poslal OLDA V Pašijích krev, bití a mučení ovládnou plátno až na samou hranici snesitelnosti
Ještě před pěti měsíci měl hollywoodský herec Mel Gibson problémy se sháněním distributora pro svůj film, zachycující posledních dvanáct hodin života Ježíše Krista. Kontroverzní film, který měl premiéru ve středu, však vzbudil zájem, a tak se zdá se že Gibsonovi vrátí investice ve výši 25 miliónů dolarů.
Film ještě před uvedením vyvolal řadu prostestů kvůli údajnému antisemitismu a také šokující brutalitě většiny scén.
Gibson mnohasetletou tradici hudebních, malířských či divadelních ztvárnění pašijí (z latinského passus, trpět) o Kristově ukřižování a vzkříšení, které zaujalo Johanna Sebastiana Bacha, Matthiase Grünewalda i Nikosa Kazantzakise, přizpůsobil tomu, co zná nejlépe - akčnímu filmu s vzestupnou tendencí k brutalitě.
Krev, pot a slzy
Výsledkem je 126minutový detailní popis nejdrastičtější popravy starověku, takže krev, slzy, pot, bití a mučení ovládnou plátno až na samou hranici snesitelnosti. Příval násilností, které začnou necelých deset minut po začátku filmu, v divákovi nejprve vyvolá šok, aby jej po následném otupení zanechal neveselým spekulacím, zda je takový rozsah mučení vůbec klinicky možný.
Gibson rezignoval na rozvedení teologických či historických souvislostí příběhu o zradě, soudu, bičování, ukřižování a vzkříšení Ježíše z Nazaretu. Místo toho se po vzoru mystické tradice snaží prvoplánově vyvolat v přihlížejících soucit, zděšení nad vlastními vinami a nakonec snahu o umrtvování tělesnosti.
Od americké premiéry na Popeleční středu se nicméně stanou z filmu nejsledovanější pašije křesťanských dějin, mimo jiné proto, že američtí cenzoři jsou extrémně prudérní, co se týče sexuálních scén, avšak s brutalitou a násilím si již takovou hlavu nedělají. Film ovšem vzbudil předčasnou publicitu zejména sporem s představiteli judaismu, podle nichž Gibson oživil tradiční schéma a přisoudil židům kolektivní vinu za Kristovu smrt.
Režisér a spoluautor scénáře nejen ignoruje fakt, že evangelia termínem "židé" označují pouze elitu kolem jeruzalémského chrámu, a nikoli národ - v jeho podání dokonce židovský velekněz Kaifáš úplně ovládá římského místodržitele Pontia Piláta, který není schopen vzdorovat lidu, ačkoli stojí v čele okupační správy.
Historie říká přesný opak: Pilát byl krutý, netolerantní úplatkář, který popravoval bez soudu a bez přemýšlení a pět let po Ježíšově ukřižování byl kvůli masakru náboženských poutníků císařem Tiberiem zbaven úřadu.
Židům vadí obvinění z údajné bohovraždy
Ve filmu ovšem celá vina za Kristovu smrt padá na židy jako etnikum, přestože od tohoto stanoviska se katolická církev již v roce 1965 na zasedání reformního druhého vatikánského koncilu oficiálně distancovala. V encyklice Nostra Aetate v polovině 60. let Vatikán uvedl, že za Kristovu smrt nikdo nemůže, neboť ji podstoupil dobrovolně, aby odčinil lidské hříchy.
Gibson je ale starokatolíkem, tedy členem minoritní skupiny, která se rozešla s katolickou církví kvůli neomylnosti papeže.
"Nemám nic proti židům, miluji je. Pokud film mluví o kolektivní vině, pak se vztahuje na celé lidstvo. Všichni jsme se provinili," hájí se Gibson, jehož se zastala i představitelka Kristovy matky Marie, rumunská herečka Maia Morgensternová, jejíž rodiče přežili holocaust. Také někteří liberální rabíni hájí umělcovu svobodu s tím "všechna náboženství mají obtížné texty a rozpory nelze řešit cenzurou".
Co řekl papež?
Gibson, který konvertoval ke katolictví před 12 lety, sice tvrdí, že jej při tvorbě "vedl sám Duch svatý" a že "Kristovy rány uzdravily jeho vlastní", film nicméně vyvolal kontroverze i mezi křesťany.
Vatikán zase spěšně dementoval zvěsti, že papež Jan Pavel II. měl po soukromém zhlédnutí prohlásit, že "přesně takhle se to stalo".
Teologové navíc upozorňují, že příběh o utrpení nevinného, který svou obětí snímá viny z celého lidstva, je v bibli podán ve velmi cudné podobě, která retušuje dramatičnost a akčnost popravy tak, aby spíše vynikla zvěst o možnosti proměny k nové existenci. "Hluboce stylizované vyprávění, plné starozákonních citátů a narážek, prostě nelze vzít jako přesný popis událostí a předlohu příběhu s akčním podtextem," reagoval teologický odbor canterburského arcibiskupa Rowana Williamse.
Gibsonovi se vymstilo, že místo na spásný smysl smrti spravedlivého vsadil na superhrdinský vzor, který se mu dostal pod kůži ve vlastních rolích z filmů Smrtonosná zbraň, Statečné srdce či Patriot. Italský list La Stampa případně adresoval tvůrcům filmu slova, která Kristus pronesl z kříže o svých mučitelích Nevědí, co činí.
Rostislav Matulík
Právo
