Na pitevním stole je mrtvola muže mezi 30 a 35 lety, jeho totožnost potvrdilo množství jeho následovníků. Ježíš Nazaretský. Tvrdí o něm, že mu je 33 let, je synem Josefa a Marie. Po odsouzení byl ukřižován. Tak začíná pitevní zpráva. Vydal ji španělský soudní lékař José Antonio Lorente.

Vyplývá z ní mimo jiné, že během posledních osmi hodin života způsobovalo týrání Ježíši nepopsatelné utrpení.

Jak upozorňuje španělský list El Mundo, všechny údaje, o něž se doktor Lorente opíral, jsou zaznamenány v Písmu svatém. Nic tedy není ponecháno improvizaci ani fantazii autora, který působí na univerzitě v Granadě.
 
Vnější prohlídka
Soudní patolog se nejdřív zaměřil na vnější prohlídku těla. Z ní je evidentní, že Ježíš byl v dobrém fyzickém stavu, a to i přes utrpěná zranění. Na hlavě jsou znát četné bodné, řezné a tržné ranky s pohmožděninami. Jsou uspořádány ve tvaru koruny či kruhu v horní části čela a pokračují po obou stranách hlavy, poškodily temenní, spánkové a týlní kosti.
 
Zranění jsou hluboká, poškodila kůži celé hlavy a pronikla až na vnější vrstvu zmíněných kostí. Stejnými píchacími nástroji jsou probodané i ušní boltce. Je nutné poznamenat, že následkem hlubokého krvácení způsobeného mnohočetnými ranami, jsou téměř všechny vlasy po celé své délce prosáklé vlhkou krví nebo škraloupy krve zaschlé. Všechna utrpěná zranění jsou srovnatelná s těmi, která by způsobila trnová koruna - taková, jakou podle popisu nesl zesnulý. Na přední i zadní části těla, hrudi i zádech jsou vidět mnohočetná zranění. Převládají zhmožděniny ve formě krevních podlitin, modřin a hematomů. Některá z nich mají podlouhlý tvar, který obvykle způsobují použité předměty, velmi pravděpodobně devítiocasé kočky. V důsledky intenzity ran a, případně nebo, kvůli jejich opakování na určitých partiích se objevily podlouhlé zhmožděniny, povrchové odřeniny a krvácející hluboké škrábance. Na některých částech těla jsou pohmožděniny zvláště hluboké, způsobily trhliny ve svalstvu a také nadměrné krvácení. Všechny tyto rány převládají především na zádech. A konečně na pravé straně přední části je zjevná hluboká bodná rána, která jednoznačně způsobila ohromné krvácení. Na obou horních končetinách v zápěstní oblasti je zranění způsobené probodením se zhmožděnými okraji a známkami ran v důsledku velké váhy, pravděpodobně váhy těla. Na rukou, na dlani a vnější hraně dlaně jsou vidět odřeniny, jaké se objeví při oporu o ruce při pádu na zem. Na chodidlech průnikové bodné zranění se zhmožděnými okraji. Kolena nesou oděrky a odřeniny, zřejmě způsobené pádem na ně. Jak vypadá pitevní protokol Příčiny smrti jsou dvě, obě však spolu souvisejí: příčina okamžitá a základní. Život udržuje souhra tří funkcí: srdeční, dýchací a nervové. Jakmile aspoň jedna z nich ustane, pak je to okamžitá příčina smrti. Občas bývá tato příčina založena na řadě těžkých a rodových všeobecných poruch, tedy základních příčin. Když někdo zemře na infarkt myokardu, byla okamžitou příčinou drastická redukce ischemie srdeční s myokardickou nekrózou, ovšem základní příčinou bylo zúžení srdečních cév. Tyto příčiny jsou vždy zapisovány v lékařských úmrtních i pitevních zprávách.
 
Okolnosti smrti se snaží vysvětlit, jestli šlo vraždu, nehodu nebo sebevraždu. Tyto poznatky jsou zásadní pro případné soudní vyšetřování. Techniky používané při pitvách pomáhají určit nejen druh smrti, ale i údaje o pachatelích, případně totožnost oběti. Vnitřní zranění
Pitevní zpráva pokračuje vnitřním výzkumem zemřelého. Zpráva v této části konstatuje známky nedostatku kyslíku ve tkáních, masivní krvácení, hypovolemický šok (celkové snížení množství krve), zblednutí sliznice a vnitřních orgánů jako plic, jater a ledvin. V srdečních komorách a ve velkých arteriovenozních cévách je velmi omezené množství krve. V mozku a plicích jsou známky dušení srovnatelného s dlouhotrvající agónií.
 
Ježíš umíral v agonii
Před stanovením okolností smrti je nutné provést řadu lékařsko-právních úsudků. Doktor Lorente v pitevní zprávě uvádí, že nebylo popsáno smrtelné zranění, které by při zasažení životního orgánu nebo funkce bylo okamžitou nebo zásadní příčinou smrti. To všechno nás vede k názoru, že smrt Ježíše Nazaretského byla výsledkem dlouhého procesu agonie, stojí ve zprávě.
 
Naposledy jedl při Poslední večeři (devět hodin večer ve čtvrtek 12). Do pátečních tří hodin odpoledne uplynulo 18 hodin. Od svého zatčení zřejmě nic nejedl ani nepil. Týrání (s výjimkou ran holí, které mu způsobil jeden Kaifášův sluha) začalo v sedm hodin pátečního rána, do momentu smrti tedy uplynulo osm hodin. Ostatní zranění pocházejí z bičování, množství ran od šlehů je na hrudi i na zádech. Tato zranění vyvolala krvácení, která zpočátku nebyla silná, protože ani rány nebyly hluboké, a proto nezasáhly velké cévy a žíly.
 
Protože však rány kryly rozsáhlou část těla (záda a hruď), ztráta krve se nahromadila a mohla být významná - během osmi hodin týrání mohla způsobit ztrátu jednoho či dvou litrů krve a plasmy (je nepravděpodobné, že by mohl ztratit krve více, neboť rány na cévách s malým a středním průměrem mají tendenci se uzavírat). Celková ztráta krve vyvolává krizi nebo šok ve fungování organismu. Vzhledem k velkému množství ran, které opakovaně dopadaly na stejná místa, došlo k zraněním podobným jako při drcení či stlačení. To má za následek uvolnění látek do krve - například myoglobinu ze svalů, jež vyvolává poruchy při ledvinovém procesu filtrace. Velké množství ran na hrudi rovněž vyvolává velké bolesti, ohromné a nepopsatelné utrpení. Mezi obranné mechanismy, jež automaticky a podvědomě tělo používá, patří redukce pohybu na minimum - redukce pohybu v hrudníku se odráží v povrchovém dýchání, jež vyvolává nedostatečné okysličení vinou nesprávného dýchání. K tomu se ze stejné příčiny připojuje hyperkapnie (nadbytek oxidu uhličitého) a řada poruch rovnováhy kyselin.
 
K tomu je nutné připočítat pozici na kříži, kde tělo visí za horní končetiny a pnutí se přenáší do hrudníku a jeho svalstva, což ztěžuje jeho funkce včetně usnadnění dýchacích pohybů. Těžká traumatická zranění v hrudi mohla podráždit membrány okolo plic a způsobit suchý zápal pohrudnice. To může být dokonalé vysvětlení, proč po bodnutí do pravé strany boku vytekla "krev a voda" - krev z vlastních zranění cév a žil v oblasti a "voda", jež mohla být exsudátem nahromaděným mezi pohrudničními blanami.
 
Rány po hřebech na rukou a nohou nebyly příčinou smrti - neohrožují životní funkce a možná infekce se za tak krátkou dobu nerozvine. Jedinou možností - v Písmu ovšem nepopsanou - by bylo velké krvácení při zasažení velkých cév či žil, které by přispělo
ke zmíněnému celkovému úbytku krve.
 
Zranění trnovou korunou smrt také nezpůsobila, protože trny nepronikly do mozku ani nevyvolaly nadměrné krvácení. Pozice na kříži (ortostatická - nohama dolů) ztěžuje přívod kyslíku do mozku, neboť krev má, v důsledku zemské přitažlivosti, tendenci hromadit se v dolních partiích organismu. Platí to zejména tehdy, když srdce pracuje slabě a okysličování orgánu, jenž kyslík potřebuje nejvíc (mozek, respektive centrální nervová soustava), je tedy nedostatečné. Smrt způsobil zločin
Maje na paměti dlouhou agónii a udržení vědomí až do poslední chvilky a v souvislosti s dříve zmíněným dochází pitevní tým k těmto nejpravděpodobnějším lékařsko-právním závěrům:
 
Bezprostřední příčina smrti: hypoxie-anoxie - nedostatečný přívod kyslíku do mozkové tkáně vinou nadměrného snížení množství kyslíku v krvi, respektive nepřítomnost kyslíku tamtéž v důsledku krvácení, nedostatečného mechanického dýchání (v důsledku nehybnosti) způsobeného těžkými zraněními v bočním svalstvu a nedostatečnou srdeční činností. Základní příčina smrti: mnohočetná bodná zranění, pohmožděniny, oděrky, odřeniny, podlitiny a modřiny v přední a zadní části trupu. Původ smrti: zločin.