poslal cebe Církve se vzdávají nároku na vrácení svého majetku!
Stát by se pak zavázal přispívat jim formou renty do výše miliardy korun ročně
Církve už nechtějí vrátit majetek
Ministerstvo kultury v těchto dnech informovalo, že se pokouší prosadit kompromisní řešení majetkových vztahů mezi státem a církvemi. Kompromisem by měl být materiál staršího data, který se měl ve vládě již projednávat, ale dosud se vždy vracel k dopracování. Jeho poslední varianta obsahuje možnost částečné nápravy křivd, které vznikly odcizením majetku církvím komunistickou diktaturou v době nesvobody a dokonce i po listopadu 1989.
Opožděný kompromis
Problém je v tom, že se jedná jen o zanedbatelnou část stávajícího soupisu majetku, který představuje 2500 položek (asi dvě procenta z celkového počtu) doložených nekatolickými církvemi. Katolická církev je vyzývána, aby dodala podklady ke svému nevydanému majetku, což je však soubor čítající zhruba 130 000 položek. Při stávajících nepřesnostech podkladů, přetíženosti a termínech katastrálních úřadů a dalších institucí je to nákladná práce na léta.
Obsáhlý návrh Ministerstva kultury má projednat vláda a poté i parlament. Pokud návrh projde, bude jej celá církevní veřejnost respektovat. Nicméně stát se "vlamuje" do otevřených dveří, jelikož se církve nyní nově rozhodly nežádat majetek žádný. V tomto bodě došlo k radikálnímu obratu v katolické i v nekatolických církvích.
Mylná je tedy informace, že je postup ministerstva schvalován nekatolickými církvemi a odmítán katolickou. Dílčí řešení navrhované opětně ministrem Pavlem Dostálem bylo v roce 2003 přijatelné pouze pro tři nekatolické církve. Dnes se ale mají věci jinak, než jak informovala například Česká televize tuto sobotu.
Majetek za rentu
Většina nekatolických církví, spolu s církví katolickou, by chtěla jednat nejen s Ministerstvem kultury, ale též s dalšími ministerstvy, respektive s celou vládou. Vyplývá to z jednání prezídia Ekumenické rady církví (sdružující 11 nekatolických církví) a následně i 58. pléna České biskupské konference. Obě grémia přijala a podpořila systémové řešení zajišťující dlouhodobě stabilizované vztahy spolupráce mezi státem a církvemi.
Církve se chtějí vzdát veškerého majetku, který byl odcizen po 25. únoru 1948. Finanční ohodnocení téměř 130 000 položek dosahuje hodnoty okolo 100 miliard korun. Pro církve i pro stát by to mohl být krok nesmírně ulehčující, neboť upouští od nesnadného jednání o detailech, postihujícího státní úřady i církve, náboženské společnosti a případně i soudy. Společnost by měla zaregistrovat nový signál: Církve se vzdávají nároku na vrácení svého majetku!
Stát by se v navazujícím kroku zavázal přispívat všem církvím a náboženským společnostem formou renty v úrovni stávajícího příspěvku, do výše jedné miliardy korun ročně po dobu padesáti let, beze změn vyvolaných inflací a dalšími vlivy. Tato fixní částka by se nezměnila ani v případě navýšení počtu duchovních, nárůstu počtu kostelů a jednotlivých církví.
Stát by o věci uzavřel smlouvu s každou církví a náboženskou společností. Tento ráz smluv by umožnil uzavřít konečně i potřebnou mezinárodní smlouvu s Vatikánem, kterou parlament odložil.
Církve a náboženské společnosti získají potřebný čas pro přípravu na finanční osamostatnění tak, aby mohly efektivně kooperovat se státem ve všech oblastech (vězeňství, armádě, vzdělávání, sociálních službách, zdravotnictví).
Ano církevním asignacím
Církve a náboženské společnosti jako jeden celek žádají stát také o zavedení církevní asignace, která by po vzoru rozvinutých demokratických společností umožnila formou odpočitatelné položky z daní jednotlivých subjektů přímo podporovat tu či onu církev nebo náboženskou společnost.
Společně - bez rozdělování na nekatolické nebo katolické církve - i včetně samostatně hospodařících řeholních společenství, se nám zdá, že tento návrh je hodný pozornosti a důkladného projednání.
Karel Fojtík
Autor je tajemníkem Rady Církve bratrské a vedoucím pracovní skupiny Ekumenické rady církví v ČR pro řešení vztahů mezi státem a církvemi
