Hledání: PAPEŽ JAN PAVEL II. A ŽIDÉ
Vloženo Pondělí, 13. červen 2005 @ 23:18:50 CEST Vložil: Karels |
Karels poslal:
PAPEŽ JAN PAVEL II. A ŽIDÉ
rabín Marvin Hier
Rozhovor Larry Kinga ze CNN s rabínem Marvinem Hierem z úterý 4.dubna 2005
Věřím, že v rámci usmíření se židy byl papež Jan Pavel II. největší papež v historii Vatikánu s ohledem na jeho vztah k židovskému lidu.
Když budete toto číst, pohřeb papeže Jana Pavla II. bude právě probíhat. Po dvacet století měla katolická církev zmatek ve vztahu k židům. Židé byli pronásledováni, byli činěni odpovědnými za smrt Ježíše, stávali se často oběťmi pogromů a antisemitských útoků podnícených církví.
S odchodem papeže Jana Pavla II., jsme ztratili nejsilnějšího advokáta usmíření pro židovský lid v celé historii Vatikánu. Tento papež byl ochoten ba předurčen pustit se novým směrem a prohlásil, že „hanebná doba je za námi.“ Od samého prvopočátku svého pontifikátu, kdy poprvé navštívil svoji domovinu Polsko, tam ve vztahu k židům ještě přežívaly názory a tradice, scénář doslova starý několik století, který papež nenásledoval a svým přičiněním doslova zlomil a odstranil.
Při jeho návštěvě v Auschwitzu r.1979, kdy se přiblížil k nápisům se jmény lidí a zemí, jejichž občané tam byli zavražděni, řekl: „Klečím před všemi jmény, které nesou vzpomínku na oběti v jejich jazycích. Zvláště, se pozastavím před jmény hebrejskými. Tato jména probouzí vzpomínku na lid, jehož synové a dcery byly určeni k totálnímu vyhlazení. Není přípustné pro kohokoliv, jít mimo tato jména a tyto nápisy s nedostatkem zájmu o ně.“
Poprvé jsem se setkal s papežem v r.1983 když jsem vedl Wiesenthal centrum a měl jsem za úkol navštívit východní Evropu. V soukromé audienci ve Vatikánu, jsem vyjádřil cíl mé cesty, který se týkal antisemitismu. „Přišli jsme dnes ve víře, že uslyšíme od vás, milovaný duchovní vůdče 700 milionů křesťanů, jasnou a nezpochybnitelnou zprávu ke všemu, co tato metla lidstva ve všech svých prohlášeních porušuje a to především základní vyznání lásky, o které všichni lidé víry musí usilovat.“
Zřejmě Jan Pavel II. rozuměl velmi dobře, ale je důležité říci v této souvislosti, že musel překonat značné překážky.
Na vrcholu holocaustu kdy miliony židů již byly otráveny plynem, si Vatikán našel čas, psát nepřátelské dopisy k záměru vytvořit židovský stát. Dne 4. května 1943 vatikánský ministr zahraničí, kardinál Magaloni, informoval britskou vládu o vatikánském odporu ke zřízení židovské domoviny v Palestině. O den později byl Vatikán informován, že ze čtyř milionů židů bydlících v předválečném Polsku, zůstalo naživu jen asi 100.000. Za šest týdnů později 22. června 1943 vatikánský apoštolský zástupce, arcibiskup Cicognani napsal ministru zahraničí USA Cordellu Hullovi dopis, kde znovu detailně popisuje nesouhlas vůči zřízení židovské domoviny v Palestině a varování, že u katolíků v celém světě to vzbuzuje rozruch a tento názor: „Je pravdou, že kdysi Palestina byla obydlená hebrejskou rasou, ale nyní není žádný historický důvod k uskutečnění potřeby návratu do země, odkud oni odešli před devatenácti stoletími (…) Pokud budou svůj domov požadovat, nebude příliš obtížné najít vhodnější území nežli je Palestina.“ Pro představu - o 62 let později polský papež ohromuje svět podáním nové definice vatikánského myšlení, týkající se židovského lidu.
Dvacet roků později při našem první setkání toho roku 3. prosince 2003, s pověřením centra správní rady SWC jsem navštívil opět Vatikán a papeže při další soukromé audienci. Tento čas strávený s Centrem Simona Wiesenthala, prezentovat papež jako nejvyšší poctu či přiřknutí něčeho jako humanitární odměny z naší strany. Při té příležitosti jsem shrnul jeho pozoruhodné úspěchy: „Jako mladík jste chytal jako brankář v roce 1937 v židovském fotbalovém týmu ve Wadowicích (...) Zajímal jste se o prospěšnost piva zn. Ginka. (…) Vy osobně jste doprovodil na železniční stanici židovskou studentku při její cestě do Palestiny. (…) V roce 1963 jste byl jedním z hlavních podporovatelů encykliky Nostra Aetate, historického vatikánského dokumentu, který odmítnul kolektivní odpovědnost židů za ukřižování (...) V roce 1986 jste byl první papež který navštívit synagogu (...) První jste poznal stav Izraele (...) První jste vydal dokument, který hledá odpuštění za provinění pro členy církve, spáchané proti židovskému lidu po celou smutnou historii a omluvil jste se za katolíky, kteří selhali v pomoci židům během nacistické doby (...) První jste navštívil koncentrační tábor a ustanovit úřední zachovávání svátku Yom Hashoah, Dne památky holocaustu ve Vatikánu.“
Ne vždy jsem souhlasil s papežem, zvlášť když byl jmenován jeho svatost Pius XII., nebo když jsem se potkal s rakouským prezidentem Kurtem Waldheimem. Ale jedna věc je jasná – ve dvoutisícileté historii papežství žádný předchozí držitel trůnu svatého Petra neměl takový zájem o nalezení usmíření se židovským lidem.
S jeho odchodem svět ztratil velkého mravního vůdce, spravedlivého muže a židovský lid ztratil svého spolehlivého advokáta v historii chrámu.
http://www.wiesenthal.com
information@wiesenthal.net
|
