Nebezpečná učení: Žena jedoucí na šelmě? - 1. Žena jede na zvířeti!
Vloženo Pátek, 16. září 2005 @ 22:37:16 CEST Vložil: Bolek |
poslal Patýř Žena jedoucí na šelmě? - 1. Žena jede na zvířeti!
napsal: David Hunt
překlad: Tony Uhlíř
Zrušení Reformace.
Nejzávažnější událost za posledních 500 let církevní historie byla oznámena už jako fait accompli (hotovou věc) 29 března 1994. Toho dne vedoucí Američtí Evangelíci a Katolíci podepsali společnou deklaraci pod jménem: EVANGELÍCI A KATOLÍCI SPOLEČNĚ. KŘESŤANSKÁ MISE VE TŘETÍM TISÍCILETÍ. Tento dokument ve skutečnosti anuloval Reformaci a bude nepochybně mít dalekosáhlý dopad v celém křesťanském světě po dlouhou dobu v budoucnosti.
Tento překvapující vývoj byl vyvrcholením pečlivého plánování a vyjednávání, předcházejících dvou let. Každý krok byl sledován a schválen Vatikánem. Původní zpráva v New York Times která byla 30 března rozhlášena veškerým tiskem země, oznamovala z části:
Pracovali společně v hnutích proti potratům a pornografii, a nyní vedoucí Katolíci a Evangelíci žádají své členy, aby udělali pozoruhodný skok víry a konečně přijali jeden druhého jako Křesťany. V té, jak se nazývá - historické deklaraci - Evangelíci, včetně Pat Robertsona a Charles Colsona (jeden z iniciátorů) se spojili s konzervativními Katolíky ve svazku víry, která spojí největší a politicky nejaktivnější náboženské skupiny národa. Žádají Katolíky i Evangelíky, aby zastavili ten agresivní nábor nových členů z druhého tábora.
John White, president „Geneva College a bývalý předseda National Association of Evagelicals prohlásil, že tato deklarace představuje „moment triumfu,“ v americkém náboženském životě po staletích nedůvěry....
Další Evangelíci, kteří svými podpisy schválili deklaraci, jsou vedoucí „Home Mission Board,“ „Christian Life Comission of the Southern Baptist Convention, největší protestantská denominace, (kteří jednali nezávisle) Bill Bright, zakladatel „Campus Crusade for Christ“.. Mark Noll z Wheaton Univerzity, Os Quiness, Jesse Miranda (Assemblies of God), Richard Mouw - prezident Fuller Teological Seminary, J.I. Packer a Herbert Schlossberg ...
Robert Simonds, jihokalifornský předseda National Association of Evangelicals „deklaraci aplaudoval“ a prohlásil naději, že to přinese „zvýšenou spolupráci“ mezi Evangelíky a Katolíky. Další evangeličtí vedoucí od té doby deklaraci podepsali také, zatím co jiní ji odsoudili jako zradu na Reformaci. Ironicky: tento odvážný krok „spojit Katolíky a Evangelíky, rozdělí evangelíky jako nic jiného na světě! Toho si museli být přece vědomí ti, kteří podepsali.
Tento dokument o 25 stránkách připouští - bez kompromisu - některé klíčové rozdíly mezi Katolíky a Evangelíky (jako význam křtu, a autorita Bible). Bohužel - o tom nejdůležitějším rozporu - co to znamená být Křesťanem - se dokument nezmiňuje. Ve skutečnosti se popírá, že takový rozdíl vůbec existuje. Tento kompromis evangelia leží v srdci celé dohody.
Klíčovým prvkem za celou touto historickou deklarací, je dříve nemyslitelné připuštění na straně vedoucích Evangelíků, že aktivní účast v katolické církvi udělá člověka Křesťanem. Je-li tomu skutečně tak, potom celá Reformace byla jediným tragickým omylem! Miliony těch, kteří byli umučení (během tisíce let před Reformací a od ní až po dnes) za odmítání Katolicismu jako falešného evangelia zemřeli zbytečně. Ale pakliže Reformátoři měli pravdu, potom tato dohoda mezi Katolíky a Evangelíky je tou nejrafinovatější a nejsmrtelnější ranou proti evangeliu, v celé historii Křesťanství!!! Ať už tak či onak, důsledky dohody jsou nesmírné. Při chvále deklarace jeden vedoucí evangelík prohlásil:
Tento dokument má potenciál větší, než všechny ekumenické debaty minulých let. Toto je nový den. Naši nejbližší přátelé, jako evangelíci, v úkolech kulturních a ve fundamentálních úkolech teologických, jsou římští Katolíci. Moody, May 1994, str.62)1
Teologické rozdíly mezi Katolíky a Protestanty byly kdysi považované za tak veliké, že miliony raději zemřeli jako mučedníci, než aby dělali kompromis. Jejich katoličtí katové byli právě tak přesvědčeni o důležitosti těchto rozdílů. Byly tyto diference nějak vyřešeny? Co se stalo, že nyní vedoucí evangelisté prohlašují, že katolické evangelium, které Reformátoři prohlásili za heretické, je nyní podle některých evangelíků biblické? Toto evangelium se nezměnilo. Bylo komromitováno přesvědčení za účelem vytvoření obrovské koalice mezi konzervativci pro sociální a politické cíle?
Evangelíci si stěžují na samolibý postoj, že každý kdo je aktivně zapojený v protestantské církvi je Křesťanem. Jak je tedy možné, že evangeličtí vedoucí souhlasí s názorem, že všichni aktivní Katolíci jsou Křesťany, kteří nepotřebují evangelizaci? Deklarace vysvětluje, že jak Katolíci, tak i Evangelíci souhlasí s Apoštolským vyznáním víry, že Kristus „trpěl pod Pontským Pilátem, byl ukřižován, zemřel a byl pohřben..“ Toto vyznání, právě tak jako Niceánské i jiné, nevyjadřuje evangelium, které spasí, (Řím. 1:16) že Kristus zemřel za naše hříchy! 1Korint. 15:1-4). Mormoni souhlasí s Apoštolským vyznáním víry, ale nejsou bibličtí Křesťané.. Právě tak souhlas katolíků s Apoštolským vyznáním víry z nich nedělá Křesťany! Že to, co si Katolíci představují pod pojmem „Kristus umírající za naše hříchy,“ je něco zcela jiného, než jak tomu rozumí evangelíci, uvidíte později.
Kdysi byla římsko-katolická církev oficiálním státním náboženstvím. Všechno ostatní bylo zakázáno jak v Latinské Americe, tak i v Evropě. To už ovšem dnes neplatí. Proto také strategie Říma je dnes jiná. V některých zemích, jako na příklad ve Francii, Řím dělá nátlak na vládu, aby prohlásila za ilegální „rekrutovat“ z jedné církve do druhé. Přesně to, s čím souhlasí ti, kteří podepsali tu společnou deklaraci. V jiných zemích katolická církev žádá aby Evangelíci podepsali souhlas podobný tomu, co byl podepsaný v USA. Nedávná tisková zpráva prohlásila:
Ohromení neuvěřitelným růstem evangelických „sekt“ (!) v Brazílii, vedoucí římsko-katolické církve pohrozili „svatou válkou“ proti Protestantům, pokud jim nepřestanou odvádět „ovečky!“ Při 31. Národní Konferenci biskupů Brazílie, biskup Sinesio Bohn, nazval Evangelíky vážnou hrozbou vlivu Vatikánu ve své zemi. „Vyhlásíme svatou válku, o tom nepochybujte“ prohlásil. Katolická církev má nemotornou strukturu ale když se dáme na pochod, rozdrtíme každého pod sebou. Podle Bohna svatá válka vypukne, pakliže 13 největších protestantských církví nepodepíší smlouvu, která by zastavila veškerou evangelickou činnost v Brazílii. Na oplátku Katolíci zastaví jakoukoliv perzekuci vůči Protestantům.. (Charisma, May 1994)2
Biskupové připouštějí, že perzekuce Protestantů je stále oficiální politikou. Rozsah této perzekuce během historie (jak budeme dokumentovat) určitě velmi překvapí jak Protestanty, tak i Katolíky. Je důležité poznamenat, že ve středu zájmu biskupů nebyla pravda evangelia či spása duší, ale zachování vlivu Vatikánu a udržení lidí v katolické církvi!
Povšimněte si také, že tu stejnou smlouvu, kterou biskup Bohn žádá pod hrozbou v Brazílii, věnovali ve Spojených Státech Colson, Packer, Bright, Robertson a.t.d. Že Bohnovy vyhrůžky ovlivnily americké evangelické vedoucí je jasné z Colsonova prohlášení v interview že on a další signatáři dokumentu byli „znepokojeni srážkami zapříčiněné růstem evangelického Potestantismu v tradičně katolické Latinské Americe.....“ (N.York Times, March 30. 1994, page A 8)3
Zatím co Eangelíci podepsali příměří, Řím zvyšuje svou evangelizaci Potestantů do katolické církve. Římská „Evangelizace 2000“ má šest konferencí pro výuku evangelizace plánovaných pro 1994 po celé Americe zahrnuje takové skupiny jako „Paulist Evanelization Training Institutes“ (Washington D.C. během června 26-30 a července 24-28) a „The Association of Coordinators of Catholic Schools of Evangelization,“ (během srpna 3-6, také ve Washingtonu). Toto jsou vážná zasedání pro vedoucí v něčem, co nazývají „Katolický evangelismus.“ Charles Colson byl pozvaným mluvčím při: „Jan Pavel II. a Nová Evangelizace: Uskutečnění Vize“ konference v Ypsilanti, Michiganu květen 11-14. Colson sdílel podium s katolickými vedoucími jako Fr.Tom Forrest, který vede „Evangelization 2000“ z Vatikánu.4 (New Evangelization 2000, issue no.23 1994).
Evangelíci, kteří podepsali společnou deklaraci si zřejmě představovali spirituální partnerství s Katolíky za účelem získání světa pro Krista. „Evangelismus“ pro Evangelíka znamená přivádět lidi ke Kristu - pro Katolíky to ale znamená přivádět lidi do římsko katolické církve! To je něco, o čem se deklarace zapomněla zmínit. Zamyslete se nad následujícím vysvětlení „Katolického Evangelismu“ Tomem Forrestem skupině katolických Charismatiků:
Náš úkol je udělat z lidi plné Křesťany tím, že je přivedeme do katolické církve. A tak evangelizace není plně úspěšná, pouze částečná, pokud není konvert přiveden do (katolické) církve. Poslechněte si slova papeže Pavla IV. To je dokument, který by každý z vás měl mít doma.. pojmenovaný: „O Evangelizaci v Moderním Světě“. A toto říká papež: „Závazek nového konverta nemůže zůstat abstraktní „Ale já jsem Křesťan“- to je příliš abstraktní! To musí mít konkrétní a viditelnou formu tím, že vstoupí do (katolické) církve, viditelné svátosti spásy“.
Rád tato slova říkám a řeknu je znovu: „Viditelná svátost spásy!“ To je to čím církev je, a pakliže tomu tak je, musím evangelizovat do církve! Nepozvete někoho aby se stal Křesťanem, pozvete je, aby se stali katolíky! Proč je to tak důležité? Za prvé: Je sedm svátostí a katolická církev má všech sedm. Na naších oltářích máme tělo Kristovo, pijeme Kristovu krev. Ježíš je na naších oltářích živý, jako oběť... Stáváme se jedni s Kristem v přijímání. Jako Katolíci máme Marii, a ta naše Máma, Královna Ráje, se za nás modlí, až do doby, kdy nás uvidí ve slávě... Jako katolíci máme papežství, historii papežů od Petra až po Jana Pavla II.. máme skálu, na které Kristus postavil svou církev. Jako Katolíci - a toto miluji - máme očistec. Díky Bohu! Jsem jeden z těch, kteří by nikdy nedostali tu požehnanou vizi bez něj. Je to ta jediná cesta. A tak jako Katolíci, naším úkolem je použít zbývající desetiletí a evangelizovat každého, koho můžeme, do katolické církve a třetího tisíciletí katolické historie. (Roman Catholic Doubletalk at
Indianapolis°90 Foundation July-August 1990).5
Navzdory tomuto jasnému vysvětlení římsko-katolickému „evangelismu,“ Evangelíci se podílejí s Katolíky na společných snahách o evangelismus. Pro Katolíka, spása nepřichází skrze osobní přijetí Ježíše Krista jako Spasitele, ale je to zdlouhavý proces který začíná křtem a potom už záleží na jeho pokračujícím vztahu k církvi. Spása skrze účasti na svátostech, pokání, dobrých skutků, odpustky na zkrácení doby v očistci, a téměř nekonečné mše a růžence modlené ve prospěch někoho - i po jeho smrti. Katolický „evangelismus“ je skrze skutky - je to antiteze „evangelia Boží milosti (Skutky 20-24).
Přes to všechno, mnoho Katolíků, když slyší to pravé evangelium o Boží milosti, přijmou Krista jako osobního Spasitele. Takoví Katolíci potom bojují s konfliktem mezi římským Katolicismem a tím, co nyní vidí že Bible učí. Konflikt tak veliký, že veliká většina shledává nemožné zůstat v římsko katolické církvi. Mnoho Protestantů je právě tak v pochybách, jaký by měl být jejich vztah ke Katolíkům... Dnes existuje zmatek nad problémy, které se týkají Reformace. Účel této knihy je předložit životně důležité, věcné informace, které vrhnou světlo na celou otázku vztahu mezi Katolíky a Protestanty... Obrovská většina jak Katolíků, tak i Protestantů nemá ani potuchy o relevantních faktech. Je naší nadějí i modlitbou, aby následující stránky objasnily problémy a odstranily zmatek....
1. Žena jede na zvířeti!
Odnesl mne v duchu do pustiny Tam jsem viděl ženu sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů... Apokal.17:3.
---- * ----
Ta nejúžasnější proroctví v Bibli se nacházejí v její poslední knize známé jako „Zjevení sv. Jana“ či „Apokalypsa,“ zaznamenaná apoštolem Janem kolem A.D. 95. Jan prohlašuje, že obdržel od vzkříšeného Krista sérii vizí o Posledním Božím Soudu nad lidstvem, který zakončí lidskou historii. Tato poslední strašlivá biblická panoráma budoucnosti, zahrnuje v sobě odhalení klimatických událostí - některé již splněné, většina ještě v budoucnosti, ale obojí neuvěřitelné a hrůzné.
Ze všech těch letmých pohledů na „věci, které se musí brzy naplnit“ (Apokal.1:1), které Jan odhaluje, žádný není tak neobvykle fascinující a ohromující, jako vize, kterou Jan popsal v kapitole 17. Vidíme hrůzostrašnou nachově zbarvenou šelmu, která měla sedm hlav a deset rohů. Toto není poprvé, co se toto zjevení biblickým prorokům zjevilo. Z popisu je to zřejmě to stejné hrůzné zvíře které už bylo popsáno třikrát. Jan sám jej viděl dvakrát, Daniel také o šest set let dříve. Ale v tomto pohledu se náhle něco změnilo:
V předešlých biblických podobách byla šelma ve středu pozornosti a vždy se představovala sama. V tomto případě jí ale vidíme s jezdcem na hřbetě. Že by se někdo odvážil - tím méně byl schopen nasednout na tak neuvěřitelné zvíře, je mimo představu. A přece tam ONA zcela pohodlně a zřejmě zcela v kontrole sedí. Ano, žena jede na zvířeti!
Téměř 1900 let byla tato šelma středem zájmu studentů proroctví. Její totožnost, hrůzná role, kterou bude hrát v posledních dnech a její finální destinace byl předmětem debat po staletí. Ale v posledních 200 letech mnoho evangelických Křesťanů se dostali k názoru: Šelma představuje jak oživené Římské Impérium (Satanský světový padělek Božího Království), a Antikrista se satanskou mocí, který mu bude vládnout. Zdali tento výklad je správný či ne, se ukáže na následujících stránkách....
ŽENA, KTEROU NELZE IGNOROVAT...
Ta žena je daleko tajemnější postavou. Vůdci Reformace si byli jistí, že ona představuje Římsko-Katolickou církev všeobecně a papeže zejména. Tento pohled byl ale později zamítnut většinou Protestantů jako provokativní a ponižující pro velkou část Křesťanů, se kterými si Evangelíci přejí spolupracovat na úkole získat většinu světa pro Krista před rokem 2000. Ve skutečnosti subjekt ženy je většinou mimo diskusi, jako příliš kontraverzní..
Ale přesto, ta žena, tak živě popsaná Janem se nedá lehce odstranit. Je tam. Dvě z konečných kapitol jsou jí věnované. Co tedy s ní? Bylo by nepoctivé ignorovat takovou postavu proroctví. Celá Bible je Boží Slovo. Nemáme více práva zavřít naše oči k Apokalypse 17 a 18 o nic více, než k Janovi 3:16! Bez jakýchkoliv pochyb: Ta žena je ústřední postavou dramatu posledních dnů lidské historie. Jan jí dává mnohem více pozornosti, než zvířeti, na kterém sedí. A skutečnost, že ona na tom zvířeti jede - na zvířeti takové důležitosti, že doslova drží centrální postavení v biblickém proroctví, vyžaduje naší zvláštní pozornost. Je zcela jasné, že tajemství totožnosti ženy a role, kterou ona bude hrát, je ústředním klíčem k porozumění biblických předpovědí ohledně vlády Antikrista a událostí vedoucích k Druhému Příchodu Ježíše Krista.
NEJOHROMUJÍCÍ PROROCTVÍ PÍSMA.....
Na následujících stránkách ukážeme, že totožnost ženy je ustavena samotným Janem. Poznáme, že vize ženy je jedním z nejpozoruhodnějších proroctví v Bibli. Pohled na tuto ženu, který Jan obdržel od Božího Ducha jej zcela ohromil. Tento pohled není o nic slabší dnes... Mnoho z Janovy vize už se v historii splnilo a tak může být ověřeno mimo jakoukoliv pochybu. Na základě toho, co nám Jan zaopatřil, naše identifikace té ženy bude zjištěna velmi opatrně a jednoznačně. I když mnoho čtenářů naše závěry odsoudí, nebudou je moci vyvrátit.
Pravda o ženě jedoucí rozkročmo na zvířeti, je jedním z nejúžasnějších předpovědí Písma. Píši specificky „v Písmu,“ protože důležité předpovědi, které byly po staletí zaznamenané a později se vyplnily, jsou jedinečné pouze pro Písmo. Toto nejsou nějaké laciné „věštby“ od psychiků, ale zahrnují události nesmírné důležitosti a nepopíratelně historický záznam... Vize ženy jedoucí na zvířeti - jak uvidíme - dává pohledy na události, které formovaly světovou historii, a které zásadně rozhodují o osudu lidstva v budoucnu.
OTÁZKA DŮVĚRYHODNOSTI.
Neděláme snad z Janovy vize jen nějakou senzaci? Proč by měl dnes vůbec někoho zajímat výklad těch kapitol? Otázka relevance se dá vyřídit zcela snadno. Většina proroctví v Bibli již byla splněna. Je proto zcela jednoduché přezkoumat ten záznam. Kvůli pochybováčkům a pro posílení těch, kteří již věří, uděláme krátký výlet do ohromujícího světa proroctví. Dokážeme, že minulé předpovědi byly dokonale přesné a že jejich splnění se nedá vysvětlit náhodou... Tato evidence nás ujistí, že neztrácíme čas zkoumáním proroctví naší budoucnosti. A ta žena na zvířeti má mnoho k vyprávění o budoucnosti!
Až toto skončíme, obrátíme naší pozornost na kapitoly 17 až 18 a oslovíme otázku totožnosti a roli ženy na zvířeti. Věřím, že ta vize bude splněna přesně tak, jak ji Jan ukazuje. Většina z toho nebude příjemné čtení. Znepokojující, s nátlakem na čtenářovu důvěru, mnohými popřena - přesto to bude plně dokumentovaná pravda! Kromě toho je to pravda, kterou každý člověk této planety - ti, kteří si říkají Křesťané a - nejvíce ze všech římští katolíci potřebují zoufale znát. Naše sympatie jsou hlavně na straně upřímných katolíků, kteří mají takovou důvěru ve svou církev, že přijmuli cokoliv, co jim hierarchie prezentuje, aniž by si prostudovali historii a poznali pravdu celou. Je naší modlitbou a přáním, aby si to co píšeme, každý v historii ověřil.
|
