Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Marcela.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 228, komentářů celkem: 429563, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 503 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116491194
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: PROČ STOJÍ KATOLICKÉ KOSTELY NA POHANSKÝCH OBĚTIŠTÍCH
Vloženo Neděle, 21. leden 2007 @ 16:59:34 CET Vložil: Bolek

Historie poslal miloslav

  PROČ STOJÍ KATOLICKÉ KOSTELY NA POHANSKÝCH OBĚTIŠTÍCH Je dobře, že stojí katolické kostely na místech bývalých pohanských obětišť našich předků, kteří vyměnili pohanství za křesťanství protože se už na těchto místech nemohou dělat lidské a  ani jiné oběti modlám. Naši křesťanští předkové tato místa dokonale promodlili a tím i očistili od zla. Dovede si někdo představit co by se dělo na těchto místech dnes v době novodobého pohanství (keltomanie, satanismu a různými obímači stromů)  kdyby zde nebyli postaveny kostely?

Případ státem prodaného kostela Svatého Michaela na Malostranském náměstí v Praze, kde se pořádali diskotéky a striptýzová představení je toho odstrašujícím příkladem. Svým názorem vás obšťastnil katolík Míla Pletánek


"PROČ STOJÍ KATOLICKÉ KOSTELY NA POHANSKÝCH OBĚTIŠTÍCH" | Přihlásit/Vytvořit účet | 9 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: PROČ STOJÍ KATOLICKÉ KOSTELY NA POHANSKÝCH OBĚTIŠTÍCH a kde je vrch Žíža (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 21. leden 2007 @ 18:52:10 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Hledal jsem, kde je kopec Žíža, o kterém se píše v kronikách, který stával na pozemku Hradu v Praze a kde se konaly slavnosti.
Dnes tam staří Slované nekřepčí. A v materiálech pro turisty jsem našel, že na tom místě dnes stojí kaple sv. Petra a Pavla. Na stavbu kaple je to mohutná budova, vydala by za kostel. Ale vedle o jedno nádvoří je kostel sv. Víta, sídlo biskupa.
Jestli je to kaple, je obhospodařovaná kaplanem. Nevím, jaký je vlastně rozdíl kaple od kostela, asi ten, že u kostela sídlí farář na faře, zatímco kaple může být obhospodařována i na dálku docházením.
Ani jednou za léta, kdy jsem občas přišel do Hradu jsem nenašel kapli otevřenou. Snad se tam něco koná nějaký výroční den, třeba na svátek obou apoštolů, ale já jsem to neviděl. Je to místo vlastně obezděné a uzavřené a kopec tam určitě není, podlahy kaplí bývají rovné, neboli obětní kopec Žíža byl zplanýrovaný a na tom místě postavena budova, která kdysi asi opravdu byla používaná na bohoslužby (staří Čechové neznali asi přepych postavit budovu a nepoužívat ji, jako jsou dnes ´pomníčky´ rozestavěných a nedostavěných nebo chátrajících budov).
Ale dnešní podoba je barokní. Co tam stálo na počátku křesťanství? To mohlo být i dřevěné.
Ten kopec je tedy zazděn a pravdu má Miloslav, že tam nepořádají slavnosti.
Je ještě jiná stavební zvláštnost: Kosmas říká, že někde v Praze na jednom náměstí byl kámen a panovala pověra, že kdo si na ten kámen sedne, bude vládcem Čech. (Musel to být velký kámen, ne nějaký povalený patník). Jednou se strhla rvačka mezi rody, kdo ten kámen obsadí. Muselo to být dokud Kosmas žil nebo dříve, tedy v X. – XI. století.
Historici pátrají, ale marně. Už nikdo neumí říci, kde ten kámen stál.



Re: PROČ STOJÍ KOSTELY NA OBĚTIŠTÍCH a historie o sladkých koblihách (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 21. leden 2007 @ 18:56:34 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nejdříve k názvu : proč stojí KATOLICKÉ kostely atd., ono v době, kdy přicházelo křesťanství a kdy se stavěly kostely se nedá říci, že je katolická, byla jenom křesťanská (chvála ristu, že jednota vydržela tak dlouho bez roztržky, dovedete si představit, že by Slavníkovci přijali jinou víru, než Doudlebi, Pšované, Hanáci atd. ?).
A ke koblihám, jako pozůstatku z dávných časů:



Re: PROČ STOJÍ KOSTELY NA OBĚTIŠTÍCH , o koblihách 2 (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 21. leden 2007 @ 19:01:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Odtrhl jsem příspěvek nešikovně, pokračuji o koblihách:
== Ohledně pohanských moudrostí: kdysi jsme (jako lidstvo) dokázali vycítit počasí, odhadnout změny v přírodě atd. Pohané byli moudří. Ale mělo to rub : domnívali se, že jsou třeba oběti.
A dnes se vrací romantické snění s touhou po folkloru, pořádají se tance, zpěvy, ozdoby. Ale málokdo si uvědomuje, jak je dobře, že jsme vzdáleni lidem té doby. To by totiž o Beltainu a jiných svátcích tekla krev zvířat a lidí. Dnes sice teče krev na jatkách, aby bylo maso, ale není to oběť duchům.
O obětech za pohanů se nechci rozepisovat. Je lepší, když romantici zůstanou u nevinných představ, než aby pohlédli do tváře té doby.
Pozůstatky z dob dávné víry jsou neškodné, jedině kdybychom něco přidábvali (jako Blach Sabbath a Ozzy Osbourn a pod.).
Z dávných obyčejů a posvátných úkonů, tance a průvodu zůstaly jen zvyky. A já nevidím nic na tom, nevinně si zatančit na louce na jaře, když e už nemusí tančit na podlaze uzavřené a zakouřené místnosti.

Lekat se černé kočky nebo jíst koblihy není tak zlé. Nikdo nevidí v koblihách ani trochu mystiky nebo magie.
Koblihy se původně jmenovaly kobylihy a znamenaly kobylinec, který kůň vypouští pod ocasem na zem. O zimních radovánkách, ze kterých zbyl už jen zvyk masopustu byla mezi maškarami kobyla tvořená dvěma lidmi s dekou a ty kobylihy se pekly z těsta a původně měly vztah ke koňské maškaře.
Co znamenal kůň u starých Slovanů je těžko se dohadovat. Ale jedením pečenách kobylih se dostávali do jakéhosi vztahu s kobylou, znázorňovanou tou maškarou a my se můžeme jenom dohadovat, jaký smysl to mělo být duševně ve styku s něčím, co současně znázorňovali ti dva lidé pod dekou jako maškaru koně. Snad to mělo znázorňovat ducha koně, který sloužil předkům po celý rok ve mnoha živých exemplářích na poli a teď dostal možnost zatancovat si s lidmi jednou do roka jako oběť nebo odměnu, nebo projev dobré vůle. To už netušíme.
Nedivme se naší nevědomosti (chvála Bohu !!). Rumuni pečou o svátcích pečivo, které má přesné tvary, a dodržuje se to (jako u nás vánočka je vždy pletená a mazanec kulatý), ale dnešní lid už neví, co to má znamenat. Odborníci na folklor tuší, že je v tom zašifrováno něco astronomického, z průběhu roku, ale ani oni nevědí co.
Jen doufám, že po tomto se nebudou věřící lidé vyhýbat jedení koblih.
Přidám něco navrch: koblihy jsou vlastně dnes přeměněené a posvěcené. Jak to ?
tak: přeměněné jsou obsahem i určením. Určení je sníst něco sladkého, mlsat. A jsou plněné marmeládou,. Odkud se vzala marmeláda? Z rozvařeného slazeného ovoce. To prý vynašli mniši ve středověkých klášterech, které hospodařily s ovocem a vynašli konzervaci ovoce proslazením. Ovšem kdysi nebyl cukr z cukrovarů, ale med. V koncentrovaném cukru se nemnoží bakterie. A ovoce vydrželo takto přes zimu. Naši předkové také sušili kousky nakrájeného ovoce (křížaly) a ty potom v zimě rozvařili ve vodě a vznikl kompot. Typické bylo používání o vánocích – rozvařené křížaly z jablek, švestek a hrušek byly pochoutkou a dávaly se do kaše.
Jestliže jsou koblihy plněné marmeládou, jsou plněné vynálezem mnichů a nejsou tedy tak tochu produchovněné a posvěcené prací těch statečných mužů a žen, kteří zpracovávali výsledky pěstění ovoce?
Dnešní koblihy jsou tedy psychicky neškodné, posvěcené marmeládou poděděnou prací mnichů a tedy se mohou jíst bez škody a újmy.
A podobně, jako koblihy jsou neškodné, předpokládám, že je neškodné vstoupit do kostela, který stojí tam,. kde kdysi byly jiné zvyky. Touha po nadpřirozenu a tím pro postup duše zůstal.



Re: PROČ STOJÍ KATOLICKÉ KOSTELY NA POHANSKÝCH OBĚTIŠTÍCH (Skóre: 1)
Vložil: Pastýř v Neděle, 21. leden 2007 @ 19:33:54 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Otázka zněla:

"Dovede si někdo představit co by se dělo na těchto místech dnes v době novodobého pohanství (keltomanie, satanismu a různými obímači stromů) kdyby zde nebyli postaveny kostely?" (citát neupraven)

Odpověď:

"Dovedu, v podstatě to samé, co dnes. Dříve se tam obětovaly živé oběti, dnes se tam obětuje domnělý, fyzicky přítomný Kristus."



Re: PROČ STOJÍ KATOLICKÉ KOSTELY NA POHANSKÝCH OBĚTIŠTÍCH (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Středa, 25. duben 2007 @ 22:42:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
:-))))  A jaký je rozdíl mezi pohanským modlářským obětováním a tím, co se děje v kostelích? To tedy nechápu.



Stránka vygenerována za: 0.20 sekundy