Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Poznámky ke křtu v Duchu svatém podle Sk..

1/ O letnicích byli pokřtěni v DS a také cizími jazyky mluvili pouze vyvolení apoštolové. PJK, protože jen jim zaslíbil tento křest podle Sk.1,4.5. Apoštolů pak bylo 12 lidí již věřících v PJK. Sk.2,14. Apoštolové byli ve Sk.1,11 anděly nazváni „muži galilejští“ a tito galilejští potom mluvili cizími jazyky Sk.2,7.

2/ Přidružená skupina 120 lidí nebylo exkluzivní shromáždění pro dalších 120 galilejských lidí, kteří byli společně shromážděných při křtu v DS, a ani nebyli 50. den v jednomyslnosti apoštolů a navíc tato skupina byla mimo zaslíbení a vyvolení Sk.1,2.5, jakož i mimo pokyn PJK ve Sk.1,8.

Výjimečnost apoštolů oproti 120 lze vidět i v pozdější době ve Sk.2,42 a Sk.5,12.13n. a konečně ve Ef.2,20.“…jsme přibudováni na základě apoštolů a proroků jehož ( tj toho základu apoštolů a proroků) hlavním nárožním kamenem je sám Ježíš Kristus“; potom také Zj.21,14 „..dvanáct základů ( množ. č.) a na nich jména dvanácti apoštolů Beránkových“. Později apoštol Pavel říká o sobě totéž v 1.K.3,10.11. „..podle milosti Boží sobě dané, jako moudrý stavitel, základ jsem založil…jenž je Ježíš Kristus.“

3/ Ale 12 apoštolů bylo o letnicích nejen pokřtěno, ale i současně DS naplněno Sk.2,4. Důkaz je kromě mluvení v jazycích, v okamžitém uplatnění veliké moci ( npř. uzdravení chromého od života matky Sk.3) a ve smělém hlásání evangelia ve Sk.4,8.13. Ostatní služebníci byli naplněni DS a vystrojeni později, a to až ve Sk.4,30-31.

4/ Apoštol Pavel, jako ještě Saul, jelikož nebyl naplněn DS o letnicích jako ostatní apoštolové, byl naplněn DS až v Damašku Sk.9,17-20 a tam se dal i od Ananiáše pokřtít do vody dle Sk.22,12-16 aby veřejně obmyl svoje hříchy. Pavel zde nebyl osobně pokřtěn v DS, protože tento křest v DS již proběhl o letnicích v Jeruzalémě na 12 apoštolech. (cca před 14 lety) a tam také již byla založena církev jako jedno tělo Kristovo. Ale Pavel byl v Damašku DS naplněn jako těch 12 apoštolů a skrze DS, který byl teď v něm, byl připojen k již existující církvi, k jednomu Tělu Kristovu. Tak získal zpětně ( po cca 14 letech) i on podíl na křtu v DS v jedno tělo, ( pozn. PJK křtí v jednom Duchu do jednoho těla), který proběhl o letnicích. A o tom Pavel později píše veledůležitý verš v 1. K. 12,13 „..my všichni ( tj. Pavel i korintští) jsme přece také byli v jednom Duchu (nebo jedním Duchem) v jedno Tělo pokřtěni, ať Židé či Řekové, ať nevolníci či svobodní, a všichni jsme byli jedním Duchem napojeni“

5/ Dále je nutno si uvědomit, že apoštol Pavel při svém naplnění DS v Damašku nepromluvil v jazycích a věřící Žid Ananiáš to ani po něm jako znamení nevyžadoval. Pro Ananiáše jako jednoho ze Židů by bylo typické, že hledá zázraky 1.K.1,22 a znamení, jako potvrzení toho, že se Saulem jednal PJK? Ananiáš ale rozhodně po něm nic takového nežádal, ale žádal křest do vody, jako důkaz, že hříchy jsou mu již odpuštěny, a že nyní před církví, je má ještě veřejně obmýt křtem do vody a aby potom teprve vzýval jméno Páně. (pozn. zřejmě Pavel s veřejným křtem váhal, otálel Sk.22,16 srov: Sk.22,17-21 „..rychle z Jeruzaléma vyjdi, protože tvého svědectví tj. v jeruzalémské církvi, o mne nepřijmou…“To svědčí o tom, že nikdo z jeruzalémských věřících se Pavlova veřejného křtu do vody neúčastnil a o něm nevěděl. Srov: Gal.1,17n. A neměl ani doporučující dopis od věřících z Damašku ).

6/ Z toho všeho je jasně zřetelné, že křest v DS ani naplnění DS u apoštola Pavla, nesouvisí s mluvením cizími jazyky. (pozn. dnes někdo chce, aby byl D.Svatým pokřtěn, a žádá Ho o to, jakoby D.Svatý, D.Svatým, tedy sám sebou, křtil. Ten, kdo křtí je ale PJK viz Mt.3,11b.

Ochudil tedy PJK o něco apoštola Pavla v Damašku při jeho naplnění DS oproti oněm 12 apoštolům, kteří mluvili jazyky o letnicích? Nikoliv! (Pozn. jakými jazyky mluvil tedy později apoštol Pavel? Podobnými jako korintští, nebo podobnými jako apoštolové o letnicích?) Vždyť korintským říká „:…Děkuji Bohu, že více než vy všichni jazyky mluvím“ 1.K.14,18. Ale v Damašku při naplnění DS ještě jazyky nemluvil Byl to tedy jeden ze znaků apoštolství ?.... 2.K.12,11b. Kdyby jazyky nemluvil, byl by to jeho handicap oproti ostatním apoštolům? Kde máme zaznamenáno, že jazyky aktivně mluvili po letnicích i ostatní apoštolové? To všechno jsou legitimní otázky, ale:

U Saule Tarstenského šlo o úplně něco jiného. Když se PJK Saulovi ukázal, nebyl ihned naplněn DS, ale až jeden z těch, kvůli kterým šel původně do Damašku, aby je zajal svázal a mučil, mu nyní již ne jako protivníkovi a pronásledovateli, ale bratrovi, posloužil v přijetí DS a v naplnění DS. K tomu potřeboval Ananiáš zjevení od Pána, a až potom se ztotožnil v jednom Duchu se Saulem, když na něho vložil své ruce. A Saul se pokřtil do vody a nyní byl Pánem připojen i veřejně k těm, které dříve pronásledoval. (pozn: není myslitelné, aby v jedné církvi Kristově jeden bratr pronásledoval druhého bratra. Srov. Fp.2,1-5 ).

7/ V Efezu, podle Sk. 19,4.-6 když tu událost srovnáme s tím co Pavel znovu po letech zase těmto lidem píše v Ef. 1,13.14 „..slyšíce slovo pravdy, totiž evangelium spasení svého, skrze které také, jste uvěřili, znamenáni jste Duchem zaslíbení svatým.“ a podobně Gal.3,2.5 „..DS jste přijali jste ze slyšení víry“, jsou důkazy toho, že DS se přijímá při uvěření a že Janovi učedníci byli ve výjimečném, dnes už neopakujícím se, postavení vůči Kristově církvi ( pozn: věřili v PJK, ale nebyly dosud údy jeho církve, protože neměli skrze DS podíl na jednom Těle vzniklém o letnicích podle 1.K.12,13! ).

To, že učedníci Janovi v Efezu uvěřili v PJK ze slyšení víry a nepřijali ještě DS, bylo způsobeno tím, že neměli informaci, o tom, že byl již o letnicích DS vylit. A nemít informaci, byla hendikepující skutečnost, kterou učedníci sami nezavinili. Spíše měl vinu ten, který jim evangelium nejprve zvěstoval ( pozn: zřejmě to byl Apollo, který také nevěděl nic o DS, a znal jen křest Janův. Sk.19,24-26.). Ale dnes již absence informace o vylití DS o letnicích při kázání evangelia neexistuje. Takže není možné dnes z této výjimečné a ojedinělé situace udělat vzor pro celé další období církve.

Rovněž si nesmíme myslet ani to, že těch 12 učedníků nevědělo nic o DS. Když byli pokřtěni Janovým křtem, přece museli slyšet svědectví Janovo, v němž Jan svědčil o tom, že Ten, který po něm přichází, bude je křtít DS a ohněm. Čili oni znali poselství Janovo o PJK a o křtu DS, ale nevěděli, že dílo vykoupení bylo již v jejich době dávno dokonáno a že DS již sestoupil, a již založil tělo Kristovo- církev o letnicích. „… Kteří uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno PJK jako Ř.6,3n. a byli podle 1.K.12,13 také pokřtěni do jedno Těla Kristova.

Vzkládat ruce mohli jen apoštolové a nikdo jiný (vyjma Ananiáše na Saula.) neměl tu moc, ani autoritu viz Sk.8,18-25 „..Šimon řka : dejte (protože ji měli jen apoštolové, a tu moc chtěl získat od nich) i mně tu moc, ať na kohož bych koliv vložil ruce, přijme DS“.

8/ Podobná výjimečná událost byla v Samaří, když přijala víru v PJK. Samaritáni, byli kulticky a etnicky nečistí a proto Židé s nimi neobcovali, byla mezi nimi nevraživost. To ale pokud měli být spolu v jedné církvi Kristově, když uvěřili, není vůbec přípustné. V církvi musí být vzájemné bratrské vztahy lásky, porozumění a pokoje. A tak Samaritáni nedostali DS hned, když uvěřili, ale až budou ztotožněni v jednom Duchu se Židokřesťany. Proto přišli apoštolové PJK za nimi, modlili se za ně, aby přijali stejného DS jako oni a aby byli připojeni k nim do jedné církve v pokoji a lásce. O PJK, je řečeno: „ On je náš pokoj…“ Viz Ef.2,16-18n. Samozřejmě, že nevraživost a rivalita mezi nevěřícími Židy a nevěřícími Samaritány, mimo církev, pokračovala dál.

9/ Ke Kornelovi byl poslán D.Svatým osobně apoštol Petr, který tam přišel se šesti židokřesťany, po zjevení sestupujícího prostěradla. - Vylití DS u Kornelia není ani jakési jeho druhé vylití, a ani se podruhé neopakovaly Letnice, taktéž ani Kornelius si sestoupení DS na sebe a svůj dům nevymodlil ani nevyprosil. Dokonce nebyl ani před tím nikdo z nich věřící v PJK, takže nemohlo jít o žádnou druhou zkušenost, ale první (pozn: dnes se ale chce křest v DS jako druhá zkušenost právě po věřících). Musíme mít na mysli, že po přijetí DS žádná další Kristova církev nevznikla, než ta co tu byla již od Letnic. A právě do ní byli připojeni ti všichni, kteří u Kornelia uvěřili a přijali stejného Ducha jako apoštol Petr o letnicích.

Jestliže by byl u každého věřícího jednotlivce křest v jednom Duchu v jedno tělo totožný s osobním naplněním DS za současného projevu mluvení v jazycích, potom by logicky musela vznikat stále nová a nová těla Kristova. A to není možné, protože je jedno tělo, jeden Duch a jeden křest Ef. 4, 4.5. Křest v DS a přitom současné naplnění DS prožili o letnicích pouze apoštolové PJK viz Sk.2,1-4. ( tj.muži galilejští Sk.1,11 a Sk.2,7) Nikde a nikdy se to už potom současně neopakovalo! DS byl vylit jen jednou a od letnic je přítomný v církvi PJK.

Sk.15,8.9 „… Bůh věrou očistiv jejich srdce dal jim DS, jako i nám.“ - Žádat dnes striktně po jednotlivých věřících druhou zkušenost s DS, při současném mluvení v jazycích ( když u Kornelia to byla zkušenost první, a kdy byl tak nově připojen k církvi Páně)) a toto mluvení pak považovat za svědectví o tom, že jsou i oni věřící připojení k církvi, v době kdy je DS vylit a to jak na Židy, tak i na pohany již cca 2000 let, je nemístné a docela i dětinsky směšné.

Z toho je zřejmé, že přijetí DS pohanem Kornelem, byla výjimečná hlavně počáteční a neopakovatelná událost pro všechny věřící z pohanů. ( pozn: Petr otevřel klíčem, které mu dal PJK dveře víry pohanům. A to se stalo jen a pouze 1x. Sk.15,7 a Mt. 16,18.19).

Pán Ježíš je ten, kdo křtí v DS. On je Hlava církve a On zná všechny ty, kdo jsou jeho…v církvi. Na nás je, abychom se my věřící zodpovědně naplňovali DS podle Ef. 5,17—22. Je to naše odpovědnost, kterou PJK z nás neodebral. Naplňování DS ale není křest v jednom Duchu v jedno Tělo, tak jak je to popsáno ve všech zvláštních a neopakovatelných případech Sk. apoštolských, kdy ve všech případech právě apoštolové hráli svoji nezastupitelnou úlohu, kterou jim svěřil sám PJK.

Jsou ale lidé, a to je větší problém, kteří dnes jazyky mluví a přitom do Kristovy církve nepatří. Takovým jazykem pak mluví i duchové ďáblů. Kdo nemiluje Pána Ježíše, maranatha, budiž proklet.