poslal Olda STANOVY EKUMENICKÉ RADY CÍRKVÍ V ČR
STANOVY EKUMENICKÉ RADY CÍRKVÍ V ČESKÉ REPUBLICE
se sídlem v Praze 10, Donská 5/370, PSČ 101 00
(IČO 127 370)
1. článek Věroučná báze
Ekumenická rada církví v České republice (dále jen ERC) je společenstvím křesťanských církví, které vyznávají Pána Ježíše Krista jako Boha a Spasitele podle Písem Starého a Nového Zákona a usilují uskutečňovat své poslání společně ke slávě jednoho Boha, Otce i Syna i Ducha svatého.
2. článek Východisko a cíl
Křesťanské církve v České republice jsou si vědomy daru a závazku jednoty Kristových učedníků, navazují na tradice náboženské svobody, přítomné v českých dějinách, zvláště v tradici cyrilometodějské a reformační, usilují být české společnosti příkladem a svědectvím tolerance a vzájemné úcty, a proto se rozhodly vytvořit Ekumenickou radu církví v České republice jako společenství, které chce být základnou a nástrojem spolupráce a sbližování.
3. článek Poslání a činnost ERC
Posláním a činností ERC je zejména:
a) Prohlubovat vědomí závazku jednoty Kristovy církve a umožňovat uskutečňování jednoty ve společném svědectví, praktické spolupráci a vzájemném porozumění.
b) Podporovat a koordinovat zvěstovatelskou a evangelizační, biblickou, katechetickou a diakonickou práci, podněcovat společné záměry bohoslužebné a dialogy o otázkách učení a praxe, organizovat studium ekumenické problematiky a působit ke vzájemné informovanosti církví, provádět obecně prospěšnou činnost.
c) Připravovat a konat ekumenické bohoslužby a aktivně se na nich podílet kázáním, modlitbami a dalšími formami.
d) Iniciovat spolupráci církví na úrovni místní a regionální.
e) Iniciovat a provádět vzdělávací a výchovné programy.
f) Provádět vlastní činnost vydavatelskou a publicistickou. Spoluprací se sdělovacími a informačními prostředky pečovat o to, aby veřejnost byla řádně seznámena se životem církví a aby jejich tradice přispěly k rozvoji kultury celé společnosti.
g) Spolupracovat a jednat se Světovou radou církví, s Konferencí evropských církví a s dalšími nadnárodními ekumenickými organizacemi ve věcech, jež se týkají společného zájmu členských církví.
h) Spolupracovat a jednat s jinými církvemi a náboženskými společnostmi ve věcech, jež se týkají společného zájmu.
4. článek Členství v ERC
1. Členství v ERC je dvojího druhu, plné a přidružené.
a) O plné členství v ERC se mohou ucházet všechny křesťanské církve, které jsou jako církve registrovány v České republice, pokud souhlasí s věroučnou bází ERC. Zástupci církví s plným členstvím (dále jen členské církve) mají aktivní i pasivní volební právo.
b) Také přidružené členství je vázáno na souhlas s věroučnou bází. Mohou si je zvolit křesťanské církve, jimž k plnému členství brání jiné důvody. Zástupci církví s přidruženým členstvím (dále jen přidružené církve) se mohou účastnit rozhovoru při jednání Valného shromáždění (případně Řídícího výboru) a podávat připomínky a náměty. Aktivní ani pasivní volební právo nemají.
2. Vznik členství:
a) Církvím, které měly plné či přidružené členství v ERC před platností těchto stanov a které jsou v příloze jmenovány, je přiznáno právo členství z tohoto období.
b) O přijetí nových členů rozhoduje Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou všech členských církví.
c) O přijetí k plnému či přidruženému členství žádají písemně církve, které splňují podmínky těchto stanov a zavazují se těmito podmínkami řídit.
d) Obdobně se řeší změna druhu členství.
3. Zánik členství:
Členství v ERC zaniká
a) na základě písemné žádosti církve, která je členem ERC,
b) zánikem církve, která je členem ERC,
c) zrušení členství rozhodnutím Valného shromáždění z důvodu hrubého či soustavného nedodržování stanov ERC. Pro zrušení členství se musí rozhodnout alespoň dvě třetiny všech členských církví.
4. Pozastavení členství:
Členství v ERC může být v případě závažných okolností pozastaveno na dobu do vyjasnění situace, nejdéle však na dobu jednoho roku. O pozastavení členství rozhoduje Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou všech členských církví.
5. Seznam členů ERC:
a) Seznam církví s plným i přidruženým členstvím je nedílnou součástí stanov.
b) Při každé změně se tento seznam aktualizuje.
5. článek Pozorovatelé
Jako pozorovatelé mohou být přijaty církve i náboženské společnosti, které souhlasí s cíli ERC, avšak z věroučných či jiných důvodů nechtějí či nemohou být plnými nebo přidruženými členy ERC. Pozorovatelé nejsou vázáni bází ERC.
6. článek Valné shromáždění
1. Do působnosti Valného shromáždění patří:
a) rozhodovat o zásadních otázkách ERC, zejména o stanovách ERC, o členství v ERC, o zániku ERC,
b) projednávat a schvalovat výroční zprávu o činnosti ERC, zprávu o výsledku hospodaření a rozpočet (na příští kalendářní rok) jmenovitě i o příspěvcích jednotlivých církví na činnost ERC,
c) volit a odvolávat předsedu ERC a jeho dva místopředsedy na dva roky,
d) volit a odvolávat vedoucího tajemníka ERC; jeho volební období je čtyřleté, může být volen opakovaně
2. Valné shromáždění se koná nejméně jednou ročně v termínu usneseném Řídícím výborem. Musí být do měsíce svoláno, požádají-li o to nejméně dvě třetiny členských církví prostřednictvím svých ústředních orgánů.
3. Valné shromáždění ERC tvoří zástupci delegovaní členskými církvemi, nejvíce tři za každou církev, z nichž alespoň jeden musí být laik.
4. Jména těchto tří zástupců a jejich náhradníků oznámí příslušná církev Řídícímu výboru nejpozději měsíc před zasedáním Valného shromáždění.
5. Řídící výbor nejpozději měsíc před konáním Valného shromáždění pošle svolání a program Valného shromáždění se všemi návrhy k jednání resp. i k volbám všem členským církvím. K zasedání Valného shromáždění Řídící výbor zve i zástupce přidružených církví i pozorovatele.
6. Valné shromáždění řídí předseda ERC, případně některý z místopředsedů.
7. Na počátku je schválen program zasedání, zvoleni zapisovatelé, skrutátoři a verifikátoři zápisu, vždy po dvou.
8. Valné shromáždění je usnášeníschopné pokud jsou zastoupeny alespoň dvě třetiny členských církví. Přitom není rozhodující, zda za tyto církve jsou přítomni všichni delegáti nebo někdo z nich chybí.
9. K právoplatnému rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny všech přítomných delegátů, není li stanoveno jinak.
10. Při rozhodování o záležitostech uvedených v článku 6, odst.1, písm. a) má každá církev jeden hlas. K rozhodnutí je třeba dvoutřetinové většiny.
7. článek Řídící výbor
1. Řídící výbor ERC tvoří zástupci členských církví, a to církví určený jeden z jejich delegátů pro Valné shromáždění; další jsou jeho náhradníky.
2. Řídící výbor se schází nejméně čtyřikrát do roka. Podle usnesení Řídícího výboru svolává zasedání jeho předseda, který jednání (případně se svými místopředsedy) řídí.
3. O svých jednáních pořizuje Řídící výbor zápis a schvaluje příští jednání Řídícího výboru Zápis zajišťuje vedoucí tajemník.
4. Řídícímu výboru přísluší zejména:
a) jednat a rozhodovat o záležitostech stanovených Valným shromážděním,
b) připravovat podklady pro zasedání Valného shromáždění, jeho program a svolávat je,
c) řídit běžnou činnost ERC, zejména posuzovat stávající pracovní projekty a rozhodovat o nových, rozdělovat finanční prostředky, schvalovat vnitřní a provozní předpisy ERC
d) pověřovat vedoucího tajemníka a jednotlivé referenty pracovních komisí konkrétními úkoly,
e) rozhodovat o případném povolání dalších pracovníků a jejich finančním odměnění,
f) jednat s domácími i zahraničními partnery,
g) zřizovat komise a jmenovat jejich referenty,
h) podle potřeby připravovat a svolávat širší pracovní či jiné konference a porady.
5. Předseda a v jeho zastoupení první, příp. druhý místopředseda mohou v naléhavých případech jednat samostatně jménem ERC, pověří-li je k tomu Řídící výbor v mezích svých kompetencí a s výhradou dodatečného schválení Řídícím výborem.
6. O záležitostech běžných (organizačních, procedurálních) se Řídící výbor usnáší nadpoloviční většinou z přítomných, pokud se neusnese na většině dvoutřetinové.
8. článek Předsednictvo ERC
1. Předseda a jeho první a druhý místopředseda jsou voleni z delegátů Valného shromáždění na dva roky. Mohou být voleni i opětovně. Každý z nich musí být zástupcem jiné členské církve.
2. Předsednictvo Valného shromáždění a Řídícího výboru tvoří titíž: předseda ERC a jeho dva místopředsedové, první a druhý. O rozdělení svých úkolů rozhodují ve vzájemné dohodě.
3. Předseda zastupuje z titulu své funkce ERC navenek. Může ho zastupovat některý z místopředsedů.
9. článek Společná ustanovení pro Valné shromáždění i Řídící výbor
1. Hlasuje se, resp. volí se aklamací; v případě, že to vyžaduje jeden z přítomných delegátů, tajně (lístky).
2. Každý delegát, případně zástupce přidružené církve, může během rozpravy podávat návrhy a připomínky.
3. O předložených návrzích se musí hlasovat, a to v pořadí:
a) o přechodu k dennímu pořádku (tj. návrhem se dále nezabývat),
b) o odložení hlasování na pozdější dobu probíhajícího nebo příštího shromáždění,
c) o návrzích opravných nebo dodatkových,
d) o původním návrhu s přijatými opravami a dodatky,
e) o návrhu v jeho původním znění,
f) o případném protinávrhu.
Byl-li v tomto pořadí, s výjimkou bodu c, některý návrh přijat, další hlasování odpadá.
4. Kterýkoliv delegát má právo požadovat, aby v usnesení bylo uvedeno jeho mínění lišící se od toho, jež bylo přijato hlasováním (minoritní votum). Delegáti nejsou vázáni přijatými usneseními, pokud tato usnesení byla odmítnuta jejich příslušnými církevními orgány. Netýká se to statutu ERC, funkcí těch, kteří byli zvoleni tajným hlasováním a členských příspěvků.
5. Pro pověření delegátem příslušnou církví není rozhodující, zda má teologickou nebo jinou odbornost.
10. článek Vedoucí tajemník
1. Vedoucího tajemníka volí a odvolává Valné shromáždění; jeho volební období je čtyřleté, může být volen opakovaně.
2. Do kompetencí vedoucího tajemníka patří mimo jiné:
a) zastupovat ERC v rozsahu určeném Valným shromážděním nebo Řídícím výborem a podpisovat dopisy a listiny podle pověření Valným shromážděním nebo Řídícím výborem, resp. jeho předsedou,
b) vyřizovat běžnou agendu ERC, řídit práci sekretariátu a koordinovat činnost jednotlivých komisí,
c) dbát na řádné hospodaření s prostředky ERC,
d) účastnit se zasedání Valného shromáždění a Řídícího výboru s hlasem poradním.
11. článek Komise ERC
1. Pro jednotlivá odvětví práce zřizuje a ustavuje Řídící výbor komise a jejich referenty, kteří jim předsedají. Zřídit event. ustavit komisi může případně také Valné shromáždění.
2. Své zástupce v komisích jmenují členské církve; Řídící výbor je potvrzuje v počtu jím stanoveném. V určité komisi nemusí být zastoupeny všecky církve. Přidružené církve a pozorovatelé mohou mít v komisích své zástupce s hlasem poradním.
3. V kompetenci komise je projednat svěřený úkol nebo starat se o svěřené odvětví činnosti ERC; o své práci komise pořizuje zápis a prostřednictvím svého referenta podává zprávu Řídícímu výboru nebo podle jeho pokynu Valnému shromáždění.
4. Pokud to Valné shromáždění nebo Řídící výbor rozhodne, musí mít určená komise svůj statut, o kterém rozhoduje Valné shromáždění nebo Řídící výbor.
5. Komise využívají ke své práci služeb odborných bohosloveckých, ekumenických či jiných pracovišť.
12. článek Hospodaření ERC
1. ERC hospodaří v souladu s obecně právními předpisy s nabytým movitým i nemovitým majetkem, s přijatými dary, dědictvím, státní dotací, se získanými oprávněními, autorskými právy apod.
2. Agendu hospodaření vykonává sekretariát ERC řízený vedoucím tajemníkem.
3. Náklady se svou činností hradí ERC v rámci svého rozpočtu. Jeho základem jsou především členské příspěvky církví podle rozpisu schváleného Valným shromážděním.
4. Náklady spojené s výkonem funkce v předsednictvu ERC hradí ERC podle svého vnitřního předpisu; výdaje ostatním členům Valného shromáždění, Řídícího výboru a komisí hradí příslušná církev.
5. Rozpočet a výroční zprávu o hospodaření schvaluje Valné shromáždění případně Řídící výbor, pokud ho tím Valné shromáždění výslovně pověří.
6. Pořizování potřebných prostředků, prodej, rozsáhlé opravy, rekonstrukce, změna účelu využívání majetku se mohou mimo plánovaný rozpočet dít pouze po schválení Valným shromážděním.
7. Hospodaření podléhá kontrole revizní komise, kterou volí Valné shromáždění na období jednoho kalendářního roku z odborných pracovníků dvou různých členských církví. Volba téhož revizora je možná opět až po třech letech. Návrh na jejich volbu připravuje vedoucí tajemník.
8. V případě zániku členství některé církve v ERC nevzniká této církvi nárok na majetkové vypořádání.
9. V případě zániku ERC rozhoduje o způsobu likvidace movitého i nemovitého majetku Valné shromáždění, není-li možné jej svolat, pak zástupci členských církví.
10. Movitý i nemovitý majetek se dělí mezi členské církve v poměru podle výše vložených členských prostředků za posledních 7 let.
13. článek Právní subjektivita ERC
1. ERC je právnickou osobou v souladu se zákonem (naposled č. 3/2002 Sb.).
2. Statutárním orgánem ERC je předseda ERC a vedoucí tajemník, kteří mohou jménem ERC jednat samostatně navenek. Předsedu zastupuje některý z místopředsedů v případech, kdy je předseda nemohoucí, nepřítomen nebo je k zastoupení předsedou pověřen.
3. Listiny zavazující ERC navenek společně podpisují předseda (případně jej zastupující místopředseda) a vedoucí tajemník.
14. článek Vztahy mezi ERC a členskými církvemi a náboženskými společnostmi
1. ERC není nadřízena organizačně ani správně církvím, které jsou jejími členy.
2. Každá členská církev rozhoduje samostatně o otázkách svého učení, vyznání, života a správy, jakož i o svém poměru k jiným církvím a náboženským společnostem a dalším náboženským sdružením.
3. Členství v ERC však zavazuje církve k ekumenické otevřenosti, spolupráci a solidaritě ve vzájemných vztazích bez jakéhokoliv nadřazování či diskriminace některé z církví.
4. Členství v ERC rovněž zavazuje usilovat o maximální možnou míru dohody o všech sporných otázkách.
15. článek Vztah ERC k ekumenickým organizacím
l. ERC navazuje a rozvíjí spolupráci s ostatními ekumenickými organizacemi v České republice, ve Slovenské republice a v ostatním zahraničí i s organizacemi mezinárodními.
2. Tato spolupráce může být upravena zvláštními dvoustrannými nebo vícestrannými dohodami.
16. článek Vztah ERC k veřejnosti
1. ERC koordinuje závažná jednání členských církví s orgány státní správy a s dalšími veřejnými institucemi, popřípadě jedná s nimi v dohodnutém rozsahu i jménem těchto církví.
2. Při takových jednáních však mají jednotlivé členské církve právo vyjádřit i své odlišné stanovisko a žádat, aby o tomto stanovisku byl informován i příslušný orgán, s kterým se takové jednání koná.
3. ERC může zastupovat i přidružené církve a pozorovatele, pokud to společně projednají a dojdou k dohodě a na zastupování se dohodnou.
17. článek Zánik ERC
Zánik ERC je možný na základě rozhodnutí Valného shromáždění.
18. článek Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Tyto Stanovy nabývají platnosti a účinnosti schválením prezidiem ERC
dne 7. června 2005.
2. Stávající Stanovy schválené prezidiem dne 23.11. 2003 pozbývají tímto dnem platnosti.
3. Stávající orgány ERC zůstávají v platnosti do zasedání Valného shromáždění ERC.
4. Prezidium svolá Valné shromáždění nejpozději do půl roku po schválení těchto Stanov.
5. Stanovy intimuje členským a přidruženým církvím a pozorovatelům ERC sekretariát ERC.
