Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Je to zcela evidentní a můžete se o tom přesvědčit sami. Pokud si otevřete internetové stránky kterékoliv z evangelikálních církví. V podmínkách vstupu do těchto církví je nebiblická podmínka. Je to závazná podmínka věřit v Trojjediného Boha. Avšak pojmenování Boha přívlastkem Trojjediný nikde v Bibli nenaleznete!

Na vysvětlenou musím dodat, že se reformace a její děti, tj. křesťané z evangelikálních církví „ohánějí“ pravidlem sola scriptura. S touto myšlenkou přišel Martin Luther a je jedním z prohlášení, které vlají jako prapor v přední linii reformace. Sola scriptura znamená – pouze písmo. Tím se myslí pouze biblické texty. Závěr z této zásady je takový, že se všechno bude posuzovat podle biblických textů. Bible má být měřítkem každého učení, nauky, myšlenky. To si předsevzala reformace v čele s Martinem Lutherem jako své motto. Reaguje tak na tradici při výkladu biblických textů, která se „navršila“ v průběhu staletí v katolické církvi.

Zda je celá otázka Boží Trojjedinosti omyl nebo ne, nyní opusťme. Co je daleko důležitější pro tuto úvahu, že celé toto učení „vykrystalizovalo“ na církevních koncilech. O tom vás poučí každý jen trochu vzdělaný teolog. Tak se o tom dočtete také v každé teologické publikaci zaobírající se tímto tématem.

V čem je tedy problém? Co je na tom špatného? Reformace si vzala za cíl jako měřítko pouze biblické texty. To je ono pravidlo sola scriptura. Ale učení o Trojjediném Bohu ve své finální podobě nemá svůj původ v Bibli. O její finální podobu se „postaraly“ církevní koncily. Až teprve ke konci třetího století se dá hovořit o konečné podobě této nauky. Byl to Konstantinopolský koncil (381 AD), který uzavřel tuto nauku s „věčnou“ platností. Boží Trojjedinost je vysvětlovaná z těchto koncilů za pomocí filosofických termínů. Jako je hypostase, usia, substance a mnohé další. Celá nauka je popsaná těmito pojmy, které byste ale v Bibli hledali marně. Katolická církev tvrdí, že spolu s písmem tady máme ještě tradici. Bylo by na jinou debatu, jiný článek zda je takové tvrzení opodstatněné.

Co mně však daleko víc vadí je přístup evangelikálních věřících. Ti argumentují pravidlem sola scriptura v okamžiku, kdy dojde na téma reformace. Avšak pokud jde o učení Boží Trojjedinosti, neváhají se odvolávat na všemožné svaté, koncily a jejich závěry. Také při popisu tohoto učení postupují úplně stejně jako katolíci. Popisují toto učení za podpory termínů, které mají filosofický původ. A tak porušují vlastní zásadu, se kterou tak rádi „šermují“ v ekumenických rozhovorech právě s katolíky.

Vážení čtenáři, rád bych, abyste pochopili, že toto učení nemá svůj základ v svatých textech Bible, ale v církevní tradici, respektive v katolické tradici. Bible je v tomto případě brána jenom jako druhotná podpora této nauky. Jsem přesvědčen, že se nauka o Trojjediném Bohu bude jenom velice svízelně, s obrovskými obtížemi dokazovat samotnou Biblí. Naši bratři protestanté jsou postaveni před dvě nelehká rozhodnutí. První je, dokázat tuto tzv. ústřední nauku církve za pomocí toho, co přinesly koncily. S jejím pojmoslovím, apologetikou atd. Ale v tom okamžiku ruší pravidlo na kterém je postavená celá reformace - sola scriptura. Nebo začít obhajovat celé učení Trojjedinosti bez podpory a výsledků koncilů, jenom s Biblí v ruce.

Což je dle mého soudu téměř nemožné. Protože už jakákoliv diskuse je vlastně dopředu odepsaná. Označení Pána Boha coby Trojjediného totiž nikde ve svatých textech Bible nenajdete!!

Zrovna nedávno jsem se účastnil diskuze nad článkem, který jsem napsal a uveřejnil na křesťanském servru Grano Salis. Pokouším se v tomto článku dokázat omyl církve v otázce Trojjedinosti. Na podporu svých argumentů si beru jenom Bibli. Bratři protestanté z tohoto článku a jeho závěrů byli tak říkajíc „na větvi“. Jako protiargumentaci mně uváděli zpočátku mimo jiné argumenty, jako je soupodstatnost aj. V okamžiku, kdy obhajoba probíhala pouze na podkladu Bible, tak se dostali do velkých nesnází. Považte jenom sami. Jedna z ústředních výpovědí celé Bible je v modlitbě Ježíše Krista – „A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“ Janovo evangelium 17. kapitola 3. verš Moji oponenti se mnou polemizovali, že ten jediný pravý Bůh je vlastně Ježíš Kristus! A to i přesto, že i takový Lojza Novák z Dolního Vidlákova, který má vychozenou pouze základní školu, vidí, že to není možné. Jediný pravý Bůh a Ježíš nemohou být ta samá nebeská bytost! Při dokazování těchto názorů za podpory svatých textů Bible se dostali tito věřící do úzkých. Můj názor je takový, že tato nauka má svůj původ mimo Bibli a jakou takovou ji musím brát a posuzovat.

Na závěr chci všechny ujistit, že tyto otázky nemají vliv na spásu křesťanů. Ale vepsaly svoji nesmazatelnou stopu v diskusích jak s židy tak i muslimy. Přesto vidím velkou neupřímnost a sebeklam reformace v této otázce. Tvrdí-li sola scriptura, potom by se tímto pravidlem měla také řídit. Nejenom v okamžicích, kdy to protestantům vyhovuje, ale neustále. Vždyť podmínka vstupu do všech evangelikálních církví, kdy musíte vyznat Trojjediného Boha, je porušením tohoto základního pravidla reformace! Protože pojmenování Boha přívlastkem Trojjediný nikde v Bibli nenaleznete. Tak kam se potom vytratila zásada sola scriptura?

Karel Sýkora, Apoštolská církev, Olomouc

Vyšlo i v Britských listech 5.2. 2005