Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Prorocké slovo biskupa AC Rudlofa Bubika Dne  4. 11. na pastorálce v Olomouci přinesl bratr biskup R. Bubik prorocké poselství k církvi. V tomto článku se pokouším shrnout jeho nejpodstatnější myšlenky: Při jednom ztišení jsem dostal toto slovo: „Proto s tebou Izraeli takto naložím, připrav se Izraeli na setkání s Bohem svým”. (Am 4,12) To je základ mého dnešního poselství pro církev. V tomtéž termínu, kdy jsem přijal toto slovo, poslal mi můj syn Pavel vidění, které obdržel. Podobný prožitek měla i moje manželka a ve stejné době i jeden z našich pastorů. Všechny tři prožitky potvrzovaly to, co vám chci dnes sdělit. Bratři a sestry, je to průlomová situace pro náš národ. Je to situace, kdy vstupujeme do nového údobí, kdy mne Bůh už několikrát upozorňoval na to, že určité údobí končí. A to, o čem budu mluvit, co vím a co očekávám, budou údobí velice těžká - už to nebudou údobí prospěchu. Nastává zlom.

Boží lid je v této zemi. Amen, jsme solí a světlem. Ale je také napsáno, co se stane, když sůl přestane být slaná. Setkal jsem se s názorem jistého historika, že první i druhá světová válka byla důsledkem Berlínského prohlášení. (Toto prohlášení na počátku minulého století bylo sepsáno a podepsáno 56 protestantskými teology a odsoudilo začínající letniční probuzení a nazvalo jej „duchem zdola”). Když jsem studoval další souvislosti, jasně jsem uviděl vztah mezi postojem k Bohu a válečnými událostmi v různých zemích Evropy i jinde ve světě. Slova Ámose, který byl z tekójských drobopravců. Měl vidění o Izraeli za dnů judského krále Uzijáše a za dnů izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením. (Am 1,1) Uzijáš a Jarobeám II. byli králové, kteří vládli spolu 20 let. Oba byli velmi úspěšní. Izrael i Juda v té době prožívali hospodářský rozkvět. Jarobeám rozšířil království až tak daleko na sever, jak tomu bylo za Davida. Uzijáš rozšířil království dolů, až k branám Egypta. Kraloval 52 let, Jarobeám II. 41 let. 25 let kralovali vedle sebe. A v době té prosperity a klidu a hospodářského úspěchu posílá Bůh proroka s tvrdým poselstvím pro národ. V loňském roce byl svět otřesen silným zemětřesením v jihovýchodní Asii. Tehdy jsem vám řekl, že přijdou další zemětřesení, že budou blíž a silnější. Tím větším bylo zemětřesení v Pákistánu - do dnešního dne nebyly vyčísleny škody, neboť do množství vesnic se záchranné týmy dosud nedostaly. Počty mrtvých se odhadují nejméně na milion. Tím blízkým bylo zemětřesení v Náchodě, ke kterému došlo minulý týden. Byly porušeny stěny některých budov. A já vám dnes prorocky říkám, že vstupujeme do doby, kdy se Bůh začne soudit s Evropou. Že On nebude dlouho zesměšňován. Nebude již dlouho trvat ta doba, kdy je evangelium zesměšňováno. Bůh promluví, ale je teď na nás, zda my padneme před jeho tváří a zda budeme volat v pokání, aby Bůh dal ještě milost našemu národu, a zda se skutečně staneme solí pro tento národ. Ovšem, Panovník Hospodin nečiní nic, aniž by zjevil své tajemství prorokům, svým služebníkům. (Am 3,7) Když jsem sem jel dnes autem, položil jsem si otázku: „Aniž by zjevil svým prorokům - ale co když oni dnes nejsou? Komu bude zjevovat?” Čili veliký problém, jsme letniční církev a čím dál víc se nám vytrácí dary Ducha svatého. Prošla tu vlna učení o služebnostech a ony se nám tu totálně vytrácejí. Je málo proroků, kteří by slyšeli. A pokud, tak se projeví nějaký falešný. I toto vidím, jako velmi vážnou věc. Jsme letniční církví a já budu volat: „Vraťme se k plnosti Letnic! Vraťme se k tomu, aby Duch svatý mohl v plné moci skrze nás hovořit.” Řekl: Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma (Am 1,2) Nedotazujte se Bét-elu, nevcházejte do Gilgálu, neputujte do Beer-šeby, neboť Gilgál bude přesídlen, Bét-el se ukáže jako ničemný klam. (Am 5,5) Jsou zde ukázána tři města, kde Izrael obětoval. Každé z těchto měst má velice silný historický nebo duchovní význam pro Izraelský národ. Bůh však řekl: „Chci mluvit ze Sijónu!” Izrael však místo toho obíhá Beer-šebu, Gilgál a Bét-el. Tak i my - vyhledáváme různá jiná místa a situace, kde by k nám Bůh mluvil. Internet, televize, různé knihy. Bůh chce k tobě mluvit na místě, kde tě postavil! Choďte si do Bét-elu oddávat se nevěrnosti, jen se dopouštějte ještě více nevěrnosti v Gilgálu, přinášejte své oběti z jitra, své desátky třetího dne. Spalujte v děkovnou oběť kvašené chleby, hlučně ohlašujte oběti dobrovolné, vždyť to tak máte rádi, synové izraelští, je výrok Panovníka Hospodina. (Am 4,4-5) Komu tam na těch místech obětovali? Velice mne překvapilo, když jsem zjistil, že to nebyl Baal, ale Hospodin. Bůh ale řekl: „Já jsem si vybral Jeruzalém. Já se k tomu nehlásím, to není moje.” Za komunismu v jedné továrně pracovali po nocích, aby splnili plán. Výsledkem bylo, že na skladě zůstalo za čtyři miliony neprodejných propisovaček, ale plán byl splněn a zaměstnanci dostali slíbené prémie. A já se tě, drahý bratře pastore a sestro, ptám, nejsme podobní? Ty naše modlitby a oběti - slyší je Bůh? Je náš Bůh mluvící? Anebo jsme pouze velmi produktivní, produkujeme modlitby, chvály, kázání, ale líbí se to Bohu? (Dále Iz 1,10-17) Bůh k nám mnohokrát hovořil skrze služebníky ze zahraničí. Co jsme s tím ale udělali? Bratr S. Scataglini měl poselství o svatosti. Říkal, že si nikdo nekoupí vodu, ve které jsou 2% splašků. Proč my nabízíme Bohu oběti chvály, které jsou velmi často z nečistého srdce? Modlíme se a ve skutečnosti naše srdce přetéká závistí, hořkostí, neodpuštěním a jinými věcmi. Závidíme, že druhý má úspěch, pomlouváme. Bratři a sestry, jezdím po sborech, s tímto se potkávám a někdy mi je do pláče, když si uvědomím o jaké maličkosti se dokážou starší hádat. Jen proto, aby jejich pravda vynikla. Ale v neděli je všechno v pořádku. V neděli ráno se, drahý pastore, pohádáš s manželkou a se srdcem plným neodpuštění vůči ní jdeš v moci kázat. Je nejvyšší čas s tím skončit. Doporučuji, abyste si udělali čas a přečetli knihu od bratra Edela „Boj o letniční hnutí”. Autor zde popisuje příběh, kdy se církevní vedoucí sešli, aby řešili otázku, zda první církev zarmoutila Ducha svatého. Jeden teolog dostal za úkol toto téma zpracovat v přednášce. Podařilo se mu skutečně dokázat, že první církev Ducha nezarmoutila. Když skončil, povstal jeden starý bratr a otázal se přítomných vedoucích: „Teď už víme, že oni Ducha nezarmoutili. Ale má otázka zní, zda jsme jej nezarmoutili my!” Jeho slova vyvolala spontánní vlnu bouřlivých modliteb a křiku před Hospodinem, kdy jednotliví účastníci hlasitě vyznávali: „Ano, Duchu svatý, zarmoutil jsem tě!” Tato konference byla jedním z impulsů pro vznik letničního probuzení v Evropě. Boží lid pochopil, že není třeba diskutovat, zda prvotní církev zarmoutila Ducha svatého, ale zda ho nezarmoutili oni. Já jsem vám také odepřel hojnost dešťů tři měsíce přede žněmi, jedno město jsem svlažoval a druhé jsem nesvlažil, jeden díl země byl zavlažován, zatímco díl, na který nepršelo, zprahl. Dvě tři města vrávorala k jinému městu, aby se napila vody, žízeň však neuhasila. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův. Bil jsem vás obilnou rzí a snětí; mnoho vašich zahrad a vinic, vaše fíkovníky a vaše olivy sežraly housenky. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův. (Am 4,7-9) I my vrávoráme od jednoho města ke druhému, protože se dozvídáme: „tam teď trochu zapršelo”. Běžíme od konference ke konferenci, abychom věděli, kde se co šustne. Kolik evangelizací bylo a jak chabé výsledky. Kolik práce, kolik modliteb. Položme si otázku, zda není příčina právě v tom, co tady čteme? „A přece jste se ke mně nenavrátili...” Bůh toto nedělá z radosti. Zažil jsem několik probuzení a toužím po tom, aby prokletí v našem národě bylo zlomeno. Ale obávám se, že klíč leží mezi námi. Pamatuji 60. léta, jak lidé spěchali do shromáždění, aby našli nějaké místo aspoň ke stání. Pamatuji si, jak jsme se scházeli po domech a oni spěchali, aby nemuseli stát na verandě. To dělal Bůh a já věřím, že On chce dát nové rozvlažení, které zasáhne nás všechny. Nikoli ojediněle pro nějaký sbor, ale aby to byly všechny sbory. Bůh to chce učinit. Abychom mohli v moci zvěstovat evangelium, které by zasahovalo hříšníky, a oni by v pláči vyznávali své hříchy. Momentálně je to v naší církvi někdy opačně, že hříšníci chválí Hospodina a pokoušejí se i kázat evangelium - nedivme se, že máme takové výsledky. Proto On chce dát změnu. Nemusí to s námi dopadnout zle, jako to dopadlo s Izraelem po Ámosově kázání. A proto volám: „Apoštolská církvi, připrav se na setkání s živým Bohem”. Otázkou je, jaké to setkání bude. Bůh netouží ničit a soudit, ale touží dát milost našemu národu. Proto tě potřebuje čistého, posvěceného a připraveného kázat evangelium. Uzavřu-li nebesa, takže nebude deště, přikážu-li kobylkám, aby hubily zemi, pošlu-li na svůj lid mor, a můj lid, který se nazývá mým jménem, se pokoří a bude se modlit a vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, tehdy je vyslyším z nebes, odpustím jim jejich hřích a uzdravím jejich zemi. (2Pa 7,13-14) Jsme připraveni se pokořit anebo zůstaneme plní naší pýchy a hrdosti? Na rozdíl od našich duchovních otců umíme dnes mnohé věci teologicky lépe vysvětlit. Oni byli prostší, jednodušší lidé a měli mnoho problémů ledaco vysvětlit. My už tyto problémy nemáme, ale nemáme to, co měli oni - Duch svatý nemluví v našich sborech. Podvrátil jsem vás, jako jsem podvrátil, já Bůh, Sodomu a Gomoru; byli jste jako oharek vyrvaný z plamenů ohniště. A přece jste se ke mně nenavrátili, je výrok Hospodinův. (Am 4,11) Hledal jsem v Bibli, co bylo hříchem Sodomy - pýcha, sytost chleba a sebejistý klid, který měla i se svými dcerami. Povyšovali se, páchali ohavnost a Bůh je odstranil, jak uznal za vhodné. Bůh signalizuje, že začne jednat. Toho všeho je dnes kolem nás dost. Má být Český národ odstraněn anebo se vzpamatujeme a řekneme ďáblu dost, postavíme se mezi tento národ a Boha? Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě (1Tm 2,9) Zarazila mne jednou jedna poznámka z Boží strany: „Jak chcete bojovat proti takovým pořadům, jako jsou VyVolení a Big Brother? Vadí vám, jak se tam lidé odhalují? Podívejte se, jak to vypadá s oblečením ve vašich sborech!” Nedávno jsem na to téma hovořil na konferenci sester. Bůh, který oblékl Adama a Evu, se o oblečení zajímá. On je ten, který obléká, ďábel ten, který svléká. Někdy slýchávám názor, že Bůh se nedívá na oblečení, ale že hledí k srdci. Ale Pán Ježíš řekl: „Po ovoci je poznáte”. Proto právě oblečení je tím ovocem, ukazujícím na naše srdce. Naprosto nesouhlasím s názorem, že Bůh se dívá k srdci a nezajímá jej oblečení! V církvi nám dnes schází úcta k Písmu, velmi často jej používáme převráceně, vytrháváme z kontextu a především se neptáme Ducha svatého. Stačí nám, že ten či onen autor to říká anebo jsem to vyčetl na internetu. Úcta před Božím Slovem se nám vytrácí, není žízeň po Duchu svatém, po darech a po služebnostech. Zkrátka, je zde velké nebezpečí. Rád bych vás dnes strhl k modlitbě. Co vidím dále jako nedostatek - máme nedostatek bázně před Hospodinem, vytrácí se nám. Domníváme se: to či ono můžu, na to či ono mám právo, tamten to taky dělá, nedělá ... Vytrácí se nám ze životů strach a bázeň před Bohem živým, On je třikrát svatý Bůh! Letniční kazatel S. Scataglini při své návštěvě v naší zemi řekl: „Nebyl jsem extra hříšník, ale když se přiblížil svatý Bůh, křičel jsem: „Bože, nezabíjej mě!” Trubte na polnici na Sijónu, uložte půst, svolejte slavnostní shromáždění! Shromážděte lid, posvěťte sbor, sezvěte starce, shromážděte pacholátka i kojence od prsů, ať vyjde ženich ze svého pokojíku a nevěsta ze své komůrky. Ať mezi chrámovou předsíní a oltářem pláčou kněží, sluhové Hospodinovi, ať prosí: „Ušetři, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví potupě, ať nad nimi nevládnou pronárody. Proč se má mezi národy říkat: ťKde je jejich Bůh?Ť” (Jóel 2,15-17) Dnešním dnem chci vyhlásit modlitbu a půst pro všechny sbory naší církve až do konce tohoto roku. http://apostolskacirkev.cz