Grano Salis - Re-evangelizace Západu (ale i Čech)

V době bezprecedentního růstu církví ve dvou třetinách světa se zdá, že církev na Západě upadá a zaniká. V Holandsku uvádělo v roce 1980 50% lidí, že nejsou příslušníky žádné církve. V roce 1999 to již bylo 63%. V Německu každý rok odchází z církve 100 000 lidí. Je paradoxní, že velké země vysílající misionáře se samy staly předmětem misie. Jak může být západ re-evangelizován? Je zajímavé, že v německém časopise, ve kterém se hovořilo o úpadku křesťanství v Německu, vyšel významný článek nazvaný "Ó Ježíši, můj kámoši a lásko" s podtitulem "Mezi mladými lidmi se Bůh opět stal populárním - ale ne v oficiálních církvích! Ve starých továrnách narkomani oslavují Ježíše chválami a punkovou hudbou a modlitbami za posilu."

Faktem je, že mladí lidé hledají Boha. Jsme připraveni hovořit k jejich potřebám? Jsme připraveni změnit své "tradice" a oblíbený styl bohoslužeb a domáckou teologii, abychom umožnili novou reformaci mezi mladými lidmi pro budoucnost Krista a Jeho Království ... a církve? Věřím, že Západ bude re-evangelizován, když se církev, bratři a sestry v Kristu, budou vážně zabývat mládeží, stejně jako se i učit z misionářské historie. Re-evangelizace je možná pouze tehdy, když se v církvi stanou následující věci: 1. Spoléhat se ne na metody, ale na Ducha Svatého: Pouze církev zmocněná Duchem Svatým bude schopna svědčit o spásné moci Kristově. Mnohé metody církevního růstu mohou být dobré, ale nemohou být náhražkou duchovního života. 2. Reforma bohoslužeb: Každá generace musí objevit svou hudbu a styl projevu, který je njvhodnější pro onu generaci. Bohoslužba, která nevede k zakoušení Boha, povede ke zkáze církve. 3. Kázat Krista: Kazatelé jsou povolaní, aby vyhlašovali Boží Slovo, ne aby byli sociology, antropology, nebo filosofy! Pavel vždy zdůrazňoval, že ukazuje na Krista, ne na náboženství, ani na sebe. 4. Zpět k Bibli: Každá reformace církve začala znovuobjevením moci Písma, které přineslo obnovu a nový život do církve. 5. Domácí církve: Instituční církve z cihel a malty, mohou naplnit potřeby některých lidí, ale malé skupinky biblického studia a uctívání dávají více příležitosti naplnit osobní a duchovní potřeby jednotlivců, kteří hledají Boha. 6. Teologie obrácení: Povolání Kristovo je povoláním ke každodennímu pokání (Luter). Naše kázání musí být voláním ke změně života a také voláním k obrácení a přijetí Krista jako svého osobního spasitele. 7. Sociální uvědomění: Církev musí naplňovat mnohé sociální výzvy tváří v tvář různorodosti našich společností. Záležitosti jako náboženská svoboda, lidská práva, odcizení, rozvod, chudoba, lidská sexualita, ekonomické poblémy, válka a mír jsou všechno problémy, ke kterým se musí církev obracet. Zapojení se do těchto problémů je rozhodující pro mladou generaci, nesmí však nikdy nahradit evangelium. 8. Kříľ: Povolání k ponížení a slabosti. Počáteční církev rostla pro svou slabost a utrpení. Ukazujme na kříž, ne sami na sebe, ne na naše budovy, ne na naše programy, ne na naše úspěchy, ale s pokorou a dokonce někdy v tichosti ukazujme Krista a Jeho kříž. Tam je totiž ta moc evangelia, která přetváří a mění život. Je zde nebezpečí, které neodmyslitelně patří ke všem snahám o re-evangelizaci, a tím je to, že budeme příliš nasloucht světu a ne dostatečně Písmu. Svět dnes volá po důrazu na multikulturu, která je často světským voláním po neutralizaci a zrovnocenění všech náboženství. Taková ideologie jednoduąe tvrdí, že "je jedno v co věříš, hlavně že věříš". Ve své podstatě je to výzva, aby se křesťané vzdali svého křesťanství. Na druhé straně spektra jsou sektářští anti-kulturisté, jejichž etno-centrismus přetváří jejich národ i Boha do jejich vlastní podoby. Oproti těmto dvěma extrémům nás Kristus volá, abychom byli ve světě, ale ne ze světa. Jsme povoláni být solí a světlem. Máme být tím, co říkala prvotní církev: "čím je duše tělu, tím máme my být světu... Nejsme občané žádné země a přesto jsme občany všech zemí." Danton Lotze, generální tajemník BWA

	Hledej
	Je a svátek má Marek. Vytvoření registrace