poslal tk Děti vidí násilí v televizi i na počítači
Děti jsou agresivnější než dříve. „Čím dál méně dokážou odhadnout míru násilí a následky, které oběti způsobí. Navíc, když už něco spáchají, zpanikaří, protože se bojí prozrazení,“ říká Alena Marešová, specialistka na mládež z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci.
* Chcete říci, že děti zkrátka neodhadnou sílu potřebnou k tomu, aby dosáhly svého?
Ano. Třeba chtějí nějaké důchodkyni vytrhnout tašku, ale přitom ji uhodí tak, že jí zlomí ruku. Svého tedy té tašky s věcmi - by dosáhly i bez toho. To se ovšem týká běžnější kriminality jako loupežných přepadení, kterých mezi mladistvými přibývá. Pokud budeme hovořit o vrazích, tam jde o něco jiného. Jde od děti, kterým chybí jakýkoli soucit s obětí.
* Čím si nárůst agresivity dětí vysvětlujete?
Určitě tam hrají negativní roli všudypřítomné násilné akční filmy či počítačové bojové hry. Všimněte si, že zatímco před lety děti zavíraly oči při krvavých scénách v televizi, dnes už to nedělají. Naopak po zhlédnutí takového snímku zcela bez emocí jednotlivé scény až technicky rozebírají. Na druhou stranu se však vliv televize nesmí přeceňovat. Člověk musí mít k páchání násilí předpoklady.
* Jaké to jsou?
Malí násilníci nemají vyvinuté cítění, příčiny agresivity je potřeba hledat i v rodině. Ty děti byly často bity nebo pocházejí ze sociálně slabších rodin. Pak už zkázu dokončí nevhodní kamarádi, parta a podobně.
* Co se podle vás s rostoucí agresivitou mládeže dá dělat?
To kdybych věděla, tak je to na Nobelovu cenu. Představa jednoduchého řešení, že se přitvrdí nebo se vymyslí úplně nové zázračné opatření, je naprostá pitomost. Jediné, co se dá dělat, je prevence, v jejímž rámci by se měla pomalými krůčky zlepšovat kvalita života všech lidí.
***
Kolik lidí zavraždili děti a mladiství
2000 - 5 (3 kvůli osobním vztahům)
2001 - 11 (1 na objednávku, 1 loupežná, 6 osobní vztahy)
2002 - 5 (3 osobní vztahy)
2003 - 5 (4 loupežné)
leden-únor 2004 - 2 (1 osobní vztahy)
JANA BLAŽKOVÁ
mfDNES
