Pravda a poznání Co je pravda? Slovo pravda může mít několik významů. Ten nejzákladnější, na kterém se shodnou snad všichni rozumní lidé, se týká skutečnosti, která dokazuje sama sebe a je nezávislá na tom, jak ji chápeme a jak ji vykládáme. Ať se nám to líbí nebo ne, pravda je něco, co existuje naprosto nezávisle na naší vůli. Můžeme ji překrucovat jak chceme, pravda zůstane pravdou. Absolutní pravda
I když tento termín zní možná příliš filozoficky, je výstižný. Znamená znalost všeho, celkový obraz. Z tohoto hlediska je možné chápat pravdu jako něco, co nemůže pojmout žádný člověk, absolutní pravdu ví jen Jehova. Bůh to ukázal Jobovi (Job 28:20-24).
Člověk musí pokorně uznat, že nemůže znát pravdu celou (1.Kor 13:9) a být ochoten své poznání měnit podle toho, co mu Jehova zjevuje. Pravda je to, co se odkrývá, co se postupně chápe nebo zjevuje. C.T. Russell napsal: "Jestliže někdo z vás najde něco lepšího, doufáme, že nám to poví" (SV 1.12.1990, s.19). Je velké neštěstí, že existují mnozí lidé, kteří pravdu nehledají, ale kteří ji hájí. Relativní pravda: "Každý má svoji pravdu"
V dnešní postmoderní době často používané rčení. Je to tvrzení nepřesné a zavádějící. Spíše by se mělo říkat: "Každý má svůj vlastní pohled na pravdu, své vlastní vysvětlení pravdy, které ovšem nemusí být pravdivé". Protože člověk není schopen pojmout absolutní pravdu, vytváří si dílčí obrazy, podle toho, co zná, co již prozkoumal, co viděl, jakou měl zkušenost. Žádný člověk na zemi nemá patent na pravdu, neomylnost a "přesné poznání". Pravda jako zprostředkovaný obraz skutečnosti
V průběhu života musíme často měnit svůj obraz skutečnosti. Jinak vnímá svět dítě, jinak dospívající, jinak dospělý. Stejně to platí i v křesťanství. I zde jsou "nemluvňata" a dospělí, zralí křesťané (Heb 5:12-14). Když poznávají Bibli, otvírá se jim pohled na pravdu a skládají si ze střípků jednotlivých textů svůj obraz skutečnosti. Už při samotném čtení dochází ke zkreslení - vždyť kdo dokáže přesně vystihnout, co přesně měl autor na mysli? Některé texty či biblické pasáže mohou mít více variant výkladu. "Nemluvňata" si připouštějí variantu jednu a mají sklony vidět věci černobíle. Největší nebezpečí vznikne, když se omezené lidské poznání povýší na absolutní pravdu. Biblické pojetí pravdy Bible používá výraz pravda různým způsobem. - Ježíš Kristus
"Jsem cesta a pravda a život." (Jan 14:6) Nejpodstatnější a nejdůležitější bod této studie. Ježíš je zosobněním pravdy, je i cílem. "V něm jsou pečlivě skryty všechny poklady moudrosti a poznání" (Kol 2:3). "Protože Zákon byl dán prostřednictvím Mojžíše, nezasloužená laskavost a pravda nastaly prostřednictvím Ježíše Krista." (Jan 1:17). To neznamená, že by stará smlouva nebyla pravdivá, ale Zákon byl "stínem budoucích dobrých věcí, ale ne samotnou podstatou věcí" (Heb 10:1), to znamená, že Zákon nebyl úplným naplněním pravdy. Naplněním pravdy se stal a stále zůstává Pán Ježíš, jeho osobnost, jeho výkupní oběť, jeho učení a jeho cesta: "Kdo věří ve mne, nevěří jen ve mne, ale také v toho, kdo mě poslal" (Jan 12:44). - Svatý duch
"Ale až přijde ten duch pravdy, uvede vás do celé pravdy... Ten mě oslaví." (Jan 16:13; 1.Jana 5:6). Svatý duch byl seslán o letnicích v roce 33 (Sk 2). Tehdy uvedl své učedníky do "celé pravdy", do všeho, co nutně potřebují Kristovi následovníci vědět, aby jej mohli následovat. Apoštolé byli samotným Kristem skrze svatého ducha povoláni, aby založili církev a zapsali Kristovo učení. - Boží slovo
Celé písmo je naprosto pravdivé. (Jan 17:17; 2.Tim 3:16). Žel však neexistuje jen jeden výklad všeho, co je v něm napsáno. Kdyby to bylo tak jednoduché, nepodařilo by se Satanovi rozdělit církev a poštvávat jedny proti druhým. Jak píše apoštol Petr: "Jsou v nich (v Pavlových spisech) však některé věci těžko srozumitelné, jež neučení a nestálí překrucují, jako také ostatní Písma, ke svému zničení" (2.Pet 3:16). Bible je napsána trojím způsobem: doslova, obrazně a prorocky. Některé pravdy mohou mít mnohá uplatnění (zejména podobenství) a mnoho vrstev významů (to se týká zejména Ježíšových podobenství, včetně toho o věrném a rozvážném otroku). Jedině svatý duch může pomoci rozeznat, jak je co v Bibli myšleno. - Poselství záchrany - dobrá zpráva
V Novém zákoně jsou často popisovány situace, kdy někdo "přijal pravdu" a že ji tedy v jistém smylu "vlastní". O jakou pravdu jde?
Pán Ježíš přislíbil, že pošle svatého ducha, "který jeho učedníky uvede do celé pravdy". Skutky apoštolů ve druhé kapitole vyprávějí, co se dělo, když se to stalo, když byl tento svatý duch vylit. Petr vydal stručné svědectví o Ježíši Kristu a o jeho vykupující oběti. Potom vyzval posluchače: "Čiňte pokání a ať je každý z vás pokřtěn ve jménu Ježíše Krista". I jiná místa ve Skutcích ukazují, že zvěstování dobré zprávy v dobách prvních učedníků bylo velice stručné. Pavlovým a Silasovým věznitelům netrvalo moc dlouho, aby pochopili toto základní poselství, protože čteme, že byli neprodleně pokřtěni, poté co k nim mluvili Jehovovo slovo. Čeho se "pravda", kterou hlásali raní křesťané týkala? Týkala se celého Písma? Bylo by to vůbec možné? To nebylo vyučování, které trvá týdny, měsíce nebo roky. V té době nebyla sepsána žádná kniha Nového zákona. Kdyby se toto poznání pravdy mělo týkat nějakého přesného poznání souboru nauk a pravidel (tak, jak tomu bylo za staré smlouvy), nemohli by být pohané, jako například Pavlův žalářník, pokřtěni tak rychle. (Sk 16:30-33).
O obsahu své evangelizační činnosti nás nenechává Pavel na pochybách. Korintskému sboru píše: "Rozhodl jsem se totiž neznat mezi vámi nic kromě Ježíše Krista, a to přibitého na kůl." (1.Kor 2:2). Co se týče obsahu "dobré zprávy", kterou tak horlivě zvěstovali raní křesťané, je jasné, že jejím centrem byl vzkříšený Ježíš - Mesiáš , Pán a Vykupitel, jemuž byla dána "veškerá moc na nebi i na zemi" (J 1:1,18; Mat 28:18).
V prvním listu Korinťanům, ve třinácté kapitole Pavel píše: "Máme totiž částečné poznání a částečně prorokujeme, ale až přijde to, co je úplné, bude odstraněno to, co je částečné. ...Nyní totiž vidíme prostřednictvím kovového zrcadla v mlhavých obrysech, ale potom to bude tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám přesně, stejně jako jsem přesně poznán". Nemyslím si, že by již přišlo "to, co je úplné", a proto věřím tomu, že stav, kdy poznáváme částečně, stále trvá. Nikde v Bibli se nedočteme, co všechno museli poznat pohané, aby byli pokřtěni. Jedno je však jisté: museli poznat poselství záchrany neboli plán záchrany, který kázal Petr ve Skutcích 2. "Teologie", kterou hlásali apoštolé, určitě nemohla být složitá:

• "A my jsme spatřili a dosvědčujeme, že Otec poslal Syna, aby byl Zachráncem světa. Kdo vyzná, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu." (1.Jana 4:14,15)
• Čiňte tedy pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly vymazány (Sk 3:19)
• Jsme tudíž vyslanci, kteří zastupují Krista, jako by skrze nás snažně prosil. Jako zástupci Krista prosíme: "Smiřte se s Bohem." Toho, kdo neznal hřích, učinil hříchem za nás, abychom se jeho prostřednictvím stali Boží spravedlností. (2. Kor 5:20,21)
• Žádný totiž nemůže položit jiný základ než ten, který je položen, jenž je Ježíš Kristus (1. Kor 3:11)
• Bohu se zalíbilo dát mezi národy na vědomí, jaké je slavné bohatství tohoto posvátného tajemství. Je to Kristus ve spojení s vámi, naděje na jeho slávu. Je to on, koho veřejně oznamujeme (Kol 1:27-28)