Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Rostislav.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 3, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 246, komentářů celkem: 429562, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 527 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Ivanp
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116484257
přístupů od 17. 10. 2001

Teologie: Krátce o sobotě
Vloženo Úterý, 23. listopad 2004 @ 17:39:41 CET Vložil: Bolek

Zajímavosti poslal samuelpokorny

Jen v krátkosti bych rád přispěl svým dílem do diskuze, co se týče svěcení soboty. Protože dříve, než jsem se stal adventistou, jsem nepatřil k žádné církvi, neměl jsem žádný problém přijmout svěcení soboty, jako dne odpočinku. Myslím si, že není třeba dlouhých teologických debat a rozborů, aby bylo jasné, jak velký důraz klade bible na sobotu. Samozřejmě tím nemíním tradiční židovský přístup, který kritizoval sám Ježíš. Myslím si, že přijetí soboty jako dne odpočinku je věcí pokory, jestli se necháme oslovit Božím slovem, nebo budeme-li Pánu odporovat vlastní teologií. Vybral jsem jen několik textů týkajících se dne odpočinku (kterým je nevyvratitelně sobota, např. viz Kralická bible).

Starý zákon Deuteronomium 5,12 Dbej na den odpočinku, aby ti byl svatý, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh Deuteronomium 5,15 Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj Bůh, odtud vyvedl pevnou rukou a vztaženou paží. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, dodržovat den odpočinku. Exodus 16,23 Ten jim řekl: "Toto praví Hospodin: Zítra je slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Co je třeba napéci, napečte, a co je třeba uvařit, uvařte. A vše, co přebývá, uložte a opatrujte do rána." Exodus 16,25 Mojžíš pak řekl: "Snězte to dnes, protože dnes je Hospodinův den odpočinku. Dnes nenajdete na poli nic. Exodus 16,26 Šest dní budete sbírat, ale sedmý den je den odpočinku. Ten den nebude nic padat." Exodus 16,29 Hleďte, vždyť Hospodin vám dal den odpočinku. Proto vám dává šestého dne chléb na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa." Exodus 20,8 Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Exodus 20,11 V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. Exodus 31,14 Budete dbát na den odpočinku; má být pro vás svatý. Kdo jej znesvětí, musí zemřít. Každý, kdo by v něm dělal nějakou práci, bude vyobcován ze společenství svého lidu. Exodus 31,15 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku. Každý, kdo by dělal nějakou práci v den odpočinku, musí zemřít. Exodus 31,16 Ať tedy Izraelci dbají na den odpočinku a dodržují jej po všechna svá pokolení jako věčnou smlouvu. Exodus 35,2 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne budete mít slavnost odpočinutí, Hospodinův svatý den odpočinku; kdo by v ten den dělal nějakou práci, zemře. Exodus 35,3 V den odpočinku nerozděláte oheň v žádném svém obydlí." Ezechiel 46,1 Toto praví Panovník Hospodin: "Brána vnitřního nádvoří, obrácená k východu, zůstane zavřená po šest pracovních dní, ale v den odpočinku a v den novoluní bude otevřená. Izaiáš 56,6 Těm z cizinců, kteří se připojili k Hospodinu, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: "Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, Izaiáš 58,13 Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li dne odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestane Izaiáš 66,23 O každém novoluní, v každý den odpočinku, přijde se sklonit veškeré tvorstvo přede mnou, praví Hospodin. Jeremijáš 17,21 Toto praví Hospodin: Bedlivě dbejte, abyste nenosili břemena v den odpočinku a nepřinášeli je do jeruzalémských bran. Jeremijáš 17,22 Nevynášejte břemena ze svých domů v den odpočinku a nevykonávejte žádnou práci, ale ať je vám den odpočinku svatý, jak jsem přikázal vašim otcům. Jeremijáš 17,24 Budete-li mě opravdu poslouchat, je výrok Hospodinův, a v den odpočinku nebudete přinášet břemena do bran tohoto města, ale bude vám dne odpočinku svatý a nebudete v něm konat žádnou práci, Jeremijáš 17,27 Nebudete-li mě poslouchat a den odpočinku vám nebude svatý, ale budete-li v den odpočinku nosit břemena a vcházet s nimi do jeruzalémských bran, zanítím v jeho branách oheň a ten pozře jeruzalémské paláce a neuhasne." Leviticus 23,3 Šest dní se bude pracovat, ale sedmého dne bude den odpočinku, slavnost odpočinutí, bohoslužební shromáždění; nebudete vykonávat žádnou práci. Je to Hospodinův den odpočinku ve všech vašich síslištích. Nehemiáš 9,14 Učinil jsi jim známý svůj svatý den odpočinku, příkazy, nařízení a zákon jsi jim vydal skrze svého služebníka Mojžíše. Nehemiáš 10,32 Když budou přinášet národy země v den odpočinku k prodeji různé zboží a obilí, v den odpočinku, totiž ve svatý den, je od nich nebudeme brát. Sedmého léta necháme pole ladem a nebudeme vymáhat dluhy. Nehemiáš 13,15 V oněch dnech jsem v Judsku viděl, že někteří lisují hrozny v den odpočinku, že přinášejí pytle obilí a nakládají na osly, a také že přinášejí do Jeruzaléma víno, hrozny a fíky a všelijaká břemena v den odpočinku. Varoval jsem je toho dne, kdy prodávali p Nehemiáš 13,16 Týřané tu byli usazení; přinášeli ryby a všelijaké zboží a prodávali v den odpočinku Judovcům, a to přímo v Jeruzalémě. Nehemiáš 13,17 Měl jsem o to spor s judskými šlechtici a ptal jsem se jich: "Jakého zla se to dopouštíte? Znesvěcujete den odpočinku! Nehemiáš 13,18 Což právě tak nejednali vaši otcové? Proto náš Bůh uvedl všechno toto zlé na nás a na toto město. A vy jej zase popouzíte k hněvu proti Izraeli tím, že znesvěcujete den odpočinku." Nehemiáš 13,19 Když přede dnem odpočinku padl na jeruzalémské brány stín, rozkázal jsem, aby byla zavřena vrata a aby je neotvírali dříve než po dni odpočinku. Některé ze svých služebníků jsem postavil k branám, aby nikdo nenosil břemena v den odpočinku. Numeri 15,32 Když Izraelci prodlévali na poušti, přistihli muže, který v den odpočinku sbíral dříví. Nový zákon Pár textů z nového zákona, z kterých je vidět, jaký vztah k sobotě měl Ježíš a Pavel. Římanům 11,24 Jestliže tys byl vyťat ze své plané olivy a proti přírodě naroubován na ušlechtilou olivu, tím spíše budou na svou vlastní olivu naroubováni ti, kteří k ní od přírody patří! Pavel o nás, uvěřivších pohanech, prohlašuje, že jsme jako planá oliva naroubováni na ušlechtilou olivu (je jasné, že tím míní izraelity). Jestliže jsme tedy naroubování na ušlechtilou olivu, součástí které bylo svěcení soboty, nevím, proč bychom měli světit jiný den. Marek 2,27 A řekl jim: "Sobota je učiněna pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Všiměte si, že Ježíš nikde neřekl, aby kdokoliv světil neděli, ale naopak, že sobota je učiněna pro člověka. Marek 6,2Když přišla sobota, počal učit v synagóze. Mnoho lidí ho poslouchalo a v úžasu říkali: "Odkud to ten člověk má? Jaká je to moudrost, jež mu byla dána? A jak mocné činy se dějí jeho rukama! Přestože Ježíš vyvracel spoustu bludných židovských nauk, učil v sobotu, chodil v sobotu do sinagog apod. Kdyby chtěl sobotu zrušit, a nahradit jí nedělí, myslím si, že by se nebál chodit do sinagogy jindy.Nepřišel zákon zrušit, ale naplnit, a tak nepřišel zrušit sobotu, ale ukázat, co by sobota pro člověka měla znamenat. Jsem s pozdravem a přáním Božího požehnání.


"Krátce o sobotě" | Přihlásit/Vytvořit účet | 20 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: asik v Středa, 24. listopad 2004 @ 10:26:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tím chceš říct co? Že my co světíme neděli jsme mimo, neboli v bludu? Těším se na tvou odpověď.



Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Čtvrtek, 25. listopad 2004 @ 10:08:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Vím o tom, že lidé většinou říkají a i tomu věří , že dodržují sobotu jaksi symbolicky tzn. že nyní mají věčnou sobotu naplněnou v Kristu, avšak to na desatero nelze aplikovat.
Kdybychom měli brát vše co je v desateru, že to neplatí doslovně , ale je jakýmsi předobrazem naplnění v Kristu (a to musíme brát vše - ne jen to co se nám hodí ), tak např. nemusíme poslouchat rodiče, protože se to také jedná o předobraz ve smyslu: V Kristu poslouchám svého Rodiče (Hospodina) a poslouchání rodičů již neplatí, protože ho nahradil hlubší význam poslouchání Boha.
Sami jistě cítíte, že to tak není, když mám rád a poslouchám Hospodina jistě pak mám rád i lidi, které stvořil. Tudíš dodržuji jak první význam tak i ten nový hlubší.
Stejně tak i sobota. Ano souhlasím s tím, že zkrze Ježíše máme nyní věčný "sobotní" pokoj a odpočinek, ale to mne automaticky vede k tomu, abych dodržoval i sobotu jako takovou.
Všimněme si, že s nastoupením hlubšího významu se ten méně hluboký nijak nezměnil, pouze je obohacen o další úroveň.
Tedy světit sobotu jako den a být si zároveň vědom toho, že již také jsem v té pravé a věčné sobotě.



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: asik v Čtvrtek, 25. listopad 2004 @ 11:35:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uvědomuji si, že otázka soboty je problematická a kontroverzní. Je to otázka pohledu na věc. Je-li můj pohled zákonický, tedy takový jako je zde prezentován, tedy podle zákona je posvěcený den sobota, tak není o čem hovořit a ten kdo světí neděli porušuje zákon.
Jenže si myslím, že zákonický pohled jednak není jediný, a také nemusí být správný. Pro ilustraci je zde příběh farizea a celnika (Lukáš 18, 10...), kde zákonický pohled byl špatný i když farizeus zákon dodržel.
Ale zpět k sobotě. Myslím že prokazatelně P. Ježíš měl na sobotu jiný pohled. Řekl, že 'Syn člověka je pánem nad sobotou', řekl také: 'Milosrdenství chci, ne oběť', atd. (Matouš 12. kapitola, podobně Marek 2. kap., podobně Lukáš 6. kap.). P. Ježíš sám v soboutu uzdravoval a bylo to trnem v oku zákoníkům (Jan 5. kap).
Myslím, že pro P. Ježíše není podstatné, jestli jeho dítě světí sobotu či neděli, nebo středu. Pro Něj je podstatné vykoupení z hříchů Jeho krví (např. Kol. 2. kap.).
Takže něděle není falešná náhrada za sobotu. Sobotu naplnil Kristus a stal se nad sobotou Pánem. To že nyní křesťanství světí neděli je koncensus církví a to je věc úplně jiná, která se sobotou nesouvisí.
Pro mně tedy neděle problém není, protože vím, že mé vykoupení na ní nestojí.



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: zagothal (zagothal@post.cz) v Čtvrtek, 25. listopad 2004 @ 15:59:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
A když mluvíte o dodržování desatera. Jak rozumíte 2. přikázání. Není správné, jak ho uznávají islamisté.



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: asik v Čtvrtek, 25. listopad 2004 @ 20:43:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Problematika soboty nestojí na na tom jestli o ni víme či nikoliv. Správně říkáš, že Bůh musel mít důvod, proč sobotu vzpoměl v desteru. V podstatě dokazuješ, že pohled zákonický stojí na desateru. Je však třeba si uvědomit, na jakém základě stojí naše víra. Jsem přesvědčen, že Ježíš Kristus uzavřel zákon, včetně soboty, svou smrtí na kříži, kdy řekl "Dokonáno jest". Chrámová opona se roztrhla. Tím mohla začít nová etapa (např. Mat. 27.kap). Toto období, které bude trvat do druhého příchodu je obdobím milosti. Víra v této době stojí na víře ve smrt Ježíše, který zemřel za naše hříchy. V Markovi 16, 16 stojí: "Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen. Kdo nevěří, bude odsouzen." Ani slovo o sobotě, ani čemkoliv jiném. Takže pouze a pouze Jeho milost.
Možná, že otázka soboty je ještě o něčem jiném. Pokud někteří křesťané, a vím, že jich není málo a jsou dokonce reprezentovaní celou církví, věří v podmínku soboty při spasení, tak se mi vkrádá otázka, nakolik uznávájí naplnění a tím i uzavření zákona Kristovou smrtí. Pak se zdá pravděpodobné, že budou jednou souzeni ne soudem milosti, ale soudem zákona. Pak ovšem jakékoliv přestoupení zákona, znamená smrt. Bezvýhradně. Jsem Pánu vděčný za to, že tomu je jinak.
Tím, že Pán Ježíš Kristus svou smrtí naplnil zákon, nechci říct, že by nám zákon neměl co dát. Myslím, že desatero je velmi poučné, ale nestojí na něm spasení. I vrazi, smilníci, zloději a i ti co nesvětí sobotu, pokud přijmou víru v Ježíše budou spaseni. Není to užasné?



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: asik v Čtvrtek, 25. listopad 2004 @ 20:45:02 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Předchozí příspěvek jsem chtěl vložit jako odpověď Nemesis, ale nějak se mi to nepodařilo.



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: vladik v Pátek, 26. listopad 2004 @ 08:38:39 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Římanům 14:5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu.

zde je jasně řečeno, že jesltiže někdo zachovává nebo nezachovává sobotu je jedno je to otázka vlastního rozhodnutí a přesvědčení.

Sobota neboli den odpočinku byl stvořen pro vztah Boha s člověkem. Ve starém zákoně bylo svěcení soboty mezi desatery, protože Bůh dobře věděl že lidi by nejraději pořád něco dělali a na vztah s ním kašlali.

Dnes však pod novou smlouvou, která je zpečetěná krví Kristovou už není služba zákona ale služba ducha. Takže když ti Duch Boží řekne v úterý bež říct svěděctví tomu a tomu člověku tak mu jistě neřekneš počky do soboty aý bude ten den světit Bohu. Pak by jsi žil totiž pod zákonem a né pod milostí. A kdo je pod zákonem je pod kletbou.

Tohle je jasně dokumentováno v Galatským
Galatským 3:1 Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil - vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný!
2 Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?
3 To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe?
4 Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo!
5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?
6 Pohleďte na Abrahama: `uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.´
7 Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.
8 Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: `V tobě dojdou požehnání všechny národy.´
9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.
10 Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: `Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.´
11 Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: `Spravedlivý bude živ z víry.´
12 Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: `Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.´
13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: `Proklet je každý, kdo visí na dřevě´.
14 To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru.



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: sam v Sobota, 27. listopad 2004 @ 19:24:35 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Zdravim
Pro bratra adventistu: Svette klidne sobotu dle libosti, jestli je to zpusob jak byt originalni, beru. Jestli, ale zacnete sve mylne pochopeni vztahovat na ostatni slovy typu: "Myslím si, že přijetí soboty jako dne odpočinku je věcí pokory, jestli se necháme oslovit Božím slovem, nebo budeme-li Pánu odporovat vlastní teologií", zda se mi to ne prilis uvazene. Vase eklekticky vyzobane "proof-texts" ze SZ samozrejme nic nedokazuji, tim spise misto u Marka 2,27. Ano Jezis nikde nerika o sveceni nedele, ale nemluvi tam ani o sveceni soboty.
Je potreba rozlisovat mezi zakony moralnimi, kultickymi a ostatnimi. Ty kulticke se na nas jako krestanu z pohanu samozrejme netykaji - jak schvalil uz prvni cirkevni koncil v Jeruzaleme - Sk 15. Dale Pavel zpolemizuje i maso, takze vy mi nakonec prijdete jako ti pseudobratri z Galatskym 2, kteri slidi po nasi svobode. A tak je doufam, ze dodrzujete CELY ZAKON (vcetne obrizky osmeho dne, svatku jako novoluni, stanky, purim, doufam ze nevarite kuzle v mlece jeho matky, doufam ze v sobotu neujdete vice nez je dovoleno zakonem, doufam ze mate na svem obleceni trasne a taky na prikryvkach, a snad vase zena nenosi co nosi muzi, verim ze veprove nejite, ale ruku na srdce nejedl jste nekdy kralika nebo rybu ci jinou morskou havet, ktera nema supiny?) jinak jste proklety! Gal 3:10
Mimochodem myslim si, ze zachovavat jeden den odpocinku je spravne a dobre, nejen z kultickeho hlediska, ale take z fiziologickeho. Ale znovu pripominam, kdo by z toho chtel udelat zakon a tak ucit jinemu evangeliu nez zvestoval Pavel, vystavuje se hrozbe prokleti Gal 1,8n
Hezkej vecer vsem. Jak jste prozili sobotu? Ja jsem pracoval na vecech do skoly a zitra budu cely den vegetit a uzivat si bohosluzeb vecer v CB a pak jeste u Halika v Salvatorovi :)
S#



re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: Nemesis v Pondělí, 29. listopad 2004 @ 09:51:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Došlo zřejmě k nepochopení. Když jsem psal odpověď na článek o sobotě, nikdy jsem nenapsal , kdo nesvětí sobotu bude zatracen. To vžádném případě. Je důležité vědět, že vše co Bůh napsal je pro naše dobro a knašemu užitku. Počínaje tím, že nebudeme mít jiného boha než li Hospodina konče tím, že nemáme závidět jedni druhým. Znova opakuji, že všechny body desatera jsou nám ku prospěchu. Tudíš i sobota protože Bůh sobotu "oddělil a posvětil". co se týká symbolického výrazu soboty v naplnění Ježíšem viz. má dřívější reakce.
Ano jako křesťané máme svobodu v tom, že již nejsme pod zákonem v tom smyslu, že nás nedodržování zákona neprokleje, protože Ježíš byl již proklet za nás, ale pořád se na tom nic nemění, že je zákon pro nás zjevením Boží vůle a vodítko toho jak žít kvalitněji. I když ho nedokážeme beze zbytku naplnit.



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: jrr v Pondělí, 10. leden 2005 @ 19:15:38 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mno, co se týká Římanů 14, tak to, myslím, nebude o sobotě, ale o "neplatnosti" pohanskejch svátků. A jinak ten "útok", to, že někomu cpem sobotu a tvrdíme, že nebude jinak spasenej... nevim, kde to autor vzal. Takovymhle způsobem naši věrouku podává maximálně pár fanatiků, jenže ti jsou všude.
Dále, co se týká neděle jako konsenzu a navázání na tradice apoštolu, tak to je, odpusťte, ale pomýlený, resp. mylná představa. Ve skutkách se píše, že se apoštolové sešli den po sobotě& měli bohoslužbu... a nikdo není ochoten vidět kontext. Pavel den na to (možná ten den, teď nevím a nemám Bibli po ruce) odjížděl. A to mi příjde příkladný, ale ne z hlediska sporu Neděle vs. Sobota. Z hlediska fungování společenství. A co se konsenzu církví týká, tak krom katolíků si všichni snažej dokázat, že to je tedy po vzoru původních apoštolských sborů, etc. , což ale není pravda. Jednak viz. výše a jednak všechny církve jsme vyšly z katolické, jediná větev, která byla od počátku mimo, byli Valdenští, který to taky pěkně schytali. A katolíci to maj aspoň férový, že teda papež je zástupce Boha na zemi, a tak to prostě změnil. A tečka. A všechny ostatní církve (včetně adventistů, kteří taky ze začátku světili sobotu) to prostě zdědily. Btw, historické prameny říkají cosi o přiblížení křesťanům z pohanů, páč neděla byla pro mnoho kultů dnem Slunce, takže jako "aby se u nás cítili přirozeněji..."
Rejp! :-)

A jinak... Ježíš nikdy žádná přikázání nezrušil. Spasen je člověk z milosti, jenže milost se může projevit pouze díky zákonu. "Zákony jsou od toho, aby se porušovaly," tady platí doslovně. Nebýt zákona, nemá se jak projevit naše hříšnost a milost by nebyla k ničemu. Ježíš řekl, co jsou největší přikázání, jenže v těch dvou shrnul celé desatero. A Bůh mi řekl v sobotu se s tebou chci sejít, tak to neřešim a jdu v sobotu. Kdo je Bůh a kdo jsem já?



Re: Krátce o sobotě (Skóre: 1)
Vložil: amisrtep v Úterý, 11. leden 2005 @ 08:06:00 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Milý sourozenci v Kristu,

snad Vám můj komentář nezazní zcela novorozenecky nebo málo teologicky, ale nikdy jste nečetli?:

Římanům 14,1-23 (EKUM)

14,1 Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se sním o jeho názorech.
14,2 Někdo třeba věří, že může jísti všechno, slabý však jí jen rostlinou stravu.
14,3 Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého.
14,4 Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít.
14,5 Někdo rozlišuje dny, jinému je den jako den. Každý nechť má jistotu svého přesvědčení.
14,6 Kdo zachovává určité dny, zachovává je Pánu. Kdo jí, dělá to Pánu ke cti, neboť děkuje Bohu; a kdo nejí, dělá to také Pánu ke cti, neboť i on děkuje Bohu.
14,7 Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu,
14,8 umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
14,9 Vždyť proto Kristus umřel i ožil, aby se stal Pánem i mrtvých i živých.
14,10 Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží.
14,11 Neboť je psáno: 'Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.'
14,12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
14,13 Nesuďme už tedy jeden druhého, ale raději posuďte, jak jednat, abyste nekladli bratru do cesty kámen úrazu a nepůsobili pohoršení.
14,14 Vím a jsem přesvědčen v Pánu Ježíši, že nic není nečisté samo v sobě, ale tomu, kdo něco pokládá za nečisté, je to nečisté.
14,15 Trápí-li se tvůj bratr pro to, co jíš, nežiješ už v lásce. Neuváděj tedy svým jídlem do záhuby toho, za nějž Kristus umřel!
14,16 Nevydávej v potupu to dobré, co jste přijali.
14,17 Vždyť království Boží není v tom, co jíte a pijete, nýbrž ve spravedlnosti, pokoji a radosti z Ducha svatého.
14,18 Kdo takto slouží Kristu, je milý Bohu a lidé si ho váží.
14,19 A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.
14,20 Nenič kvůli pokrmu Boží dílo! Ano, všecko je čisté, zlé však je, když někdo pohoršuje druhého tím, co jí.
14,21 Je tedy dobré nejíst maso a nepít víno a nedělat nic, co je tvému bratru kamenem úrazu.
14,22 Tvé přesvědčení ať zůstane mezi tebou a Bohem. Blaze tomu, kdo sám sebe neodsuzuje, když se pro něco rozhodl.
14,23 Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích.

Jeden z Vás věří, že světit se má sobota a ne neděle. Jisté je však, že první křesťané se scházeli v den po sobotě. Pravděpodobně ti z židů světili i sobotu a chodili do chrámu nebo synagog, zvláště pak Pavel. Ne tak už bylo u pohanů. Porušili tedy i apoštolé Páně desatero, scházejíce se v neděli? Proč by tedy Pavel mírnil židy i pohany? To společné co máme, je přece Pán. Kdo z Vás chce, svěť sobotu a nehaň ty, co se schází v neděli. Můžeme přece světiti sobotu a neděli! Anebo každý den žijme jako v sobotu. Pán Ježíš nás přece vykoupil z kletby zákona! Tak Pavel píše!:

Galatským 3,1-29 (EKUM)
3,1 Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil - vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný! 3,2 Chtěl bych se vás zeptat na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?3,3 To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe?3,4 Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo!3,5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?3,6 Pohleďte na Abrahama: 'uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.'3,7 Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.3,8 Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: 'V tobě dojdou požehnání všechny národy.'3,9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.3,10 Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: 'Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.'3,11 Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: 'Spravedlivý bude živ z víry.'3,12 Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: 'Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.'3,13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: 'Proklet je každý, kdo visí na dřevě.'3,14 To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru.

Proč se přete o sobotu? Začali jste žít z Ducha Božího nebo proto, že jste začali zachovávat sobotu či neděli? Každý z Vás zachovávej to, čemu věří. Adventisté sobotu a ať nejsou zlehčováni, stejně i jiní bratři v jiných církvích. Svěťte neděli a nezlehčujte adventisty!

Mějte pokoj mezi sebou!

Petr Šíma







Stránka vygenerována za: 0.30 sekundy