poslal pastýř Tento článek je reakcí na kompilát o KAMu. Ačkoliv zde jeho autor ve svých komentářích volí poněkud ostřejší tón, autorem shromážděná a logicky vypíchnutá fakta mne vedla k reflexi skutečností, které mají mnohé dnešní, paracírkevní uskupení společné.
KAM
1. Obnova: KAM usiluje o obnovu místní církve a vyzbrojení mládežnického hnutí v jednotlivých zemích východní Evropy. Místní církev chápe jako nevěstu Kristovu, kterou chce vyzbrojit a vystrojit pro nebeského Ženicha.
2. Učednictví: podstatou obnovy je Učednické hnutí vycházející z nauky učednické mládežnické organizace Josiah Venture, která přejala učení a materiály další mezinárodní učednické organizace Sonlife Ministry. Ta má kořeny v hnutí, jehož zakladatelem je Bill Bright resp. CCC. Jako inspirace posloužilo i hnutí Willow Creek. CCC i Willow Creek jsou ekumenickými paracírkevními organizacemi se silným mezinárodním vlivem, usilujícím o evangelizaci světa a jejichž představitelé jsou stoupenci ekumenického hnutí s velmi citelným úsilím o jednotu evangelikálů s římskokatolickou církví.
3. Globalizace: KAM není církví, ale v rámci Josiah Venture nadnárodní paracírkví. Přesto její misionáři usilují o naplnění Velkého poslání odevzdaného Kristem církvi prostřednictvím jeho apoštolů. KAM chce proto sloužit jako servisní organizace vedoucím českých mládeží a dnes i vedoucím českých církví. Má propracovanou strategii, jak získávat vůdce prakticky všech církví nejen v ČR, ale de facto z celé postkomunistické Evropy.
4. Identita: KAM ve svých materiálech mluví o hnutí mládeže v ČR a místní (národní) církvi, které se cítí povolán sloužit a prakticky přitom nerozlišuje konfesionalitu jednotlivých mládežníků ani vedoucích představitelů. Tyto pak zve ke spolupráci. Pracovníci KAMu pak mají vytvořit smluvní „identitu“ a zachovat veškeré adaptované učení mládežnické organizace Josiah Venture a potažmo Sonlife Ministry s pozadím Wagnerova hnutí církevního růstu.
5. Vůdcovství: Místopředseda KAM intenzivně usiluje o navázání vztahu s vedoucími církví v ČR, kterým se chce stát trenérem, získávat je pro vizi KAMu a vést je podle propracovaných zahraničních technologií vypracovaných pro získávání, školení a vysílání dalších pracovníků. Přetrváváním těchto vztahů a za využití multiplikace vzniká v podstatě učednický vertikální řetězec, jehož vrchol tvoří pracovník, speciálně k této službě uvolněný a komunikující s dalšími partnery (učedníky Sonlife, potažmo CCC strategie).
6. Centralizace: KAM pod sebe rovněž soustřeďuje jednotlivé národní mládežnické, původně nezávislé organizace, které zastřešuje a ty se prostřednictvím exkluzivního postavení KAMu ve vztahu s Josiah Venture stávají partnerem učednické nadnárodní organizace.
7. Manažerství: KAM používá sekulární manažerské techniky, jako jsou „koučing“ a „multiplikace“, které obsahují sekulární zdroje.
http://www.apologet.cz/?q=articles/category/3-ucednicka-hnuti/id/17-kam-chce-vest-kam-ceskou-cirkev/paging_rows/3/paging_page/2
PROMISE KEEPERS
Spojnici mezi klíčovými muži a pracovníky oblasti (Field Ministry staff), tvoří tzv. vyslanci, či zmocněnci (Ambassadors). Jejich úkolem je představovat PK církvím daného společenství a vytipovávat klíčové muže. “[Vyslanec] nese poselství Promise Keepers do své obce, nalézá klíčové muže a podporuje smíření přes rasové a denominační hranice. Brožurka pro kandidáty Ambassadors říká: “Protože Promise Keepers jsou zavázáni stavět spojovací mosty, vyslanci se musí vyvarovat negativních politických, věroučných a denominačních postřehů a diskusí.“ A dále, že přehrady denominacionalismu je těžké strhnout, “tento proces trvá šest měsíců až rok." Jakmile se jednou člověk již stane vyslancem, nereprezentuje sám sebe, své “osobní postoje vycházející z doktrín", ale představuje Promise Keepers a jejich poslání, a spolupracuje na úkolu sjednotit muže.
Brožurka dále uvádí: “Některé otázky by neměly být zmiňovány: jistota věčnosti (eternal security), dary Ducha svatého, křest, soužení před, či soužení po (pre- tribulation or post- tribulation), svátosti a ordinace." V květnu, roku 1995 bylo ustaveno celkem 10 840 klíčových mužů a vyslanců. Cílovým místem uskutečňování vize jsou místní skupinky mužů, zasvěcených vizi PK. Samotná skupinka, pod vedením klíčového muže, se souhlasem pastora, spojena s ústředím PK skrze vyslance, se učí principům zralého mužství. K podpoře této výuky byl např. zpracován vyučující manuál (Study Guide) Roberta Hickse. Muži se zde mají sdílet o svém mužství: „Naše kultura představuje mnoho zasvěcovacích obřadů nebo uvedení v mužství, které jsou spojeny s penisem. S kterou z nich máš zkušenost? Máš nějaký příběh ke sdílení s ostatními muži týkající se těchto věcí?" [Dále je sestaven seznam těchto věcí jako:] "Chození na nočníček a noční počůrávání, vývoj ochlupení na genitálu, pornografie, první schůzka, svatební noc…”
PK věří, že každý muž musí být v učednickém vztahu. Tzn., že musí mít někoho, kdo bude jeho rádcem (mentor) a mít někoho, komu on sám bude rádcem. PK věří, že muž musí mít zkušenějšího rádce, kterému bude vykazatelný v rozhodnutích, týkajících se jeho života (finance,sex, vztah k Bohu) a zároveň se při tom učit, jak být rádcem muži mladšímu. Tedy prakticky to, co již známe z Pastýřského hnutí, odkud si McCartney patrně tyto principy odnesl. “Je nemožné pro muže naplnit příkazy Písma, pokud nebude v signifikantním vztahu s ostatními muži." PK k tomu říkají: “Máte ještě někoho dalšího kromě své ženy, s kým byste se mohli sdílet o svých pokušeních a selháních?"
http://www.apologet.cz/?q=content/category/12-promise-keepers
KMS
Pro vznik regionální platformy je třeba získat nejdříve vedoucí, a až potom celé sbory. "Důležité je prostě začít"" . Tedy: vůdce – sbor – region. K této vizi je třeba: „pomáhat všemi způsoby k vzájemnému porozumění i jednotě: a) formou velkých konferencí, b) duchovními smlouvami“. Je zajímavé, že pojem „duchovní smlouva“ je termínem užívaným v Princeho literatuře. Prince je např. vidí jako vazivo, jímž jsou svázány kosti z různých „hřbitovů“. Jednotlivé sbory se tímto postupem, jak níže připouští sám D. Drápal, dostávají pod „metodické vedení“, neboť KMS se cítí povolána k „vedení části Božího lidu“. Těžiště služebníků těchto zúčastněných sborů je pak KMS, která pořádá vyučující semináře pro co nejširší počet křesťanů, kteří jsou pro myšlenku takto pojaté jednoty stejným způsobem získáváni.
V informačním letáku, kde KMS představuje sama sebe, popisuje tuto svoji činnost takto: „Jde o praktickou mezisborovou ekumenu, o ekumenu zdola“. „Ekumenou zdola“ jsou v podstatě obcházeny oficiální autority etablovaných církví, které by s tímto postupem nesouhlasily. Vypadá to jako fikce nebo jako blouznění? Nechme proto promluvit samotnou KMS. Vždyť jejím cílem je mimo jiné: "…naše společné, upřímné získávání dalších sborů pro vizi KMS i pro členskou základnu a jejich kvalitní zastoupení na ŠV KMS. Členové UžV KMS rozdělí členskou základnu ŠV KMS podle regionů a zároveň se stanou jejich zástupci podle místa svého vlastního působení. Členové ŠV KMS začnou aktivně spolupracovat na přípravách jednotlivých drobných regionálních akcích, které budou pomáhat k růstu a prosazování Božího království na daném místě (různé akce, semináře a vzdělávací programy, evangelizační akce plošnějšího charakteru, konference menšího typu, semináře o chvalách atd.) Sbory i jednotlivci nadále porostou svým individuálním tempem a vývojem, ale zároveň budou vyzrávat i k jednotě organizační a institucionální a tak se KMS stane jakousi předsíní společného rodinného domova" . Činnost pro regionálně jednotnou církev se neomezuje pouze na naši zemi. Evald Rucký mluví o celém středoevropském regionu. Píše: „středoevropský region čeká na probuzení“ . Vždyť: „Jedna z oblastí, na níž by se měli podle něj začít podílet další, je regionální práce, kontakty společenství a vedoucích z různých církví na regionální úrovni. Mluvil o významu této práce a doložil ji na příkladu z Liberecka, kde se kontakty dokonce rozšířily i přes hranice, do přilehlých oblastí Polska a Německa“ .
http://www.apologet.cz/?q=articles/category/14-apostolska-hnuti/id/23-charismaticka-cirkev-sjednoceni
KURZY ALFA
Jak uvedl Millar, jedním ze znaků dnešní doby, které Alfa vychází vstříc, je ekumenismus. A to ne ledajaký. Ještě donedávna platné anglikánské vyznání víry, podle něhož byl papež *****m, je překonáno. Kurzům Alfa dnes papež žehná a jsou nástrojem ke sjednocení církve, zejména katolíků a protestantů. V jednom dopise pražský koordinátor kurzů uvedl skutečný důvod pořádání kurzů: „Světový trend je sjednocovat skrze Alfu farnosti (sbory) a denominace ´v jeden hlas církve´ v rámci města, později národa. Jen tak lidé mohou uvidět církev silnou, srozumitelnou a aktuální.“ Česká charismaticko-katolická delegace proto v Anglii nijak nezahálela a „povzbuzena tímto trendem, se připojila k velké světové vizi, kterou mají pracovníci Alpha International (asi 80 stálých zaměstnanců).“ Tyto akce v některých národech vrcholí „tzv. ´pozvání národa na večeři´, podporovaná všemi denominacemi, které se sjednocují v jeden hlas – společně se modlí a akci připravují. Jde o jakési jednorázové zviditelnění a otevření církve lidem kolem nás, takový „den otevřených dveří“. Zatím nejsme v takové situaci, zjistili jsme ale, že míra úspěšnosti Alfy u nás víceméně odpovídá stupni jejího rozvoje.“ Jednotná církev je tedy tím nejdůležitějším, proč Alfa kurzy směřují napříč denominacemi. Jak uvádí Janda vytýčenou strategii:
„V dějinách církve je to snad vůbec poprvé, kdy se všechny hlavní proudy, ať už katolíci či protestanti, sjednotily na tak rozsáhlém projektu, užívajíce materiály se stejným obsahem a formou. Jak je to možné? Zaměřili se na to podstatné a základní.“ „Pokládáme za zásadní udržet jednotu a společný krok všech kurzů Alfa vždy v jedné denominaci, a také ve spolupráci denominací mezi sebou. Proto v pražské kanceláři usilujeme o: vzájemné povzbuzení a výměnu zkušeností, společné modlitby, společné plánování, postup a vize, společnou propagaci.“ Tomáš Janda proto v dalším dopise již mluví o jedné „obecné církvi“, vzniklé skrze Alfu a propojení Alfy se všemi ostatními církevními aktivitami. Mezi cíle jeho kanceláře proto patří: „vytvoření kvalitní celoplošné sítě několika desítek až stovek kurzů Alfa v Praze a okolí, zviditelnění této naddenominační sítě (vlastně již celé obecné církve) široké veřejnosti, souběžné propojování Alfy se všemi dalšími církevními aktivitami a službami.“
http://www.apologet.cz/?q=articles/category/2-kurzy-alfa/id/18-alfa-evangelium-bez-pokani
RESUMÉ
1) Vytýčení zástupné evangelizační vize "jednotou k probuzení" z paracírkevního centra
2) Prezentace této vize církvím a získávání vůdců pro ni
3) Vytvoření skupinek napříč denominacemi na základě vize
4) Získávání všech členů sborů do skupinkové sítě
5) Začleňování skupinek pod naddenominační, paracírkevní vedení
6) Vytýčení dalších bodů učení a jeho zažívání skrze skupinky
7) Přetavování všech dosavadních církevních struktur do učednické pyramidy
8) Získávání jednotné a jednotně vedené církve z paracírkevního centra
9) Katolicko-protestantské sjednocení v pozadí
10) Kontroverze např. "kdo bude hlavní vůdce"a oslabení, či rozpad hnutí
11) Založení nové učednické organizace a návrat do bodu "1"
Řečeno slovy charismatika: jakoby jeden duch společné vize pouze měnil v průběhu doby dresy.
Pastýř
