Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení

Smrt papeže: propracovaná mediální kampaň s prvky modloslužby Papež Jan Pavel II. zemřel. Jako protestant smekám v úctě před životem člověka, který skončil svoji životní pouť. To co však v průběhu jeho umírání i po jeho smrti předvádějí média a katolická veřejnost se nedá nazvat jinak než propracovaná mediální kampaň s prvky modloslužby.

Zemřel nevyšší katolický funkcionář a politik, který ovlivnil dění na mnoha místech světa. Za jeho politický vliv a angažovanost mu vděčíme i ve střední a východní Evropě, že přispěl k pádu komunismu. Za to vše si zaslouží náš dík a tichou vzpomínku. Způsob informování o jeho umírání a smrti, tak jak nám jej nabízejí elektronická i tištěná média, i množství času, který tomu věnují, ukazuje, že Vatikán pojal celou záležitost jako dokonalou příležitost se zviditelnit stylem, který si nezadá s celosvětovými komerčními kampaněmi. Že jde o dobře propracovanou a dlouho připravenou mediální kampaň a že ji vatikánští propagandisté zvládli na jedničku. Mediální dramatizace umírání papeže, dávkování zpráv, vystupňování napětí, prokládání hysterickými citovými výlevy věřících - to jsou prvky moderní propagandy. Vatikán tak ukázal, že moderní způsoby ovlivňování veřejnosti ovládá dokonale. Do kampaně se zapojila všechna významná média, významné televizní stanice a deníky, internetové servisní služby. Způsob, kterým o této záležitosti referují, je až neuvěřitelně propagandistický. Za všechny cituji ze zpravodajského serveru www.idnes.cz: "Bylo to uprostřed modlitby - najednou jako by bazilikou proběhla nějaká vlna. Lidé utichali, jejich rty se ještě neslyšně pohybovaly, ale oči se už nevěřícně rozhlížely. Obyvatelé Wadowic se dozvídali, že jejich Svatý otec, rodák a idol právě zemřel. Rozezněl se zvon. Zněl pomalu, pronikavě a jeho zvuk neměl konce. Lidé začali zpívat - tak jako už zpívali v posledních dnech mnohokrát. Ale najednou to znělo jinak. Zpěv byl tichý, bez odvahy a vroucnosti. Všichni museli nejdříve pochopit, že se to opravdu stalo. "Věděla jsem, že Svatý otec je na konci své křížové cesty. Ale všichni jsme po pátečním šoku zase dneska začali věřit v zázrak," řekla později Danuta Spilová z Wadowic. Naděje zemřela. Nastalo ticho. V kostele, kde posledních osmačtyřicet hodin nepřetržitě zněly písně a modlitby, najednou zněly jen vzlyky a štkaní. Plakaly ženy, děti i muži. Lidé měli v očích prázdnotu a na tváři slzy. Těla poklesla a hlavy se schýlily. Byli to náhle zlomení lidé. Někteří si zakrývali oči, jiným se zachvívala ramena. Malý ministrant, už v teplácích, protože ho zpráva očividně zastihla ve chvíli, kdy odcházel domů, nebyl k utišení. Tělo se mu otřásalo. Pak vyšel k oltáři a zhasil oheň na třech svících. " Reakce katolíků na umírání hlavy katolické církve je kapitola sama pro sebe. Jako protestant rozumím smutku, který přichází, když zemřel někdo blízký, byť ve významné funkci. Nerozumím však akcentu na jeho zbožňování, modlitbám za zázrak a očekávání zázraku, ani hysterickým výlevům, jak budeme bez něho žít. To jsou nezdravé prvky, které jako protestant musím nazvat modloslužbou, ať se to bratřím katolíkům líbí nebo ne. Papež Jan Pavel II. byl člověk, vysoký funkcionář a politik. Není to modla ani idol, není hoden zbožňování. Je mi líto, že představitelé katolické církve se proti takovému přístupu nepostaví veřejně a neodsoudí jej, ale naopak jej mediálně podporují. Chybí mi věcný, vyvážený a přesto uctivý zpravodajský přístup k úmrtí papeže, tak jako o něm například informovalo GRANO SALIS v článku Zemřel papež Jan Pavel II (Karol Wojtyla). Žel, takové přístupy jsou jen ojedinělé.