poslal Olda Žádný synod Českobratrské církve evangelické se dosud k zákonu o registrovaném partnerství nevyjádřil. Synod v roce 2000 pouze vyzývá k přijímání spoluobčanů s homosexuální orientací jakožto svých bližních.
Iniciativa podporovat zákon o registrovaném partnerství je vyvíjena zvláště ze strany velkoměstských farářů. Spolek evangelických kazatelů je sice významným spolkem naší církve, ale není to spolek, ve kterém by byli zákonitě všichni kazatelé. Dokonce pochybuji o tom, že by názor Daniela Ženatého (I křesťané jsou pro registrované partnerství, LN 3. 2.) byl jednomyslným názorem všech členů tohoto spolku. Navíc tento spolek nemluví jménem církve.
Autor ovšem píše zásadní věc: „Kristus odstraňuje předsudky... homosexuálně orientovaným lidem patří... Kristovo dílo... Kristus vrací lidem ztracenou důstojnost, nechce, abychom byli sami... On vrací zpět do života ty, kdo stojí mimo, odpouští naši vinu... činí vše, abychom mohli žít jedni s druhými, člověk s člověkem, v lásce a milosti“ atd.
To je všechno sice hezké, Ježíš ale také připomíná počáteční vůli Stvořitele, na kterou se zapomíná. Pracuje pro lidstvo, protože lidstvo je v úpadku. Odpouští, ale po odpuštění povolává k tak radikálně novému životu ve společnosti, v němž už ten, komu bylo odpuštěno, nežije tak, jako žil před tím, než mu bylo odpuštěno. Přijímá hříšníka, vrací mu důstojnost, ale nepřijímá s ním to, co mu bylo potřeba odpustit. Neruší dosavadní biblické zákony, nýbrž pouze zdůrazňuje to, co je v nich podstatné, a to pak nadřazuje zákonům méně podstatným. Ponechává sice ve svém učení místo pro nový výklad, neopomine se však také zastat i těch zdánlivě okrajových biblických zákonů a ustanovení a připomíná, že i ty jsou platné a vyjadřují a zastupují vůli, abychom byli dlouho živi na zemi, a tak varuje před jejich zamítáním.
Abychom mohli žít jedni s druhými, člověk s člověkem v lásce a milosti, ukazuje nám ve svém učení i svým životem, na čem jedině lze založit trvalý a pevný mezilidský vztah. Lidé si nikdy nezakládají sami své vztahy. Vždy potřebují nějaké prostředí, prostřednictví, potažmo prostředníka a jeho zastání a pevnou vůli, na které mohou svůj vztah postavit.
Adam Balcar, evangelický farář v Novém Městě pod Smrkem
zdroj: deník Lidové noviny 9.2.2006
