 |
Právě je 429 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
116472837
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Nebezpečná učení: Odkaz jezuitů je Čechům třeba nově vyložit, rozhodl Řím
Vloženo Pátek, 28. duben 2006 @ 20:59:44 CEST Vložil: Bolek |
poslal Nepřihlášený Jezuité jsou studnicí rozkvětu kultury, vědy, tolerance a náboženské plurality zlatého věku Českých dějin
26.4. 2006 Česká tisková kancelář
Stovka přednášejících z celého světa, vědců nejrůznějších oborů, se sjela do Prahy, kde včera začala třídenní konference Jezuité v českých zemích. Řád, v českém nekatolickém prostředí tradiční symbol protireformace a nesvobody, přišel do metropole před 450 lety.
"Otvírá se prostor pro pragmatické zkoumání historie. Do temného obrazu o jezuitech, staršího než marxistický výklad, je třeba vrhnout více světla," vzkázal z Říma účastníkům setkání generální představený Tovaryšstva Ježíšova Hans Peter Kolvenbach. Připustil zároveň, že stopy, které jezuité v minulosti zanechali, jsou nejednoznačné.
Téma konference vzbudilo velký zájem - badatelé podle děkana Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy Ludwiga Armbrustera čekali na takovou příležitost padesát let.
Původně duchovní aktivita jezuitů se rozvinula do širokého působení v kultuře a vědě. Tematické okruhy příspěvků na konferenci proto zahrnují nejen zakladatele řádu Ignáce z Loyoly a jeho spiritualitu, ale také jezuitský přínos teologii, filozofii, přírodním vědám a matematice, jejich pedagogickou roli na pražské univerzitě a vztah k divadlu, hudbě, výtvarnému umění, literatuře a rétorice.
Jezuity si řada generací podle ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka automaticky spojuje s páterem Koniášem, symbolem útlaku, fanatismu a netolerance, pálícím zakázané protestantské knihy. Jenže podobné zjednodušení, za nímž podle Ježkova názoru stojí mýty národního obrození a spisovatel Alois Jirásek, neodpovídá podle jeho slov komplikovaným českým dějinám ani historii řádu.
"Byli horliví, činorodí a zanechali po sobě výraznou stopu. Žili v době, kdy se v Evropě střetávaly různé koncepce křesťanského pohledu na člověka, a oni se s velkým nasazením angažovali ve prospěch jedné z nich," konstatoval na adresu mužů v černých sutanách nynější český provinciál Tovaryšstva Ježíšova František Hylmar. Někdejší jezuitská kolej Klementinum, rozsáhlý barokní komplex v centru Prahy, je v současnosti sídlem Národní knihovny. Ode dneška je tam přístupná výstava o české historii řádu.
Katolický svět si letos připomíná rovněž 450 let od úmrtí Ignáce z Loyoy, v roce 1622 svatořečeného. Řád, v letech 1773 až 1814 z rozhodnutí papežů zrušený, má v současnosti ve světě zhruba 20.000 členů.
V lednu 2008 se má konat 35. generální konference Tovaryšstva Ježíšova. Má jednat i o obsazení nejvyšší funkce v řádu. Kolvenbach v tom roce osmdesátiletý tam chce podle Hylmara předložit po 25 letech v úřadu svou rezignaci.
Podrobný program konference je k dispozici na:http://www.bohemiajesuitica.cz/ .
|
Re: Odkaz jezuitů je Čechům třeba nově vyložit, rozhodl Řím (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Pátek, 28. duben 2006 @ 23:44:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | S jezuity je to těžké.
Na jedné straně známe z historie jejich tuhý dogmatismus, kterým potírali reformaci, i zhoubnou morálku tzv. "propabilismu", která sleduje dosažení cíle všemi prostředky a pro vše si najde omluvu a vysvětlení (což kritizoval např. Blaise Pascal ve svých slavných Listech venkovanovi).
Na druhou stranu je nepopiratelný úspěch, kterého jezuité dosáhli ve vzdělání, ve vědě a v misii mezi pohanskými národy. Přičemž je faktem, že jesuité se např. zastávali indiánů před portugalskými a španělskými kolonizátory (což přispělo i k dočasnému zrušení jejich řádu). Čeští jezuité také pomáhali nemocným za morových epidemií, při jedné takové zahynuli na mor (po návštěvách tzv. "morového baráku") téměř všichni členové jezuitské koleje Klementinum - matematici, přírodovědci, kazatelé.
Jezuité jsou prostě plní protikladů - tak jako i sám Ignác z Loyoly, jehož duchovní cvičení se dnes užívají i v nekatolických církvích...
Bratrsky Presbyter |
|
|
Nech nas Boh ochranuje pred ich duchovnymi cviceniami... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Sobota, 29. duben 2006 @ 01:41:07 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Základem Duchovních cvičení jsou mnohá vidění v jeskyni i dominikánském klášteře z Manresse a slyšitelné duchovní projevy v podobě hlasů. A to všechno se musí usídlit nejen ve cvičencově paměti, ale především v jeho podvědomí, a to s takovou mocí, nakolik se snažil tyto síly vyvolat a spojit se s nimi. Kromě zraku musí sehrát svou roli také i ostatní smysly, jako je sluch, čich, chuť a hmat. Ve spojení se silami se zkrátka jedná o řízenou autosugesci na podkladě hrůzy a strachu. Před kandidátem znovu ožívá vzpoura andělů, vyhnání Adama a Evy z ráje, Boží soud, scény z evangelií a pašijí. V mistrně uspořádaném sledu se střídají scé-ny milé a blažené s těmi nejponurnějšími. Není třeba uvádět, že v této ”laterně magice” má stěžejní postavení Peklo s ohnivým jezerem, do kterého jsou vhazováni se strašlivými skřeky odsouzení. Je to ukrutná sugesce síry a pálených těl. Přesto však je tu vždy Kristus, aby pode-přel vidoucího, který ani neví, jak mu co nejlépe poděkovat za to, že ho ještě nehodil do pekla, aby si odpykal své minulé hříchy.
Ten, kdo Duchovním cvičením podlehne a nechá se jimi přesně vést, dochází nakonec k takovým prožitkům, ve kterých slyší zoufalý pláč zatracených nebo řev věčně se škvařících lidských těl. Ve vidění vidí, jak se ti, kteří vzdorují Duchovním cvičením, zmítají a jsou rozse-káni na kusy nebo vhazováni do pekelného žáru. To pochopitelně ještě více umocňuje touhu podlehnout a úplně se poddat Duchovním cvičením všemi smysly a celým tělem, celou duší, myslí a srdcem. Scény a hrůzy jsou tak sugestivní a natolik živé, že Exercitant sám prožívá část z těchto hrůz, potí se a těžce dýchá, z hrůzy a stresu, který na něj doléhá, upadá do mdlo-by a opět se probouzí křikem mučených. Sám při těchto prožitcích může vydávat podobné skřeky a zvuky, jakých je ve viděních nebo slyšeních svědkem, a kdyby nebyl pod přímým vlivem a ”ochranou” svého duchovního rádce a učitele, který ho těmito Duchovními cvičeními provází, již nikdy by se z těchto stavů sám nevysvobodil a tyto hrůzné výjevy by ho provázely po celý zbytek života.
Takovým zkušenostem a prožitkům, pokud je cvičenec správně ”loyolovsky” prožívá, se vyrovnají již jen halucinace vyvolané halucinogenními drogami. Popis průběhu halucinací při použití halucinogenních drog jako LSD, LAA, Extáze, Led, Methamfetamin, durman a další je v principu totožný s vjemy, které prožívá Exercitant při Duchovních cvičeních.
Edgar Quinet o Exerciciích napsal: ”Předem jsou nainscenována nejen vidění, ale je také i uveden přesný návod na vzdechy, zvolání a dýchání. Pauzy a chvíle ticha jsou zaznamenány podobně jako na notové osnově. Pokud mi nevěříte, budu citovat jeden z nadpisů: »Třetí způsob modlení, a to měřením slov a chvilek ticha.« Tento konkrétní způsob modlení spočívá v tom, že mezi každým dechem se vypouštějí některá slova a dále: »Dbejte na to, abyste zacho-vávali stejnoměrné přestávky mezi každým dechem a potlačovali vzlyky a slova.« (Et paria anhelituum ac vocum interstitia observet), což znamená, že člověk, ať je inspirován nebo ne, se stává pouhým strojem, který musí vzdychat, vzlykat, sténat, plakat, křičet nebo zadržovat dech v přesně vymezeném okamžiku a v přesném pořadí, které je podle zkušenosti nejvýhod-nější.” (Michelet et Quinet: Des Jesuites, Hachette, Paulin, Paříž, 1845, str. 185-187).
Pokracovanie:
Tajné dějiny jezuitů |
Re: Nech nas Boh ochranuje pred ich duchovnymi cviceniami... (Skóre: 1)
Vložil: Presbyter v Sobota, 29. duben 2006 @ 13:45:39 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Promiň, ale to je blbost. Možná by sis mohl Duchovní cvičení Ignáce z Loyoly alespoň přečíst (vydalo Refugium, Velehrad 2002). Jádrem cvičení je modlitba, četba Písma a rozjímání nad událostmi Ježíšova života, očišťování a koncentrace myšlenek na Boha.
V mé církvi se léta věnuje exerciciím brněnský husitský biskup ThDr. Petr Šandera, sám jsem se jich jednou účastnil (ve zjednodušené jednodenní podobě - modlitba, četba Písma, tiché hodinové rozjímání o samotě, duchovní rozhovor, modlitba). S drogami (nepočítám-li kávu a víno) valné zkušenosti nemám, ale mé myšlení bylo během cvičení jasné a zacílené ke Kristu, rád na to vzpomínám.
Bratrsky Presbyter |
]
Re: Nech nas Boh ochranuje pred ich duchovnymi cviceniami... (Skóre: 1)
Vložil: Gojim v Sobota, 29. duben 2006 @ 23:15:18 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | To nieje blbost.
Práve vo vonkajšom kresťanstve úradných cirkví sa dnes často vyučuje východným praktikám – pod rúškom „Kristus“. V skutočnosti sa jedná napríklad o zen-budhistickú meditáciu, o hinduistické techniky jógy, alebo iné východné cesty. V blízkosti Würzburgu je napríklad kláštor, v ktorom sa roky vykonávajú katolícke exercície (duchovné cvičenia s niekoľkodenným odlúčením od bežných povinností, praktizované pod vedením duchovného exercitátora), Bolo tam teda zriadené veľké meditačné stredisko. Je vedené dvoma jezuitskými mníchmi, ktorí sa nechali dlhšiu dobu školiť na východe. To celé je teraz ponúkané pod etiketou „kresťanský“.
Na evanjelickom cirkevnom dni vo Frankfurte nad Mohanom, ktorý sa konal pred niekoľkými rokmi, bolo možné poznať i okúsiť mnoho východných učení, východných praktík i techník – všetko pod označením „kresťanský“.
V mnohých ľudových školách umenia a v rôznych spolkoch sú dnes na programe kurzy jógy. Niektorí učitelia jógy už často ani nepovedia, že sa jedná o jógu. Ponúkajú napríklad „len“ telesné cvičenia, uvoľnenia a harmonizáciu. To celé sa potom často olemuje „kresťansky“ tak, že sa prehlási asi v tomto zmysle: „Existuje len jedna sila. Máme všetci len jedného Otca, a je jedno, či ideme k Bohu touto, či onou cestou. Tiež Kristus bol dobrý človek, tiež On bol majstrom.“ Týmto zmiešaním východného s kresťanským sú zavádzaní na scestie tí, ktorí hľadajú Boha. Nepovie sa im, čo sa vo vnútri skutočne deje – možno aj preto, že sa to často ani nevie...
|
]
|
|
Re: Odkaz jezuitů je Čechům třeba nově vyložit, rozhodl Řím (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Sobota, 29. duben 2006 @ 12:39:42 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) | Nejlepší zhodnocení jsem k překvapení četl v jednom čísle Strážné věže (alias Probuďte se).
Vyzdvihli tam to, že sv. Ignác citoval sv. Pavla, že chce ´být pro každého vším´ (radovat se s radujícími, plakat s plačícími). A později se začali měnit. Oni ti chlapci ve věži jsou čímani, mají přehled (ale nejsem u nich).
Moje neucelené dojmy, shrnuto :
(a) s počátku to byla bohumilá snaha pomoci v chaosu oživit, podpořit dílo Kristovo přes neochvějnou službu církvi,
(b) už druhá generace se míchala do politiky, až začali být zakazováni, první u portugalského krále, postupně dále, až jejich činnost uzavřel sám papež v době, kdy u nás vládla Marie Terezie.
(c) to jejich rozjímání o pekle je moc rozsáhlé. Připomíná kázání faráře sv. J.- M. Vianneye, které je zde předmětem samostatného článku na granosalis a lze si přečíst tu hrůzu obrazů (do okénka Hledej si dej slovo peklo nebo Vianney a pod.). Setkal jsem se s tím i v antologii barokního malířství (sv.Borgia, který stále rozjímal o pekle) i v jednom filmu o jezuitech v Brazílii. Namítám: nelze stále meditovat o negaci. Indové říkají, že člověk po smrti přijde tam, na co nejvíce myslel v životě. Třeba mezi své příbuzné, nebo do oblasti díla, kterému se celoživotně věnoval (hříšníci trpí pro zakořeněné hříchy). Podle toho by je přitáhly ne rozkvetlé louky nebo šumící bory nebo svatostánek, ale to peklo, které si usadili cvičením v mysli. Je to nebezpečné nedorozumění, tolik myslet na peklo. Já budu raději myslet na blaho všech. Snad myšlenky na ty hrůzy pomáhaly v rozkoších 16. století chladit hlavy, ale tady jsou lidé, kteří přežili peklo II. světové války a je lépe se nevracet (ne jako spisovatel M. Šolochov, který si předsevzal psát o válce stále, aby každá nová generace věděla, co prožili a varoval je před tím – měli by to číst naši novofašisté).
(d) slyšel jsem o jejich meditaci, že je tak důkladná, že se vjem vidí skoro jako skutečnost. Ale měly by to být užitečné obrazy. Z praxe Indů : představí si řeku pomalu plynoucí a sjednocuje se stou klidnou představou, stává se v mysli tou řekou, představí si že je oheň a další a další obrazy a stává se v mysli tím. Dokáže se vcítit do stvoření a vidí-li volavku lovící ryby, tehdy cítí to, co ona cítí. Nakonec dospívá k pocitu, že vše živé je podobné a on je spřízněný s vším živým. Dospívá k pochopení, že není Já a odlišné Ty, ale ke stavu zvaném Ty jsi Já. Také dojde k tomu, že v každém je vsazená část od Boha, která je totožná s Ním a tou částí Jeho vnímáme (ne jako že jsem jako Bůh, ale najdu spojení s podstatou, kterou mi vložil).
Jedna poetická báseň líčí jak večer přichází milý za milou, klepe a ona se ptá ´kdo to je? .On odpoví ´to jsem já´, ale ona neotevírá. Až když odpoví ´já jsem ty´, tehdy otevírá. V indickém jazyku to zní určitě lépe, česky to ´ já jsem ty´ je nezvyklé, mělo by být spíše: ´není rozdílu mezi tebou a mnou, zde za dveřmi stojíš ty, která chceš k tobě´.
Taková soustředěná meditace je milejší, než o pekle.
(e) nepochybuji, že systém vzdělání a činnosti přinesl mnohé plody, kultura se obohatila, i vzkvétala. Měli dobré školství a od nich se ujal systém trojího opakování: na konci hodiny učitel stručně shrne učivo, na začátku připomene co bylo předtím minule a ještě jsou shrnutí učiva o etapách (měsíc, rok). I Balbín byl jezuita. Přínos ke kultuře je značný, jen kdyby to v té politice nepřeháněli.
(f) měl jsem známého exjezuitu, mnoho o tom nemluvil, ale jemu se tam psychicky nelíbilo a odešel. Říkal mi, že se starají o psychickou pohodu tak, že když má člen řádu problém, může vyzvat kteréhokoliv člena k diskuzi, třeba na vycházce a mluví s ním tak dlouho, jak potřebuje, až se něco vyřeší. Projevují trpělivost vůči sobě.
(g) když mne jednou napadlo, jak těžko se u nás zařizuje nějaká činnost duchovní a v církvi, pomyslel jsem si, že právě jezuitský řád má disciplínu, soustředění (nerozptylování a cílevědomost) a napadlo mne , kdybych tam vstoupil, otevřely by se mi možnost psát, přednášet, jezdit. Ale neudělal jsem to, protože jsem váhavá osoba a přílišný ohled na autority v řádu by mne asi svazoval.
Mnoho publikací je od nich, vydávají také životopisy svatých a to je zajímavé čtení a povzbudivé (příklady víry povzbuzují). Je to společnost se značnou disciplinou a také má výsledky, Mnoho misionářů byli jezuité po celém světě.
Jezuitská univerzita v USA je na vynikající úrovni. Studenti nemusejí být katolíci, vyžaduje se jen pilnost. Poskytují nejlepší vzdělání v ekonomii, kdo chce být vynikající ekonom, může zvolit tuto školu.
Jeden jezuita dokonce vede seismologickou laboratoř na pacifickém pobřeží USA. Chodí do práce v sutaně, jak jsem viděl na krátkém filmu. Už chybí jen létání v balonu.
Miro |
Re: Odkaz jezuitů je Čechům třeba nově vyložit, rozhodl Řím (Skóre: 1)
Vložil: mk (miliko@atlas.cz) v Čtvrtek, 04. květen 2006 @ 01:24:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) ) | Až dodatečně jsem si přečetl podrobnosti o cvičení a myslím na to, že ten můj známý od nich odešel. Měl tedy sílu se vzepřít. Znal jsem jiného kněze, o kterém jsem slyšel, ž eje exjezuita. O řádu jsme nemluvili, ale byl bystrý.
Sedění v zatemněné místnsti praktikují aké v jedné odnoži meditace v Indii. Jedním otvorem stěny prostupuje paprsek, a jeho pohyb po stěně připomíná, že mine den. Ale účelem je poznat sebe a hledět dovniř, pochopí své tělo, svou mysl.
Jako u Romaina Rolanda v novele ´Dobrý člověk ještě žije´ alias Colas Breugnon, kde Colas zavřený v zahradní bodě, kde v ziním měsíci očekával smrt tyfem se svojí myslí ´probíral všemi údy těla a jeho střívky´, a nakonec se přírodní mocí těla uzdravil. Tedy i Evropa zná ´prohlížení těla zevnitř myslí´. Ale to není cílem jezuitské meditace. Ta má do toho daleko.
Indický žák slyší ticho a nakonec se mu zbystřuje sluch tak, že slyší tlumený dusot - to se mu zbystřil sluch tak, až slyší vlastní srdce tlouci. To je signál, že má přestat a vracet se k jiným lidem (k duchovmímu průvodci, který není s ním, ale venku).
Co my toho nevíme ! A potom je občan kořistí snadné metody, kteru nevnímá v celé složitosti dopředu ! ! |
]
|
|
|
|
