli do světa, ale naopak, aby svět docházel do vaší modlitebny! Ale více o tom si povíme příště.