poslal Mainstream O KONGREGACIONALISMU
Příloha I. k materiálu teologické komise BJB BAPTISTICKÁ EKLESIOLOGIE (POJETÍ CÍRKVE)
Novozákonní pojetí církve
Ježíš Kristus přišel, aby svým povoláním k následování vytvořil obecenství lidí pod Božím panstvím. Toto obecenství je v Novém zákoně nazýváno různě: např. stádce, společenství Ducha, tělo Kristovo a nejčastěji řeckým termínem EKKLÉSIA, které se česky běžně překládá jako církev. Tento tradiční překlad neodpovídá původnímu významu tohoto termínu, který znamená svolání lidí, shromáždění. V řecky mluvícím světě prvního století bylo tímto termínem označováno veřejné shromáždění řádně svolaných občanů politické obce. V Septuagintě, řeckém překladu Starého zákona, se tímto slovem překládalo hebrejské slovo KAHAL, které znamená "shromážděný Boží lid". Jan Blahoslav, překladatel novozákonní části Kralické bible, napsal: "slovo eklesia by se mělo podle toho, co v řečtině znamená, překládat slovem sněm (svolání), anebo jak to navrhl Jan Hus, slovem sbor, majícím svůj původ v slovu sebrání neboli sejití". Aby čtenáři věděli, že je možno používat slova sbor místo církev a naopak, překládal slovo EKKLÉSIA střídavě slovem sbor i slovem církev. Proto např. čteme v Kralické bibli jednou o Galatských sborech (Ga 1,2) a podruhé o Galatských církvích (1K 16,1).
Termín EKKLÉSIA má v Novém zákoně dvojí význam. Jednak se vztahuje na lid Boží jako celek (cca 15% výskytů) a jednak znamená místní shromáždění Božího lidu (cca 85 % výskytů). Velmi často se tento termín vyskytuje v množném čísle - "církve" (cca 35% výskytů) ve smyslu různých místních sborů. Zvláštní pozornost si zaslouží výrazy "církve Boží" (1K 11,16; 1Te 2,14; 2Te 1,4) a "církve Kristovy" (Ř 16,16; Ga 1,22), které spolu s výrazy "církev Boží" a "církev v Bohu Otci a Pánu Ježíši Kristu" ve spojení s konkrétním místním sborem (Sk 20,28; 1K 1,2; 2K 1,1; 1K 11,22; 1Te 1,1; 2Te 1,1) jasně poukazují na skutečnost, že každý místní sbor křesťanů je v plném slova smyslu církví, tedy Božím lidem a tělem Kristovým.
Na některých místech Nového zákona (především v epištole Efezským) je termínu EKKLÉSIA užito v obecném významu, který postihuje univerzalitu a jednotu všeho Božího lidu jako těla Kristova. V tomto smyslu má EKKLÉSIA až kosmický rozměr (Ef 1,22n, 3,10; Žd 12,22n). Nikde zde však termín "církev" nebo "tělo Kristovo" neoznačuje nějakou národní či celosvětovou organizaci, natožpak nějakou skupinu sborů ve smyslu denominace. Místní církev (sbor) je ztělesněním církve jako těla Kristova na určitém místě. EKKLÉSIA se nedá uskutečnit tak, že by se sečetly všechny jednotlivé sbory (církve). Místní shromáždění Kristova lidu není organizační částí celku. Protože Kristus je plně přítomen v každém společenství Božího lidu, které se shromáždilo v jeho jménu (Mt 18,17-20), je celek paradoxně přítomen v "části". Odtud má místní sbor, pokud je shromážděn pod Boží královskou vládou v Kristu, autoritu ke kázání, vyučování, evangelizaci a k řízení svých věcí bez toho, aby se obracel na nějakou vyšší organizační složku.
Baptisté jsou přesvědčeni, že jejich pojetí církve vychází z novozákonního svědectví o prvotní církvi. Musí však přitom uznat, že v Novém zákoně nenacházíme jednu jasně definovanou formu vnitřního uspořádání sborů, nýbrž více prvků, které vedly k dalšímu vývoji v dějinách křesťanstva. Proto se i jiné eklesiologické tradice mohou dovolávat novozákonních příkladů. Ve Skutcích apoštolů i dalších novozákonních spisech můžeme spatřovat jak prvky kongregačního, tak i biskupského či presbyterního řízení sborů. Způsob správy prvních křesťanských sborů se lišil místo od místa, podle svého původu (např. sbory židokřesťanské nebo pavlovské) a také v čase, podle misijní situace církve (např. Ř 12, 1K 12 nebo 1Tm, Tt). To znamená, že budování novozákonních sborů byl stále se vyvíjející proces, jenž se vyrovnával s konkrétní situací místní církve.
Baptisté ve svém pojetí církve zdůrazňují a rozvíjejí skutečnost, že i když se v Novém zákoně objevují nejrůznější služby vedení, přece vlastní lidská autorita spočívala na celém sboru (Mt 18,17-18; Sk 6,1-6 11,29-30 13,2-3 14,27 15,22.28 15,30-31; 1K 5,4-5 12,4-7 14,29; 1J 4,1). Epištoly byly povětšinou adresovány sborům, apoštolové apelovali na lidi ve sborech. Žádný "církevní úřad" neměl moc k tomu, aby lidi k něčemu nutil (2K 1,24; 1Pt 5,1-3). Principy vnitrosborové demokracie jsou v souladu s praxí prvotní církve pokud konečná autorita patří Pánu církve Ježíši Kristu.
Obsah:
BAPTISTICKÁ EKLESIOLOGIE (POJETÍ CÍRKVE)
O KONGREGACIONALISMU I.O KONGREGACIONALISMU II.
