poslal Mainstream O KONGREGACIONALISMU II.
Příloha II. k materiálu teologické komise BJB BAPTISTICKÁ EKLESIOLOGIE (POJETÍ CÍRKVE)
Z dějin českého baptistického hnutí
Když v roce 1886 kazatel prvního baptistického sboru v Čechách br. Jindřich Novotný vydal český překlad tehdejšího vyznání německých baptistů, nazval ho: Vyznání víry a zřízení sborů u víře pokřtěných křesťanů, obyčejně Baptistů zvaných. Nešlo tedy o ústavu nějaké Církve baptistů, ale baptistických sborů. O našem tématu zde pojednává článek 10. nazvaný O církvi Páně. V úvodní části tohoto článku se praví: "skrze křest svatý jsme přijati do církve Kristovy na zemi, kterouž pro nás Pán jakožto prostředek milosti ustanovil". Odstavec nazvaný Úřady v církvi je uvozen slovy: "jedině sám Pán Ježíš Kristus jest hlava církve; viditelných hlav na zemi církev nezná". Dále již se slova církev užívá výhradně ve smyslu místního sboru věřících. Odstavec nazvaný Starší a učitelé začíná slovy: "jakéhos stupně důstojnosti mezi staršími a učitely neznáme, majíce za to, že pojmenování písma svatého, jako: biskup, kazatel a t. d. žádné stupně hodnosti neoznačuje".
Úkol starších je zde shrnut do slov: "starší předsedají v sborových shromážděních, kteréž i řídí, majíce zároveň uloženo usnešení sboru v skutek uvésti. Mimo to jsou k věrné péči o jednotlivé duše zavázáni". V pojednání o učitelích se praví: "ohledně evangelické čistoty učebných přednášek a výkladů stojí pod dozorem celého sboru, jenž kazatele v případě, že by se od učení evangelia vzdálil, a při své odchylce vůči všemu napomenutí setrval, z úřadu jeho ihned odstraniti může". V odstavci nazvaném Hlasování čteme: "v poradných shromážděních sboru vyřizují se všecky záležitosti, pokud možno, hlasováním. Při hlasování má hlas každého úda stejnou váhu, a rozhodnutí děje se většinou hlasů. Takovému rozhodnutí musí se menšina ochotně podrobiti, jelikož svobodu a řád v domě Božím jiným způsobem udržeti nelze". Také přijímání nových členů, vyloučení ze sboru, jakož i znovupřijetí, je zde podmíněno hlasováním celého sboru.
V roce 1903 napsal br. Jindřich Novotný v "Poslu pokoje", že "3. konference Jednoty baptistických církví v Čechách se sešla v Praze". Slova "Jednota" tady použil ve smyslu slova "svaz". Jednalo se o konferenci svazu čtyř baptistických sborů v Čechách. Br. Novotný tam měl referát na téma "Církev Páně". Píše se v něm: "slovem církev je v Písmu sv. vyjádřeno vždy něco skutečného, shromáždění určitých osob, tedy něco konkrétního, a nikdy nějaká pouhá zásada, nikdy něco neviditelného. Slovem "církev" pojmenovány byly jednotlivé sbory, jak se nalézaly na jednotlivých místech…Toto pojednání o církvi se v určitém ohledu liší od názorů o církvi, jak se tu a tam o tom píše a káže. Velmi často se setkáváme s názory, v nichž lidé vynakládají veškerou snahu, aby do Bible vložili nějaké nebiblické zřízení církve, aby tak přece jen bylo jaksi možno ospravedlnit to, že se mnozí lidé za naší doby po této stránce vzdálili od učení slova Božího."
Po vzniku Československé republiky 25 baptistických sborů českých, moravských, slovenských, německých a maďarských v roce 1919 vytvořilo Jednotu československých baptistů. Br. Dr. Jindřich Procházka po desetileté činnosti tajemníka této Jednoty vydává v roce 1929 spisek pod názvem "Po deseti letech" a v něm vysvětluje povahu tohoto uskupení takto: "Jednota je dobrovolné a bratrské spojení sborů. Hlavním účelem tohoto spojení je pěstování společenství a spolupráce všech misijních jednotek. Jednota nekoná misijní dílo - to činí sbory -, ani neustanovuje kazatele; nedává zákony a nařízení, nerozhoduje ve sporných otázkách sborů. To všechno spadá do rámce činnosti a odpovědnosti jednotlivých sborů. Sbor je samostatná a svéprávná jednotka. Jednota je těleso poradní a reprezentativní alespoň v tom smyslu, že sjednocuje všechny sbory ke společenství, na obranu náboženské svobody a k hlásání zásad společného vyznání." Výše zmíněné zásady potvrzuje i Zřízení Bratrské jednoty Baptistů (Chelčického) v ČSR z roku 1930. I když tato ústava považuje za nejvyšší orgán Jednoty konferenci, výčet úkolů konference ukazuje, že sbory nejsou konferenci podřízeny. Sbory jsou podlé této ústavy samostatné. Kongregační princip je posilován častými sborovými schůzemi, které "se konají podle potřeby, nejméně šestkrát za rok" (§ 10).
Ani v době nacistické okupace nebylo nutno měnit svazovou povahu Bratrské jednoty baptistů. Teprve v roce 1953 důsledkem brutálního tlaku státní moci došlo ve chvílích bezradnosti v řadách československých baptistů k deformování ústavnosti BJB v tom směru, že se zastínila její svazová povaha. Její nová ústava byla formulována tak, že BJB je církví, která v sobě zahrnuje všechny sbory baptistů v ČSR. V zájmu lepšího dohledu na církve a jejich ovládnutí byla státními úřady uměle posilována autorita i zodpovědnost ústředních orgánů Jednoty. Obdobně byla posilována i autorita a zodpovědnost kazatelů na sborech. Ústava BJB z roku 1969 představovala návrat ke kongregačnímu zřízení, když se v § 12 píše "BJB je společenstvím samostatných sborů na území ČSSR". Určitá terminologická nedůslednost zde však zůstává, když v úvodu můžeme číst: "Bratrská jednota baptistů v Československu je křesťanskou církví kongregačního směru". Tuto nedůslednost napravila Ústava BJB z roku 1988, která prohlašovala, že "Bratrská jednota baptistů v ČSSR je společenstvím samostatných církevních sborů baptistů (kongregačního charakteru) na území ČSSR" (§ 1, odst. 1). Poměrně široký rozsah pravomocí ústředních orgánů BJB (Rad) je zde ještě podmíněn zájmem státního dohledu nad církvemi. Ústřední i oblastní orgány BJB byly nuceny mnohé záležitosti patřící do pravomoci sborů projednávat se státní správou samy.
Změna společenských poměrů v naší zemi po roce 1989 umožnila BJB plný návrat k původním zásadám českého baptistického hnutí a klasickým principům světového baptismu. Vnějším výrazem této transformace v BJB se stala v současné době platná Ústava BJB z roku 1995, která se jednoznačně přihlásila k zásadám kongregacionalismu. Kompetence jednotlivých orgánů BJB zde nejsou blíže vymezeny, a proto je popisují na ústavu navazující dokumenty Organizační řád BJB a Jednací řád Sjezdu delegátů a Rady zástupců sborů. Příloha ústavy Volební řád plně respektuje laické pojetí církve. Příloha ústavy Zásady a stanoviska vychází obsahově ze studijního materiálu, vydaného oddělením pro teologii a vzdělání Evropské baptistické federace v roce 1993 pod názvem: Kdo jsou baptisté - na cestě k vyjádření identity baptistů v měnící se Evropě. Příloha ústavy Sborový řád je sborům předložena pouze jako modelový návrh, který si mohou jednotlivé sbory přizpůsobit svým vlastním podmínkám a potřebám. Jako služebnou pomůcku jednotlivým sborům v otázkách ordinované duchovní služby přijaly sbory BJB v roce 1997 Základ a řád ordinované služby v BJB. Tento řád sbory nezbavuje svobody rozhodování o svých věcech ani zodpovědnosti za vlastní duchovní službu, ani je nepodřizuje nějaké vyšší instanci.
Obsah:
BAPTISTICKÁ EKLESIOLOGIE (POJETÍ CÍRKVE)
O KONGREGACIONALISMU I.O KONGREGACIONALISMU II.
