Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Pro Mary Kathryn Baxterovou od Ježíše „Pro tento záměr jsi se narodila, abys napsala a mluvila o tom, co jsem ti ukázal a řekl. Neboť tyto věci jsou věrné a pravé. Tvoje povolání je, aby se svět dozvěděl, že je peklo a že Já, Ježíš, jsem byl poslán Bohem, abych je z těchto muk spasil.“ Kapitola 1. „Do pekla“ V březnu roku 1976, zatímco jsem se doma modlila, jsem měla návštěvu od Pána Ježíše Krista. Modlila jsem se v Duchu již po několik dní, když jsem znenadání velmi silně pocítila přítomnost Boží. Jeho moc a Jeho sláva naplnila dům. Zářivé světlo naplnilo místnost, ve které jsem se modlila, a sladký a nádherný pocit na mne přišel. Světla proudila ve vlnách, valila se a skládala jedna do druhé a zpět. Byla to senzační podívaná! Potom ke mně začal mluvit hlas Páně.

„Řekl: „Já jsem Ježíš Kristus, tvůj Pán, a přeji si ukázat ti mnoho věcí, o kterých chci, aby svět věděl. Zjevím se ti mnohokrát. Vezmu tvého ducha z tvého těla a ve skutečnosti tě vezmu do pekla. „Chci abys napsala knihu a řekla o vizích a o věcech, které ti ukážu. Ty a já půjdeme skrze peklo společně. Udělej záznam o věcech, které byly a jsou a které přijdou. Moje slova jsou pravda, jsou věrné a důvěryhodné. Já „Jsem Ten, Který Jsem“ a kromě mne není žádného jiného.“ „Drahý Pane,“ volala jsem, „Co chceš, abych činila?“ Moje celá bytost chtěla volat k Ježíši, aby uznala Jeho přítomnost. Nejlépe to popíšu tak, když řeknu, že mne přikryla láska. Byla to ta nejnádhernější, nejpokojnější, nejradostnější, nejmocnější láska, jakou jsem kdy pocítila. Boží chvála ze mne začala proudit. Najednou jsem mu chtěla dát můj celý život, aby si ho mohl použít, pomoci zachránit lidi z jejich hříchu. Věděla jsem, skrze Jeho Ducha, že to byl ve skutečnosti Ježíš, Syn Boží, který tam byl se mnou v té místnosti. Nemám slov k tomu jak vyjádřit Jeho božskou přítomnost. Ale vím, že vím, že to byl Pán. „Hle! Moje dítě,“ řekl Ježíš, „vezmu tě svým Duchem do pekla tak, abys mohla učinit záznam o její realitě, abys řekla celému světu, že peklo je skutečné proto, aby ztracené duše byly přineseny z temnoty do světla evangelia Ježíše Krista.“ Okamžitě byla moje duše vynesena z mého těla. Vyšla jsem s Ježíšem z mého pokoje do oblaků. Věděla jsem vše, co se děje kolem mne. Viděla jsem z vrchu svého manžela a děti, jak stále spí. Bylo to jako bych zemřela a zanechala své tělo na posteli, zatímco můj duch šel s Ježíšem skrze střechu domu. Zdálo se, jakoby se celá střecha srolovala, a mohla jsem vidět svoji rodinu, jak spí v postelích. Pocítila jsem na sobě dotyk Ježíše, když mi řekl: „Neboj se. Budou v bezpečí.“ On znal moje myšlení. Budu se snažit podle svých nejlepších schopností krok za krokem popsat to, co jsem viděla a cítila. Některé věci jsem nechápala. Pán Ježíš mně většinu těchto věcí vysvětlil, ale některé mi neřekl. Tehdy jsem věděla, a vím i teď, že tyto věci se opravdu dějí a jenom Bůh mi je mohl ukázat. Chvalte Jeho svaté jméno. Lidé, věřte mi, peklo je skutečné. Byla jsem tam Jeho Duchem mnohokrát přenesena během přípravy této zprávy. Brzy jsme byli vysoko v oblacích. Obrátila jsem se a pohleděla na Ježíše. Byl plný slávy a moci, a úžasný pokoj z něho proudil. Vzal moji ruku a řekl: „Miluji tě. Neboj se, neboť jsem s tebou.“ Na to jsme šli ještě výš do oblak, až jsem uviděla celou Zemi pod sebou. Ze země trčeli něco jako trychtýře které byly roztroušené po mnoha místech a stáčely se do jednoho bodu centra a pak byly otočené zpět k zemi. Tyto se obrovitě tyčily vysoko nad zemí, byly špinavě přiléhavé barvy a neustále se pohybovaly. Vycházely z celé zeměkoule. „Co je to?“ Zeptala jsem se Pána Ježíše, když jsme se k jedné přiblížily. „Tohle jsou brány pekla,“ řekl. „Půjdeme do pekla skrze jednu z nich.“ Okamžitě jsme vstoupili do jednoho z těchto trychtýřů. Uvnitř to vypadalo jako tunel, točil se dokola a dokola a potom zase zpět jako káča (dětská hračka). Najednou nás obklopila hluboká temnota, a spolu s temnotou zápach tak hrozný, že mi to vzalo dech. Po stranách tohoto tunelu byly živé postavy zakotvené jakoby do stěn. Měly tmavě šedou barvu, tyto postavy se pohybovaly a volaly na nás, když jsme procházeli. Bez toho aniž mi bylo řečeno, jsem věděla, že jsou zlé. Tyto postavy se mohly pohybovat, ale byli stále připevněny ke zdem. Vycházel z nich hrozný zápach, ječely na nás tím nejstrašnějším křikem. Cítila jsem neviditelnou, zlou sílu, která se pohybovala v těchto tunelech. Občas jsem v této temnotě mohla rozpoznat tyto postavy. Špinavá mlha zastírala většinu z nich. „Pane, kdo jsou tito?“ Zeptala jsem se mezi tím, co jsem se pevně držela ruky Ježíše. On řekl: „Tohle jsou zlí duchové připraveni k vychrlení na zem, až Satan dá příkaz.“ Když jsme šli dolů vnitřkem tunelu, tyto zlé postavy se smály a pokřikovaly na nás. Snažily se nás dotknout, ale nemohly kvůli moci Ježíše. Samotný vzduch byl zamořený a špinavý, a pouze přítomnost Ježíše mne zdržovala od toho, abych od samé hrůzy nezačala křičet. Ano, měla jsem všechny své smysly-sluch, čich, zrak, pocity a dokonce chuť zla na tomto místě. Nad to vše, se moje smysly staly více citlivější, a z toho zápachu a špíny jsem byla téměř otrávená. Křik naplnil ovzduší, když jsme se přiblížili k úpatí tunelu. Pronikavý křik dolehl k naším uším. Zvuky různého druhu naplňovaly ovzduší. Mohla jsem cítit strach, smrt a hřích všude okolo mne. Ten nejstrašnější zápach, jaký jsem kdy cítila, naplňoval ovzduší. Byl to zápach rozkládajícího se těla a zdálo se, že vychází ze všech stran. Nikdy na zemi jsem nepocítila takové zlo, nebo slyšela takový křik zoufalství. Brzy jsem zjistila, že je to křik mrtvých a že peklo je naplněno nářkem. Pocítila jsem vánek zlého větru a malou odsávací sílu větru před námi. Světla velmi míhavá, nebo spíše pulzující světélka, pronikala černou temnotou a vrhala šedé stíny po zdech. Stěží jsem mohla rozpoznat tvar čehosi přede mnou. Ucouvla jsem v šoku, když jsem si uvědomila, že je to velký had přímo před námi. Když jsem stále pozorovala, uviděla jsem tyto škaredé hady jak se plazí všude kolem. Ježíš mi řekl, „Brzy vstoupíme do levé nohy pekla. Před námi je velké utrpení, žalostný smutek a nepopsatelná hrůza. Zůstaň blízko mne, a já ti dám sílu a ochranu, když půjdeme peklem.“ „Věci, které uvidíš, jsou varováním. „On řekl: „Kniha, kterou napíšeš, spasí mnohé duše z pekla. To, co vidíš, je reálné. Neboj se, neboť Já budu s tebou.“ Nakonec Pán Ježíš a já jsme byli na konci tunelu. Vykročili jsme do pekla. Podle svých nejlepších schopností se budu snažit říct to, co jsem viděla a řeknu to postupně tak, jak mi to dal Bůh. Před námi, jak daleko jsem jen dohlédla, byly létající předměty vrhající sebou sem a tam. Sténání a křik politováníhodný naplňoval ovzduší. Před námi jsem uviděla mdlé světlo, a šli jsme směrem k němu. Cesta byla suchá, prašná špína. Brzy jsme byli u vchodu k malému temnému tunelu. Některé věci na papír dát nemohu: byly příliš příšerné, než abych je mohla popsat. Strach v pekle jste mohli chutnat a vím, že kdybych tam nebyla s Ježíšem, tak bych se zpět již nevrátila. Když tohle píši, tak některým věcem, které jsem viděla, nerozumím, ale Pán zná všechny věci, a On mi pomohl porozumět většině toho, co jsem viděla. Dovolte mi, abych vás varovala, abyste na tohle místo nešli. Je to hrozné místo muk, trýznivé bolesti a věčného zármutku. Tvá duše bude žít navždy. Duše žije na věky. To je to tvoje opravdové já, a tvoje duše půjde buď do nebe, nebo do pekla. Pro ty z vás, kteří si myslíte, že peklo je již tady na zemi-tedy, máte pravdu-je! Peklo se nachází v centru země, a tam jsou duše v trápení dnem i nocí. V pekle nejsou žádné večírky nebo párty. Žádná láska. Žádné slitování. Žádný odpočinek. Pouze místo takového zármutku, jakému ani nejste schopni uvěřit. Více: http://echo.granosalis.cz/article.php?sid=116